Uživatel:Chomsky/O rostlinách

Jak používat klasifikační nálepkuTato cvičná stránka je samostatný projekt
{cs}
specifické předpoklady
Příslušnost: Chomsky

Toto je dílo Mikuláše z Damašku, dlouho považované za Aristotelovo. (Zatím přeložena část z angličtiny, bude přepracováno z originálu...)

PřekladEditovat

Strana 815, řádek 10 - 11

? ζωὴ ἐν τοῖς ζῴοις καὶ ἐν τοῖς φυτοῖς εὑρέθη. ἀλλ' ἐν μὲν τοῖς ζῴοις φανερὰ καὶ πρόδηλος, ἐν τοῖς φυτοῖς δὲ

Život se nalézá v rostlinách a živočiších, ale zatímco v živočiších se jasně ukazuje, v rostlinách je

skryt a nezjevný. Proto předtím, než bychom mohli uznat přítomnost života v rostlinách, dlouhé bádání by bylo nutné co do toho, zda rostliny vlastní duši a rozlišovací schopnost pro touhu a potěšení a bolest. Anaxagoras a Empedoklés říkají, že jsou ovlivněny touhou; také prohlašují, že mají počitky a smutek a bolest. Anaxagoras zastával stanovisko, že rostliny jsou živočichové a cítí radost a bolest, což odvodil z padání listů rostlin; zatímco Empedoklés zastával stanovisko, že pohlaví má místo v jejich skladbě. Podle Platóna rostliny cítí touhu pouze vzhledem k potřebě výživy, která je ovládá. Pokud by se to prokázalo, vyplývá z toho, že rostliny cítí také radost a bolest a mají počitky. Rád bych také dosáhl nějakého závěru v oblasti, zda jsou občerstvovány spánkem a opětovným probuzením, také zda dýchají a zda mají pohlaví a páří se či nikoli. Avšak velká rozmanitost těchto témat vyžaduje příliš dlouhé bádání a nejlepší cesta je tato témata pominout a nemarnit čas nepřínosným zkoumáním podrobností. Někteří se domnívají, že rostliny mají duši, protože viděli, že vznikají, příjmají potravu a rostou a mají rozpuk mládí a úpadek stárnutí, což jsou vlastnosti, které nic neživého s rostlinami nesdílí; pokud rostliny mají tyto vlastnosti, tito lidé věří, že jsou také ovlivněny touhou.

Zaměřme se nejdříve na jejich samozřejmé charakteristiky a poté na ty, které jsou méně samozřejmé. Řekl bych, že cokoli požívá potravu, touží po potravě a cítí potěšení v sytosti a bolest, když je hladové, a že tyto vlohy nejsou přítomny bez doprovodu počitků. Tedy stanovisko Platóna, který trval na tom, že rostliny mají počitky a touhu, bylo pozoruhodné, ale nepůvodní; ale Anaxagoras, Demokritos a Empedoklés předestřeli, že rostliny mají intelekt a inteligenci. Tyto názory musíme zapudit jako osamocené a sledovat ten samý názor. Jsem tedy přesvědčen, že rostliny nemají počitky ani touhu, protože touha může pouze pocházet z počitků a končit našimi volními projevy v souladu s počiky. V rostlinách nenacházíme počitky ani orgán počitků či jeho obdobu ani jakoukoli schopnost sledovat cíle, ani pohyb či prostředky k uchopení jakéhokoli vnímaného předmětu, ani žádný náznak, s jehož pomocí bychom mohli usoudit, že disponují smyslovým vnímáním, korespondující s náznaky, díky nimž víme, že příjímají výživu a rostou. Tímto si můžeme být jisti pouze proto, že výživa a růst jsou části duše, a když zjišťujeme, že rostlina disponuje touto přirozeností, pociťujeme jako nezbytné, že v ní nějaká část duše, která postrádá vjemy, musí být přítomna; ale nesmíme připustit, že rostlina je věc mající smyslovost, protože zatímco počitky jsou důvodem k oslavě života, výživa je důvodem růstu živé věci.

Tyto rozdílné názory vedou k zamyšlení o pravém místě rostlin. Je jistě obtížné najít mezistupeň živých a neživých věcí. Někteří budou také doporučovat, že rostlina, jestliže je živá, je tím pádem živočich; přestože je obtížné přiřadit životu rostlin jakýkoli jiný princip kromě výživy. Ale jestliže lidé popírají, že rostlina disponuje životem, činí tak proto, že rostlinám nepřísluší počitky - přestože jsou určití živočichové, kteří postrádají předvídavost a inteligenci. Přestože příroda, která ničí živočichův život smrtí, zachovává jej v pokračování jeho potomstva prostřednictvím vznikání, a je naší chybou předpokládat jakýkoli mezistupeň mezi živým a neživým. Víme, že mořské škeble jsou živočichové, kteří postrádají předvídavost a inteligenci, a jsou zároveň rostlinami a živočichy. Jediný důvod, tedy, pro jejich nazývání živočichy je, že mají počitky; protože rody dávají jména a definice druhům, které pod tyto rody spadají, zatímco druhy dávají jména individuím, a rod má spočívat na společné příčině, přítomné v několika individuích, a nikoli na několika příčinách; avšak podstata příčiny, na níž je rod založen, není známa každému. Zároveň jsou živočichové, kteří nemají ženské pohlaví, a takoví, kteří nemnoží svoje potomstvo, a takoví, kteří postrádají schopnost pohybu, a takoví, jejichž barva se mění, a další, kteří vytvářejí potomka, nepodobného jim samým, i ti, kteří rostou ze země a ze stromů.

Proto, co je principem života u živočichů? Co je tím, co pozvedá vznešeného živočicha, tj. toho, co obklopuje nebesa, slunce a planety, ze sféry zmatku a pochyb? Jelikož nebeská tělesa necítí žádný vnější vliv a počitky jsou výsledek vytvářený vnímajícím tělesem. Zároveň rostlina nemá žádný vlastní pohyb, protože je upevněna v zemi, která je sama nehybná. Odkud tudíž máme odvodit nějakou podobnost, která by nám umožnila přisoudit život rostlině?[pozn. 1] Jelikož neexistuje žádná věc, které je zahrnuje všechny. Proto zastáváme stanovisko, že počitky jsou společné všemu živočišnému životu, protože počitky označují rozdíl mezi životem a smrtí; ale nebesa, která sledují vznešenější a ušlechtilejší cestu, než my, jsou daleko vzdáleny od života a smrti. Avšak je odpovídající, že živočichové by měli mít nějaké společné vlastnosti, které jsou dokonalé samy o sobě, avšak méně ušlechtilé, a to je osvojování a ztrácení života. A měli bychom ustoupit od užívání těchto pojmů, na základě toho, že neexistuje žádný rozdíl mezi živým a neživým, mezi životem a ztrátou života; zajisté (však) existuje rozdíl mezi životem a neživým, protože neživé je to, co nemá žádnou duši ani její část. Ale rostlina není z těch věcí, které úplně postrádají duši, protože v ní existuje její jistá část; a není živočich, protože v ní neexistují žádné počitky a jedinci procházejí jeden po druhém postupně od žití k nežití. Můžeme postavit tuto věc jinak a řící, že rostlina je neživá. Nemohu však zastávat stanovisko, že je neživá, protože vlastní díl duše a jistou formu počitků; jelikož to, co příjmá potravu není zcela bez duše. A každý živočich má duší, ale rostlina je nedokonalá, a zatímco živočich má pevné údy, rostlina je neurčitá formou, a rostlina odvozuje svou zvláštní podstatu z pohybu, který vlastní v sobě. Někdo může tvrdit, že rostlina má duši, protože duše je to, co způsobuje pohyb a touhu vznikat, a pohyb může vzniknout pouze, když jsou přítomny počitky. Ale vstřebávání potravy je v souladu s přírodním principem, a je společné jak rostlinám tak živočichům, a vůbec žádné počitky nebudou provázet vstřebávání potravy; jelikož vše, co absorbuje potravu, zaměstnává dvě kvality krmení, zejména teplo a chlad, a živočich správně vyžaduje vlhkou a suchou potravu; jelikož chlad je vždy přítomen v suchém krmení; jelikož žádná z těchto podstat není nikdy neprovázena tou druhou. A tak potrava je průběžně dodávána tomu, co ji požívá, až do okamžiku, kdy to začne uvadat, a živočichům a rostlinám musí být poskytována potrava, která jim odpovídá.

PoznámkyEditovat

  1. Pohyb živočicha je samovolný, nemá na něj vliv nic mimo něj (viz Platónův dialog Timaios). Proto nelze nijak vysvětlit ani nehybnost rostlin.