Pedagogika pro kombinované lyceum/Péče o smysly

Tato stránka je součástí projektu:
Pedagogika pro kombinované lyceum
střední škola
Příslušnost: skupinová

Smyslový vývoj dítěte

smyslový vývoj patřil v pedagogice mezi témata spíše opomíjená
pozornost je smyslům věnována až s nástupem reformní pedagogiky
čím jsme mladší, tím větší na nás má smyslové vnímání vliv
ve světě se člověk orientuje především zrakem (i děti se snažíme zaujmout zrakovými vjemy – hračky, obrázky, knížky, stavebnice…), ale ostatní smysly jsou často hlouběji spojeny s prožitkem, pamětí atd.
děti musíme řádně vyživovat, je potřeba jim poskytnout zdravé jídlo a čistou vodu, ale také zdravou výživu pro smysly
děti jsou otevřené a zranitelné, činnosti by je měly vyživovat a ne přemáhat

Prenatální vývoj

prvním smyslem, jenž se vyvíjí již v děloze, je hmat (taktilní vnímání kůže), poté vnímání pohybu, rovnováhy, čich, chuť a nakonec vnímání vizuální; hmat je i v prvních měsících po narození tím nejzásadnějším smyslem pro kontakt dítěte se světem
stěnami placenty procházejí různé chemické sloučeniny, dítěti poskytují mnohé chutě a vůně, pak polyká a vdechuje děložní tekutinu (po narození miminko dobře zná vůni své matky); v děloze k vnímání chuti např. kyselina mléčná, citrónová, kreatin, aminokyseliny…
nejintenzivněji dítě v děloze vnímá maminčin hlas, dostává se k němu i skrze kosti ve formě vibrací; vnímá tlukot svého i maminčina srdce
plod je citlivý na světlo; v děloze má vizuální stimulace poměrně málo – v děloze je docela tma…
všechny smysly jsou nějaký čas před narozením fungující

Různorodost smyslových vjemů

Pro zdravý rozvoj dítěte je potřeba sytit všechny smysly správnou měrou počitků.

Tradičně rozlišujeme pět smyslů, ale naše smyslové vnímání je mnohem různorodější, například v rámci hmatu rozlišujeme samotný dotek, trochu jinak tlak, trochu jinak vibraci, o dost jinak teplotu atd. Různí autoři tak uvádějí různý počet smyslů (až několik desítek), pro pedagogickou praxi však je rozumné rozlišovat jen potud, nakolik to znamená odlišné vzdělávací působení, odlišnou výukovou metodu atd. Můžeme tak zůstat u tradičního rozlišení na pět smyslů (pak by všechny výše uvedené druhy hmatu byly zahrnuty pod hmat), anebo je rozdělit na smysluplné části (tedy z výše uvedených druhů hmatu vydělit jako odlišné vnímání teploty, zatímco ostatní složky hmatu zahrnout pod obecný hmat), případně doplnit o další způsoby vnímání (např. vnímání polohy a pohybu vlastního těla nebo vnímání vlastního zdravotního stavu).

12 smyslů podle Steinera

Zejména ve waldorfském vzdělávání se pracuje s rozlišením na 12 smyslů, které pro pedagogiku navrhl R. Steiner podle prakticko-fenomenologického hlediska (tedy jak se „jeví“ s přihlédnutím k využitelnosti v pedagogické praxi):

Fyzické/tělesné smysly (spojující nás s vlastním tělem):

hmat (všechny povrchové vjemy kromě vnímání tepla)
životní smysl (vnímání, jak se nám daří, co nás kde bolí apod.)
smysl pro pohyb (vnímání polohy a pohybu vlastního těla)
smysl pro rovnováhu

Duševní smysly (skrze ně zažíváme vlastnosti věcí):

čich
chuť
zrak
smysl pro teplo (fyzická i duševní stránka, tedy vnímání povrchové teploty, celkové teploty — „je mi teplo“ — i duševní teplosti např. v mateřském objetí)

Duchovní smysly (podílejí se na tvorbě lidské kultury, umění a sociálních vlastnostech člověka, můžeme skrze ně dělat něco sami se sebou):

sluch
smysl pro slovo (rozpoznávání řeči vůči nahodilým zvukům, chápání smyslu slov, chápání celého sdělení)
smysl pro myšlenky (chápeme druhým člověkem vyjádřené myšlenky, dovedeme si představit popsané apod.)
smysl pro já (vnímáme druhého jako protějšek a ne jako věc)

Rozvíjení smyslů v pedagogice

rozvoj všech smyslů je důležitý pro zdravý vývoj dítěte
hra děti nejlépe vede k tomu, aby procvičovaly všechny smysly, naučily se je používat a získávaly skrze ně nové vjemy
rozvoj sluchového vnímání podporuje rozvoj řeči — učit děti naslouchat, používat hudební nástroje (lze si také vyrobit), „zvukové pexeso“, nechat děti hádat, co slyší
nechat děti se dívat — zaměření se na celek i detaily, učit děti rozpoznávat barvy i tvary, hra s předměty („Kimova hra“) — na pár vteřin dětem ukázat předměty, pak jednu věc schovat a nechat děti hádat, co zmizelo
zlepšování čichu — do krabiček či sáčků dát kávu, bylinky, bonbony apod., menším dětem ukázat nejprve obsah sáčků, nechat jim očichat a pak je nechat hádat (podívat se, jaké vůně mají rády a co jim nevoní)
rozpoznávání chutě — dávat dětem do úst různé potraviny a nápoje a nechat je hádat
rozvoj motoriky a grafomotoriky — pro malé děti je hmat nejdůležitější a zároveň první používaný smysl, vše si potřebují osahat, „hmatové pexeso“ — např. kousky látek, kamínků, modelíny, písku; hra s krabicí s otvorem — naplnit ji různými předměty, dítě pak hádá, co v ní je, u menších děti nejprve opět ukázat obsah, než krabici zavřeme
senzorický chodníček/box — procvičování všech smyslů, trénování koncentrace, jemné motoriky, zažívání pocitu hlubokého uvolnění
děti mají potřebu rytmických činností — využívají svoji obrovskou zásobu energie, např. hraní na bicí snižuje agresivitu a napětí
rozvíjením rytmického cítění při rytmických hudebních činnostech rozvíjíme nejen hudební schopnosti dítěte, ale i jeho bystrost vnímání, koncentrabilitu, jemnou motoriku a neurosvalovou koordinaci
rozvoj rytmického cítění musí procházet motorikou dítěte — pohyby končetin, hlavy a trupu, oblíbená je chůze různými způsoby
musí se dbát na přiměřený dostatek smyslového vnímání, ale pozor na přehnanost (v dítěti to pěstuje těkavost)
důležité je dětem nechat prostor pro fantazii, pro vymýšlení různých her s jednou hračkou — řešení problému do hloubky, učení se trpělivosti, rozšiřování zrakové paměti
dát dítěti prostor a čas objevovat
nabízené aktivity by měly dát prostor pro artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, vokální činnosti; ve společných diskusích a komentování zážitků se může projevit jejich samostatný slovní projev, pro nás i mnohdy zdánlivě nepřijatelný

Zdroje na webu

Smyslový vývoj dítěte, význam smyslového vnímání

Hana Hrabalová: Držíme se určitých mezí (článek na portálu RVP obecně o předškolním rozvoji dítěte, pro téma důležitá kapitola Smyslové vnímání)
Vývoj smyslů v prenatálním období (Wikisofia, miničlánek)
Adam Blanning: Sensory Nutrition (výborný článek k základním hlediskům, Waldorf)
Potřeba náležitého přísunu podnětů zvenčí (uprostřed stránky, kapitola z knihy Táni Smolkové Dítě v úctě přijmout, Waldorf)
Michaela Willheimová: Člověkem již od narození (rozvoj hmatu, chuti, čichu, sluchu a zraku v nejranějším věku, Montessori)

Různorodost smyslových vjemů

Pavel Kasík: Tvrdili vám, že máte jen pět smyslů. Vaše tělo ale zvládá mnohem více (populární článek, ale dobrý pro uvědomění senzorické různorodosti)
The Nineteen Senses — přehled 19 smyslů podle Susan Kovalik (rozdělení založené na fyzikálních interakcích nervové soustavy) (en)
Tom van Gelder: The Twelve Senses — přehled 12 smyslů podle Rudolfa Steinera (rozdělení založené na fenomenologickém přístupu) a vysvětlující texty k jednotlivým smyslům (en)
Oldřich Hozman, Jiří Wald: Dvanáct smyslů (doprovodná brožurka ke konkrétnímu projektu, ale je to docela dobrý český přehled dvanácti smyslů podle Steinera)

Konkrétní metodika rozvíjení smyslového vnímání

Marie Kováčová: Učíme se vnímat všemi smysly (metodický materiál na portálu RVP, shrnutí a příklad projektu pro předškolní vzdělávání, vychází z Kovalikové)
Working with the 12 senses. Touch, Health, Movement and Balance as a Foundation for Academic Progress (přehledový metodický materiál s příklady činností a her k rozvoji různých smyslů] (en)
Petra Kuthanová: Jak rozvíjet smysly dítěte? Zkuste tyto hry
Marie Slavíková: Předškolní dítě a rytmické cítění (článek na portálu RVP s metodickými podněty)