Pedagogika pro kombinované lyceum/Výchova v období antiky

Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí projektu:
střední škola
Příslušnost: skupinová

Výchova a vzdělávání v antickém Řecku

editovat

Přehled vývoje

editovat
  • nejstarší nekněžská výchova pro vládcovskou/válečnickou kastu: po informální výchově v rodině chlapec poslán coby efébos (cca 16) do přechodového výcviku (vojenské prvky), vrátil se coby muž; výcvikové místo gymnasion, spravováno obcí
  • Athény a jinde, etický zlom: též pro neválečníky (bohatší); závody/soutěže se stávají též cílem; spojení s ideálem tělesné krásy; připojení umění z chrámového vzdělání → gymnastiké, músiké
  • gymnasia se postupně privatizují a profilují (podle učitelů), před ně se předřazuje chlapecká výchova (domácí učitel), za ně přibývá vzdělání ve filosofické škole (ty vyrůstají z gymnasií)
  • z chrámového dívčího vyučování se vyděluje vzdělávání hetér (hudba, poezie, rozhled)

Klasický spartský vzdělávací model

editovat
  • operativně motivovaná výchova všech svobodných (10% elita) dětí (chlapců i děvčat, ovšem v jejich mužské a ženské roli, tj. bojovník a manželka/matka bojovníka)
  • obsah tělesný a branný, státní dohled
  • kultivační motivace jako potvrzení elity

Klasický athénský vzdělávací model

editovat
  • kultivačně motivovaná výchova bohatých chlapců
  • soukromé školství, až třístupňové
  • kalokagathia – tělesná, mravní, rozumová, estetická výchova (ne však řemeslná, resp. vůbec pracovní)
  • formuje se trojice umění (gramatika, rétorika, dialektika)
  • operativní motivace se přidává jako aplikace v obchodu, technologii, vojenství

Akadémia

editovat
  • posvátný háj Athénin 3 km SZ od středu města (2 km od hradeb), gymnasion
  • cca 380 př. Platón usidluje filosofickou školu – velmi volná, vzájemné vyučování a rozpravy, absolventi gymnasia i studenti z daleka (i 2 ženy: Axiothea z Fleiu a Lastheneia z Mantineje, oblékají se jako muži, aby se vyhnuly nucené roli hetéry)

Platónovo pojetí vzdělávání a výchovy

editovat
  • ve svých spisech (Ústava, Zákony) Platón formuluje jako ideál vzdělávání přísně strukturované (v protikladu k volné Akadémii)
  • státní vzdělávání svobodných chlapců i dívek (nejspíše po vzoru Sparty)
  • gymnasion a další vzdělávání pro muže podle stavu (filosofové jako vládci, pak vojáci, obchodníci atd.)

Lykeion

editovat
  • posvátný háj Apollónův 2 km V od středu města (1 km od hradeb), gymnasion
  • cca 335 př. Aristotelés usidluje svou vlastní filos. školu – více propojená s jím učenými ideály, výchova rozumová, mravní, tělesná spjaty, ke vzdělávání patří (kooperativní) výzkum, budování knihovny

Aristotelovo pojetí vzdělávání a výchovy

editovat
  • ve svých spisech (zejm. Politika) Aristoteles volá po vzdělávání státním a řízeném zákonem, ale na rozdíl od Platóna nepředpokládá povinné vzdělávání pro děti, proto ani vzdělávání žen
  • Etika Nikomachova — učebnice mravní výchovy, ideál mravní výchovy postavený na individuální etice

Výchova a vzdělávání v antickém Římě

editovat

Přehled vývoje

editovat
  • od domácích učitelů v nejstarší době se vyvíjí k veřejným (ale zprvu soukromým) školám: cca 7–12 ludus litterarius (čtení a psaní) pro bohaté chlapce, příp. i dívky, cca 12–16 gramatická už jen pro chlapce, cca 16–20 rétorická)
  • od 2. stol. př. postupné zestátňování vzdělávání, státní kontrola, cílem příprava úřednictva; rozšíření modelu na celou říši; tu a tam (na místě chrámových škol nebo řeckých gymnasií) vznikají vyšší školy platónského (akademického) typu, aristotelsky propojeno vzdělávání a výzkum a rozsáhlé knihovny
  • koncem 1. st. n. l. Marcus Fabius Quintilianus, Institutio oratoria, první souhrn i učebnice didaktiky (formy, postupy a cíle vyučování)
  • vzdělávání v antické době jen pro horní třídu, potenciál i poptávka se však postupně objevují i ve třídě střední (ta je ovšem výrazněji podchycena až příchodem křesťanství)

Klasický římský model

editovat
  • kultivačně-operativně motivovaná výchova, cílem politicky uvědomělý občan, to je ovšem zároveň metafyzický ideál
  • školy soukromé („professor“), obsah podobný jako řecký, posléze přebírá i řecká tři umění jakožto trivium

Výchova a vzdělávání ve starém Izraeli

editovat
  • mezi jinými starověkými kulturami je starý Izrael pro pozdější vývoj důležitý hlavně proto, že se stává základem křesťanství
  • kultura mimořádná tím, že už před etickým zlomem klade důraz na individuální odpovědnost (každý odpovídá za dodržování Zákona, musí ho umět číst) → proto potřeba vzdělávání všech
  • do etického zlomu byl tento požadavek všeobecnosti vzdělávání spíše jen teoretický, v době etického zlomu (Izrael v babylónském zajetí) však vznikají jako nový institut synagogy a s nimi všeobecné školy (číst a psát, k tomu náboženství)
  • vzděláváni chlapci všichni (i chudí), postupem času dívky

Zdroje na webu

editovat
  • Antická výchova — heslovitý přehled modelů výchovy v období klasické a pozdní antiky
  • Socrates, Plato, and Aristotle — velmi pěkný přehled o těchto třech osobnostech, v němž jsou podrobně pojednány i jejich pedagogické počiny a ideje (en)