Urgesal/Systematičnost morfologie

Tato stránka je součástí projektu:
Urgesal
Příslušnost: všeobecná

Stránka je úvahou a je součástí projektu Urgesal. Úvahy tak dávají zpověď o tom co se děje za pozadím projektu, do jisté míry jej dokumentuje, a může být návodem či inspirací těm kteří umělý jazyk vytvářejí.

Úvod

Jazyk obecně svou strukturou patří mezi vysoce uspořádané systémy, a to i přes existenci různých výjimek v gramatice i morfologii, a proto obsahuje relativně nízkou entropii. Logicky musí být uspořádaný a obsahovat pravidelnosti a zajistit si tak přehlednost a použitelnost jazyka. Proto metoda tvorby slovní zásoby založená pouze na vymyšlení si celého tvaru slova není vhodná a po čase, jak slovní zásoba roste, jakožto systém selhává. Bez dostatečně promyšlené struktury slova narůstá velikost slova. Význam slov zůstává důsledkem nesystematičnosti povrchní a celý jazykový systém se rychle přetíží a není dále schopen absorbovat další a další významy nebo gramatické funkce. Není náhodou, že nejstarší nám známe jazyky působí o tolik složitěji než současné jazyky. Systémy jednoduché z jednoho úhlu pohledu se jeví složitě z druhého úhlu pohledu. Jako velmi krásný a výstižný příklad uvedu matematický zápis základních početních operací. Zápis 5²=5*5=5+5+5+5+5. Z tohoto zápisu je evidentní, že matematika nepotřebuje toliko početních operací a že si vystačí ve své elementární podobě pouze se sčítáním a odčítáním, není nezbytně nutné aby existovali mocniny a násobky, vystačíme si s pouhým sčítáním. Jenomže takovýto zápis je moc dlouhý.

Malí počet prvků v systému nemá takový kombinační potenciál, rychle se vyčerpá a složitější věci lze reprezentovat pouze vysokým počtem opakování prvků. A právě takto vede jednoduchost z jednoho úhlu pohledu, ke zvyšování složitosti z druhého úhlu pohledu. Právě proto u jazyků jako sumerština a akkadština se kumulovaly jednotlivé slabiky za sebe. Jak se společnost vyvíjela a objevovala nové věci tak je také pojmenovávala a slovní zásoba tím narůstala až začala být přetížená. Například babylonský král jménem Nebukadnesar. Jeho jméno je nápadně dlouhé. Nebo babylonský král Nabopolassar, nebo Asarhaddon, nebo Sinacherib, nebo Sínšariškun a porovnejte jej ze sumerskými jmény králů Alulim, nebo Gaur, Kalibum, Atab, Mašda, Etana, Enmenkar, Labašer, Elulu, Balulu, Tuge, Kakug, Anba, Bazi, Unzi, Zimudar.

Z toho vyplívá, že složitost by měla být na obou stranách úhlu pohledu vyrovnaná, potom teprve bude systém vyvážený.

Struktura úvahy

V části Teorie uvádím některé nezbytné pojmy a formulace z oblasti systémů a informatiky, to proto aby mi bylo v hlavní části textu lepe porozuměno.
Cást Morfologie představuje hlavní část úvahy zaměřenou na morfologii jazyků jak obecně tak jazyku Urgesal. K vysvětlení některých jevů je použito pojmů z části Teorie.
V části Závěr je shrnut výsledek zkoumání a nalezených poznatků.

Teorie

Struktura informací

data, informace, kontext
informační potenciál, kombinační potenciál, nosnost informace v systému (informační kapacita systému)
bit, znak, morf, slovo, věta

Definice

Upozornění: Definice jsou uvedeny v zjednodušeném tvaru. Jsou uvedeny pouze nejdůležitější body popisu a neobsahují tedy úplný výčet. Slouží jako pomůcka k rychlému pochopení pojmu, v případě užívání těchto pojmů v rámci studia či nějaké školy doporučuji nastudovat pojmy více do hloubky a neužívat v uvedeném tvaru v písemkách, zkouškách atd. Doporučuji poradit se se svým učitelem jakou konkrétní podobu definice si žádá váš obor.

w: Data = vjemy které dokážeme zachytit svými smysli
w: Informace = data která jsou nebo dokážeme interpretovat
w: Kontext = interpretovaný význam závislý na souvislostech propojených informací

Upozornění: Na některé pojmy je zde pohlíženo trochu jinak než je obvyklé.

w: Bit = je nejmenší jednotka informace → B(b,Ω{0;1})
w: Znak = je v obecném smyslu zástupcem věci nebo vlastnosti či stavu této věci; v tomto případě je však na znak pohlíženo jako na vymezenou prostor pro jednotku informace nabývající jednu variantu informace z množiny ifnormace z třídy znaku (třída množiny) → Z(z,Ω)
w: Morf = je skupina znaků, která v dané kombinace společně nesou určitý věcný nebo gramatický význam
w: Slovo = je skupina morfů, která v dané kombinaci společně nese určitý sémantický nebo gramatický význam

Upozornění: Tyto pojmy zatím nejsou definovány žádnou tradiční autoritou ale pouze autorem projektu.

Informační potenciál (Ω) = je množství informace kterou může informační jednotka nést
Kombinační potenciál (K) = je množství platných (z hlediska gramatiky) kombinací ve skupině informačních jednotek které mohou teoreticky nastat
Informační kapacita systému (H) = je informačním potenciálem celého systému

Vazby prvků systému

vazba jako zámek a klíč
druhy a typy vazeb

Morfologie

Samotná morfologie není izolovaným aspektem jazyka, ale přímo ji ovlivňují další aspekty jako fonologie nebo sémantika. Právě požadavky a vlastnosti těchto ostatních aspektů formují konkrétní podobu Morfologie u konkrétního jazyka.

Artikulace samohlásek a souhlásek

Za artikulaci se považuje souhra činností mluvidel při produkci zvuku. Přičemž hlásky považujeme za nejmenší jednotku řeči a dělíme je na samohlásky (Vokály) a souhlásky (Konsonanty).

Při výslovnosti samohlásek zvuk nepřekonává žádnou překážku v hláskotvorném ústrojí a je koordinovaný pouze retní štěrbinou a jazykem. Přičemž všechny samohlásky v českém jazyce jsou znělé. Spojením samohlásek vznikají dvojhlásky (například au, ou; v jiných jazycích jsou povoleny i jiné kombinace například eu). Při správné výslovnosti je však třeba odlišovat zdvojené samohlásky od dvojhlásek (například dvojhláska ou ve slově houba, zdvojená samohláska ve slově neuklidit). Artikulační rozdíl tkví ve vazbě mezi jednotlivými hláskami. Zatímco dvojhláska se vyslovuje společně, tedy s vazbou, tak zdvojená samohláska se vyslovuje izolovaně bez vazby. Z čehož vyplývá, že na artikulaci má vazba jednotlivých hlásek významný vliv.

Při vyslovování souhlásek překonává zvuk v mluvidlech překážku. V češtině mohou být souhlásky jak znělé tak neznělé. Znělé jsou jen tehdy, když hlasivkami prochází šum a tón a hlasivky se tedy chvějí. U neznělých souhlásek prochází hlasivkami pouze šum a hlasivky se tedy chvějí. Souhlásky lze také rozdělit na párové a nepárové, dle toho jaké varianty znělosti mají spojované souhlásky. Párové souhlásky obsahují jak znělou tak neznělou souhlásku (například P a B). Nepárové obsahují pouze neznělé souhlásky.

Koartikulace samohlásek a souhlásek

Koartikulované hlásky se dělí na hlásky s dvojí artikulací a hlásky s vedlejší artikulací.

Souhlásky s dvojí artikulací jsou tvořené dvěma uzávěry se stejným způsobem artikulace. Nalézt je lze například v západní Africe a v papuánských jazycích. Nejčastější dvojitě artikulované souhlásky jsou labioveláry.

Hlásky s vedlejší artikulací jsou tvořené dvěma způsoby artikulace, z nichž jeden je slabší a odpovídá aproximantě. Mezi nejčastější používané patří labializace, velarizace, palatalizace.

Geminace souhlásek označuje zdvojování nebo dloužení, většinou mezi dvěma samohláskami, zpravidla neznělých nebo sonorních souhlásek (tt, nn). Mezi jazyky s distinktivní fonologickou délkou souhlásek patří italština, finština, hebrejština nebo staroindický jazyk pálí. Geminaci trochu připomíná napjatost, která rozlišuje hlásky podle svalového napětí.

Samotné téma samohlásek a souhlásek s pohledu artikulace nebo v souvislosti s jinými vlastnostmi je samo o sobě velice rozsáhlé téma, proto je zde odvedeno pouze souhrnně a stručně. Studium artikulačních vlastností samohlásek a souhlásek prohloubilo mé znalosti o vazbách prvků systémů, skrze studium různých vazeb mezi samohláskami a souhláskami, což má zásadní vliv na artikulaci. Z nastudovaného vyplívá, že existuje mnoho vazeb mezi hláskami, jenž lze roztřídit do kategorii dle svých podobností či vlastností nebo jejich vzniku (použití mluvidel například napjatost, hlásky otevřené, zavřené atd.). Avšak v tom nejzákladnějším principu jde jen o to jak zvukově zní spojení hlásek nebo jejich vyslovení samostatně, tedy základním principem je vazba hlásek.

Systém samohlásek a souhlásek

Původní praslovanský samohláskový systém tvořilo dělení na přední a zadní. Praslovanský systém vznikl z pozdně indoevropského systému splynutím některých samohlásek. Z tohoto důvodu zanikla zaokrouhlenost u samohlásek, neboť splynutím některých samohlásek došlo k jejich tvrdému zvýraznění. Právě proto působí samohlásky v češtině tak čistě zatímco třeba anglické samohlásky nám znění nečistě a pouze přibližně. Ačkoliv vnímání čistoty samohlásek lze chápat jako národnostně subjektivní nikoliv objektivní. Pokud by zaokrouhlené samohlásky z češtiny nezmizeli, tak bychom nevnímali čistotu samohlásek takto výrazně, naopak by nám výslovnost anglických a jiných samohlásek byla o něco bližší a více stravitelná.

Ono rozdělení samohlásek na přední a zadní se odrazilo také v systému souhláskovém, a to tak, že před předními samohláskami nastává tzv. palatslizace.

Zásadní pro další vývoj samohláskového systému, měl vliv vznik nové zaokrouhlené hlásky (u) ve dvou variantách, což vedlo ke krácení dlouhých samohlásek a dalším jevům.

Posledním vývojem je tzv. metateze likvid (vývoj skupin hlásek tort, tolt, tert, telt).

Slabika jako artikulačně-akustická jednotka řeči

Slabika je nejmenší reálně existující artikulačně-akustická jednotka řeči. Představuje nejjednodušší a nejtěsnější možnou artikulační jednotu prvků řeči, která vyhovuje dorozumívání. Ačkoli ji v současnosti vnímáme jako složeninu několika málo hlásek (nejčastěji dvou nebo tří hlásek), respektive jako kombinaci samohlásky a souhlásky. Není proto náhodou, že v mnoha starověkých jazycích nacházíme písma, která se zaměřují na slabičnou skladbu jakožto základního prvku. Zatímco abecední typy písma vznikla až později. Bohužel i když je slabika artikulačně-akustickou jednotkou řeči, lze ji v jednotlivých jazycích reprezentovat stovkami variant. Právě tato vlastnost pravděpodobně vedla k potřebě zjednodušit psaný jazyk a vzniku abecedy.

V některých jazycích může být slabika zároveň i jednotkou nesoucí význam. V češtině je však slabika představující morfém jen náhodná. Kořeny slov slabičné být mohou, ale také nemusejí, podobně také slovotvorné i tvarotvorné předpony a přípony. S nárůstem slovní zásoby se v mnohých jazycích stírají tyto rozdíly zásahem do vícero slabik najednou (derivací, přechylováním a jinými zásahy), čímž vzniká nový tvar.

Avšak v jazyce Urgesal je morfémem obvykle slabika, protože jazyk napodobuje starší jazykový systém, který je však jako jazyková stavebnice kompatibilnější a významově přesnější. Není však vyloučeno, že časem dojde i na některé typy zásahů do struktury ať už lexikálního či gramatického důvodu, které mohou slabičnou strukturu zkomplikovat a hranice morfémů se možná začnou stírat.

Fonetický charakter slabiky je komplexní. Jeho základem je fonace, tedy přítomnost hlasové složky, jež umožňuje realizaci prozodických vlastností vázaných na slabiku jako celek, a přechod od striktury (sevření mluvidel) k apertuře (uvolnění mluvidel).

Slabika v Čínštině

Čínština se vyvíjela od starověku do dnešních dnů. I když se tedy vyvíjí jde o unikátní jazyk jehož základ je staršího typu, čímž se nepatrně podobá jazyku Urgesal, tedy alespoň z tohoto úhlu pohledu. Slabika v čínštině hraje důležitou roly, přičemž čínská slabika nese často svůj význam, tedy slabika=morfém. Téměř vždy jeden čínský znak odpovídá jedné čínské slabice. Přitom struktura čínské slabiky je relativně jednoduchá. Současně však je čínská slabika zatížena přísnými pravidly. Právě proto není počet slabik v čínštině tak velký, dá se říci že je početně chudý, ale zároveň dobře přehledný a popsatelný. V čínštině existuje jen něco málo přes 400 slabik o různém hláskovém složení, pokud se přidají hlásky tóninového charakteru, tak jich je cca 1 300 slabik.

Čínština, která vykazuje řadu typických rysů izolovaného jazyka, má zcela jinou povahu než evropské jazyky. Analýza čínské slabiky na samohlásky a souhlásky nemá význam. Stejně tak jako v češtině analyzovat slabiky z hlediska morfémů.

Slabičná a morfematická struktura jádra a obalu

Na slabičnou strukturu lze nahlížet z pohledu hláskové struktury (například CVC.CV), tedy dle toho jak jsou ve struktuře zastoupeny druhy hlásek (C-konsonanty, V-vokály). Nebo na ně lze pohlížet z pohledu morfologického (například morf1-morf2; předpona-kořen-koncovka atd.). Například slovo "povaha" rozložená na slabiky po.va.ha, nebo rozložená na morfy po-vah-a. Jádrem slabičné struktury je slabičné jádro a jeho obalem je pretura a koda. Jádrem z pohledu morfologie je obvykle kořen slova a obalem jsou předpony, přípony, koncovky. V případě vytváření slovníku vyvíjeného jazyka Urgesal by tedy bylo užitečné zohlednit oba dva typy struktury plus strukturu fonetickou, tím by se mohlo zachovat velké množství informací o slově. Samozřejmě tím množství informací nekončí, a lze toho o slově říci mnohem více. proto struktura slovníku může být teoreticky i velmi složitá.

Principem struktury jádra a obalu, je hierarchická struktura s centralizovaným jádrem, představující základ, nebo dominantní či hlavní část struktury a obalu jenž je submisivní, podřízenou, vedlejší částí struktury (obal→jádro←obal nebo jádro←obal). Vnímám tuto strukturu jako základní a univerzální. Například struktura atomu je podobná.

Struktura slabiky:

Pretura	Základ
	Jádro (nucleus)	Koda

po.va.ha → cv.cv.cv
krá.tí → cĉv.cv … kde ĉ je slovotvorná souhláska (bude o ní zmíněno později)
rče.ní → ĉcv.cv

Nejčastějšími typy slabičných struktur jsou cv=(např. po, do, na), cvc(např. mor, roz, kan, tom, tím, vah), ccv (ve variantách cĉv(např. krá), ĉcv(např. rče), ccvc (ve variantách cĉvc(např. hrad, hrát, klad), ĉcvc). Jádrem slabiky bývá samohláska (v) nebo dvojhláska (diftong) popřípadě sonora (ĉ).

Morfologická struktura slova:

Kmen			Koncovka
Předpona	Kořen	Přípona

po-vah-a
krá-t-í
rče-n-í

Hranice morfémů nejsou vždy jednoznačně rozlišitelná a její schopnost rozlišit závisí na velikosti a pestrosti slovníku, z něhož lze objevit opakující se malá seskupení písmen, které potom považujeme za morfém. Nelze se totiž spoléhat že jej rozlišíme podle sémantiky, protože některé morfémy nemají sémantický význam ale gramatický. Gramatický význam může snadno unikat, vyžaduje dobrou znalost gramatiky. Žádná z metod hledání či klasifikace morfému není dokonalá ani stoprocentní.

Kontrast ve struktuře

Každý systém i ten jazykový, potřebuje prvky, které jsou dostatečně rozlišitelné. Rozlišitelnosti je dosaženo pomocí kontrastu. Čím větší kontrast tím menší riziko chyby rozpoznávání.


barva 1	barva 2	barva 3
Â	Á	À
A	B	C

První sloupec tabulky ukazuje tři velmi podobné barvy. Rozdílí jsou příliš malé a pokud budou použity někde samostatně snadno dojde k jejich záměně. Podobně i sada znaků Â, Á, À je jednoduché omylem zaměnit. První sloupec tedy užívá malého kontrastu.
Druhý sloupec tabulky ukazuje tři zcela odlišné barvy. Rozdíl je dostatečně velký aby tak snadno nedošlo k záměně. Podobně i sada znaků A, B, C je dostatečně rozlišitelná a je obtížná jejich záměna.

Zatímco typickým kontrastem dvou prvků je jin a jang, černá a bílá, plus a mínus. V případě jazyků jimi jsou v elementární podobě samohláska a souhláska. Pokud prozkoumáte strukturu souhlásek a samohlásek, patrně zjistíte, že z hlediska fonologie je struktura složitější. Za více elementárnější lze považovat tón a šum. V případě slabikotvorné samohlásky se dokonce jedná o kombinaci obojího tón+šum.

souhláska (c) - představitel tónu (znaménko "-", záporný prvek, slabá síla) - b, c, d, g, h, h, j, k, t, v...
samohláska (v) - představitel šumu (znaménko "+" kladný prvek, silná síla) - a, e, i, o, u...
slabikotvorná souhláska (ĉ) - kombinace tónu a šumu (znak "0", neutrální prvek) - r, l, m, n, s, š, ž

Slabá síla, silná síla a neutrální prvek přímo ovlivňují schopnost vytvářet vazbu. Slabá vazba je příliš slabá, než aby sama o sobě přitahovala nějaký prvek, ale současně je dost silná na to, aby reagovala se silou opačnou (protiklady se přitahují). Proto se nehodí jako centrální prvek, ale je přilepena v obalu struktury, podobně jako elektron v atomu. Jako centrální prvek se naopak hodí samohláska představující silnou sílu. Jeho síla dokáže přitahovat opačný prvek, podobně jako proton v atomu. Neutrální prvek může být přitahován kladným i záporným prvkem. Kladný prvek má navrch, jeho silná síla je schopna přetlačit tu slabou. Proto jej lze najít častěji u jádra struktury, podobně jako je tomu u neutronů v atomu. Ale pozor, přirovnávání ke struktuře atomu je pouhé přirovnávání, zde nejspíše podobnosti končí. V slabice dokáže neutrální prvek zcela nahradit kladný prvek a stát se jádrem (např. struktura cĉc = "krk, vrk, plk").

Jak už bylo výše zmíněno střídání prvků vedle sebe vyžaduje, aby byli vůči sobě v dostatečném kontrastu. Kontrastu je dosaženo střídáním záporných a kladných prvků (protiklady se přitahují) a ke zvýšení variability lze zařadit i prvek neutrální, který se pojí jak s kladným tak záporným prvkem struktury. Názorně si to lze představit takto:

+-+-+-+ střídání kladného a záporného prvku
+-0-0-+ nebo +-+0+-+ zařazením neutrálního prvku (lze vytvářet dvojce +0 a také 0-)

Pokud se ptáte, jestli to má i nějaké praktické využití, pak tvrdím že ano. Jako praktickou ukázku lze demonstrovat vytvoření struktury slov z čísel. Pokud by takový jazyk obsahoval pouze čísla mohl by vypadat takto:

 25687905 5689 25015400 1 046589 978823689 125697. 12548902 2546 4650218 4605 648494, 12546 987852135 6245.

Což působí spíše jako šifra než jazyk a to z jednoho prostého důvodu, není tu použito struktury jádra a obalu. Kontrast je příliš malý pro člověka ale dostatečný pro počítač (číslo je prostě číslo). Jediné co připomíná jazyk jsou oddělovače čárky ve větě a tečka za větou. Dále lze mezerou snadno odlišit slova. Dokonce vás může napadnout že úryvek "25015400 1 046589" působí jako by ona jednička uprostřed byla spojka "a" nebo "i". Slova jsou různě dlouhá. Tím podobnosti s přirozeným jazykem končí. Ne že by takováto struktura nešla použít ale rozhodně není úplně nejvhodnější a dá se výrazně vylepšit o strukturu jádra a obalu.

Vylepšení vytvořením struktury jádra a obalu:

souhlásky (c) - představují čísla 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 (slabé prvky struktury)
samohlásky (v) - představují znaky "+", "-", "=" (kladné prvky struktury)
slabikotvorné souhlásky (ĉ) - představuje číslo 0 (neutrální prvek struktury)

Možná struktura slabiky by vypadala takto:

dle vzoru: cv - 2+, 3-, 8=, 6-, 1-, 1+ …
dle vzoru: cvc - 2+5, 3-9, 4=1, 6-1 …
dle vzoru: cĉc - 103, 504, 601, 209 …

Struktura začíná připomínat matematický jazyk i ten má strukturu jádra a obalu.

Možná podoba slov ve větě:

 2+9-7-3=1+3+ 9-7-3+1+3 806+7=8, 9-1= 3-4+608+301= 3+4-9+ 10309+1+8-.

Nyní jazyk hodně připomíná matematický zápis, avšak patrné jsou některé odlišnosti. Tato podobnost není náhodná. Matematický zápis je postaven na konkrétních pravidlech. Struktura jádra a obalu je dobře vidět na "2+7", kde jádrem struktury je operátor plus.

Tvorba slovní zásoby

Slova je třeba složit z morfů tak aby neporušovala pravidla slabičné struktury (fonetické členění).
Kompozice slova není náhodná, některé kombinace nelze použít
Každé slovo má svou kompoziční mapu, která mapuje možné tvary slova a použitelné morfy.
Kompozice slova musí být v souladu se zamýšlenou sémantikou i gramatikou.

Pro strukturu slova platí:

Slova jsou bezezbytku složená z morfémů.
Informace o morfémech jsou uloženy v lexikonu.
Jeden morfém se může realizovat různými formami.
Kombinatorika morfémů není náhodná.

Informace o tvarech morfémů a jejich použití ve slově lze nalézt a odvodit ze slovníku (lexikonu). Pokud tomu nevěříte podívejte se na následující příklad. Záměrně jsem vybral jazyk Svahilštinu (bantu, subsaharská Afrika) protože předpokládám že ji neznáte. Zkuste ze seznamu cizích slov objevit nějaké opakující se části uvnitř slov:

minakuja
anakuja
anasoma
anamjua
mtasoma
walimpiga
mlimpiga
walisoma
utatpiga

Nejspíše jste objevili tyto části slov: -kuja, -soma, -mjua, -piga, minaku-, ana-, mta-, wali-, mlim-, utat-. Pokud by byl seznam slov větší, bylo by možné najít složitější strukturu, složenou z menších částí. Výzkum struktury slov je natolik relevantní na kolik je veliký lexikon.

Generátor slov

Tvorba generátoru slov (v jazyce Python 3), který generuje slova z jednotlivých morfů, umožňuje studovat vlastnosti slov.
Každá kombinace morfů nevede k relevantním výsledkům, je třeba odfiltrovat nepoužitelné kombinace. Hledání těchto metod filtrování je součástí tohoto výzkumu.
Stránka bude obsahovat nalezené metody a ukázky kódu v Pythonu.

Metoda 01

Nástin zkoumaných metod:

Některé morfy jsou vhodnější jako předpony, jiné jsou vhodnější jako kořeny, jiné jako přípony a jiné jsou typické pro koncovky. Myšlenkou metody je vytvoření krátkého seznamu (3 až 7 položek) existujících morfů jak pro předpony, kořeny a přípony až po koncovky. Tyto prvky budou kombinovány se zachováním struktury. Možné řešení v Pythonu 3:

prefix = ["", "ne", "po", "do"] # předpona
radix = ["hoř", "les", "vod", "děd"] # kořen
sufix = ["", "l", "ečk", "av", "t", "tel", "ejší", "ovat"] # přípona
fl_sufix = ["", "ý", "avý", "ní", "mu", "ovi"] # koncovka

for x in prefix:
    for y in radix:
        for z in sufix:
            for u in fl_sufix:
                slovo = x+y+z+u
                print (slovo, end=" ")

Výsledek programu:

hoř hořý hořavý hořní hořmu hořovi hořl hořlý hořlavý hořlní hořlmu hořlovi hořečk hořečký hořečkavý hořečkní hořečkmu hořečkovi hořav hořavý hořavavý hořavní hořavmu hořavovi hořt hořtý hořtavý hořtní hořtmu hořtovi hořtel hořtelý hořtelavý hořtelní hořtelmu hořtelovi hořejší hořejšíý hořejšíavý hořejšíní hořejšímu hořejšíovi hořovat hořovatý hořovatavý hořovatní hořovatmu hořovatovi les lesý lesavý lesní lesmu lesovi lesl leslý leslavý leslní leslmu leslovi lesečk lesečký lesečkavý lesečkní lesečkmu lesečkovi lesav lesavý lesavavý lesavní lesavmu lesavovi lest lestý lestavý lestní lestmu lestovi lestel lestelý lestelavý lestelní lestelmu lestelovi lesejší lesejšíý lesejšíavý lesejšíní lesejšímu lesejšíovi lesovat lesovatý lesovatavý lesovatní lesovatmu lesovatovi vod vodý vodavý vodní vodmu vodovi vodl vodlý vodlavý vodlní vodlmu vodlovi vodečk vodečký vodečkavý vodečkní vodečkmu vodečkovi vodav vodavý vodavavý vodavní vodavmu vodavovi vodt vodtý vodtavý vodtní vodtmu vodtovi vodtel vodtelý vodtelavý vodtelní vodtelmu vodtelovi vodejší vodejšíý vodejšíavý vodejšíní vodejšímu vodejšíovi vodovat vodovatý vodovatavý vodovatní vodovatmu vodovatovi děd dědý dědavý dědní dědmu dědovi dědl dědlý dědlavý dědlní dědlmu dědlovi dědečk dědečký dědečkavý dědečkní dědečkmu dědečkovi dědav dědavý dědavavý dědavní dědavmu dědavovi dědt dědtý dědtavý dědtní dědtmu dědtovi dědtel dědtelý dědtelavý dědtelní dědtelmu dědtelovi dědejší dědejšíý dědejšíavý dědejšíní dědejšímu dědejšíovi dědovat dědovatý dědovatavý dědovatní dědovatmu dědovatovi nehoř nehořý nehořavý nehořní nehořmu nehořovi nehořl nehořlý nehořlavý nehořlní nehořlmu nehořlovi nehořečk nehořečký nehořečkavý nehořečkní nehořečkmu nehořečkovi nehořav nehořavý nehořavavý nehořavní nehořavmu nehořavovi nehořt nehořtý nehořtavý nehořtní nehořtmu nehořtovi nehořtel nehořtelý nehořtelavý nehořtelní nehořtelmu nehořtelovi nehořejší nehořejšíý nehořejšíavý nehořejšíní nehořejšímu nehořejšíovi nehořovat nehořovatý nehořovatavý nehořovatní nehořovatmu nehořovatovi neles nelesý nelesavý nelesní nelesmu nelesovi nelesl neleslý neleslavý neleslní neleslmu neleslovi nelesečk nelesečký nelesečkavý nelesečkní nelesečkmu nelesečkovi nelesav nelesavý nelesavavý nelesavní nelesavmu nelesavovi nelest nelestý nelestavý nelestní nelestmu nelestovi nelestel nelestelý nelestelavý nelestelní nelestelmu nelestelovi nelesejší nelesejšíý nelesejšíavý nelesejšíní nelesejšímu nelesejšíovi nelesovat nelesovatý nelesovatavý nelesovatní nelesovatmu nelesovatovi nevod nevodý nevodavý nevodní nevodmu nevodovi nevodl nevodlý nevodlavý nevodlní nevodlmu nevodlovi nevodečk nevodečký nevodečkavý nevodečkní nevodečkmu nevodečkovi nevodav nevodavý nevodavavý nevodavní nevodavmu nevodavovi nevodt nevodtý nevodtavý nevodtní nevodtmu nevodtovi nevodtel nevodtelý nevodtelavý nevodtelní nevodtelmu nevodtelovi nevodejší nevodejšíý nevodejšíavý nevodejšíní nevodejšímu nevodejšíovi nevodovat nevodovatý nevodovatavý nevodovatní nevodovatmu nevodovatovi neděd nedědý nedědavý nedědní nedědmu nedědovi nedědl nedědlý nedědlavý nedědlní nedědlmu nedědlovi nedědečk nedědečký nedědečkavý nedědečkní nedědečkmu nedědečkovi nedědav nedědavý nedědavavý nedědavní nedědavmu nedědavovi nedědt nedědtý nedědtavý nedědtní nedědtmu nedědtovi nedědtel nedědtelý nedědtelavý nedědtelní nedědtelmu nedědtelovi nedědejší nedědejšíý nedědejšíavý nedědejšíní nedědejšímu nedědejšíovi nedědovat nedědovatý nedědovatavý nedědovatní nedědovatmu nedědovatovi pohoř pohořý pohořavý pohořní pohořmu pohořovi pohořl pohořlý pohořlavý pohořlní pohořlmu pohořlovi pohořečk pohořečký pohořečkavý pohořečkní pohořečkmu pohořečkovi pohořav pohořavý pohořavavý pohořavní pohořavmu pohořavovi pohořt pohořtý pohořtavý pohořtní pohořtmu pohořtovi pohořtel pohořtelý pohořtelavý pohořtelní pohořtelmu pohořtelovi pohořejší pohořejšíý pohořejšíavý pohořejšíní pohořejšímu pohořejšíovi pohořovat pohořovatý pohořovatavý pohořovatní pohořovatmu pohořovatovi poles polesý polesavý polesní polesmu polesovi polesl poleslý poleslavý poleslní poleslmu poleslovi polesečk polesečký polesečkavý polesečkní polesečkmu polesečkovi polesav polesavý polesavavý polesavní polesavmu polesavovi polest polestý polestavý polestní polestmu polestovi polestel polestelý polestelavý polestelní polestelmu polestelovi polesejší polesejšíý polesejšíavý polesejšíní polesejšímu polesejšíovi polesovat polesovatý polesovatavý polesovatní polesovatmu polesovatovi povod povodý povodavý povodní povodmu povodovi povodl povodlý povodlavý povodlní povodlmu povodlovi povodečk povodečký povodečkavý povodečkní povodečkmu povodečkovi povodav povodavý povodavavý povodavní povodavmu povodavovi povodt povodtý povodtavý povodtní povodtmu povodtovi povodtel povodtelý povodtelavý povodtelní povodtelmu povodtelovi povodejší povodejšíý povodejšíavý povodejšíní povodejšímu povodejšíovi povodovat povodovatý povodovatavý povodovatní povodovatmu povodovatovi poděd podědý podědavý podědní podědmu podědovi podědl podědlý podědlavý podědlní podědlmu podědlovi podědečk podědečký podědečkavý podědečkní podědečkmu podědečkovi podědav podědavý podědavavý podědavní podědavmu podědavovi podědt podědtý podědtavý podědtní podědtmu podědtovi podědtel podědtelý podědtelavý podědtelní podědtelmu podědtelovi podědejší podědejšíý podědejšíavý podědejšíní podědejšímu podědejšíovi podědovat podědovatý podědovatavý podědovatní podědovatmu podědovatovi dohoř dohořý dohořavý dohořní dohořmu dohořovi dohořl dohořlý dohořlavý dohořlní dohořlmu dohořlovi dohořečk dohořečký dohořečkavý dohořečkní dohořečkmu dohořečkovi dohořav dohořavý dohořavavý dohořavní dohořavmu dohořavovi dohořt dohořtý dohořtavý dohořtní dohořtmu dohořtovi dohořtel dohořtelý dohořtelavý dohořtelní dohořtelmu dohořtelovi dohořejší dohořejšíý dohořejšíavý dohořejšíní dohořejšímu dohořejšíovi dohořovat dohořovatý dohořovatavý dohořovatní dohořovatmu dohořovatovi doles dolesý dolesavý dolesní dolesmu dolesovi dolesl doleslý doleslavý doleslní doleslmu doleslovi dolesečk dolesečký dolesečkavý dolesečkní dolesečkmu dolesečkovi dolesav dolesavý dolesavavý dolesavní dolesavmu dolesavovi dolest dolestý dolestavý dolestní dolestmu dolestovi dolestel dolestelý dolestelavý dolestelní dolestelmu dolestelovi dolesejší dolesejšíý dolesejšíavý dolesejšíní dolesejšímu dolesejšíovi dolesovat dolesovatý dolesovatavý dolesovatní dolesovatmu dolesovatovi dovod dovodý dovodavý dovodní dovodmu dovodovi dovodl dovodlý dovodlavý dovodlní dovodlmu dovodlovi dovodečk dovodečký dovodečkavý dovodečkní dovodečkmu dovodečkovi dovodav dovodavý dovodavavý dovodavní dovodavmu dovodavovi dovodt dovodtý dovodtavý dovodtní dovodtmu dovodtovi dovodtel dovodtelý dovodtelavý dovodtelní dovodtelmu dovodtelovi dovodejší dovodejšíý dovodejšíavý dovodejšíní dovodejšímu dovodejšíovi dovodovat dovodovatý dovodovatavý dovodovatní dovodovatmu dovodovatovi doděd dodědý dodědavý dodědní dodědmu dodědovi dodědl dodědlý dodědlavý dodědlní dodědlmu dodědlovi dodědečk dodědečký dodědečkavý dodědečkní dodědečkmu dodědečkovi dodědav dodědavý dodědavavý dodědavní dodědavmu dodědavovi dodědt dodědtý dodědtavý dodědtní dodědtmu dodědtovi dodědtel dodědtelý dodědtelavý dodědtelní dodědtelmu dodědtelovi dodědejší dodědejšíý dodědejšíavý dodědejšíní dodědejšímu dodědejšíovi dodědovat dodědovatý dodědovatavý dodědovatní dodědovatmu dodědovatovi

Metoda 02

Opravy slov v souladu s gramatickou nebo fonetickou strukturou. Například napojování morfů: ada-ra-an --> adaraan --> oprava zdvojeného "aa" na "á" do tvaru adarán --> řešení v Pythonu 3:

retezec = "adaraan" 
print(retezec.replace("aa","á"))

Metoda 03

Každé slovo má svou kompoziční mapu. Možnou metodou jak tohoto faktu využít alespoň částečně, je generování slov o jednom kořeni a různých prefixů a sufixů, které se u daného slova vyskytují. V ukázce je použito kořene "uč".

prefix = ["", "na", "ne", "nena"]
koren = ["uč"]
sufix1 = ["", "í", "t", "i", "e", "n"]
sufix2 = ["", "tel", "ň", "l"]
sufix3 = ["", "sk", "stv", "k", "ov", "ec"]
sufix4 = ["", "ý", "á", "é", "í"]

for a in prefix:
    for b in koren:
        for c in sufix1:
            for d in sufix2:
                for e in sufix3:
                    for f in sufix4:
                        slovo = a+b+c+d+e+f
                        print (slovo, end=" ")

Výsledek programu:

uč učý učá učé učí učsk učský učská učské učskí učstv učstvý učstvá učstvé učství učk učký učká učké učkí učov učový učová učové učoví učec učecý učecá učecé učecí učtel učtelý učtelá učtelé učtelí učtelsk učtelský učtelská učtelské učtelskí učtelstv učtelstvý učtelstvá učtelstvé učtelství učtelk učtelký učtelká učtelké učtelkí učtelov učtelový učtelová učtelové učteloví učtelec učtelecý učtelecá učtelecé učtelecí učň učňý učňá učňé učňí učňsk učňský učňská učňské učňskí učňstv učňstvý učňstvá učňstvé učňství učňk učňký učňká učňké učňkí učňov učňový učňová učňové učňoví učňec učňecý učňecá učňecé učňecí učl učlý učlá učlé učlí učlsk učlský učlská učlské učlskí učlstv učlstvý učlstvá učlstvé učlství učlk učlký učlká učlké učlkí učlov učlový učlová učlové učloví učlec učlecý učlecá učlecé učlecí učí učíý učíá učíé učíí učísk učíský učíská učíské učískí učístv učístvý učístvá učístvé učíství učík učíký učíká učíké učíkí učíov učíový učíová učíové učíoví učíec učíecý učíecá učíecé učíecí učítel učítelý učítelá učítelé učítelí učítelsk učítelský učítelská učítelské učítelskí učítelstv učítelstvý učítelstvá učítelstvé učítelství učítelk učítelký učítelká učítelké učítelkí učítelov učítelový učítelová učítelové učíteloví učítelec učítelecý učítelecá učítelecé učítelecí učíň učíňý učíňá učíňé učíňí učíňsk učíňský učíňská učíňské učíňskí učíňstv učíňstvý učíňstvá učíňstvé učíňství učíňk učíňký učíňká učíňké učíňkí učíňov učíňový učíňová učíňové učíňoví učíňec učíňecý učíňecá učíňecé učíňecí učíl učílý učílá učílé učílí učílsk učílský učílská učílské učílskí učílstv učílstvý učílstvá učílstvé učílství učílk učílký učílká učílké učílkí učílov učílový učílová učílové učíloví učílec učílecý učílecá učílecé učílecí učt učtý učtá učté učtí učtsk učtský učtská učtské učtskí učtstv učtstvý učtstvá učtstvé učtství učtk učtký učtká učtké učtkí učtov učtový učtová učtové učtoví učtec učtecý učtecá učtecé učtecí učttel učttelý učttelá učttelé učttelí učttelsk učttelský učttelská učttelské učttelskí učttelstv učttelstvý učttelstvá učttelstvé učttelství učttelk učttelký učttelká učttelké učttelkí učttelov učttelový učttelová učttelové učtteloví učttelec učttelecý učttelecá učttelecé učttelecí učtň učtňý učtňá učtňé učtňí učtňsk učtňský učtňská učtňské učtňskí učtňstv učtňstvý učtňstvá učtňstvé učtňství učtňk učtňký učtňká učtňké učtňkí učtňov učtňový učtňová učtňové učtňoví učtňec učtňecý učtňecá učtňecé učtňecí učtl učtlý učtlá učtlé učtlí učtlsk učtlský učtlská učtlské učtlskí učtlstv učtlstvý učtlstvá učtlstvé učtlství učtlk učtlký učtlká učtlké učtlkí učtlov učtlový učtlová učtlové učtloví učtlec učtlecý učtlecá učtlecé učtlecí uči učiý učiá učié učií učisk učiský učiská učiské učiskí učistv učistvý učistvá učistvé učiství učik učiký učiká učiké učikí učiov učiový učiová učiové učioví učiec učiecý učiecá učiecé učiecí učitel učitelý učitelá učitelé učitelí učitelsk učitelský učitelská učitelské učitelskí učitelstv učitelstvý učitelstvá učitelstvé učitelství učitelk učitelký učitelká učitelké učitelkí učitelov učitelový učitelová učitelové učiteloví učitelec učitelecý učitelecá učitelecé učitelecí učiň učiňý učiňá učiňé učiňí učiňsk učiňský učiňská učiňské učiňskí učiňstv učiňstvý učiňstvá učiňstvé učiňství učiňk učiňký učiňká učiňké učiňkí učiňov učiňový učiňová učiňové učiňoví učiňec učiňecý učiňecá učiňecé učiňecí učil učilý učilá učilé učilí učilsk učilský učilská učilské učilskí učilstv učilstvý učilstvá učilstvé učilství učilk učilký učilká učilké učilkí učilov učilový učilová učilové učiloví učilec učilecý učilecá učilecé učilecí uče učeý učeá učeé učeí učesk učeský učeská učeské učeskí učestv učestvý učestvá učestvé učeství uček učeký učeká učeké učekí učeov učeový učeová učeové učeoví učeec učeecý učeecá učeecé učeecí učetel učetelý učetelá učetelé učetelí učetelsk učetelský učetelská učetelské učetelskí učetelstv učetelstvý učetelstvá učetelstvé učetelství učetelk učetelký učetelká učetelké učetelkí učetelov učetelový učetelová učetelové učeteloví učetelec učetelecý učetelecá učetelecé učetelecí učeň učeňý učeňá učeňé učeňí učeňsk učeňský učeňská učeňské učeňskí učeňstv učeňstvý učeňstvá učeňstvé učeňství učeňk učeňký učeňká učeňké učeňkí učeňov učeňový učeňová učeňové učeňoví učeňec učeňecý učeňecá učeňecé učeňecí učel učelý učelá učelé učelí učelsk učelský učelská učelské učelskí učelstv učelstvý učelstvá učelstvé učelství učelk učelký učelká učelké učelkí učelov učelový učelová učelové učeloví učelec učelecý učelecá učelecé učelecí učn učný učná učné uční učnsk učnský učnská učnské učnskí učnstv učnstvý učnstvá učnstvé učnství učnk učnký učnká učnké učnkí učnov učnový učnová učnové učnoví učnec učnecý učnecá učnecé učnecí učntel učntelý učntelá učntelé učntelí učntelsk učntelský učntelská učntelské učntelskí učntelstv učntelstvý učntelstvá učntelstvé učntelství učntelk učntelký učntelká učntelké učntelkí učntelov učntelový učntelová učntelové učnteloví učntelec učntelecý učntelecá učntelecé učntelecí učnň učnňý učnňá učnňé učnňí učnňsk učnňský učnňská učnňské učnňskí učnňstv učnňstvý učnňstvá učnňstvé učnňství učnňk učnňký učnňká učnňké učnňkí učnňov učnňový učnňová učnňové učnňoví učnňec učnňecý učnňecá učnňecé učnňecí učnl učnlý učnlá učnlé učnlí učnlsk učnlský učnlská učnlské učnlskí učnlstv učnlstvý učnlstvá učnlstvé učnlství učnlk učnlký učnlká učnlké učnlkí učnlov učnlový učnlová učnlové učnloví učnlec učnlecý učnlecá učnlecé učnlecí nauč naučý naučá naučé naučí naučsk naučský naučská naučské naučskí naučstv naučstvý naučstvá naučstvé naučství naučk naučký naučká naučké naučkí naučov naučový naučová naučové naučoví naučec naučecý naučecá naučecé naučecí naučtel naučtelý naučtelá naučtelé naučtelí naučtelsk naučtelský naučtelská naučtelské naučtelskí naučtelstv naučtelstvý naučtelstvá naučtelstvé naučtelství naučtelk naučtelký naučtelká naučtelké naučtelkí naučtelov naučtelový naučtelová naučtelové naučteloví naučtelec naučtelecý naučtelecá naučtelecé naučtelecí naučň naučňý naučňá naučňé naučňí naučňsk naučňský naučňská naučňské naučňskí naučňstv naučňstvý naučňstvá naučňstvé naučňství naučňk naučňký naučňká naučňké naučňkí naučňov naučňový naučňová naučňové naučňoví naučňec naučňecý naučňecá naučňecé naučňecí naučl naučlý naučlá naučlé naučlí naučlsk naučlský naučlská naučlské naučlskí naučlstv naučlstvý naučlstvá naučlstvé naučlství naučlk naučlký naučlká naučlké naučlkí naučlov naučlový naučlová naučlové naučloví naučlec naučlecý naučlecá naučlecé naučlecí naučí naučíý naučíá naučíé naučíí naučísk naučíský naučíská naučíské naučískí naučístv naučístvý naučístvá naučístvé naučíství naučík naučíký naučíká naučíké naučíkí naučíov naučíový naučíová naučíové naučíoví naučíec naučíecý naučíecá naučíecé naučíecí naučítel naučítelý naučítelá naučítelé naučítelí naučítelsk naučítelský naučítelská naučítelské naučítelskí naučítelstv naučítelstvý naučítelstvá naučítelstvé naučítelství naučítelk naučítelký naučítelká naučítelké naučítelkí naučítelov naučítelový naučítelová naučítelové naučíteloví naučítelec naučítelecý naučítelecá naučítelecé naučítelecí naučíň naučíňý naučíňá naučíňé naučíňí naučíňsk naučíňský naučíňská naučíňské naučíňskí naučíňstv naučíňstvý naučíňstvá naučíňstvé naučíňství naučíňk naučíňký naučíňká naučíňké naučíňkí naučíňov naučíňový naučíňová naučíňové naučíňoví naučíňec naučíňecý naučíňecá naučíňecé naučíňecí naučíl naučílý naučílá naučílé naučílí naučílsk naučílský naučílská naučílské naučílskí naučílstv naučílstvý naučílstvá naučílstvé naučílství naučílk naučílký naučílká naučílké naučílkí naučílov naučílový naučílová naučílové naučíloví naučílec naučílecý naučílecá naučílecé naučílecí naučt naučtý naučtá naučté naučtí naučtsk naučtský naučtská naučtské naučtskí naučtstv naučtstvý naučtstvá naučtstvé naučtství naučtk naučtký naučtká naučtké naučtkí naučtov naučtový naučtová naučtové naučtoví naučtec naučtecý naučtecá naučtecé naučtecí naučttel naučttelý naučttelá naučttelé naučttelí naučttelsk naučttelský naučttelská naučttelské naučttelskí naučttelstv naučttelstvý naučttelstvá naučttelstvé naučttelství naučttelk naučttelký naučttelká naučttelké naučttelkí naučttelov naučttelový naučttelová naučttelové naučtteloví naučttelec naučttelecý naučttelecá naučttelecé naučttelecí naučtň naučtňý naučtňá naučtňé naučtňí naučtňsk naučtňský naučtňská naučtňské naučtňskí naučtňstv naučtňstvý naučtňstvá naučtňstvé naučtňství naučtňk naučtňký naučtňká naučtňké naučtňkí naučtňov naučtňový naučtňová naučtňové naučtňoví naučtňec naučtňecý naučtňecá naučtňecé naučtňecí naučtl naučtlý naučtlá naučtlé naučtlí naučtlsk naučtlský naučtlská naučtlské naučtlskí naučtlstv naučtlstvý naučtlstvá naučtlstvé naučtlství naučtlk naučtlký naučtlká naučtlké naučtlkí naučtlov naučtlový naučtlová naučtlové naučtloví naučtlec naučtlecý naučtlecá naučtlecé naučtlecí nauči naučiý naučiá naučié naučií naučisk naučiský naučiská naučiské naučiskí naučistv naučistvý naučistvá naučistvé naučiství naučik naučiký naučiká naučiké naučikí naučiov naučiový naučiová naučiové naučioví naučiec naučiecý naučiecá naučiecé naučiecí naučitel naučitelý naučitelá naučitelé naučitelí naučitelsk naučitelský naučitelská naučitelské naučitelskí naučitelstv naučitelstvý naučitelstvá naučitelstvé naučitelství naučitelk naučitelký naučitelká naučitelké naučitelkí naučitelov naučitelový naučitelová naučitelové naučiteloví naučitelec naučitelecý naučitelecá naučitelecé naučitelecí naučiň naučiňý naučiňá naučiňé naučiňí naučiňsk naučiňský naučiňská naučiňské naučiňskí naučiňstv naučiňstvý naučiňstvá naučiňstvé naučiňství naučiňk naučiňký naučiňká naučiňké naučiňkí naučiňov naučiňový naučiňová naučiňové naučiňoví naučiňec naučiňecý naučiňecá naučiňecé naučiňecí naučil naučilý naučilá naučilé naučilí naučilsk naučilský naučilská naučilské naučilskí naučilstv naučilstvý naučilstvá naučilstvé naučilství naučilk naučilký naučilká naučilké naučilkí naučilov naučilový naučilová naučilové naučiloví naučilec naučilecý naučilecá naučilecé naučilecí nauče naučeý naučeá naučeé naučeí naučesk naučeský naučeská naučeské naučeskí naučestv naučestvý naučestvá naučestvé naučeství nauček naučeký naučeká naučeké naučekí naučeov naučeový naučeová naučeové naučeoví naučeec naučeecý naučeecá naučeecé naučeecí naučetel naučetelý naučetelá naučetelé naučetelí naučetelsk naučetelský naučetelská naučetelské naučetelskí naučetelstv naučetelstvý naučetelstvá naučetelstvé naučetelství naučetelk naučetelký naučetelká naučetelké naučetelkí naučetelov naučetelový naučetelová naučetelové naučeteloví naučetelec naučetelecý naučetelecá naučetelecé naučetelecí naučeň naučeňý naučeňá naučeňé naučeňí naučeňsk naučeňský naučeňská naučeňské naučeňskí naučeňstv naučeňstvý naučeňstvá naučeňstvé naučeňství naučeňk naučeňký naučeňká naučeňké naučeňkí naučeňov naučeňový naučeňová naučeňové naučeňoví naučeňec naučeňecý naučeňecá naučeňecé naučeňecí naučel naučelý naučelá naučelé naučelí naučelsk naučelský naučelská naučelské naučelskí naučelstv naučelstvý naučelstvá naučelstvé naučelství naučelk naučelký naučelká naučelké naučelkí naučelov naučelový naučelová naučelové naučeloví naučelec naučelecý naučelecá naučelecé naučelecí naučn naučný naučná naučné nauční naučnsk naučnský naučnská naučnské naučnskí naučnstv naučnstvý naučnstvá naučnstvé naučnství naučnk naučnký naučnká naučnké naučnkí naučnov naučnový naučnová naučnové naučnoví naučnec naučnecý naučnecá naučnecé naučnecí naučntel naučntelý naučntelá naučntelé naučntelí naučntelsk naučntelský naučntelská naučntelské naučntelskí naučntelstv naučntelstvý naučntelstvá naučntelstvé naučntelství naučntelk naučntelký naučntelká naučntelké naučntelkí naučntelov naučntelový naučntelová naučntelové naučnteloví naučntelec naučntelecý naučntelecá naučntelecé naučntelecí naučnň naučnňý naučnňá naučnňé naučnňí naučnňsk naučnňský naučnňská naučnňské naučnňskí naučnňstv naučnňstvý naučnňstvá naučnňstvé naučnňství naučnňk naučnňký naučnňká naučnňké naučnňkí naučnňov naučnňový naučnňová naučnňové naučnňoví naučnňec naučnňecý naučnňecá naučnňecé naučnňecí naučnl naučnlý naučnlá naučnlé naučnlí naučnlsk naučnlský naučnlská naučnlské naučnlskí naučnlstv naučnlstvý naučnlstvá naučnlstvé naučnlství naučnlk naučnlký naučnlká naučnlké naučnlkí naučnlov naučnlový naučnlová naučnlové naučnloví naučnlec naučnlecý naučnlecá naučnlecé naučnlecí neuč neučý neučá neučé neučí neučsk neučský neučská neučské neučskí neučstv neučstvý neučstvá neučstvé neučství neučk neučký neučká neučké neučkí neučov neučový neučová neučové neučoví neučec neučecý neučecá neučecé neučecí neučtel neučtelý neučtelá neučtelé neučtelí neučtelsk neučtelský neučtelská neučtelské neučtelskí neučtelstv neučtelstvý neučtelstvá neučtelstvé neučtelství neučtelk neučtelký neučtelká neučtelké neučtelkí neučtelov neučtelový neučtelová neučtelové neučteloví neučtelec neučtelecý neučtelecá neučtelecé neučtelecí neučň neučňý neučňá neučňé neučňí neučňsk neučňský neučňská neučňské neučňskí neučňstv neučňstvý neučňstvá neučňstvé neučňství neučňk neučňký neučňká neučňké neučňkí neučňov neučňový neučňová neučňové neučňoví neučňec neučňecý neučňecá neučňecé neučňecí neučl neučlý neučlá neučlé neučlí neučlsk neučlský neučlská neučlské neučlskí neučlstv neučlstvý neučlstvá neučlstvé neučlství neučlk neučlký neučlká neučlké neučlkí neučlov neučlový neučlová neučlové neučloví neučlec neučlecý neučlecá neučlecé neučlecí neučí neučíý neučíá neučíé neučíí neučísk neučíský neučíská neučíské neučískí neučístv neučístvý neučístvá neučístvé neučíství neučík neučíký neučíká neučíké neučíkí neučíov neučíový neučíová neučíové neučíoví neučíec neučíecý neučíecá neučíecé neučíecí neučítel neučítelý neučítelá neučítelé neučítelí neučítelsk neučítelský neučítelská neučítelské neučítelskí neučítelstv neučítelstvý neučítelstvá neučítelstvé neučítelství neučítelk neučítelký neučítelká neučítelké neučítelkí neučítelov neučítelový neučítelová neučítelové neučíteloví neučítelec neučítelecý neučítelecá neučítelecé neučítelecí neučíň neučíňý neučíňá neučíňé neučíňí neučíňsk neučíňský neučíňská neučíňské neučíňskí neučíňstv neučíňstvý neučíňstvá neučíňstvé neučíňství neučíňk neučíňký neučíňká neučíňké neučíňkí neučíňov neučíňový neučíňová neučíňové neučíňoví neučíňec neučíňecý neučíňecá neučíňecé neučíňecí neučíl neučílý neučílá neučílé neučílí neučílsk neučílský neučílská neučílské neučílskí neučílstv neučílstvý neučílstvá neučílstvé neučílství neučílk neučílký neučílká neučílké neučílkí neučílov neučílový neučílová neučílové neučíloví neučílec neučílecý neučílecá neučílecé neučílecí neučt neučtý neučtá neučté neučtí neučtsk neučtský neučtská neučtské neučtskí neučtstv neučtstvý neučtstvá neučtstvé neučtství neučtk neučtký neučtká neučtké neučtkí neučtov neučtový neučtová neučtové neučtoví neučtec neučtecý neučtecá neučtecé neučtecí neučttel neučttelý neučttelá neučttelé neučttelí neučttelsk neučttelský neučttelská neučttelské neučttelskí neučttelstv neučttelstvý neučttelstvá neučttelstvé neučttelství neučttelk neučttelký neučttelká neučttelké neučttelkí neučttelov neučttelový neučttelová neučttelové neučtteloví neučttelec neučttelecý neučttelecá neučttelecé neučttelecí neučtň neučtňý neučtňá neučtňé neučtňí neučtňsk neučtňský neučtňská neučtňské neučtňskí neučtňstv neučtňstvý neučtňstvá neučtňstvé neučtňství neučtňk neučtňký neučtňká neučtňké neučtňkí neučtňov neučtňový neučtňová neučtňové neučtňoví neučtňec neučtňecý neučtňecá neučtňecé neučtňecí neučtl neučtlý neučtlá neučtlé neučtlí neučtlsk neučtlský neučtlská neučtlské neučtlskí neučtlstv neučtlstvý neučtlstvá neučtlstvé neučtlství neučtlk neučtlký neučtlká neučtlké neučtlkí neučtlov neučtlový neučtlová neučtlové neučtloví neučtlec neučtlecý neučtlecá neučtlecé neučtlecí neuči neučiý neučiá neučié neučií neučisk neučiský neučiská neučiské neučiskí neučistv neučistvý neučistvá neučistvé neučiství neučik neučiký neučiká neučiké neučikí neučiov neučiový neučiová neučiové neučioví neučiec neučiecý neučiecá neučiecé neučiecí neučitel neučitelý neučitelá neučitelé neučitelí neučitelsk neučitelský neučitelská neučitelské neučitelskí neučitelstv neučitelstvý neučitelstvá neučitelstvé neučitelství neučitelk neučitelký neučitelká neučitelké neučitelkí neučitelov neučitelový neučitelová neučitelové neučiteloví neučitelec neučitelecý neučitelecá neučitelecé neučitelecí neučiň neučiňý neučiňá neučiňé neučiňí neučiňsk neučiňský neučiňská neučiňské neučiňskí neučiňstv neučiňstvý neučiňstvá neučiňstvé neučiňství neučiňk neučiňký neučiňká neučiňké neučiňkí neučiňov neučiňový neučiňová neučiňové neučiňoví neučiňec neučiňecý neučiňecá neučiňecé neučiňecí neučil neučilý neučilá neučilé neučilí neučilsk neučilský neučilská neučilské neučilskí neučilstv neučilstvý neučilstvá neučilstvé neučilství neučilk neučilký neučilká neučilké neučilkí neučilov neučilový neučilová neučilové neučiloví neučilec neučilecý neučilecá neučilecé neučilecí neuče neučeý neučeá neučeé neučeí neučesk neučeský neučeská neučeské neučeskí neučestv neučestvý neučestvá neučestvé neučeství neuček neučeký neučeká neučeké neučekí neučeov neučeový neučeová neučeové neučeoví neučeec neučeecý neučeecá neučeecé neučeecí neučetel neučetelý neučetelá neučetelé neučetelí neučetelsk neučetelský neučetelská neučetelské neučetelskí neučetelstv neučetelstvý neučetelstvá neučetelstvé neučetelství neučetelk neučetelký neučetelká neučetelké neučetelkí neučetelov neučetelový neučetelová neučetelové neučeteloví neučetelec neučetelecý neučetelecá neučetelecé neučetelecí neučeň neučeňý neučeňá neučeňé neučeňí neučeňsk neučeňský neučeňská neučeňské neučeňskí neučeňstv neučeňstvý neučeňstvá neučeňstvé neučeňství neučeňk neučeňký neučeňká neučeňké neučeňkí neučeňov neučeňový neučeňová neučeňové neučeňoví neučeňec neučeňecý neučeňecá neučeňecé neučeňecí neučel neučelý neučelá neučelé neučelí neučelsk neučelský neučelská neučelské neučelskí neučelstv neučelstvý neučelstvá neučelstvé neučelství neučelk neučelký neučelká neučelké neučelkí neučelov neučelový neučelová neučelové neučeloví neučelec neučelecý neučelecá neučelecé neučelecí neučn neučný neučná neučné neuční neučnsk neučnský neučnská neučnské neučnskí neučnstv neučnstvý neučnstvá neučnstvé neučnství neučnk neučnký neučnká neučnké neučnkí neučnov neučnový neučnová neučnové neučnoví neučnec neučnecý neučnecá neučnecé neučnecí neučntel neučntelý neučntelá neučntelé neučntelí neučntelsk neučntelský neučntelská neučntelské neučntelskí neučntelstv neučntelstvý neučntelstvá neučntelstvé neučntelství neučntelk neučntelký neučntelká neučntelké neučntelkí neučntelov neučntelový neučntelová neučntelové neučnteloví neučntelec neučntelecý neučntelecá neučntelecé neučntelecí neučnň neučnňý neučnňá neučnňé neučnňí neučnňsk neučnňský neučnňská neučnňské neučnňskí neučnňstv neučnňstvý neučnňstvá neučnňstvé neučnňství neučnňk neučnňký neučnňká neučnňké neučnňkí neučnňov neučnňový neučnňová neučnňové neučnňoví neučnňec neučnňecý neučnňecá neučnňecé neučnňecí neučnl neučnlý neučnlá neučnlé neučnlí neučnlsk neučnlský neučnlská neučnlské neučnlskí neučnlstv neučnlstvý neučnlstvá neučnlstvé neučnlství neučnlk neučnlký neučnlká neučnlké neučnlkí neučnlov neučnlový neučnlová neučnlové neučnloví neučnlec neučnlecý neučnlecá neučnlecé neučnlecí nenauč nenaučý nenaučá nenaučé nenaučí nenaučsk nenaučský nenaučská nenaučské nenaučskí nenaučstv nenaučstvý nenaučstvá nenaučstvé nenaučství nenaučk nenaučký nenaučká nenaučké nenaučkí nenaučov nenaučový nenaučová nenaučové nenaučoví nenaučec nenaučecý nenaučecá nenaučecé nenaučecí nenaučtel nenaučtelý nenaučtelá nenaučtelé nenaučtelí nenaučtelsk nenaučtelský nenaučtelská nenaučtelské nenaučtelskí nenaučtelstv nenaučtelstvý nenaučtelstvá nenaučtelstvé nenaučtelství nenaučtelk nenaučtelký nenaučtelká nenaučtelké nenaučtelkí nenaučtelov nenaučtelový nenaučtelová nenaučtelové nenaučteloví nenaučtelec nenaučtelecý nenaučtelecá nenaučtelecé nenaučtelecí nenaučň nenaučňý nenaučňá nenaučňé nenaučňí nenaučňsk nenaučňský nenaučňská nenaučňské nenaučňskí nenaučňstv nenaučňstvý nenaučňstvá nenaučňstvé nenaučňství nenaučňk nenaučňký nenaučňká nenaučňké nenaučňkí nenaučňov nenaučňový nenaučňová nenaučňové nenaučňoví nenaučňec nenaučňecý nenaučňecá nenaučňecé nenaučňecí nenaučl nenaučlý nenaučlá nenaučlé nenaučlí nenaučlsk nenaučlský nenaučlská nenaučlské nenaučlskí nenaučlstv nenaučlstvý nenaučlstvá nenaučlstvé nenaučlství nenaučlk nenaučlký nenaučlká nenaučlké nenaučlkí nenaučlov nenaučlový nenaučlová nenaučlové nenaučloví nenaučlec nenaučlecý nenaučlecá nenaučlecé nenaučlecí nenaučí nenaučíý nenaučíá nenaučíé nenaučíí nenaučísk nenaučíský nenaučíská nenaučíské nenaučískí nenaučístv nenaučístvý nenaučístvá nenaučístvé nenaučíství nenaučík nenaučíký nenaučíká nenaučíké nenaučíkí nenaučíov nenaučíový nenaučíová nenaučíové nenaučíoví nenaučíec nenaučíecý nenaučíecá nenaučíecé nenaučíecí nenaučítel nenaučítelý nenaučítelá nenaučítelé nenaučítelí nenaučítelsk nenaučítelský nenaučítelská nenaučítelské nenaučítelskí nenaučítelstv nenaučítelstvý nenaučítelstvá nenaučítelstvé nenaučítelství nenaučítelk nenaučítelký nenaučítelká nenaučítelké nenaučítelkí nenaučítelov nenaučítelový nenaučítelová nenaučítelové nenaučíteloví nenaučítelec nenaučítelecý nenaučítelecá nenaučítelecé nenaučítelecí nenaučíň nenaučíňý nenaučíňá nenaučíňé nenaučíňí nenaučíňsk nenaučíňský nenaučíňská nenaučíňské nenaučíňskí nenaučíňstv nenaučíňstvý nenaučíňstvá nenaučíňstvé nenaučíňství nenaučíňk nenaučíňký nenaučíňká nenaučíňké nenaučíňkí nenaučíňov nenaučíňový nenaučíňová nenaučíňové nenaučíňoví nenaučíňec nenaučíňecý nenaučíňecá nenaučíňecé nenaučíňecí nenaučíl nenaučílý nenaučílá nenaučílé nenaučílí nenaučílsk nenaučílský nenaučílská nenaučílské nenaučílskí nenaučílstv nenaučílstvý nenaučílstvá nenaučílstvé nenaučílství nenaučílk nenaučílký nenaučílká nenaučílké nenaučílkí nenaučílov nenaučílový nenaučílová nenaučílové nenaučíloví nenaučílec nenaučílecý nenaučílecá nenaučílecé nenaučílecí nenaučt nenaučtý nenaučtá nenaučté nenaučtí nenaučtsk nenaučtský nenaučtská nenaučtské nenaučtskí nenaučtstv nenaučtstvý nenaučtstvá nenaučtstvé nenaučtství nenaučtk nenaučtký nenaučtká nenaučtké nenaučtkí nenaučtov nenaučtový nenaučtová nenaučtové nenaučtoví nenaučtec nenaučtecý nenaučtecá nenaučtecé nenaučtecí nenaučttel nenaučttelý nenaučttelá nenaučttelé nenaučttelí nenaučttelsk nenaučttelský nenaučttelská nenaučttelské nenaučttelskí nenaučttelstv nenaučttelstvý nenaučttelstvá nenaučttelstvé nenaučttelství nenaučttelk nenaučttelký nenaučttelká nenaučttelké nenaučttelkí nenaučttelov nenaučttelový nenaučttelová nenaučttelové nenaučtteloví nenaučttelec nenaučttelecý nenaučttelecá nenaučttelecé nenaučttelecí nenaučtň nenaučtňý nenaučtňá nenaučtňé nenaučtňí nenaučtňsk nenaučtňský nenaučtňská nenaučtňské nenaučtňskí nenaučtňstv nenaučtňstvý nenaučtňstvá nenaučtňstvé nenaučtňství nenaučtňk nenaučtňký nenaučtňká nenaučtňké nenaučtňkí nenaučtňov nenaučtňový nenaučtňová nenaučtňové nenaučtňoví nenaučtňec nenaučtňecý nenaučtňecá nenaučtňecé nenaučtňecí nenaučtl nenaučtlý nenaučtlá nenaučtlé nenaučtlí nenaučtlsk nenaučtlský nenaučtlská nenaučtlské nenaučtlskí nenaučtlstv nenaučtlstvý nenaučtlstvá nenaučtlstvé nenaučtlství nenaučtlk nenaučtlký nenaučtlká nenaučtlké nenaučtlkí nenaučtlov nenaučtlový nenaučtlová nenaučtlové nenaučtloví nenaučtlec nenaučtlecý nenaučtlecá nenaučtlecé nenaučtlecí nenauči nenaučiý nenaučiá nenaučié nenaučií nenaučisk nenaučiský nenaučiská nenaučiské nenaučiskí nenaučistv nenaučistvý nenaučistvá nenaučistvé nenaučiství nenaučik nenaučiký nenaučiká nenaučiké nenaučikí nenaučiov nenaučiový nenaučiová nenaučiové nenaučioví nenaučiec nenaučiecý nenaučiecá nenaučiecé nenaučiecí nenaučitel nenaučitelý nenaučitelá nenaučitelé nenaučitelí nenaučitelsk nenaučitelský nenaučitelská nenaučitelské nenaučitelskí nenaučitelstv nenaučitelstvý nenaučitelstvá nenaučitelstvé nenaučitelství nenaučitelk nenaučitelký nenaučitelká nenaučitelké nenaučitelkí nenaučitelov nenaučitelový nenaučitelová nenaučitelové nenaučiteloví nenaučitelec nenaučitelecý nenaučitelecá nenaučitelecé nenaučitelecí nenaučiň nenaučiňý nenaučiňá nenaučiňé nenaučiňí nenaučiňsk nenaučiňský nenaučiňská nenaučiňské nenaučiňskí nenaučiňstv nenaučiňstvý nenaučiňstvá nenaučiňstvé nenaučiňství nenaučiňk nenaučiňký nenaučiňká nenaučiňké nenaučiňkí nenaučiňov nenaučiňový nenaučiňová nenaučiňové nenaučiňoví nenaučiňec nenaučiňecý nenaučiňecá nenaučiňecé nenaučiňecí nenaučil nenaučilý nenaučilá nenaučilé nenaučilí nenaučilsk nenaučilský nenaučilská nenaučilské nenaučilskí nenaučilstv nenaučilstvý nenaučilstvá nenaučilstvé nenaučilství nenaučilk nenaučilký nenaučilká nenaučilké nenaučilkí nenaučilov nenaučilový nenaučilová nenaučilové nenaučiloví nenaučilec nenaučilecý nenaučilecá nenaučilecé nenaučilecí nenauče nenaučeý nenaučeá nenaučeé nenaučeí nenaučesk nenaučeský nenaučeská nenaučeské nenaučeskí nenaučestv nenaučestvý nenaučestvá nenaučestvé nenaučeství nenauček nenaučeký nenaučeká nenaučeké nenaučekí nenaučeov nenaučeový nenaučeová nenaučeové nenaučeoví nenaučeec nenaučeecý nenaučeecá nenaučeecé nenaučeecí nenaučetel nenaučetelý nenaučetelá nenaučetelé nenaučetelí nenaučetelsk nenaučetelský nenaučetelská nenaučetelské nenaučetelskí nenaučetelstv nenaučetelstvý nenaučetelstvá nenaučetelstvé nenaučetelství nenaučetelk nenaučetelký nenaučetelká nenaučetelké nenaučetelkí nenaučetelov nenaučetelový nenaučetelová nenaučetelové nenaučeteloví nenaučetelec nenaučetelecý nenaučetelecá nenaučetelecé nenaučetelecí nenaučeň nenaučeňý nenaučeňá nenaučeňé nenaučeňí nenaučeňsk nenaučeňský nenaučeňská nenaučeňské nenaučeňskí nenaučeňstv nenaučeňstvý nenaučeňstvá nenaučeňstvé nenaučeňství nenaučeňk nenaučeňký nenaučeňká nenaučeňké nenaučeňkí nenaučeňov nenaučeňový nenaučeňová nenaučeňové nenaučeňoví nenaučeňec nenaučeňecý nenaučeňecá nenaučeňecé nenaučeňecí nenaučel nenaučelý nenaučelá nenaučelé nenaučelí nenaučelsk nenaučelský nenaučelská nenaučelské nenaučelskí nenaučelstv nenaučelstvý nenaučelstvá nenaučelstvé nenaučelství nenaučelk nenaučelký nenaučelká nenaučelké nenaučelkí nenaučelov nenaučelový nenaučelová nenaučelové nenaučeloví nenaučelec nenaučelecý nenaučelecá nenaučelecé nenaučelecí nenaučn nenaučný nenaučná nenaučné nenauční nenaučnsk nenaučnský nenaučnská nenaučnské nenaučnskí nenaučnstv nenaučnstvý nenaučnstvá nenaučnstvé nenaučnství nenaučnk nenaučnký nenaučnká nenaučnké nenaučnkí nenaučnov nenaučnový nenaučnová nenaučnové nenaučnoví nenaučnec nenaučnecý nenaučnecá nenaučnecé nenaučnecí nenaučntel nenaučntelý nenaučntelá nenaučntelé nenaučntelí nenaučntelsk nenaučntelský nenaučntelská nenaučntelské nenaučntelskí nenaučntelstv nenaučntelstvý nenaučntelstvá nenaučntelstvé nenaučntelství nenaučntelk nenaučntelký nenaučntelká nenaučntelké nenaučntelkí nenaučntelov nenaučntelový nenaučntelová nenaučntelové nenaučnteloví nenaučntelec nenaučntelecý nenaučntelecá nenaučntelecé nenaučntelecí nenaučnň nenaučnňý nenaučnňá nenaučnňé nenaučnňí nenaučnňsk nenaučnňský nenaučnňská nenaučnňské nenaučnňskí nenaučnňstv nenaučnňstvý nenaučnňstvá nenaučnňstvé nenaučnňství nenaučnňk nenaučnňký nenaučnňká nenaučnňké nenaučnňkí nenaučnňov nenaučnňový nenaučnňová nenaučnňové nenaučnňoví nenaučnňec nenaučnňecý nenaučnňecá nenaučnňecé nenaučnňecí nenaučnl nenaučnlý nenaučnlá nenaučnlé nenaučnlí nenaučnlsk nenaučnlský nenaučnlská nenaučnlské nenaučnlskí nenaučnlstv nenaučnlstvý nenaučnlstvá nenaučnlstvé nenaučnlství nenaučnlk nenaučnlký nenaučnlká nenaučnlké nenaučnlkí nenaučnlov nenaučnlový nenaučnlová nenaučnlové nenaučnloví nenaučnlec nenaučnlecý nenaučnlecá nenaučnlecé nenaučnlecí

Metoda 04

Čtvrtá metoda je vylepšením třetí metody o jednoduchý filtr, který odstraní některé foneticky nevhodné kombinace. Nevýhodou je nutná znalost foneticky chybných kombinací. Princip filtru je založen na vyhledání řetězce, pokud je nalezena shoda zapíše se jako chyba. Jednotlivé dílčí chyby se sčtou. Pokud byla nalezena alespoň jedna chyba slovo se nevypíše. Pokud nebyla nalezena žádná chyba slovo se vypíše.

prefix = ["", "na", "ne", "nena"]
koren = ["uč"]
sufix1 = ["", "í", "t", "i", "e", "n"]
sufix2 = ["", "tel", "ň", "l"]
sufix3 = ["", "sk", "stv", "k", "ov", "ec"]
sufix4 = ["", "ý", "á", "é", "í"]
ch = 0

def filtr_chyby(text_chyba):
    chyba = slovo.find(text_chyba)
    if(chyba == -1):                
        return 0            
    else:
        return 1

def vypis_slovo():
    ch01 = filtr_chyby("čl")
    ch02 = filtr_chyby("nň")
    ch03 = filtr_chyby("čs")
    ch04 = filtr_chyby("čn")
    ch05 = filtr_chyby("čt")
    ch06 = filtr_chyby("čelk")
    ch07 = filtr_chyby("ií")
    ch08 = filtr_chyby("čiňsk")
    ch09 = filtr_chyby("čiňk")
    ch10 = filtr_chyby("čeňý")
    ch11 = filtr_chyby("čň")
    ch12 = filtr_chyby("íí")
    ch13 = filtr_chyby("íý")
    ch = ch01 + ch02 + ch03 + ch04 + ch05 + ch06 + ch07 + ch08 + ch09 + ch10 + ch11 + ch12 + ch13
    if(ch == 0):
        print (slovo, end=" ")

for a in prefix:
    for b in koren:
        for c in sufix1:
            for d in sufix2:
                for e in sufix3:
                    for f in sufix4:
                        slovo = a+b+c+d+e+f
                        vypis_slovo()                        
# konec programu

Výpis programu:

uč učý učá učé učí učk učký učká učké učkí učov učový učová učové učoví učec učecý učecá učecé učecí učí učíá učíé učísk učíský učíská učíské učískí učístv učístvý učístvá učístvé učíství učík učíký učíká učíké učíkí učíov učíový učíová učíové učíoví učíec učíecý učíecá učíecé učíecí učítel učítelý učítelá učítelé učítelí učítelsk učítelský učítelská učítelské učítelskí učítelstv učítelstvý učítelstvá učítelstvé učítelství učítelk učítelký učítelká učítelké učítelkí učítelov učítelový učítelová učítelové učíteloví učítelec učítelecý učítelecá učítelecé učítelecí učíň učíňý učíňá učíňé učíňí učíňsk učíňský učíňská učíňské učíňskí učíňstv učíňstvý učíňstvá učíňstvé učíňství učíňk učíňký učíňká učíňké učíňkí učíňov učíňový učíňová učíňové učíňoví učíňec učíňecý učíňecá učíňecé učíňecí učíl učílý učílá učílé učílí učílsk učílský učílská učílské učílskí učílstv učílstvý učílstvá učílstvé učílství učílk učílký učílká učílké učílkí učílov učílový učílová učílové učíloví učílec učílecý učílecá učílecé učílecí uči učiý učiá učié učisk učiský učiská učiské učiskí učistv učistvý učistvá učistvé učiství učik učiký učiká učiké učikí učiov učiový učiová učiové učioví učiec učiecý učiecá učiecé učiecí učitel učitelý učitelá učitelé učitelí učitelsk učitelský učitelská učitelské učitelskí učitelstv učitelstvý učitelstvá učitelstvé učitelství učitelk učitelký učitelká učitelké učitelkí učitelov učitelový učitelová učitelové učiteloví učitelec učitelecý učitelecá učitelecé učitelecí učiň učiňý učiňá učiňé učiňí učiňstv učiňstvý učiňstvá učiňstvé učiňství učiňov učiňový učiňová učiňové učiňoví učiňec učiňecý učiňecá učiňecé učiňecí učil učilý učilá učilé učilí učilsk učilský učilská učilské učilskí učilstv učilstvý učilstvá učilstvé učilství učilk učilký učilká učilké učilkí učilov učilový učilová učilové učiloví učilec učilecý učilecá učilecé učilecí uče učeý učeá učeé učeí učesk učeský učeská učeské učeskí učestv učestvý učestvá učestvé učeství uček učeký učeká učeké učekí učeov učeový učeová učeové učeoví učeec učeecý učeecá učeecé učeecí učetel učetelý učetelá učetelé učetelí učetelsk učetelský učetelská učetelské učetelskí učetelstv učetelstvý učetelstvá učetelstvé učetelství učetelk učetelký učetelká učetelké učetelkí učetelov učetelový učetelová učetelové učeteloví učetelec učetelecý učetelecá učetelecé učetelecí učeň učeňá učeňé učeňí učeňsk učeňský učeňská učeňské učeňskí učeňstv učeňstvý učeňstvá učeňstvé učeňství učeňk učeňký učeňká učeňké učeňkí učeňov učeňový učeňová učeňové učeňoví učeňec učeňecý učeňecá učeňecé učeňecí učel učelý učelá učelé učelí učelsk učelský učelská učelské učelskí učelstv učelstvý učelstvá učelstvé učelství učelov učelový učelová učelové učeloví učelec učelecý učelecá učelecé učelecí nauč naučý naučá naučé naučí naučk naučký naučká naučké naučkí naučov naučový naučová naučové naučoví naučec naučecý naučecá naučecé naučecí naučí naučíá naučíé naučísk naučíský naučíská naučíské naučískí naučístv naučístvý naučístvá naučístvé naučíství naučík naučíký naučíká naučíké naučíkí naučíov naučíový naučíová naučíové naučíoví naučíec naučíecý naučíecá naučíecé naučíecí naučítel naučítelý naučítelá naučítelé naučítelí naučítelsk naučítelský naučítelská naučítelské naučítelskí naučítelstv naučítelstvý naučítelstvá naučítelstvé naučítelství naučítelk naučítelký naučítelká naučítelké naučítelkí naučítelov naučítelový naučítelová naučítelové naučíteloví naučítelec naučítelecý naučítelecá naučítelecé naučítelecí naučíň naučíňý naučíňá naučíňé naučíňí naučíňsk naučíňský naučíňská naučíňské naučíňskí naučíňstv naučíňstvý naučíňstvá naučíňstvé naučíňství naučíňk naučíňký naučíňká naučíňké naučíňkí naučíňov naučíňový naučíňová naučíňové naučíňoví naučíňec naučíňecý naučíňecá naučíňecé naučíňecí naučíl naučílý naučílá naučílé naučílí naučílsk naučílský naučílská naučílské naučílskí naučílstv naučílstvý naučílstvá naučílstvé naučílství naučílk naučílký naučílká naučílké naučílkí naučílov naučílový naučílová naučílové naučíloví naučílec naučílecý naučílecá naučílecé naučílecí nauči naučiý naučiá naučié naučisk naučiský naučiská naučiské naučiskí naučistv naučistvý naučistvá naučistvé naučiství naučik naučiký naučiká naučiké naučikí naučiov naučiový naučiová naučiové naučioví naučiec naučiecý naučiecá naučiecé naučiecí naučitel naučitelý naučitelá naučitelé naučitelí naučitelsk naučitelský naučitelská naučitelské naučitelskí naučitelstv naučitelstvý naučitelstvá naučitelstvé naučitelství naučitelk naučitelký naučitelká naučitelké naučitelkí naučitelov naučitelový naučitelová naučitelové naučiteloví naučitelec naučitelecý naučitelecá naučitelecé naučitelecí naučiň naučiňý naučiňá naučiňé naučiňí naučiňstv naučiňstvý naučiňstvá naučiňstvé naučiňství naučiňov naučiňový naučiňová naučiňové naučiňoví naučiňec naučiňecý naučiňecá naučiňecé naučiňecí naučil naučilý naučilá naučilé naučilí naučilsk naučilský naučilská naučilské naučilskí naučilstv naučilstvý naučilstvá naučilstvé naučilství naučilk naučilký naučilká naučilké naučilkí naučilov naučilový naučilová naučilové naučiloví naučilec naučilecý naučilecá naučilecé naučilecí nauče naučeý naučeá naučeé naučeí naučesk naučeský naučeská naučeské naučeskí naučestv naučestvý naučestvá naučestvé naučeství nauček naučeký naučeká naučeké naučekí naučeov naučeový naučeová naučeové naučeoví naučeec naučeecý naučeecá naučeecé naučeecí naučetel naučetelý naučetelá naučetelé naučetelí naučetelsk naučetelský naučetelská naučetelské naučetelskí naučetelstv naučetelstvý naučetelstvá naučetelstvé naučetelství naučetelk naučetelký naučetelká naučetelké naučetelkí naučetelov naučetelový naučetelová naučetelové naučeteloví naučetelec naučetelecý naučetelecá naučetelecé naučetelecí naučeň naučeňá naučeňé naučeňí naučeňsk naučeňský naučeňská naučeňské naučeňskí naučeňstv naučeňstvý naučeňstvá naučeňstvé naučeňství naučeňk naučeňký naučeňká naučeňké naučeňkí naučeňov naučeňový naučeňová naučeňové naučeňoví naučeňec naučeňecý naučeňecá naučeňecé naučeňecí naučel naučelý naučelá naučelé naučelí naučelsk naučelský naučelská naučelské naučelskí naučelstv naučelstvý naučelstvá naučelstvé naučelství naučelov naučelový naučelová naučelové naučeloví naučelec naučelecý naučelecá naučelecé naučelecí neuč neučý neučá neučé neučí neučk neučký neučká neučké neučkí neučov neučový neučová neučové neučoví neučec neučecý neučecá neučecé neučecí neučí neučíá neučíé neučísk neučíský neučíská neučíské neučískí neučístv neučístvý neučístvá neučístvé neučíství neučík neučíký neučíká neučíké neučíkí neučíov neučíový neučíová neučíové neučíoví neučíec neučíecý neučíecá neučíecé neučíecí neučítel neučítelý neučítelá neučítelé neučítelí neučítelsk neučítelský neučítelská neučítelské neučítelskí neučítelstv neučítelstvý neučítelstvá neučítelstvé neučítelství neučítelk neučítelký neučítelká neučítelké neučítelkí neučítelov neučítelový neučítelová neučítelové neučíteloví neučítelec neučítelecý neučítelecá neučítelecé neučítelecí neučíň neučíňý neučíňá neučíňé neučíňí neučíňsk neučíňský neučíňská neučíňské neučíňskí neučíňstv neučíňstvý neučíňstvá neučíňstvé neučíňství neučíňk neučíňký neučíňká neučíňké neučíňkí neučíňov neučíňový neučíňová neučíňové neučíňoví neučíňec neučíňecý neučíňecá neučíňecé neučíňecí neučíl neučílý neučílá neučílé neučílí neučílsk neučílský neučílská neučílské neučílskí neučílstv neučílstvý neučílstvá neučílstvé neučílství neučílk neučílký neučílká neučílké neučílkí neučílov neučílový neučílová neučílové neučíloví neučílec neučílecý neučílecá neučílecé neučílecí neuči neučiý neučiá neučié neučisk neučiský neučiská neučiské neučiskí neučistv neučistvý neučistvá neučistvé neučiství neučik neučiký neučiká neučiké neučikí neučiov neučiový neučiová neučiové neučioví neučiec neučiecý neučiecá neučiecé neučiecí neučitel neučitelý neučitelá neučitelé neučitelí neučitelsk neučitelský neučitelská neučitelské neučitelskí neučitelstv neučitelstvý neučitelstvá neučitelstvé neučitelství neučitelk neučitelký neučitelká neučitelké neučitelkí neučitelov neučitelový neučitelová neučitelové neučiteloví neučitelec neučitelecý neučitelecá neučitelecé neučitelecí neučiň neučiňý neučiňá neučiňé neučiňí neučiňstv neučiňstvý neučiňstvá neučiňstvé neučiňství neučiňov neučiňový neučiňová neučiňové neučiňoví neučiňec neučiňecý neučiňecá neučiňecé neučiňecí neučil neučilý neučilá neučilé neučilí neučilsk neučilský neučilská neučilské neučilskí neučilstv neučilstvý neučilstvá neučilstvé neučilství neučilk neučilký neučilká neučilké neučilkí neučilov neučilový neučilová neučilové neučiloví neučilec neučilecý neučilecá neučilecé neučilecí neuče neučeý neučeá neučeé neučeí neučesk neučeský neučeská neučeské neučeskí neučestv neučestvý neučestvá neučestvé neučeství neuček neučeký neučeká neučeké neučekí neučeov neučeový neučeová neučeové neučeoví neučeec neučeecý neučeecá neučeecé neučeecí neučetel neučetelý neučetelá neučetelé neučetelí neučetelsk neučetelský neučetelská neučetelské neučetelskí neučetelstv neučetelstvý neučetelstvá neučetelstvé neučetelství neučetelk neučetelký neučetelká neučetelké neučetelkí neučetelov neučetelový neučetelová neučetelové neučeteloví neučetelec neučetelecý neučetelecá neučetelecé neučetelecí neučeň neučeňá neučeňé neučeňí neučeňsk neučeňský neučeňská neučeňské neučeňskí neučeňstv neučeňstvý neučeňstvá neučeňstvé neučeňství neučeňk neučeňký neučeňká neučeňké neučeňkí neučeňov neučeňový neučeňová neučeňové neučeňoví neučeňec neučeňecý neučeňecá neučeňecé neučeňecí neučel neučelý neučelá neučelé neučelí neučelsk neučelský neučelská neučelské neučelskí neučelstv neučelstvý neučelstvá neučelstvé neučelství neučelov neučelový neučelová neučelové neučeloví neučelec neučelecý neučelecá neučelecé neučelecí nenauč nenaučý nenaučá nenaučé nenaučí nenaučk nenaučký nenaučká nenaučké nenaučkí nenaučov nenaučový nenaučová nenaučové nenaučoví nenaučec nenaučecý nenaučecá nenaučecé nenaučecí nenaučí nenaučíá nenaučíé nenaučísk nenaučíský nenaučíská nenaučíské nenaučískí nenaučístv nenaučístvý nenaučístvá nenaučístvé nenaučíství nenaučík nenaučíký nenaučíká nenaučíké nenaučíkí nenaučíov nenaučíový nenaučíová nenaučíové nenaučíoví nenaučíec nenaučíecý nenaučíecá nenaučíecé nenaučíecí nenaučítel nenaučítelý nenaučítelá nenaučítelé nenaučítelí nenaučítelsk nenaučítelský nenaučítelská nenaučítelské nenaučítelskí nenaučítelstv nenaučítelstvý nenaučítelstvá nenaučítelstvé nenaučítelství nenaučítelk nenaučítelký nenaučítelká nenaučítelké nenaučítelkí nenaučítelov nenaučítelový nenaučítelová nenaučítelové nenaučíteloví nenaučítelec nenaučítelecý nenaučítelecá nenaučítelecé nenaučítelecí nenaučíň nenaučíňý nenaučíňá nenaučíňé nenaučíňí nenaučíňsk nenaučíňský nenaučíňská nenaučíňské nenaučíňskí nenaučíňstv nenaučíňstvý nenaučíňstvá nenaučíňstvé nenaučíňství nenaučíňk nenaučíňký nenaučíňká nenaučíňké nenaučíňkí nenaučíňov nenaučíňový nenaučíňová nenaučíňové nenaučíňoví nenaučíňec nenaučíňecý nenaučíňecá nenaučíňecé nenaučíňecí nenaučíl nenaučílý nenaučílá nenaučílé nenaučílí nenaučílsk nenaučílský nenaučílská nenaučílské nenaučílskí nenaučílstv nenaučílstvý nenaučílstvá nenaučílstvé nenaučílství nenaučílk nenaučílký nenaučílká nenaučílké nenaučílkí nenaučílov nenaučílový nenaučílová nenaučílové nenaučíloví nenaučílec nenaučílecý nenaučílecá nenaučílecé nenaučílecí nenauči nenaučiý nenaučiá nenaučié nenaučisk nenaučiský nenaučiská nenaučiské nenaučiskí nenaučistv nenaučistvý nenaučistvá nenaučistvé nenaučiství nenaučik nenaučiký nenaučiká nenaučiké nenaučikí nenaučiov nenaučiový nenaučiová nenaučiové nenaučioví nenaučiec nenaučiecý nenaučiecá nenaučiecé nenaučiecí nenaučitel nenaučitelý nenaučitelá nenaučitelé nenaučitelí nenaučitelsk nenaučitelský nenaučitelská nenaučitelské nenaučitelskí nenaučitelstv nenaučitelstvý nenaučitelstvá nenaučitelstvé nenaučitelství nenaučitelk nenaučitelký nenaučitelká nenaučitelké nenaučitelkí nenaučitelov nenaučitelový nenaučitelová nenaučitelové nenaučiteloví nenaučitelec nenaučitelecý nenaučitelecá nenaučitelecé nenaučitelecí nenaučiň nenaučiňý nenaučiňá nenaučiňé nenaučiňí nenaučiňstv nenaučiňstvý nenaučiňstvá nenaučiňstvé nenaučiňství nenaučiňov nenaučiňový nenaučiňová nenaučiňové nenaučiňoví nenaučiňec nenaučiňecý nenaučiňecá nenaučiňecé nenaučiňecí nenaučil nenaučilý nenaučilá nenaučilé nenaučilí nenaučilsk nenaučilský nenaučilská nenaučilské nenaučilskí nenaučilstv nenaučilstvý nenaučilstvá nenaučilstvé nenaučilství nenaučilk nenaučilký nenaučilká nenaučilké nenaučilkí nenaučilov nenaučilový nenaučilová nenaučilové nenaučiloví nenaučilec nenaučilecý nenaučilecá nenaučilecé nenaučilecí nenauče nenaučeý nenaučeá nenaučeé nenaučeí nenaučesk nenaučeský nenaučeská nenaučeské nenaučeskí nenaučestv nenaučestvý nenaučestvá nenaučestvé nenaučeství nenauček nenaučeký nenaučeká nenaučeké nenaučekí nenaučeov nenaučeový nenaučeová nenaučeové nenaučeoví nenaučeec nenaučeecý nenaučeecá nenaučeecé nenaučeecí nenaučetel nenaučetelý nenaučetelá nenaučetelé nenaučetelí nenaučetelsk nenaučetelský nenaučetelská nenaučetelské nenaučetelskí nenaučetelstv nenaučetelstvý nenaučetelstvá nenaučetelstvé nenaučetelství nenaučetelk nenaučetelký nenaučetelká nenaučetelké nenaučetelkí nenaučetelov nenaučetelový nenaučetelová nenaučetelové nenaučeteloví nenaučetelec nenaučetelecý nenaučetelecá nenaučetelecé nenaučetelecí nenaučeň nenaučeňá nenaučeňé nenaučeňí nenaučeňsk nenaučeňský nenaučeňská nenaučeňské nenaučeňskí nenaučeňstv nenaučeňstvý nenaučeňstvá nenaučeňstvé nenaučeňství nenaučeňk nenaučeňký nenaučeňká nenaučeňké nenaučeňkí nenaučeňov nenaučeňový nenaučeňová nenaučeňové nenaučeňoví nenaučeňec nenaučeňecý nenaučeňecá nenaučeňecé nenaučeňecí nenaučel nenaučelý nenaučelá nenaučelé nenaučelí nenaučelsk nenaučelský nenaučelská nenaučelské nenaučelskí nenaučelstv nenaučelstvý nenaučelstvá nenaučelstvé nenaučelství nenaučelov nenaučelový nenaučelová nenaučelové nenaučeloví nenaučelec nenaučelecý nenaučelecá nenaučelecé nenaučelecí

Metoda 05

Metoda kombinuje využití struktury s náhodným generováním. Strukturou je zde střídání samohlásky a souhlásky, avšak jejich konkrétní reprezentace jsou vybrány náhodně.
Protože je výstup generován částečně náhodně, spustil jsem program vícekrát za sebou, protože každé spuštění programu vrátí jedinečný výsledek. Program jsem spustil celkem 6x a výsledky vypsal.
I náhodě se musí trochu pomoci. V každém jazyce se znak vyskytuje s jinou frekvencí v běžném textu. Tuto skutečnost simuluje opakovaná písmena v proměnách samohláska a souhláska. Proto se některá písmena objevují častěji než jiné. Proměnné tudíž vytvářejí jakýsi patern (vzor), jehož úpravou lze změnit charakter generovaného jazyka.
- samohlaska = "aaaaaaaaaaeeeeeeiiiiyoouuaaaaeeáaaaaéaaaaíaaaaeýeaaaeóeaaeeúaaaiieeeaaaeeaaaiieaeiiaaaaaaa" z toho je poznat, že znak s největším výskytem je "a" zatímco nejméně vyskytující jsou varianty "y", "á", "é", "í", "ó", "ú".
- souhlaska = "bbbcccčččdddfffggghhhjjjkkklllmmmnnnnnnnppppqrrrrssssllššttvvwnnndddxzssddsffggsddvcnnnmdddffjjkklljkl"
Struktura střídání samohlásek a souhlásek je rozdělena na dva typy. Typ je při vytváření každého slova zvolen náhodně, avšak je použito pro celé slovo. Další slovo už může být jiné. Pokud by se však v jednom slově kombinovaly náhodně oba dva typy mohlo by docházet k nevhodným kombinacím, kde by se mohli dvakrát opakovat samohlásky nebo dvakrát opakovat souhlásky, což nemusí vždy vypadat dobře. V některých kombinacích by to však nemuselo nutně vadit.

import random

slovo1 = []
slovo2 = []
slovo3 = []

def generSlov(k):
    samohlaska = "aaaaaaaaaaeeeeeeiiiiyoouuaaaaeeáaaaaéaaaaíaaaaeýeaaaeóeaaeeúaaaiieeeaaaeeaaaiieaeiiaaaaaaa"
    souhlaska = "bbbcccčččdddfffggghhhjjjkkklllmmmnnnnnnnppppqrrrrssssllššttvvwnnndddxzssddsffggsddvcnnnmdddffjjkklljkl"
    typ1 = ["na","an"]
    y = ""
    a = 0
    x = random.choice(typ1)

    if x == "na":
        for i in range(k):
            y = y + (random.choice(souhlaska)+random.choice(samohlaska))
    elif x == "an":
        for i in range(k):
            y = y + (random.choice(samohlaska) + random.choice(souhlaska))
    return y


for x in range(1,4):
    if x == 1:
        for i in range(12):
            slovo1.append(generSlov(x))
    elif x == 2:
        for i in range(18):
            slovo2.append(generSlov(x))
    else:
        for i in range(40):
            slovo3.append(generSlov(x))
print(slovo1)
print(slovo2)
print(slovo3)

Výstup 01:

['be', 'ga', 'čá', 'na', 'ag', 'ča', 'en', 'ga', 'ag', 'ni', 'ip', 'ad'] ['jyji', 'lušu', 'idis', 'adón', 'eden', 'enak', 'dava', 'kada', 'ejad', 'eraw', 'dive', 'čabe', 'eval', 'apaj', 'ebig', 'anon', 'evar', 'casú'] ['alahes', 'abesal', 'denadi', 'haragi', 'gašabo', 'gazaqa', 'ekisal', 'ifašeh', 'sanara', 'ananes', 'modata', 'ekesap', 'diweča', 'ahaxaf', 'samapa', 'anujir', 'arivak', 'abesed', 'sašasa', 'xawina', 'esisef', 'ehekiz', 'erenen', 'adazen', 'ýdanel', 'írajel', 'acalad', 'adibeg', 'kačiča', 'vagive', 'alenab', 'ijesac', 'farúda', 'esafen', 'ekačid', 'acakes', 'fýnada', 'erašóf', 'arabef', 'gosada']

Výstup 02:

'ča', 'an', 'in', 'ko', 'aj', 'as', 'fa', 'ab', 'ta', 'as', 'ýk', 'di'] ['saru', 'amat', 'akyv', 'dala', 'sike', 'rale', 'isat', 'nakú', 'čača', 'emid', 'jina', 'azaf', 'seša', 'sade', 'gahi', 'amev', 'ejas', 'fadi'] ['ósejem', 'elegén', 'icímev', 'idagek', 'wadeče', 'tajema', 'anagec', 'datana', 'kajeni', 'ičeduf', 'vadake', 'ekýsen', 'ečedav', 'amaled', 'asacas', 'hedaja', 'berila', 'jasíga', 'aliček', 'valúsý', 'bidave', 'telasi', 'lagene', 'anašen', 'lefafi', 'fačisa', 'uzacaj', 'demona', 'asalic', 'ryrama', 'fifape', 'sarexi', 'apanel', 'nisepa', 'hivesa', 'ehuraz', 'afýbak', 'pilasý', 'ibakef', 'alevan']

Výstup 03:

['sa', 'ek', 'sa', 'da', 'šú', 'nú', 'et', 'eč', 'da', 'an', 'si', 'aj'] ['fíge', 'šala', 'fada', 'dase', 'adit', 'neli', 'amad', 'čase', 'daha', 'gana', 'kaja', 'niji', 'oden', 'saja', 'nasa', 'hala', 'axak', 'laba'] ['kafaji', 'lamilý', 'čagohý', 'alabóš', 'siwafi', 'agaral', 'čarasá', 'alades', 'ačahap', 'afinen', 'ičaxan', 'calana', 'adasek', 'aninaf', 'mesúla', 'ýxašef', 'vegina', 'equraf', 'ranece', 'asadel', 'duhýci', 'cedela', 'anufal', 'agunis', 'nofaba', 'enefad', 'dinida', 'mápana', 'adepal', 'janefa', 'xytapa', 'dapana', 'exeček', 'amývar', 'nedena', 'išijam', 'ekačak', 'apedaf', 'anajaw', 'jajeza']

Výstup 04:

['ar', 'sa', 'ja', 'se', 'év', 'iq', 'ma', 'al', 'ti', 'ač', 'as', 'šo'] ['alaz', 'agaj', 'aval', 'ides', 'emas', 'ečax', 'anef', 'šeda', 'beba', 'dógé', 'epin', 'helá', 'male', 'isír', 'olin', 'ulél', 'iras', 'ýjýd'] ['ahecan', 'atakúc', 'dedáda', 'qasada', 'dimepe', 'ejadaš', 'exégýk', 'akafak', 'fanýle', 'dunira', 'alacag', 'híhíhe', 'ebanev', 'aderib', 'pešale', 'nakeka', 'difisa', 'axedad', 'rakaxe', 'fabaza', 'alesac', 'íjaren', 'nalefa', 'delafa', 'denitu', 'wanena', 'rýlesó', 'haqide', 'ajahaf', 'lavize', 'tatije', 'sekasa', 'jadega', 'namapa', 'anečas', 'gahaka', 'segasa', 'edecan', 'tanebi', 'gebira']

Výstup 05:

['ar', 'ne', 'av', 'se', 'eg', 'ób', 'ga', 'ad', 'as', 'ij', 'de', 'af'] ['naca', 'yfoh', 'lifa', 'hame', 'ated', 'adoh', 'ceja', 'mede', 'sepi', 'acuf', 'ópon', 'nona', 'ýcal', 'avač', 'čake', 'aded', 'erag', 'seje'] ['sejafa', 'ukatac', 'sečagi', 'šasamý', 'sedasa', 'anazal', 'egegac', 'enúner', 'garase', 'anebúv', 'edaban', 'anikif', 'nesaha', 'lanasa', 'apajad', 'nómada', 'avizir', 'asudaf', 'canama', 'abýdeg', 'adadam', 'ýlaged', 'ikaded', 'enedef', 'ekejal', 'ajaced', 'akidag', 'laketó', 'hýhimó', 'áhudam', 'sašaša', 'sečabe', 'šasaxa', 'viraci', 'zabaka', 'banofa', 'xakama', 'inenen', 'acedan', 'ykamit']

Výstup 06:

['ka', 'ec', 'cy', 'al', 'eh', 'ak', 'ma', 'ha', 'eč', 'na', 'yd', 'kí'] ['paja', 'leka', 'enid', 'duna', 'caci', 'inak', 'ativ', 'vaja', 'safu', 'nafá', 'fady', 'čaze', 'igag', 'asan', 'qale', 'asij', 'kaha', 'cata'] ['fejala', 'sécača', 'evaniv', 'aqapis', 'dačaje', 'fekeli', 'kedahe', 'ahadef', 'pidela', 'anačiq', 'jawipa', 'gabahú', 'kapada', 'natele', 'dedaca', 'selapa', 'degapi', 'dafeda', 'alacen', 'gemaqa', 'ahidej', 'repane', 'ývegad', 'ynafab', 'fevaka', 'ahabad', 'qapaja', 'ípakax', 'mowešo', 'renava', 'udajab', 'ajeman', 'nanidi', 'dekeha', 'jalasé', 'bakaša', 'levena', 'aragep', 'demafa', 'analav']

se změnou paternu (vzoru) samohlásek a souhlásek se změnil charakter jazyka, ten nyní může částečně připomínat hebrejštinu nebo částečně arabštinu
- samohlaska = "íaaaaaaaaaeeeeeeiiííeíiieeeyáoouuaaaaeeááaaaaéaaaaíaaaaeýeaaaeóeaaeeúaaaiíieeeaaaeeaaaiíieaeiíiaaaaaaaíí"
- souhlaska = "hhbcccčččšššjjjbbdddfffczzujjbbšššzzggghhhbbjjjšškkkhhlllmmllnnnllhhšhhppppqrrrrssssllšššttvvwnnndddhhššxzzzzssddsffggsddvcnnnmdddffjjkklljkl"

Výstup 01:

['el', 'rú', 'la', 'jí', 'en', 'ze', 'ka', 'le', 'me', 'af', 'bá', 'aj'] ['adec', 'ýšab', 'šage', 'jaša', 'acéj', 'ešil', 'seši', 'labí', 'feša', 'jíga', 'bada', 'kóse', 'abef', 'gihi', 'dasa', 'nesa', 'aseh', 'idit'] ['hašaua', 'elazoh', 'hoduva', 'ínacej', 'ilenah', 'šaxeša', 'sújaja', 'vaniví', 'fasáša', 'edídit', 'olehes', 'ahíkaš', 'oninar', 'badela', 'nasaje', 'íheced', 'ediryz', 'enagan', 'ajabaj', 'ídokal', 'safalí', 'epitat', 'natala', 'ejevús', 'zesera', 'ijahej', 'agafík', 'ejeqib', 'gunide', 'ekemel', 'šíbalú', 'alavik', 'lasiza', 'berahe', 'redeja', 'ašadub', 'falíša', 'akesad', 'ašapab', 'akafad']

Výstup 02:

['fe', 'ah', 'la', 'na', 'fa', 'jí', 'sa', 'íh', 'hí', 'ce', 'uz', 'ja'] ['išak', 'ejaj', 'alaj', 'údac', 'seta', 'ezis', 'adyj', 'ašaf', 'iled', 'íšan', 'alam', 'anaš', 'adaš', 'haco', 'fagú', 'taha', 'díša', 'dati'] ['ebešau', 'jajadí', 'laníčý', 'ošícap', 'abexac', 'íbazen', 'íjelaš', 'hajaní', 'šohima', 'ahyfem', 'sahaje', 'fekála', 'adapav', 'zehene', 'edebad', 'asívav', 'šišídi', 'jójani', 'laheca', 'ezačad', 'jabame', 'arišíj', 'šahaša', 'obahid', 'déceni', 'cedawa', 'awejes', 'asadid', 'afašim', 'ješídú', 'kizesa', 'samadí', 'ádelaj', 'lýseja', 'ilejíc', 'azešoš', 'telaci', 'hajega', 'aledaš', 'kahapu']

Výstup 03:

['ús', 'íp', 'an', 'at', 'au', 'me', 'aš', 'ed', 'az', 'ša', 'da', 'ča'] ['zada', 'egas', 'jabe', 'alah', 'kata', 'ápar', 'dabí', 'šija', 'náca', 'samí', 'abíl', 'falé', 'laxi', 'cite', 'foue', 'kalí', 'naga', 'lafe'] ['iqenaf', 'aníšaq', 'afíken', 'bašeša', 'hólejí', 'cezaša', 'dacali', 'tejule', 'kašohi', 'ekazam', 'hizaze', 'wavíce', 'talaša', 'išaniš', 'asímas', 'ganada', 'cadani', 'hahiga', 'fibado', 'íparib', 'janani', 'kahaba', 'agifec', 'adišed', 'šaqesa', 'amýhaš', 'ífašel', 'asafes', 'víháha', 'fazaša', 'xahabe', 'jerabí', 'keuave', 'ohaješ', 'azezen', 'anuhíj', 'abíšaf', 'bagýza', 'anašís', 'obageš']

se změnou paternu (vzoru) samohlásek a souhlásek se znovu změnil charakter jazyka, ten nyní připomíná směs řečtiny, latiny a semitských jazyků
samohlaska = "íeeeiiííeíiieeeyáoouaaeáéaaíaaaaeýeaaaeóeaaeeúaaaiíieeeaaaeeaaaiíieaeiíiaaaaaaaíí"
souhlaska = "ccrrrčččjjzzxszsrrrxppccvvrrzzxggrrddcgfffczzfggffbhpcrrxxczzuvvjšzzxgggčččhvvvrrxbjjvjškllmmlzznnlhhppxppqxxzzrrrrssssxxllšttxxvvwnnndddxxxxxx"

Výstup 01:

['aj', 'lí', 'ha', 're', 'cí', 'xa', 'rí', 'fó', 'va', 'za', 'ax', 'ec'] ['díri', 'ivab', 'xete', 'úfej', 'zixa', 'zeja', 'ílen', 'xesa', 'óraz', 'niti', 'arih', 'haba', 'ígan', 'ehít', 'vaze', 'íxec', 'peza', 'pepe'] ['pexixa', 'seziga', 'azisuč', 'ruraca', 'íhirez', 'dešexa', 'ešaliz', 'ezocen', 'ačirýx', 'egafaš', 'álýran', 'naxice', 'fagaxa', 'exálív', 'fezačí', 'zedexa', 'pírúnu', 'orajar', 'icarag', 'čódíxí', 'ranivu', 'zizeca', 'arexih', 'erahel', 'vafafí', 'exípóx', 'arewax', 'zecava', 'íčalín', 'asícíl', 'idicer', 'áxozez', 'digixi', 'úxóxiv', 'zíjače', 'arepac', 'nizírí', 'íbíhen', 'asarax', 'dyreša']

Výstup 02:

['ad', 'íc', 'li', 'ví', 'ši', 'ci', 'xa', 'ar', 'zú', 'er', 'za', 'fa'] ['abaj', 'xixý', 'ecad', 'jago', 'ačan', 'baxe', 'axah', 'áfúv', 'ačas', 'ívar', 'egap', 'mase', 'haga', 'epíf', 'rega', 'óvax', 'xyrá', 'axax'] ['ezíran', 'ívehíp', 'epesen', 'pízeri', 'úgešav', 'ečefis', 'qýčavi', 'arýcip', 'ífirís', 'začíxa', 'odexíx', 'rareva', 'axúčaf', 'rixiro', 'lezída', 'líviči', 'atašaj', 'vemice', 'nevífa', 'mágaxa', 'šavare', 'erefil', 'poníva', 'fevací', 'isajar', 'ylazev', 'čídeli', 'gícaxe', 'íxarís', 'évaréd', 'ogasíj', 'eraxíx', 'íziref', 'xexáza', 'zazisa', 'xabere', 'axiríz', 'úpígís', 'exixer', 'povuqa']

Výstup 03:

['za', 'xi', 'az', 'ix', 'xa', 'ar', 'ur', 'ec', 'íg', 'va', 'xe', 'ag'] ['hara', 'ipíz', 'zaga', 'peza', 'ívef', 'viva', 'ífýl', 'zíva', 'aríx', 'raxa', 'jeví', 'azex', 'ajer', 'baxo', 'výrí', 'avag', 'íčíc', 'xisa'] ['egezýg', 'jeguda', 'apapaf', 'varíra', 'egareč', 'axidív', 'exaxex', 'azaxef', 'ýjacih', 'fívaga', 'ijozíx', 'axezaq', 'bapiva', 'edohaš', 'gasare', 'zavava', 'axanis', 'evadic', 'večaga', 'ezicač', 'hesepe', 'xegeze', 'zícáre', 'ixerau', 'xerečí', 'nimiza', 'aguvev', 'arexáh', 'axaxar', 'avebeh', 'axípat', 'zivorá', 'fexahe', 'ágemáz', 'enanax', 'erenyč', 'xíríze', 'awenac', 'elaxax', 'lavupí']

Metoda 06

Generátor vět

Generátor vět musí taktéž dodržovat strukturu reálného systému. V tomto případě se však jedná o strukturu věty, přičemž důležitou roli zde hrají slovní druhy a jejich umístění ve větě. Neméně důležité lze považovat také gramatická pravidla, která odráží vztahy mezi slovy. Obecnou strukturou věty ze které tato práce vychází: Podmět-Přísudek-Předmět tedy Pojmenovávací část - Dějová (slovesná) část - Pojmenovávací část. Tedy znovu struktura jádra a obalu v kompozici: obalová část - jádro - obalová část. Sloveso se tak stává jádrem věty a je jeho nezbytnou součástí.

Podmět-Přísudek-Předmět
Karel-učí-Jardu
Jardu-učí-Karel
Učí-Karel-Jardu
Učí-Jardu-Karel
Karel-Jardu-učí
Jardu-Karel-učí

Jednotlivá slova jsou v češtině ve své poloze zaměnitelná aniž by ztratila význam. Samozřejmě některé kombinace nejsou vhodné a nejsou gramaticky správné. K zachování významu věty pomáhá gramatika (konkrétně skloňování). Pokud bychom gramatiku vztahů mezi slovy vynechali vypadalo by to takto:

Karel-učí-Jarda
Jarda-učí-Karel

Bez skloňování se význam nezachoval a každá kombinace působí jako by měla jiný význam.

Slovosled

Lineární řazení slov za sebou. Jejich pravidla uvádí gramatika. Slovosled je v češtině volný, nikoliv však libovolný a v žádném případě není náhodný. Působí na něj významová stránka (východisko a jádro), mluvnická stavba věty a rytmické zřetele. Ve významové stránce rozlišujeme to, o čem mluvíme (uvádíme na začátku výpovědi). Co je sdělně závazné označujeme za jádro (uvádíme jej na konci výpovědi). Na konec věty také uvádíme slova, která chceme zdůraznit. Je to i logické, protože se prokázalo průzkumem, že většina lidí si nejvíce pamatuje spíše začátek a konec sdělení. Nejvíce si však pamatovali konec sdělení, protože jak něco nakonec dopadne, bývá často tím nejdůležitějším (konečnou pointou). Platí jak pro větu, rozhovor, film, přednášku atd.

Tato struktura ovlivňuje kohezi a koherenci textu. Přičemž na začátku věty uvádíme to známe z předchozí věty nebo předchozích vět a na konci uvádíme nové sdělení. Příklad: "Byl jednou jeden král. A ten král měl tři dcery."

Typy slovosledu:

SVO - (podmět - přísudek - předmět) - základní slovosled
VSO - (přísudek - podmět - předmět) - u otázky

Kontextová a bezkontextová gramatika

zde teprve bude text

Metoda 01

Struktura věty typu Podmět-Přísudek-Předmět.
Skládání slov formou kombinace (kartézský součin tří množin), všechny kombinace.
Slova jsou jednotně gramaticky užita, nebere v úvahu ostatní gramatické tvary (pády, jejich koncovky atd.)

set01 = ["Kočka", "Pes", "Karel"]
set02 = [" leze ", " utíká ", " prolézá ", " pospíchá "]
set03 = ["plotem.", "dírou.", "po cestě."]

for a in set01:
    for b in set02:
        for c in set03:
            slovo = a + b + c
            print (slovo, end=" ")

Výsledek programu:
Kočka leze plotem. Kočka leze dírou. Kočka leze po cestě. Kočka utíká plotem. Kočka utíká dírou. Kočka utíká po cestě. Kočka prolézá plotem. Kočka prolézá dírou. Kočka prolézá po cestě. Kočka pospíchá plotem. Kočka pospíchá dírou. Kočka pospíchá po cestě. Pes leze plotem. Pes leze dírou. Pes leze po cestě. Pes utíká plotem. Pes utíká dírou. Pes utíká po cestě. Pes prolézá plotem. Pes prolézá dírou. Pes prolézá po cestě. Pes pospíchá plotem. Pes pospíchá dírou. Pes pospíchá po cestě. Karel leze plotem. Karel leze dírou. Karel leze po cestě. Karel utíká plotem. Karel utíká dírou. Karel utíká po cestě. Karel prolézá plotem. Karel prolézá dírou. Karel prolézá po cestě. Karel pospíchá plotem. Karel pospíchá dírou. Karel pospíchá po cestě.

Metoda 02

Struktura typu RDF subjekt - predikát - objekt
Pro jednoduchost jsou subjekty a objekty řešeny pouze jako mužské životné a jejich predikáty v souladu s mužským životným tvarem.
Skládání slov formou kombinace (kartézský součin tří množin), všechny kombinace.

set01 = ["Petr", "Stanislav",]
set02 = [" má otce ", " má syna ", " má bratra "]
set03 = ["Dalibora.", "Vítka.", "Matěje."]

for a in set01:
    for b in set02:
        for c in set03:
            slovo = a + b + c
            print (slovo, end=" ")

Výsledek programu:
Petr má otce Dalibora. Petr má otce Vítka. Petr má otce Matěje. Petr má syna Dalibora. Petr má syna Vítka. Petr má syna Matěje. Petr má bratra Dalibora. Petr má bratra Vítka. Petr má bratra Matěje. Stanislav má otce Dalibora. Stanislav má otce Vítka. Stanislav má otce Matěje. Stanislav má syna Dalibora. Stanislav má syna Vítka. Stanislav má syna Matěje. Stanislav má bratra Dalibora. Stanislav má bratra Vítka. Stanislav má bratra Matěje.

Metoda 03

Struktura typu RDF subjekt - predikát - objekt
Program řeší zda je predikát a objekt spojen s ženským životným tvarem (*** - má matku - Růženu) nebo s mužským životným tvarem (*** - má otce - Dalibora)
Skládání slov formou kombinace (kartézský součin tří množin), všechny kombinace.

set01 = [ ["Petr", "m"], ["Stanislav", "m"], ["Jana", "ž"], ["Petra", "ž"]]
set02 = [ [" má otce ", "m"], [" má syna ", "m" ], [" má bratra ", "m" ], [" má matku ", "ž"], [" má sestru ", "ž"]]
set03 = [ ["Dalibora.", "m" ], ["Vítka.", "m"], ["Růženu.", "ž"], ["Věru.", "ž"]]

for a in set01:
    for b in set02:
        for c in set03:
            a1 = a[0]
            a2 = a[1]
            b1 = b[0]
            b2 = b[1]
            c1 = c[0]
            c2 = c[1]
            slovo = a1 + b1 + c1  

            if(b2 == "m" and c2 == "m"):                      
                print (slovo, end=" ")
            elif(b2 == "ž" and c2 == "ž"):
                print (slovo, end=" ")

Výsledek programu:
Petr má otce Dalibora. Petr má otce Vítka. Petr má syna Dalibora. Petr má syna Vítka. Petr má bratra Dalibora. Petr má bratra Vítka. Petr má matku Růženu. Petr má matku Věru. Petr má sestru Růženu. Petr má sestru Věru. Stanislav má otce Dalibora. Stanislav má otce Vítka. Stanislav má syna Dalibora. Stanislav má syna Vítka. Stanislav má bratra Dalibora. Stanislav má bratra Vítka. Stanislav má matku Růženu. Stanislav má matku Věru. Stanislav má sestru Růženu. Stanislav má sestru Věru. Jana má otce Dalibora. Jana má otce Vítka. Jana má syna Dalibora. Jana má syna Vítka. Jana má bratra Dalibora. Jana má bratra Vítka. Jana má matku Růženu. Jana má matku Věru. Jana má sestru Růženu. Jana má sestru Věru. Petra má otce Dalibora. Petra má otce Vítka. Petra má syna Dalibora. Petra má syna Vítka. Petra má bratra Dalibora. Petra má bratra Vítka. Petra má matku Růženu. Petra má matku Věru. Petra má sestru Růženu. Petra má sestru Věru.

Metoda 04

Se slovem zachází jako s objektem
Obsahuje metodu ".tvar()" tím lze slovo skloňovat, vytvoří tvar slova s konkrétní koncovkou.
Kód koncovky podstatného jména: číslo uvádí pád, s = singulár (jednotné číslo), p = plurál (množné číslo), druhé číslo uvádí variantu, příklady kódu: 1s = první pád, jednotné číslo, 3s2 = třetí pád, jednotné číslo, druhá varianta, 4p = čtvrtý pád, množné číslo
Kód koncovky slovesa: číslo určuje osobu, s = singulár (jednotné číslo), p = plurál (množné číslo), z = základ (infinitiv), příklady kódu: 3s = 3. osoba, jednotné číslo, 1p = 1. osoba, množné číslo

class Slovo:
    prefix = ""
    koren = ""
    sufix = ""
    flex = {}
    kategorie = "" # slovní druh

    def base(self):
        return self.prefix + self.koren + self.sufix
    def tvar(self, x):
        return self.base() + self.flex[x]
        
# vytvoření slova001 "učitel"
slovo001 = Slovo()
slovo001.prefix = ""
slovo001.koren = "uči"
slovo001.sufix = "tel"
slovo001.flex = {"1s": "", "1p":"é", "2s":"e", "2p":"ů", "3s1":"i", "3s2":"ovi", "3p":"ům", "4s":"e", "4p":"e", "5s":"i", "5p":"é", "6s1":"i", "6s2":"ovi", "6p":"ích", "7s":"em", "7p":"i" }
slovo001.kategorie = "podstatné jméno"

# vytvoření slovo002 "uč"
slovo002 = Slovo()
slovo001.prefix = ""
slovo002.koren = "uč"
slovo002.sufix = ""
slovo002.flex = {"z":"it", "1s": "ím", "1p":"íme", "2s":"íš", "2p":"íte", "3s":"í", "3p":"í"}
slovo002.kategorie = "sloveso"

# vytvoření slovo003 "žák"
slovo003 = Slovo()
slovo003.prefix = ""
slovo003.koren = "žá"
slovo003.sufix = ""
slovo003.flex = {"1s":"k", "1p":"ci", "2s":"ka", "2p":"ků", "3s1":"ku", "3s2":"kovi", "3p":"kům", "4s":"ka", "4p":"ky", "5s":"ku", "5p":"ci", "6s1":"ku", "6s2":"kovi", "6p":"cích", "7s":"kem", "7p":"ky"}
slovo003.kategorie = "podstatné jméno"

# první způsob
s = slovo001.base() + slovo001.flex["1p"]
print(s)

# druhý způsob
s = slovo001.tvar("2p")
print(s)

# slovní druh
print(slovo001.kategorie)

# vypiš sloveso v infinitivu
print(slovo002.tvar("z"))

# vypiš sloveso v 2. sobě množné číslo
print(slovo002.tvar("2p"))

# slovosled SV
print(slovo001.tvar("1s"), end = " ")
print(slovo002.tvar("3s"))

# slovosled SVO
print(slovo001.tvar("1s"), end = " ")
print(slovo002.tvar("3p"), end = " ")
print(slovo003.tvar("4p"))

Výsledek programu:
učitelé
učitelů
podstatné jméno
učit
učíte
učitel učí
učitel učí žáky

Metoda 05

vygeneruje seznam slov a z těchto slov vygeneruje věty.
Metoda kombinuje náhodu a strukturu

Program v Pythonu

import random

slovo1 = []
slovo2 = []
slovo3 = []
slovo = []
slova = []

def generVet(k,sekvence):
    y = ""
    s = ""
    a = random.randint(3, k)
    for i in range(a):
        s = random.choice(sekvence)
        y = y + s + " "
    y = y[0:len(y)-1]+"."
    y = y.capitalize()
    return y

def generSlov(k):
    samohlaska = "aaaiiooooeeeeeeeáéyěuuuúóůáooooiiaaaý"
    souhlaska = "nnntttžvvssškkdllprrmjzřhcbčfgczjlmmrppddksssvvvttxwnnnq"
    neutral = "ssššrrnnlmlnrššssž"
    typ1 = ["na","an"]
    typ2 = ["a","x"]
    y = ""
    n = "n"
    a = "a"
    b = "h"
    dabl = ""
    y1 =""
    x1 = random.choice(typ1)
    x2 = random.choice(typ2)

    if x1 == "na":
        for i1 in range(k):

            if x2 == "a":
                a = random.choice(souhlaska)
                b = random.choice(samohlaska)
                if y != b:
                    y = y + (a + b)

            elif x2 == "x":
                n = random.choice(neutral)
                a = random.choice(souhlaska)
                b = random.choice(samohlaska)
                if n != b:
                    y = y + (n + a + b)
                elif n == b:
                    y = y + (n + a)

    elif x1 == "an":
        for i2 in range(k):
            if x2 == "a":
                a = random.choice(souhlaska)
                b = random.choice(samohlaska)
                if y != b:
                    y = y + (b + a)

            elif x2 =="x":
                n = random.choice(neutral)
                a = random.choice(souhlaska)
                b = random.choice(samohlaska)
                if n != b:
                    y = y + (a + n + b)
                elif n == b:
                    y = y + (a + n)


    if y[0] == "ů":
        y = "ú" + y[1:]
    elif y[0] == "y":
        y = "i" + y[:1]
    elif y[0] == "ý":
        y = "í" + y[:1]
    elif y[0] == "ě":
        y = "e" + y[1:]

    abeceda = "aábcčdďeéěfghchiíjklmnňoópqrřsštťuúůvwxyýzž"
    for abc in abeceda:
        dabl = abc + abc
        y = y.replace(dabl,abc)

    return y

for x in range(1,4):
    if x == 1:
        for i in range(50):
            slovo1.append(generSlov(x))
    elif x == 2:
        for i in range(200):
            slovo2.append(generSlov(x))
    else:
        for i in range(800):
            slovo3.append(generSlov(x))

slovo = slovo1 + slovo2 + slovo3

for s in slovo:
    s = s.replace("šs", "š")
    s = s.replace("sš", "s")
    s = s.replace("íý", "í")
    s = s.replace("iy", "i")
    s = s.replace("rř", "ř")
    slova.append(s)
print(slova)
print()

veta = []
for i in range(200):
    veta.append(generVet(6,slova))
for v in veta:
    print(v,end=" ")

Výstup z programu

['lti', 'sfa', 'švá', 'žle', 'ož', 'ap', 'pý', 'šne', 'se', 'žza', 'ip', 'sný', 'sný', 'rzě', 'úv', 'í', 'áh', 'rku', 'pů', 'rzo', 'rě', 'ak', 'pa', 'sá', 'of', 'lra', 'ma', 'te', 'an', 'rxe', 'vsý', 'spu', 'úv', 'sla', 'i', 'od', 'rji', 'vre', 'žné', 'šte', 'fsý', 'ne', 'sre', 'sá', 'se', 'šča', 'ki', 'mja', 'az', 'so', 'ždášqa', 'núte', 'locú', 'onon', 'šdirtú', 'tisu', 'ažyv', 'nižso', 'seda', 'pnitne', 'oxam', 'plowše', 'mopo', 'sozo', 'utar', 'epeb', 'erot', 'znomi', 'xsotsó', 'šmosni', 'tlolmě', 'lary', 'kýka', 'etos', 'šfeslé', 'tůbo', 'peke', 'qese', 'ilem', 'cedo', 'tmadra', 'lnelšo', 'mláqše', 'žpérme', 'žema', 'acoj', 'šůne', 'vregsá', 'rkošcu', 'sole', 'ozem', 'smožri', 'sóčé', 'sáno', 'žwelre', 'í', 'ezuz', 'ovon', 'atoč', 'slěre', 'emóv', 'nlenžo', 'nšótšá', 'evun', 'onim', 'ntýšxi', 'trimne', 'rnisve', 'ljěnré', 'safi', 'mihů', 'cžodmu', 'akyn', 'wžapro', 'lmišvo', 'šrosna', 'gšasa', 'týza', 'suve', 'nakše', 'rsělzu', 'rpéspa', 'kasú', 'svorše', 'řidu', 'lůhý', 'lógó', 'kšokše', 'otot', 'žzúžja', 'ndorwo', 'sevo', 'asop', 'orot', 'enes', 'rnazná', 'pšedma', 'snokmů', 'komo', 'socšo', 'iset', 'znoslá', 'qoký', 'ehus', 'vosi', 'šhosmo', 'múlo', 'lčašmy', 'skylzi', 'gedo', 'rnorxa', 'mdožno', 'nadá', 'úzes', 'qůpo', 'ofež', 'kšonro', 'nmento', 'lrýdrě', 'jšigžó', 'emýv', 'kúcu', 'ozos', 'smesno', 'sjašrá', 'ocat', 'ušon', 'avus', 'xýno', 'róxi', 'sope', 'tora', 'trusu', 'sovú', 'enúr', 'šcinla', 'sžotšo', 'qnidšo', 'rbeska', 'úsýl', 'šločro', 'nlortu', 'gsucno', 'stančo', 'usůg', 'šyvo', 'lnona', 'sejša', 'í', 'mnešle', 'ncysců', 'vojo', 'řlanži', 'sninwe', 'rnovso', 'jěti', 'sžawšě', 'tšezšo', 'nsawso', 'nšalpě', 'vehů', 'žhilde', 'ekon', 'oped', 'srádso', 'zůqa', 'šfisva', 'sleštá', 'posa', 'nreqsa', 'utab', 'nzuša', 'nová', 'rsošu', 'clozri', 'pepa', 'šxisče', 'sevá', 'mcošha', 'mrasne', 'psěrlo', 'alet', 'sůpó', 'nopú', 'žmojse', 'mžasle', 'epec', 'ovef', 'ovof', 'alot', 'edek', 'neqe', 'ljimqó', 'arac', 'pošá', 'priqšu', 'pebi', 'lěhi', 'lnople', 'hyjá', 'rfošvó', 'máso', 'púko', 'mnysgo', 'nsěra', 'kriré', 'skišva', 'mranle', 'fžósni', 'děpě', 'ixedál', 'opesos', 'smatsukre', 'avuneč', 'nácadu', 'nsúsevšu', 'šřilkomri', 'dserlexna', 'snandumza', 'vlezselšo', 'ámůwúm', 'evekac', 'řrolsognu', 'óvunot', 'rmožcyrto', 'ehysit', 'ljasgěso', 'lašřonso', 'ugolim', 'šherpelwa', 'npašposzů', 'žsemnejso', 'netemó', 'cúvapů', 'xnonšekša', 'osuřos', 'rnůnrurgo', 'ncóždašý', 'sózove', 'dežáva', 'svinrirha', 'mžúslusu', 'ilacéz', 'votuvú', 'rseškasjo', 'rkoštiny', 'tibůpá', 'nunsitro', 'écuvis', 'nafůno', 'elavůp', 'čúhafá', 'npišmomjo', 'tšymrapžo', 'sčurtunfo', 'qžáfsěvse', 'čmešázsa', 'zádaka', 'isiron', 'bridnemre', 'mineha', 'lsumšiřly', 'lvernýsče', 'nlaksonó', 'stosryrse', 'clowlymsě', 'ajužoj', 'prédlesnů', 'smeštúnto', 'kitoli', 'švisvoša', 'pšudšavma', 'višobo', 'očařan', 'blexsatle', 'kreršozsé', 'mnámsělce', 'hekěna', 'fýtača', 'vorifa', 'mřónbolny', 'narúba', 'mpasonje', 'urokón', 'tšavmuse', 'avúkig', 'trovsene', 'násedo', 'nčinsása', 'szerfaslo', 'opemos', 'isanik', 'qretlersi', 'žpurvonme', 'lkórtýsli', 'tšetrůzše', 'mšósrecžu', 'nžoslešé', 'ozajen', 'knécšuzre', 'čéřepe', 'nálqomce', 'žutado', 'šotaro', 'sefázi', 'sylsošvo', 'rolore', 'msyčnárša', 'etapav', 'týnita', 'trigsewso', 'dsacražša', 'everon', 'sluvžatšo', 'štýžvumnó', 'mjišzilvé', 'fžůkšovso', 'nvircýsló', 'smašdaspi', 'zúrole', 'nrarševmi', 'šborwemno', 'knovsamšo', 'clunlulni', 'ksursase', 'lšěnvanvú', 'dsoklúpmu', 'emofeš', 'zmůmšovlú', 'ešusav', 'nepivy', 'vnenunša', 'tlúdsižri', 'remóki', 'diwáze', 'rifena', 'okaxik', 'rnúmirba', 'npošnalmá', 'zmitrodsó', 'ršupniknó', 'ritogó', 'ršesjelna', 'znuznésmo', 'ádemos', 'lnokžitru', 'štišalvo', 'orúves', 'tnúmrijlo', 'ščeštošdo', 'nuvoda', 'vremrajlo', 'emudel', 'lzeslyrvi', 'žsepnasi', 'žodymo', 'cijuwi', 'ésófyn', 'dnodsanro', 'apožah', 'rnówlozno', 'tůvečó', 'tmýnlosno', 'srostészé', 'drovmone', 'nmolsápso', 'rtonelša', 'jobúpú', 'rmisřemda', 'szuninbý', 'sterbažde', 'ntašéšve', 'sonišlo', 'njóširvo', 'rnožmálry', 'tosufo', 'xmansozšě', 'fetofi', 'dnišofmů', 'ahosin', 'ájemet', 'ružsádle', 'rcišhirká', 'rvenbošý', 'lněmsanše', 'vápisa', 'rmámsawši', 'ávitůt', 'szůsorto', 'sazšási', 'inedec', 'dnůšlizra', 'jletsoflo', 'cočojů', 'pnevšižso', 'fářire', 'ájocak', 'nvesležvo', 'ákiton', 'ničanu', 'dneržezno', 'špýncólje', 'mnenmohsě', 'ekerap', 'vmapruwla', 'ávégac', 'ezotom', 'cmoclaplá', 'vežéce', 'stošpolxý', 'ipasam', 'sufuná', 'zocělo', 'pyhako', 'lfaltoná', 'vmuslývlu', 'vnidšyqso', 'ženema', 'inapas', 'ršožseni', 'axořůt', 'žavopy', 'onexéz', 'úpynuv', 'lwampámžu', 'vénewů', 'sádovo', 'erěwen', 'shuškežce', 'úvalúš', 'vukažu', 'icocap', 'psadnošma', 'siškirvi', 'kůsajú', 'utárož', 'žnondoržo', 'nsěsnyshi', 'sošwonvů', 'ršáfšixra', 'gecoli', 'ehotút', 'aqozes', 'i', 'dazeve', 'onirin', 'nžýžqusxá', 'snešzašé', 'sejrisro', 'ukepůz', 'tevusa', 'únápar', 'itukev', 'snesterxu', 'úpohes', 'jajařo', 'smýsdysa', 'jilido', 'jšávrojne', 'hlagšamra', 'udopog', 'vasatu', 'telazě', 'rtemtosče', 'emoqum', 'dšecžetlo', 'utuvek', 'ližako', 'nočeja', 'pujere', 'věkage', 'olomav', 'rnavrubšo', 'črošasu', 'tnyvsamso', 'srisesra', 'eřuqáf', 'tmořlubšu', 'cmójretre', 'lrošlošké', 'vnovsojsý', 'tšikšoný', 'žvultisde', 'rbúřemso', 'ženero', 'vmenžasrě', 'švonqěsne', 'setsilni', 'moveve', 'šhalvaszu', 'ilubab', 'bšýčracně', 'trezsejló', 'čnotšaso', 'šnánkišjo', 'psigledno', 'dasosa', 'řžódšidlú', 'mžészesřo', 'ódanon', 'vsálrednu', 'dnášasro', 'tněvnanšá', 'utakas', 'vrólšenže', 'osasák', 'mšoglaxri', 'mozále', 'anukun', 'toneno', 'ujokiž', 'anůtyř', 'munono', 'nžisomce', 'osésuh', 'skaslášhý', 'gákúdý', 'rčásvušdý', 'igococ', 'nekaso', 'pšenmotšá', 'lýdsomžo', 'apeléc', 'košáxó', 'ksaksibre', 'jsepsučra', 'špasrěrno', 'tseršáhže', 'lakšapše', 'lrutlýnža', 'netélo', 'řequgi', 'dodilo', 'eladód', 'rperjažpe', 'akůsad', 'i', 'lýkořu', 'shirporti', 'xézeme', 'šqošešco', 'edahoq', 'ršilnemšá', 'pnitnošre', 'škáswiše', 'adavún', 'mlěwrezru', 'rjůnpasnů', 'atúner', 'acufel', 'rperkůsci', 'jžěsrornů', 'žšosúdre', 'xšoršočla', 'krocragny', 'asýsom', 'abenag', 'nšesrorte', 'ošodar', 'amúmam', 'cokivy', 'rtýrjošmó', 'rcušlaso', 'nšésili', 'lšolšilmó', 'eraxul', 'šošpěnva', 'rsefnodšó', 'fytéko', 'rsážrósdá', 'uvávoj', 'nanecé', 'šrastono', 'sóvuřo', 'štonmelva', 'šgesenlo', 'bsikselri', 'evaxok', 'trázsonli', 'únonim', 'wlotrujžo', 'mzirdesra', 'ocumúg', 'tžasrykži', 'caropy', 'adevec', 'smarpešne', 'msežóšle', 'slěrješý', 'vmúšóršý', 'sadredlu', 'orenuq', 'nrótnešry', 'rašepe', 'pžusoržá', 'tivaso', 'kravlevso', 'něqeda', 'rtaškášty', 'í', 'fmedrotný', 'ahesos', 'sžavšévra', 'rjesvěšrě', 'kiřydi', 'jezocy', 'ulatoq', 'cočoto', 'éněsaz', 'fšewsijso', 'camono', 'nvolšýrté', 'rúsěco', 'rečise', 'rukurá', 'someto', 'elemik', 'tárupe', 'nanylá', 'tnoslisni', 'omoniz', 'csámlěčle', 'qyvečo', 'í', 'ojýpůt', 'lowševro', 'idovel', 'mliqšunlu', 'švešhošla', 'špúrčúžro', 'rsašmunde', 'fatami', 'sbešnenha', 'jožedy', 'vnohseřsu', 'lsujšidšú', 'lamasů', 'psotšovre', 'nisipo', 'šconervé', 'mujéqu', 'sořatu', 'ršádmošlů', 'osiruv', 'rerpurpa', 'asocuv', 'asýmit', 'šbonturpe', 'zúsáto', 'jaxena', 'špomderjo', 'žquntumdi', 'nádomú', 'boqěve', 'nřážzurco', 'pováse', 'ovedim', 'lzažnosčě', 'ajočin', 'štůrsysne', 'jransensó', 'jánúsy', 'zsojropno', 'padonu', 'škemešwy', 'nšogrepse', 'zrofnuvsu', 'mášorké', 'náčrokso', 'nženševli', 'vrisróřse', 'nuvžursi', 'rpášmólpe', 'qivatá', 'sutnavšá', 'lámuzo', 'nrásdúrvy', 'opatoř', 'jlózmopžo', 'svesnente', 'žlásneški', 'kaqeza', 'pokůru', 'nrožšutno', 'sonomo', 'slůsnašře', 'svýmvónte', 'sfožnažde', 'msesýrto', 'ejóžes', 'frásenro', 'ulanev', 'evečak', 'trydsázse', 'onesút', 'ntúžqěšta', 'širwánde', 'aporeg', 'tnatsešna', 'úzilik', 'adaquz', 'mlýnlunru', 'onagál', 'ólosóm', 'kromšuno', 'vokoka', 'rféldórme', 'lpospérsa', 'šřýnvonfo', 'esisyv', 'měrýry', 'žnándušřě', 'sžudnývle', 'kasiti', 'nfémselma', 'rsůritme', 'dsisolry', 'mágegi', 'ovyřop', 'vosošů', 'opojax', 'zefava', 'mnunšálsa', 'usyraq', 'acateh', 'nkonjošá', 'ecoxeř', 'nsořlonra', 'týřeny', 'eveler', 'utaqán', 'šóxuno', 'tloknomý', 'mumizu', 'stalrynjo', 'ařisen', 'šponjúšqa', 'mrotloxšo', 'kápůko', 'ntošmišpě', 'ižasiv', 'zsokšari', 'kšějropže', 'rsártorva', 'větiný', 'vmavramró', 'rniršacsá', 'covuwa', 'awévir', 'rnišdolžá', 'lsažnusda', 'anášis', 'aredyw', 'gáwóvý', 'sátrétnu', 'ejačýp', 'jožexo', 'stasjóšpa', 'molaba', 'clamšolri', 'jnemšáqló', 'tšeqsonri', 'žlarčužsý', 'qneřnevsa', 'puvike', 'rpinjonřu', 'nelconto', 'sfúlsasná', 'esonév', 'qusúzé', 'asyvoj', 'noliči', 'iřánop', 'nvorsalšé', 'placšemnu', 'árocek', 'pýsaqe', 'navumo', 'všoksépso', 'lwirxurpá', 'nvůšdušbi', 'rlišjišva', 'črofsepšo', 'oromeš', 'čářopa', 'udepen', 'otókav', 'avopút', 'gozesi', 'toceca', 'dajido', 'mlitnópsu', 'asevev', 'nanare', 'cilozó', 'pmafréna', 'zsirina', 'žsonxesme', 'nsýštelte', 'ežináp', 'únýháp', 'šošlěšmě', 'vritnase', 'džirsakšy', 'álalen', 'jlanlakrá', 'slůřlavše', 'snóžrinšu', 'ksovnomso', 'écerod', 'sešnošku', 'ésútoz', 'epévet', 'smelsunde', 'člýlšinsa', 'hotůré', 'mnovnařri', 'nlondosnu', 'rtašdyrpi', 'ajopen', 'srorsěsně', 'nsesdyske', 'ebovod', 'pmohšazsá', 'hsazratná', 'okúmun', 'nájůšě', 'éněžav', 'mševneslu', 'sóšranu', 'odášeq', 'dšužnosú', 'jóleso', 'exosin', 'okipan', 'rpénčanri', 'afacut', 'nmyrnomna', 'ukosac', 'í', 'rqóždůswi', 'irěráv', 'kosějo', 'rjůrtiszo', 'otubej', 'opéhep', 'sukůco', 'sonule', 'oneqow', 'sosožý', 'ubamar', 'úvájút', 'nonene', 'vyrehá', 'lemóle', 'snulgéžko', 'aževav', 'csorsetli', 'ldasloski', 'avomin', 'žósůci', 'šjýšnilra', 'okepěn', 'knihsěžná', 'žsáksetný', 'mvelkežka', 'jacato', 'epýcúb', 'wosuku', 'mpeskušde', 'sdumdósjé', 'kšivlovša', 'elajah', 'množjěsme', 'šmošlirja', 'šizysá', 'pnonšefšo', 'vnázšónsi', 'jamoču', 'rsimřynso', 'tórohý', 'pšýlšužse', 'štešdolno', 'sopžepsi', 'ajosir', 'řrůdžénre', 'setnůsru', 'šlěndisve', 'šzešnilki', 'anypik', 'špirnošnú', 'itéden', 'bitonú', 'rqoskoši', 'kliržimža', 'irašov', 'snarkoša', 'stásbasxa', 'lšýčrůpmo', 'netuso', 'rnestonho', 'ekásup', 'vinasa', 'tresavso', 'netody', 'esenet', 'šmužqělwe', 'qmoznéčso', 'šožnónša', 'mšýpsótšé', 'zsitsopmu', 'atapiv', 'blosmetsu', 'sxystirpi', 'vůtěpo', 'panesa', 'srilěplo', 'lagece', 'rodilu', 'wrýčnéjnú', 'szósožho', 'sětena', 'relono', 'teqese', 'nšěsurni', 'ogumek', 'wadyqů', 'sulsyro', 'bolele', 'nlonukže', 'sdontužxě', 'tópycó', 'šdanjošpu', 'ikolis', 'uvonop', 'řáfato', 'juvesů', 'tičevé', 'ezýkem', 'všóslupmo', 'žlisloski', 'ojezom', 'asanuk', 'ajenás', 'tšédlysý', 'ajegak', 'růdsůvnú', 'bšasirso', 'nrisqýsvo', 'vogěmi', 'gšunlesů', 'rýčsýnšú', 'lesmavšo', 'i', 'nmolbášxe', 'kýsene', 'lmýšcolva', 'nocero', 'dsohšosre', 'menomo', 'žzúltasde', 'xšénlovši', 'vonaso', 'kšesnoršo', 'snovladro', 'nehocó', 'nyleke', 'nsanese', 'lcusrese', 'rcásvežle', 'nlužrapša', 'švesješfa', 'pizesa', 'suvewo', 'nšakmůvšú', 'átapov', 'póvede', 'konuso', 'nvulmasco', 'dšensémso', 'wsegrořlě', 'tridnoso', 'jsekrodle', 'álenal', 'vsopšedšy', 'ižuhoz', 'odúsat', 'tovóke', 'esocaj', 'lzěštéšjy', 'erokaq', 'enúfyd', 'zepapa', 'tšatnivsu', 'našmésju', 'ržůnsésdo', 'lsofnivžě', 'esofep', 'stolxenva', 'enipep', 'nterlosti', 'dsunsadše', 'mužowi', 'snělvůlků', 'mameva', 'ocuqep', 'etačem', 'nuvasu', 'í', 'soniqo']

Ólosóm rlišjišva szuninbý suve cilozó. Qmoznéčso rzě žlásneški votuvú ulatoq slůsnašře. Rpinjonřu úzes rmámsawši. Atoč nženševli rnožmálry utar ekon álalen. Šošlěšmě prédlesnů ogumek. Ošodar rcišhirká se mozále sčurtunfo ntýšxi. Óvunot rýčsýnšú ovyřop jamoču. Nlenžo nižso acateh mnovnařri tmadra. Menomo vsý násedo. Tšikšoný ižuhoz peke clowlymsě mševneslu. Nsúsevšu rféldórme pšenmotšá. Žlásneški mpasonje anypik ždášqa te. Suvewo ojýpůt jaxena lógó. Šfeslé stosryrse lámuzo se. Netody qese šča vmenžasrě vmuslývlu. Týnita srisesra lámuzo sfa bšasirso bridnemre. Fsý sylsošvo šča so řidu. Xmansozšě pnitne zefava gedo tovóke sbešnenha. Pyhako šřýnvonfo dazeve. Álenal jožexo škáswiše uvonop evekac. Fytéko ovyřop kiřydi lsažnusda. Pšedma mužowi špasrěrno sufuná kitoli sozo. Pžusoržá trázsonli ažyv ocuqep. Šmosni šborwemno vmapruwla sejša. Emýv lcusrese opesos irašov relono žsemnejso. Jóleso rlišjišva žpérme. Nanare bšasirso snóžrinšu tnyvsamso vyrehá. Stančo slěre lrutlýnža věkage nžisomce trimne. Nižso stalrynjo pmohšazsá nženševli. Rnorxa relono etos fsý sdumdósjé. Slůsnašře vehů žósůci šte švá pyhako. So srilěplo wrýčnéjnú lkórtýsli. Kasiti ulatoq aredyw rzo. Ejačýp ženero trovsene. Lčašmy pšenmotšá rkošcu. Átapov ovof sóšranu nlenžo ahosin všóslupmo. Ésútoz úsýl mozále sleštá. Sětena qžáfsěvse ujokiž jsekrodle ésútoz. Jnemšáqló lcusrese dserlexna. Šmošlirja oneqow clunlulni vsálrednu suvewo. Lšýčrůpmo rjesvěšrě npošnalmá munono. Kšějropže sžavšévra mnovnařri švešhošla everon álalen. Rnisve skaslášhý ajopen emoqum. Jožexo cžodmu šborwemno enipep ávégac. Šfeslé netélo dnišofmů řequgi tičevé ájocak. Kosějo šotaro nájůšě rpéspa inedec. Nová lýkořu švesješfa emýv lůhý. Mnámsělce sošwonvů tridnoso mliqšunlu šrastono ljimqó. Nsěsnyshi nterlosti smašdaspi. Ksaksibre sá jšávrojne shirporti. Ižuhoz osiruv emýv acufel vůtěpo tlolmě. Ndorwo mozále ekásup nadá atoč. Utárož npišmomjo ružsádle mameva zúrole. Mnunšálsa vehů nadá kúcu nčinsása. Okepěn placšemnu lcusrese. Isiron vlezselšo qžáfsěvse mranle atúner écerod. Skišva fářire žvultisde. Emóv zádaka srisesra. Siškirvi nuvoda pepa vorifa. Nsýštelte tibůpá žema nsanese. Žlisloski sejrisro rsůritme sóšranu. Rpášmólpe pnitne rě tibůpá rnavrubšo. Mvelkežka vénewů nálqomce cočoto sterbažde. Eveler jsepsučra rsimřynso nterlosti posa. Axořůt mliqšunlu višobo vápisa. Nmyrnomna dsohšosre rsártorva sevo álenal tněvnanšá. Kšějropže šborwemno ikolis. Šošpěnva žavopy utakas asanuk mnámsělce. Sčurtunfo jajařo lsumšiřly. Sonule udepen atoč. Socšo siškirvi slůřlavše něqeda ezuz množjěsme. Pý atoč narúba utakas i. Vremrajlo sejrisro sovú sonomo lěhi. Rmámsawši žle řžódšidlú pmafréna í sořatu. Zrofnuvsu skaslášhý ekon avomin. Ulanev smesno odúsat nmolsápso. Sopžepsi osuřos psigledno. Vokoka mágegi ružsádle rě. Žpérme vogěmi nšěsurni orot. Trezsejló nšesrorte vremrajlo. Žšosúdre mzirdesra qese snesterxu osiruv. Ip stolxenva lšýčrůpmo camono. Vehů sfožnažde srilěplo rzo lašřonso sutnavšá. Jezocy cmoclaplá čúhafá. Í ukosac adaquz szuninbý kšesnoršo. Gákúdý vritnase awévir szerfaslo vnohseřsu. Urokón rsártorva větiný úpynuv. Ódanon ncóždašý sefázi tžasrykži odúsat šotaro. Esofep špúrčúžro špirnošnú qneřnevsa gedo. Qžáfsěvse nisipo mopo úv wadyqů mrasne. Evun rniršacsá mranle trázsonli pšudšavma. Ilacéz zocělo jransensó. Mineha nlaksonó sóvuřo švesješfa rqóždůswi narúba. Spu sxystirpi ip špýncólje. Jletsoflo wosuku šxisče. Orúves smesno nanare dsacražša osésuh rmožcyrto. Cočoto suvewo rbeska lra. Gšasa qusúzé exosin žpurvonme. Irěráv ščeštošdo ršilnemšá utar snešzašé. Lšolšilmó sleštá šte mžasle écerod. Lnokžitru rsártorva ésófyn žmojse vosošů lvernýsče. Nvolšýrté onagál ršesjelna. Tnatsešna sdumdósjé pšenmotšá nrarševmi mlěwrezru. Vmúšóršý ušon ojezom pováse. Kšivlovša srostészé šřilkomri. Ksovnomso rxe črošasu. Špomderjo esocaj cočojů nrožšutno. Abenag znuznésmo sutnavšá. Džirsakšy etačem sdumdósjé šča tosufo gšunlesů. Lsumšiřly ajopen špomderjo otot. Sfúlsasná camono sylsošvo šmosni rčásvušdý. Ezýkem emudel szósožho. Špomderjo placšemnu žné zsokšari. Nčinsása rbúřemso emofeš se setsilni odúsat. Akyn pýsaqe rodilu šča. Sčurtunfo mcošha ukepůz clozri. Msežóšle setsilni vnidšyqso. Erokaq qnidšo rjůrtiszo écuvis nadá vnidšyqso. Nšakmůvšú nzuša zocělo jěti bšasirso. Mrasne řrůdžénre erokaq. Adaquz osuřos rnazná toneno ojýpůt. Bšasirso vokoka ahesos. Munono lašřonso šhosmo osiruv. Žpurvonme tevusa tůvečó utárož mujéqu sope. Tibůpá eveler wžapro etos. Ženema osasák smašdaspi pšenmotšá. Utuvek ojezom priqšu. Apožah opatoř ovedim. Nanylá nunsitro ntúžqěšta. Sufuná ajosir lpospérsa šmosni. Hekěna ařisen áh orúves sádovo. Nácadu vnenunša enúfyd knécšuzre. Mnámsělce otubej cočojů. Wadyqů sůpó jezocy ikolis. Dnišofmů lšolšilmó nsořlonra srorsěsně špirnošnú. Smatsukre zrofnuvsu lašřonso. Sžudnývle nsesdyske setsilni nonene slůsnašře fářire. Awévir szuninbý tórohý clamšolri únonim sufuná. Qůpo okúmun ubamar. Tůvečó vukažu sevá zsojropno epýcúb šřilkomri. Núte alot kšesnoršo mnešle vinasa. Trovsene sonule navumo únýháp sleštá i. Sluvžatšo ukepůz vmenžasrě ušon. Vnenunša úv í cúvapů mnámsělce nálqomce. Vorifa jilido ršožseni mnenmohsě tšikšoný. Snovladro pmafréna erot ksaksibre. Ésútoz tšédlysý erot šherpelwa ádemos. Nvulmasco nrarševmi í šmosni lnople. Vnenunša nšěsurni snarkoša ncóždašý dneržezno tšeqsonri. Écerod vmuslývlu tnúmrijlo. Acufel sterbažde sóšranu. Opemos gecoli rku ocuqep nkonjošá dšensémso. Žzúžja qese vyrehá rcišhirká tseršáhže ružsádle. Žpurvonme srádso nlaksonó šošpěnva štešdolno tnyvsamso. Řequgi vmavramró rcušlaso vsopšedšy tšymrapžo. Sžavšévra větiný suve čmešázsa od. Nšésili něqeda lsumšiřly šdanjošpu ždášqa. Lowševro atoč noliči. Pmohšazsá rzě í. Nšalpě šča shirporti úpynuv áh esonév. Múlo množjěsme asanuk. Tnatsešna ávégac švá rqoskoši. Tšikšoný lakšapše szuninbý rpášmólpe ničanu. Črošasu slůsnašře šxisče rtonelša. Sešnošku seda esofep. Šbonturpe šlěndisve rseškasjo ršožseni boqěve. Nterlosti rsefnodšó tnúmrijlo nsořlonra. Sleštá sdumdósjé ncysců. Puvike jžěsrornů štišalvo fatami. Ecoxeř lkórtýsli mzirdesra. Mžasle jožedy štišalvo šrosna. Týza esonév mžúslusu tovóke. Evečak vmúšóršý zúrole nženševli ixedál. Nvesležvo dnišofmů rtýrjošmó. Okepěn éněžav ržůnsésdo. Erěwen lagece rnavrubšo nmyrnomna. Apeléc nrótnešry vosošů zocělo nšogrepse. Ki sfa opemos mágegi šyvo. Slůsnašře sylsošvo erěwen. Týřeny shirporti anypik nmolsápso isanik. Vnovsojsý etačem sešnošku znoslá mpasonje. Znoslá suvewo mpasonje sóšranu exosin. Košáxó anůtyř višobo plowše pnevšižso mláqše. Onagál lary žnándušřě ezotom vnenunša ovedim. Hsazratná žle emoqum dsohšosre ejačýp sopžepsi. Dnišofmů zúrole nžoslešé rbeska kšonro. Lýdsomžo stančo navumo pmohšazsá sžavšévra. Žsepnasi asyvoj rkošcu orenuq. Pmohšazsá měrýry všóslupmo máso. Žšosúdre adavún nženševli priqšu pnevšižso žsáksetný. Ejačýp žlásneški drovmone řidu vmavramró. Stásbasxa rtonelša pýsaqe. Pizesa oromeš ružsádle anášis eřuqáf uvonop. Idovel rodilu stolxenva. Stolxenva avopút snokmů pšudšavma. Pováse emýv rýčsýnšú. Nlortu sdumdósjé úpohes udopog. Šhosmo lowševro ne mrasne ki. Lěhi lamasů i sutnavšá utar. Větiný lnokžitru tresavso.

Popis jednotlivých částí programu

Metoda 06

Jazyková kombinatorika

Celá práce "systematičnost morfologie" se ve své podstatě zabývá uspořádáním a kombinováním jednotlivých částí jazyka (slabiky, morfy, slova, věty), vysvětluje strukturu jazyka a schopnost jednotlivých prvků se na sebe vázat a vzájemně kombinovat. Taktéž uváděné generátory slov a vět se do jisté míry dotýkají jazykové kombinatoriky. Dále je v úvodu také naznačeno, že se práce zabývá do jisté míry kombinatorikou například v podobě pojmu kombinační potenciál. Je tedy záhodno, že se ještě krátce zmíním o jazykové kombinatorice jako takové aby byl výčet problematiky kompletní.

Základní pojmy:

Kombinace - jeden z textových funkčních vztahů glosematiky, přičemž podstata vztahů (relací) je v podobě konstelace (uspořádání).
Kombinace textové - syntagmatické kombinace systémových jednotek různého druhu v mluvě.
Kombinatorická schopnost - syntagmatičnost
Kombinatorika - úhrn a oblast syntagmatických kombinací jednotek daného druhu a způsobu, pravidel těchto kombinací.
Kombinatorika fonémů - syntagmatické kombinace fonémů a jejich oblast v jazykovém systému.
Kombinatorika hlásek - syntagmatické kombinace fonémů a jejich variant v jazykovém systému i v textu.
Kombinatorika lexémů - syntagmatické kombinace lexémů a jejich oblast.
Kombinatorika morfémů - syntagmatické kombinace morfémů v textu i jazykovém systému a jejich oblast.
Kombinatorika slov - kombinatorika lexémů.
Kombinatorika vět - syntagmatické kombinace vět (klazuí) v textu a jejich oblast.
Kombinatorika znaků - syntagmatické kombinace znaků různého druhu.

Fonologická kombinatorika (fonotaktika)

Je disciplína fonologie zaměřená na pravidla spojování fonémů a také na různá omezení, ke kterým v češtině dochází. Sleduje stavbu slov ve vztahu k obsazenosti jednotlivých pozic ve slově fonémy (grafémy, alofony). Čerpá ze statistiky, z teorie pravděpodobnosti apod.

Zipfovy zákony:

Hlásky mají relativně stejnou četnost v různých textech téhož jazyka.
Ve všech jazycích se vyskytují neznělé konsonanty přibližně 2x častěji než znělé.
Čím se hláska hůře (komplikovaněji) vyslovuje, tím menší je její četnost.

Praktické využití - Příklad 01

Využití fonologické kombinatoriky s užitím metod matematické kombinatoriky: Kolik možných kombinací či variací slabik typu cvc vznikne, pokud c = {a, b, c} a v={a, e, i, o, u} informace:

c = {a,b,c} = 3 prvky
v = {a,e,i,o,u) = 5 prvků
struktura C1VC2

postup:

použití kombinatorického pravidla součinu - spojení počtu kombinací stejných prvků (prvků s bipolární relací), tedy c1xc2,
tím vzniká výpočet variací s opakováním V(3,2)=3²=3x3=9
ještě je třeba přidat veškeré kombinace v, tedy 3x3x5=45

(b,a,b)	(b,e,b)	(b,i,b)	(b,o,b)	(b,u,b)
(b,a,c)	(b,e,c)	(b,i,c)	(b,o,c)	(b,u,c)
(b,a,d)	(b,e,d)	(b,i,d)	(b,o,d)	(b,u,d)
(c,a,b)	(c,e,b)	(c,i,b)	(c,o,d)	(c,u,d)
(c,a,c)	(c,e,c)	(c,i,c)	(c,o,c)	(c,u,c)
(c,a,d)	(c,e,d)	(c,i,d)	(c,o,d)	(c,u,d)
(d,a,b)	(d,e,b)	(d,i,b)	(d,o,b)	(d,u,b)
(d,a,c)	(d,e,c)	(d,i,c)	(d,o,c)	(d,u,c)
(d,a,d)	(d,e,d)	(d,i,d)	(d,o,d)	(d,u,d)

variace s opakováním 3x3x5=45 možných variací.

Aplikování gramatických pravidel v podobě algoritmů

Součástí tohoto výzkumu je také vývoj algoritmů v podobě filtrů povolených kombinací nebo algoritmů provádějící gramatické funkce. Zatímco filtry umožňují nepustit nebo opravit nepoužitelná slova, tak algoritmy gramatických funkcí provádí operace spojené s gramatikou jazyků například skloňování.

Skloňování úpravou řetězce

Pro definované kořeny

Natvrdo definuje kořen1 a kořen2

# slovo "Praha"
p = 4
koren1 = "Prah"
koren2 = "Pra"
tvary = {1:[koren1,"a"], 2:[koren1,"y"], 3:[koren2,"ze"], 4:[koren1,"u"]}

def deklinace(pad=1):
    t = tvary[pad]
    return t[0]+t[1]

for i in range(1,p+1):
    print(deklinace(i))

Výstup:
Praha
Prahy
Praze
Prahu

Kořen jako podřetězec slova

Místo kořene definuje číslem kolik znaků odebrat od konce řetězce aby vznikl kořen
vyzkoušeno nejdříve na slově "Praha" a poté na slově "káva", druhé slovo ale nemá stejné skloňování, nelze v češtině použít slova, která mají odlišný vzor skloňování.

# slovo "Praha"
p = 4
tvary = {1:[-1,"a"], 2:[-1,"y"], 3:[-2,"ze"], 4:[-1,"u"]}

def deklinace(pad=1, s="Praha"):
    t = tvary[pad]
    return s[:t[0]]+t[1]

# pro s = "Praha"
for i in range(1,p+1):
    print(deklinace(i))

# pro s = "káva"
for i in range(1,p+1):
    print(deklinace(i,"káva"))

Výstup:
Praha
Prahy
Praze
Prahu
káva
kávy
káze
kávu

Závěr

U jazyků je zapotřebí přednostně vnímat jejich fonetiku, psaná forma jazyka je druhotná.
Z prozatímních výsledků práce na projektu Urgesal vyplívá, že studium struktury jazyků je pro tvorbu jazyků zcela zásadní. Pro vytváření slovní zásoby umělého jazyka je krom gramatiky a fonetiky nutná znalost morfologie. Při dodržování morfologické struktury si vytvářená slova zachovávají velkou část svých vlastností jaké mají i přirozené jazyky.
U jazyků jsem nalezl strukturu jádra a obalu jehož princip se objevuje u nejmenších částí jazyka až po velké části jazyka. Strukturu tvoří tři základní faktory které se vzájemně ovlivňují: forma (tvar) - segmentace (členění) - uspořádání (vztahy)
Experimentování s generátory slov a vět, mi umožnilo si vyzkoušet, nakolik je struktura důležitá a jak ovlivňuje samotnou skladbu jazyka. Nejdůležitějším poznatkem (který jsem ovšem čekal), bylo potvrzení toho, že skladba slov a ni vět není náhodná (jsou ve vrstvách svázány gramatickými, morfologickými, syntaktickými, sémantickými a fonetickými pravidly), proto některé kombinace jsou vhodnější než jiné. Tudíž generátory slov či vět, založené na náhodném uspořádání, nikdy neposkytnou dostatečnou kvalitu generátoru. I přes dodržení struktury je třeba odfiltrovat nepoužitelné kombinace, vývoj filtrů v podobě heuristických pravidel a algoritmu je nejnáročnější částí této práce. Zatímco dodržování struktury jádra a obalu je tou nejednoduší částí této práce a to hlavně díky znalosti struktury.

Urgesal/Systematičnost morfologie

Úvod

Struktura úvahy

Teorie

Struktura informací

Definice

Vazby prvků systému

Morfologie

Artikulace samohlásek a souhlásek

Koartikulace samohlásek a souhlásek

Systém samohlásek a souhlásek

Slabika jako artikulačně-akustická jednotka řeči

Slabika v Čínštině

Slabičná a morfematická struktura jádra a obalu

Kontrast ve struktuře

Tvorba slovní zásoby

Generátor slov

Metoda 01

Metoda 02

Metoda 03

Metoda 04

Metoda 05

Metoda 06

Generátor vět

Slovosled

Kontextová a bezkontextová gramatika

Metoda 01

Metoda 02

Metoda 03

Metoda 04

Metoda 05

Program v Pythonu

Výstup z programu

Popis jednotlivých částí programu

Metoda 06

Jazyková kombinatorika

Fonologická kombinatorika (fonotaktika)

Praktické využití - Příklad 01

Aplikování gramatických pravidel v podobě algoritmů

Skloňování úpravou řetězce

Pro definované kořeny

Kořen jako podřetězec slova

Závěr

Poznámky