Programování pro hračičky/Opičky/Lekce 2

Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí kurzu:
středoškolská
Příslušnost: skupinová

Opičí příkazy

editovat

Podobně jako svou hráčskou postavu ve hře ovládáme pomocí příkazů, které jí zadáváme, může naše hráčská postava ovládat opičku tím, že jí předává příkazy.

Opička přijímá příkazy jen od svého majitele. Její schopnost příkazy přijímat a vykonávat ovšem závisí na její důvěře vůči majiteli, tedy čím lépe se ke své opičce chováme, tím složitější příkazy od nás bude přijímat a vykonávat a tím více našich příkazů si také dokáže zapamatovat.[1]

Opička dokáže vykonávat většinu příkazů, které umí vykonávat i Vaše hráčská postava. Neumí sice mluvit a číst, rovněž pro ni nefungují příkazy určené ke správě hráčské postavy (jako nastavení nebo zarach), ale pohybové nebo citové příkazy má k dispozici v plné míře. Příkaz jí ovšem musíte předat tak, aby bylo jisté, že je určen jí, tedy musíte ji oslovit buď jako opičku (což je vhodné dělat jen v případě, že poblíž není žádná jiná opička), anebo jejím vlastním jménem. Vlastně to už známe z minulé lekce od příkazu nashledanou, jen musíme za nashledanou dosadit příkaz, který chceme opičce aktuálně předat:

'ájo otevři dveře[2]

V příkazech se ignoruje případná interpunkce (vyjma čárky oddělující jednotlivé části složených příkazů, o nichž budeme hovořit až v příští lekci).

Na rozdíl od hráčů opičky rozumějí příkazům jen v rozkazovacím tvaru 2. osoby, nikoli v oznamovacím tvaru 1. osoby. Má-li tedy například vzít sušenku, je možno ji nechat vykonat příkaz vem sušenku nebo vezmi sušenku, ne však beru sušenku nebo vezmu sušenku.

Používání příkazů

editovat

Pomocí příkazů můžeme začít opičkou pohybovat po virtuálním světě, tedy můžeme ji posílat všemi průchody, jimiž může projít hráč (a někdy i průchody, jimiž hráč projít nemůže, protože opička je menší):

'ájo sever
'ájo prolez dírou

Příkazy nám mohou rovněž usnadnit péči o opičku:

'ájo pij vodu
'ájo vem sušenku
'ájo jez sušenku

Opička má k dispozici rovněž celou škálu citových projevů:

'ájo usměj se
'ájo kopni honzíka
'ájo tvař se jako kakabus
'ájo netvař se právě nadšeně

Hráčsky nejzajímavější je ovšem využití opičky tam, kde hráč sám něco vykonat nemůže, například ke vzetí potřebného předmětu v situaci, kdy hráč má plný inventář, nebo k provedení nějaké pomocné akce, když hráč zrovna oběma rukama bojuje:

'ájo vezmi všechny sušenky ze stolu
'ájo zapal zápalkou bombu
'ájo dej bombu skřetovi

Pokud opička některý příkaz nevykoná, může to být ze tří důvodů. Předně se může stát, že opička daný příkaz vůbec nezná, tedy že jí hráč zadal příkaz, na který by on sám na výstupu dostal odpověď Prosím? (například řekni opičce bueahugh). Druhým důvodem pro nevykonání příkazu může být, že opička na rozdíl od hráče nemá pro daný příkaz potřebné schopnosti nebo vlastnosti (to je případ již zmiňovaného mluvení a čtení nebo příkazů nastavení a zarach, ale také standardních zkratek jako r, s atd.). Konečně třetím důvodem může být, že opička by sice mohla daný příkaz vykonat, ale na místě, kde se nachází, k tomu není potřebné vybavení (například vem sušenku v místě, kde se žádná sušenka nenachází). Z opiččina chování přitom nelze vždy jednoznačně rozpoznat, který z těchto tří možných důvodů způsobil, že opička příkaz nevykonala.

  • Pošlete opičku pohybovým příkazem do vedlejší místnosti, dojděte za ní a pošlete ji zase zpátky.
  • Doveďte opičku k volně přístupnému zdroji vody (např. k vodovodnímu kohoutku nebo k potoku) a pomocí příkazu pij vodu ji napojte.
  • Doveďte opičku k volně přístupnému zdroji potravy (např. k sušenkám ležícím na stole nebo k ostružiníku, na němž rostou zralé ostružiny) a pomocí příslušných příkazů (např. vem sušenku a jez sušenku, nebo utrhni ostružinu a jez ostružinu) ji nakrmte.
  • Pomocí příkazů tvař se a netvař se si vyzkoušejte, jak může opička sdělovat různé věci, i když neumí mluvit.

Pracovní odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. Příkazy, které si opička pamatuje, budeme ovšem probírat až v příští lekci, takže zatím to berte jen jako informaci, že pro práci s opičkou je vhodné, aby k Vám měla co největší důvěru.
  2. Pro jednoduchost budeme od této chvíle v příkladech zacházení s opičkou pro příkaz řekni používat standardní zkratku ' (která se jakožto nepísmenná dá zadávat i bez následující mezery) a opičku budeme oslovovat jejím pomyslným jménem v pátém pádě, ale malými písmeny. Samozřejmě můžeme místo ' právě tak psát rci nebo řekni a místo ájo třeba Ájo, áje, opičko, opičce aj.