Číselné soustavy/Unikátní prvočísla: l = 64

Tato stránka není ještě hotová.

Toto je 100 % vlastní výzkum. Ne, že by informace, zde uvedené, nebyly dosud známy (naprostá většina z nich je známa od starověku, nepatrný zbytek je znám z počátků novověku); vlastním výzkumem je seřazení/prezentace těch informací a naznačené souvislosti mezi nimi. Viz též Viz též en:Repunit a en:Unique prime, příp. Jedničkové číslo (WP). Připomínky jsou vítány - ale raději v diskusi. Tam může kdokoliv i přidávat dotazy či tipy na doplnění. Uvítám i obyčejný komentář kteréhokoliv "kolemjdoucího" o tom, zda je/není článek srozumitelný. kusurija.

Drobečky teorie editovat

  1. V každé číselné soustavě existuje právě a jen jeden jediný repunit o délce 64: 1111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111. Neexistuje žádná číselná soustava o celočíselném základu větším, než 1, kde by tomu tak nebylo.
  2. Repunity o délce 64: 1111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111 jsou vždy (v každé soustavě) součinem 11111111111111111111111111111111 * 100000000000000000000000000000001. Ne v každé soustavě je 100000000000000000000000000000001(z) prvočíslo, tak jak tomu například není ani v desítkové soustavě.
  3. Pokud prvočíslem je, jedná se o unikátní prvočíslo, tedy takové, jehož převrácená hodnota je číslo s periodickým rozvojem, jehož délka je v dané soustavě unikátní, žádné jiné p v té soustvě nemá danou délku periody p.h.
  4. Pokud číslo 100000000000000000000000000000001(z) je složené, mají v sudých soustavách faktory délku p.h. l = 64, tudíž každé z nich není jediné takové p a není v dané soustavě unikátním prvočíslem.
  5. V lichých soustavách je pochopitelně vždy jedním z faktorů číslo 2. To však v dané soustavě má vždy l = 1 (ne 64). Podíl (100000000000000000000000000000001/2)(z) je vždy ve tvaru (z/2-1/2:)(opakováno 31krát)z/2+1/2, tedy v trojkové soustavě 11111111111111111111111111111112(3) (1 = 3(10)/2 - 1/2) (2 = 3(10)/2 + 1/2; 1 = 10(3)/2 - 1/2) (2 = 10(3)/2 + 1/2), v jedenáctkové soustavě 55555555555555555555555555555556(11), v 783 soustavě 391:391:391:391:391:391:391:391:391:391:391:391:391:391:391:391:391:391:391:391:391:391:391:391:391:391:391:391:391:391:391:392(783) atd... Obecná značka: aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaab, kde b=a+1.
  6. Pokud tento podíl je prvočíslem, je v dané soustavě unikátním prvočíslem, v opačném případě není.
  7. Prvočísla o délce p.h. l = 64 vždy vyhovují vzorci 64n + 1.

Tabulka nejmenších unikátních p (U64) editovat

legenda:

  • p - prvočíslo
  • U - unikátní prvočíslo
  • U16 - unikátní prvočíslo o délce p.h. l = 64
  • z - základ číselné soustavy
  • f - w:faktor
  • k - "kořen" prvočísla, t.j. p - 1 (tento symbol je používán čistě jen k úspoře místa, neboť zápis k/64 zabere méně mista, nežli zápis (p - 1)/64)
  • l.p. délka periody 1/p
  • p(z) - prvočíslo, zapsané v soustavě z
  • l.p.(10) délka periody převrácené hodnoty prvočísla p v desítkové soustavě
  • ∙ - znak násobení
  • ^ - znak umocňování; zápis 5^3 je totožný zápisu 53 ( = 125)
Tabulka nejmenších unikátních p 100000000000000000000000000000001(z) nebo aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaab(z) (U64)
p 926510094425921 1716841910146256242328924544641 1023263388750334684164671319051311082339521 185302018885184100000000000000000000000000000001
z 3 9 21 30
f k/64 5∙17∙41∙193∙
∙21523361
2∙5∙17∙41∙193∙
∙21523361926510094425921
5∙11∙13∙17∙1217∙2689∙31873∙62897∙97241∙
∙300673∙6857635489
2^26∙3^32∙5^32
Pokračování tabulky nejmenších unikátních p 100000000000000000000000000000001(z) nebo aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaab(z) (U64)
p 27327525884414205519790497974303154461449992065060438017 5154629049087417059395383020732380461413413286209106445313 502262128603166429097887091259622138750273734331130981445313
z 54 65 75
f k/64 2^26∙3^96 2^4∙3∙11∙17^2∙113∙577∙2113∙2615329∙8455217∙8925313∙
∙1011422561∙19192199272577
17^2∙19∙29∙37∙97∙1153∙2273∙13721∙339841∙558913∙843649∙
∙1375843393∙1732057353617

Unikátních prvočísel tohoto typu je nekonečně mnoho*, stejně jako ostatních unikátních prvočísel. *Ve vztahu k dvojkové soustavě, Pierre de Fermat vytvořil teorii (viz Fermat number - Fermatova čísla), že 2^(2^n) + 1 je prvočíslo. To ovšem platí pouze pro n = 0 (3), 1 (5), 2 (17), 3 (257) a 4 (65537); pro další známá Fermatova čísla to neplatí (n = 5 až 11 - jsou známy všechny faktory, pro n = 12 až 32 je známo, že nejsou prvočísly, ačkoliv nejsou známy všechny faktory; pro n = 20 a n = 24 nejsou známy žádné faktory). Podobný jev pro další číselné soustavy se nazývá generalizované Fermatovo číslo.

Sledujte editovat

Repunity editovat