Informatika pro kombinované lyceum/2014/Nejnekulaťoulinkatější

Tato stránka je součástí projektu:

Informatika pro kombinované lyceum

střední škola

Příslušnost: Nejnekulaťoulinkatější

Toto je stránka vytvořená v rámci již proběhlého kurzu a nyní sloužící k jeho archivaci. Tuto stránku již prosím needitujte! Pokud se chcete do kurzu zapojit, pak vyhledejte aktuální běh na hlavní stránce kurzu či se zeptejte v příslušné diskusi.

---

Shrnutí začátku

programovatelnost — je schopnost pracovat podle různých nastavených programů

1. program byla Egyptská kniha mrtvých

Joseph Marie Jacquard vytvořil 1. programovatelný stroj — tkalcovský stav

• Různá hradla

• hradla

• Úplná sčítaka

• Binární sčítačka

Textové soubory

• webový text má koncovku htm/html pokud ho stáhneme a otevřeme pomocí poznámkového bloku vidíme jak byl text vytvořen — značky (tedy přesně tak, jak je zapsán na disku).
• Pokud otevřeme v poznámkovém bloku dokument psaný v novém wordu — docx, prakticky nic nepřečteme (rozsypaný čaj), pokud ve starším — doc už i něco přečteme. Tyto texty totiž nejsou určeny k tomu, aby je četli lidé proto tam taky nemůžeme nic připsat. Ve wordu se tedy tvoří formátovaný text
• Prosté textové soubory txt
• RTF — dříve jediná možnost jak převádět soubory mezi programy

Text se skládá ze znaků a ty mají své vlastnosti. Text se skládá ze znaků, slov, odstavců a stran.

Spojení prvků

Digitální programovatelný stroj se zpětnou vazbou

• Charles Babbage
• Konrad Zuse ( Z1,2,3,4 — vzduchotěsné skříně, tiskárna, psací stroj )

• 1945 — Američané sestrojili ENIAC z elektronek (pomohl luštit německé šifry)

• 1654 — Polovodičový počítač TRADIC

• 1971 — Integrovaný procesor Intel 4004 — Busicom

• 1975 — osobní počítač Altair 8800 intel 8080 na diskety — výstup televize

Ukládání informace

Binární kód — ukládal se na :

1. Děrný štítek

2. Děrná páska (používá se i dnes — zaznamenáváme na ni strategické záznamy, je totiž necitlivá na elektromagnetické pole, data tedy nelze tímto způsobem ztratit)

3. Magnetická páska ( vejde se toho na ni víc, je rychlejší a přepisovatelná)

4. Disketa (rychlejší než páska, přístupnější, pole během let slábne

5. Pevný disk (větší hustota záznamu) ( Počítačová paměť )

Katodová trubice tu vylepšili na Feritova paměť v dnešní době se používá upravená verze na paměť RAM nebo SRAM (pokud však počítač vypneme, vše zmizí) flash technologie

Zobrazování informace

( Displej )

Nejjednodušší formou zobrazení je tabule na nádraží. Ty byly vylepšeny na tabule, které jsou např. na tramvaji či autobusu. Následovala Znaková výbojka a Obrazovka CRT

Jak třídíme věci kolem nás?

∞všechno

–věci popsatelné

• matematicky definované

samopopisná: čtyřslabičná patnáctiznakové sedmnáctipísmenné

nesamopopisná: tříslabičné třistadvacetiznakové

Nejmenší číslo, které nejde vyjádřit osmi českými slovy. — paradox

V počítači nevyjádříme nic, co není matematicky definovatelné.

Jak funguje počítač?

když zapneme počítač :

Nejprve nastartuje BIOS (je nahrán na čipu mateřské desky) ten zkontroluje jestli je vše zapojeno ( klávesnice, myš ..) , poté se spustí boot manager (spouštěč/zavírač systému) následně se spustí Operační systém (souhrn programů, který vytváří uživatelské prostředí). Poté se spustí buď : skryté procesy, ovladače, služby systému .. — tedy vlastní programy o.s., antivirus, kontrola systémových procesů tedy uživatelské nástroje o.s. — ... pak jsou tu ale programy, které si spustíme samy. Tedy ty, kvůli kterým si počítač vlastně zapínáme — webový prohlížeč, pošta, přehrávače,prohlížeč obrázků ty používají uživatelská data. Textový procesor, tabulkový procesor, editor obrázků — slouží k vytváření i čtení uživatelských dat. Kalkulačka, hry, kalendář — konfigurační data ... tedy uživatelské aplikace . všechny programy jsou data . Všechna data jsou na disku uložena jako soubory. Celý počítač funguje ve dvojkové soustavě.

Jaké koncovky mají soubory ? — Přípony souborů

1. — uživ. soubory

Obrázky — jpg, jpeg, raw, png, gif
archivní soubory — rar, zip, gz, tar, gtz 
texty — doc, docx, pdf (grafický výstup z textu), odt
tabulky — xls. xslx, ods
videa — mov, avi , mp4, 
hudba — mp3, wma

2. progr. soubory

programy - exe, com, bat, ini, dll (u win.), sh, so ... (u **x) pro oboje py (skriprový interpret)

jsou tu ještě zástupci — tedy odkazy, které ukazují na větší soubory

Co rozlišujeme a co to vlastně je:

• Soubory jsou pojmenované sady dat na datovém médiu

• Proces (právě vykonávaný program)

• Program (je algoritmus přepsaný do programovacího jazyka)

• Algoritmus (je přesně popsaný pracovní postup)

Algoritmus na vynásobení

(pokud umím jen sčítat)

vynásob a x b
vynuluj součet p
vynuluj počítadlo b
sem* pokud je b menší než a 
přičti k součtu b
přičti k počítadlu 1
vrať se sem*
skonči a vypiš s

v programovacím jazyce :

s=0
p=0
while (p<a)
{
s=s+b
p=p+1
}
-to už je program

Velikost souboru

základní jednotkou je Bit

se zkratkou B

• 1 000 kB — Bite .. 1024 KiB

• 1 000 000 MB .. MiB

• 1 000 000 000 GB .. GiB

• ... TB

• ... PB

• ... EB

soubor má:

1. jméno

2. koncovku (typ pokud změníme koncovku, typ se nezmění)

3. velikost

4. přístupová práva

5. datum změny a vytvoření (posledního vytvoření),

U souboru můžeme nastavit, aby byl skrytý (Neuvidí ho tedy nikdo, kdo nemá nastavené zobrazit i skryté soubory). Můžeme si také nastavit, že jej uživatelé mohou jen číst. Nebo ho můžeme zabezpečit tak, aby s ním uživatel mohl dělat jen to, co chce vlastník programu.

Typografie

Webové stránky zabývající se typografií:

Typomil.com

Typografické rady

Internetová jazyková příručka

Základy typografie:

Interpunkce — znamínka mezi slovy (.,:;!?)píšeme vždy slovo._slovo

Pomlčky:

• pomlčku bez mezer píšeme v intervalech 1960—2010
• v normálním textu píšeme pomlčku s _—_ (mezerami)

Uvozovky:

• píšeme _„dole 99 a nahoře 66“.
• nebo — Řekl:_„Jo.“_

Závorky:

• _(slovo)_
• _(slovo).
• (ale tak to není.)

Procenta:

• 50% — padesátiprocentní
• 50_% — padesát procent (měla by být nezlomitelná mezera — Ctrl+ Shift+ mezerník. Ta zařídí, že se na přeomu řádku spojení neoddělí)

Osnova

1. Úvod — má čtenáře upoutat např. 1. popsáním bezprostředního zážitku, nějakou akcí, vtáhnout do děje.. 2. vytvořit obraz, který si čtenář představí 3. řeknu nějakou pravdu (např. každý z nás se někdy setkal s poezií..) popř nastínit, o čem to bude
2. Příprava — tedy co musí posluchač/čtenář vědět, aby mi rozuměl (definice, pojmy, rámec, kontext..)
3. Hlavní výpověď — (co chci sdělit určitě, co nesmí chybět, zlatý hřeb, bez čeho by to nemělo smysl...)
4. Podtržení — např. příklady, zajímavosti, prohloubení
5. Závěr — shrnutí proč je dobře, že jsem to slyšel/četl

Prvky algoritmu

• KROK (provedení jedné instrukce)
• „MAKRO“ (funkce, podprogram, složená instrukce ...)
• VĚTVENÍ (podmínka)
• SKOK
• cyklus (něco, se dělá stále dokola, dokud platí nějaká podmínka nebo např. pro všechny žáky ve třídě)
  • s podmínkou
  • provádění podmínky dané množiny

Program na násobení

S = 0 dokud je a větší než 0 dělej :

S = S+b a = a-1

vyhoď S

• pokud b = 0
  • výstup 0
• v opačném případě
  • výstup a+ součin (a,b-1)

REKURZE - program volá sebe sama

• Proměnná (úsek paměti do kterého se ukládá hodnota)

Proměnná	Hodnota
a
b
S

• konstanta (hodnota typu např. celé číslo tedy číslo, text tedy "výsledek" .. můžu si ale naprogramovat NULA = 0, poté můžu používat místo 0 slovo NULA můžeme ale použít cokoli : např. PI = 3,14528...)

Bill Gates

Narodil se v USA do právnické rodiny, již ve 13 ti letech se mu zalíbily počítače. Seznámil se s Paulem Allenem a začal programovat. Vystudoval Harward a s Allenem naprogramovali program interpret (který umožňoval programovat v programovacím jazyce). Bill nebyl jen dobrý programátor, ale i dobrý obchodník — uzavřel smlouvu s firmou (z každé prodané kopie chtěl určitou část) a tak začal vydělávat, založili firmu. Jejich operační systém byl přeinstalován do počítačů od IBM. Kromě operačního systému vytvářeli ale i jiné programy. Když chtělo IBM vytvořit nový operační systém, udělal Microsoft (Gatesova firma) i svůj vlastní operační systém a tím se celá firma vyšvihla až do dnešních rozměrů.

Richard Stallman

Narodil se v New Yorku a již od mládí si musel vše zařizovat sám. Vystudoval klasické gymnázium, udělal maturitu a dostal se na Harward. O prázdninách šel na brigádu do IBM, kde měl možnost programovat a tak vytvořil svůj první program. Při studiu si začal přivydělávat a postupně se setkával se s hackery (tenkrát to bylo označení pro vtip). Hacker byl ten, kdo uměl udělat něco víc než ostatní. Stallmanův zdravotní stav se ovšem začal zhoršovat, ve 22 letech opustil studium a začal se naplno věnovat programátorství. Nelíbilo se mu, že si po zakoupení licence programu nemůže s programem dělat co chce (ten, co program vytvořil nemohl vědět co s programem chce dělat on). Jeho myšlenkou je, že programátor by neměl lpět na svých výsledcích, ale měl by je dát lidstvu. Začal se věnovat (nejen) projektu GNU. Zanechal nám spoustu legálně stažitelných věcí zdarma.

Linus Torvalds

Narodil se ve Finsku v Helsinkách v roce 1969. Pocházel z levicově intelektuální rodiny (hippeace). Setkal se s osobními počítači a rozhodl se, že s nimi chce pracovat. Začal tedy studovat informatiku. Ve škole programovali na sálovém počítači.když v roce 1990 nastalo velké zlevnění PC, mohl si Torvalds také tento počítač dovolit. Nejdříve sice hrál hry, ale později s počítačem začal pracovat. Chtěl naprogramovat operační systém pro PC (aby nebyl tak drahý, jako ty dosavadní). Začal programovat MINIX. Věděl však, že by to sám nemohl zvládnout, na webu tedy začal hledat programátory, které následně našel a tak začali pracovat. Projekt byl pojmenován Linux a začal se rozvíjet. Symbolem Linux se stal tučňák Tux. Torvals pracoval v Americe a později začal přednášet.

O Linusovi Torvaldsovi a Linux byla napsána i kniha Katedrála a tržiště (the cathedral&the bazaar). Díky Linusovi Torvaldsovi vznikla myšlenka společné práce, například Wikipedie. Pro Linuse Torvaldse je program prostor pro spolupráci, společné hřiště...

Software

• Free download — volně ke stažení, většinou je to demo verze, může být shareware nebo freeware
• Proprietary software je software s licencí, k jeho používání potřebujeme klíč, autor určuje licenci (povolení) a zdůrazňuje své vlastnictví. Neukazuje nebo zakazuje aby se někdo snažil zjistit, jak program vypadá.
• Shareware — (free download) ten si můžete nejen stáhnout, ale můžete i sdílet. Jsou tu ale podmínky a většinou se za něj musí platit
• Freeware (free download) můžete používat a šířit dál, odkazuje se ale na autora
• Free software můžete používat, modifikovat a distribuovat
• Open source je dáno k dispozici aby to každý mohl upravit
• Copyleft je open source který nikdy nesmíte začlenit do proprietary software
• Public domain někdo něco udělal a dal to k dispozici lidstvu, je mu jedno co si s tim kdo bude dělat

Počítačové sítě

• Infrastruktura propojující více počítačů aby spolu mohli komunikovat

druhy počítačových sítí:

• • LAN — Local Area Network — místní síť. Když nefunguje, dojdu k tomu a opravím to. Když mi to někdo hackuje, najdu to prakticky hned — znam sevé uživatele. Není tedy potřeba tolik zabezpečit. Na přenos dat je rychlejší.
  • WAN — Wide Area Network — rozlehlá síť, největší — internet (propojení všech sítí) když nefunguje, musim to opravit na dálku. Musíme se chovat uplně jinak — nelze ji tak lehko zabezpečit.
  • PAN Personal Area Network hodně malá LAN (např. tiskárna spojená s dvěma počítači)
  • MAN Metropolitan Area Network je hodně velká LAN, určena původně třeba jen pro jedno město, nebo např. úřad.

Vrstvy sítě:

• fyzická vrstva — propojení počítačů tak, aby uměli přenést 1 a 0 (třeba kabelem nebo po internetu)
• spojová/linková vrstva — počítače si mezi sebou posílají soubor a musí spolu o tom spolu komunikovat např. posílám, kolik jich bude... tedy komunikační protokol (předepsaný postup)
• síťová vrstva směruje v síti a adresuje. Spojuje nesousedící systémy a pomáhá dorozumívat se rozdílným přístrojům. Nejznámější IP. Kažřdý přístroj by měl mít svou IP (poznávací kód) Protože je ale IP adres málo, má ji každá síť. Jsou dva tipy stará IPv4 a nová IPv6, tu má asi jen 3% přístrojů.
• transportní vrstva navazuje spojení a stará se o dopravení do cíle a poskládání do správné podoby a do úplnosti (Transportní vrstva balí data něčím, kde bude adresa, port (číslo určující ve které aplikaci se mají data předávat) a číslo datagramu). To dostane síťová vrstva, celé to vloží do adresy. Dále data putují do linkové vrstvy, tam se přidá délka, kontrolní součet atd. Na druhé straně se vše postupně rozbaluje a kontroluje např. jestli nějaký z balíčku dat nechybí nebo třeba nepřebývá)
• relační vrstva nám řekne, kdo sedí na druhé straně — každý uživatel má své jméno a autentifikaci tedy zjištění, jestli je to skutečně on. Tedy heslo nebo konkrétní otázku, popř opište text z obrázku (aby bylo jisté, že jste člověk). Navazuje také spojení tedy relaci, sezení (session). Dokud jsem tedy přihlášen, mám relaci,sezení.
• prezentační vrstva (druhy obsahu) potřebuji začít rozlišovat i druhy obsahu, jestli je to obrázek, text nebo např. zvuk. Rozlišujeme tedy přípony tedy typy souboru. Když dostane text, napíše ho, když obrázek, otevře ho... Řeší také kódování znaků a jazykové verze podle zařízení a jak velký má text nebo soubor zobrazit
  • datagram jednotka přepravovaná v počítačové síti, obsahuje hlavičku se služebními informacemi (např. cíl a odesílatel ...) a samotná data
• aplikační vrstva poskytuje aplikacím přístup ke komunikačnímu systému a umožňuje jejich spolupráci. Nejznámější protokol je HTTP (text vzájemně propojený odkazy), nebo HTTPS ten je šifrovaný. Můžeme se také setkat s FTP ten nezobrazuje stránku ale jen soubor a jeho šifrovanou verzí FTPS, dále také SMTP přenosový protokol na posílání pošty, POP poštovní protokol (protokol na stahování pošty z vaší emailové schránky) nebo IMAP

Důležité pojmy a zkratky

• komunikační protokol je určený protokol, podle kterého by měla probíhat elektronická komunikace např. Ethernet (obsahuje začátek, napíše kolik toho bude, poté pošle soubor, nakonec pošle značku pro konec a kontrolní součet — aby se mohlo zkontrolovat, že bylo posláno vše).
• kontrolní součet je součástí odeslané informace, je v něm obsaženo kolik dat bylo odesláno. Pomáhá odhalit případné chyby.
• DHCP přiděluje IP adresy
• DNS soustava doménových jmen vytvořená abychom si nemuseli pamatovat čísla např. 1. řádu .cz, .com, .to ... třetího řádu www.adam.cz
• komunikační port (port) něco jako poštovní směrovací číslo (až to dojde do druhého počítače, předejte to tomu a tomu programu)
• TCP zařizuje doručení dat a jeho správné pořadí
• UDP po transportní vrstvě můžeme ale chtít, aby byl přenos v reálném čase a nehledíme tedy až tolik na kvalitu přenosu - UDP
• Telnet posílá vše jak to píšeme (není kódovaný)
• na vzdálené ovládání je protokol SSH (ten je již šifrovaný a jiné
• MIME rozlišuje jak se složka tváří, náš systém podle toho také rozhoduje, co se souborem má udělat. Rozlišuje, jestli je to text/(plain)prostý, html nebo image/peg ...

• URL
  • nejprve je udán protokol
  • poté následuje ://
  • následně lze přidat uživatele:
  • následuje heslo@
  • poté server:
  • dále port/
  • následně směrník za kterým může být ?
  • někdy se doplní parametry#
  • a nakonec část

tedy protokol://uživatel:heslo@port/směrník?parametry#část

např.:

http://seznam.cz

http://cs.wikipedia.org/wiki/Adam

telnet://prahy.mmh.cz:3333

http://mapy.cz/zakladni?'''x=12.7642228&y=47.3385957&z=10&q'''=zell%20am%20see

(udává parametry za otazníkem, v našem případě souřadnice)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Prahy'''#D.C4.9Bjiny'''

(za křížkem vidíme část, v našem případě kapitolu)

Na světě však není jen internet, existuje také URN ... name (dohromady s URL se jim říká URI ...identifier)

Web

• Poskytování obsahu — domovské stránky. firmy, lidé ..
• Webová rozhraní newebových služe — elektronický obchod, počasí, jízdní řády zprávy
• Metaobsah — vyhledávače, portály, rozcestníky dokáže nás dostat k ostatním kategoriím
• Aplikace rozlišující možnosti vlastního počítače — úložiště, hudba, filmy, obrázky, videa
• Komunikace — sociální sítě, e—mail ..

Zajímavé webové aplikace a stránky

• Wolfram alpha pomáhá při matematice
• Ecosia při vyhledávání pomáháte vysadit stromy
• pokročilé funkce googlu jak např. rozšířené vyhledávání, google disk kam můžeme ukládat a sdílet soubory nebo se podílet na jejich tvorbě
• Doodle.com je plánovací aplikace, můžeme vytvořit hlasování

E-mail

by měl začít pozdravem, měl by mít srozumitelný obsah, aby bylo jasné co chceme a je dobré se podepsat (popř. odkud e-mail dotyčného mam atd.). E-mail by měl mít také předmět. Při přeposílání si dáváme pozor, abychom odeslali jen to, co chceme. U přílohy bychom měli počítat s tím, že lidé můžou mít schránku plnou a neposílat tedy přílohu příliš velkou (více než 4 MB), nebo že mail by se kvůli své velikosti mohl cestou ztratit. Když odesílám e-mail více lidem, je dobré použít skrytou kopii, zamezíte tak nepříjemnostem kvůli ochraně osobních údajů nebo třeba případnému spamování těchto adres spamboty.

soubory cookie

Webové stránky si o nás ukládají různé informace, například co jsme vyhledávali nebo kde jsme přihlášení. Podle toho se nám později ukazují reklamy. Soubory cookie ale můžeme smazat a nebo jejich stahování anonymním režimem omezit.

Zdroje informace

• relevance je významnost či důležitost, a jestli se dané téma opravdu k věci váže
• spolehlivost/věrohodnost poznáme např. podle dobrého vzhledu, autora, jestli je text aktuální, nebo na jaké další zdroje se odvolává a které další zdroje odvolávají na něj. Je také dobré si dát pozor, jestli někdo není tendenční, jestli se shoduje více klidně i jinak tendenčních zdrojů. Když pak člověk např. chválí něco, co někdo, koho třeba zjevně nemá v oblibě, udělal. Je také důležité, jestli vše zapadá do mého rozhledu

zdroje můžou být primární nebo sekundární (vycházející z primárních) nebo terciální (wikipedia, měl by obsahovat hodně sekundárních a podkládat je)

Prezentace

Informace nemusíme předávat pouze formou textu, ale například i obrázky nebo videi.

Známými programy jsou

• Poverpoint
• Impress

Jak na správnou prezentaci

• V prezentaci nemusíme mít vše, co by v ní být mohlo, nemusíme to přehánět se vzhledem či efekty, obsah je také dobré zestručnit.
• Při prezentaci bychom měli dávat přednost tomu, co říkáme. Tedy mluvenému slovu. To, co je na obrazovce by mělo podtrhávat, co říkám a určitě bych z ní neměl číst.
• Každé čísti bychom měli věnovat svůj čas, s novými věcmi bychom měli rozebírat postupně a měli bychom posluchačům i sobě dopřát oddech.
• Měli bychom si dávat pozor na kontrast barev, aby to přečetl každý.
• Je také dobré přidat ilustrace, ty totiž usnadňují zapamatování. Obrázek by ale měl s tématem souviset a např. usnadnit lidem představu o čem povídáte a jak daná věc vypadá.