Krizové řízení pandemie/5.Kapitola - Lokální, státní a mezinárodní úsilí
 Tato stránka je součástí projektu:
| |
| Příslušnost: všeobecná | |
Stránka je součástí výzkumu "Krizového řízení pandemie"
Úvod editovat
Pandemie patří mezi globální krize. Bylo by troufalé a namyšlené, myslet si, že takovou krizi zvládneme sami. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová vyzvala mezinárodní komunitu k většímu úsilí při řešení ekonomických dopadů pandemie covid19 v říjnu 2020. Ke spolupráci pravidelně vyzývá také WHO nebo někteří odborníci v podobě otevřených dopisů. Pandemie je věcí nás všech, avšak záleží na každém z nás. Proto má svůj lokální, státní i mezinárodní rozměr. Což odpovídá strategii LOK, CELP a GLOB.
Proto v globálním úsilí zastavit šíření koronaviru (covid19) mnoho zemí v Evropě i mimo ni přijímá výjimečná opatření ke správě svých hranic, omezení letecké dopravy a přeshraniční mobility. Své směrnice vydala Jak UNHCR, Agentura OSN pro uprchlíky, WHO, EU a jednotlivé státy.
EU organizovala v květnu 2020 dárcovskou konferenci, jejímž cílem bylo vybrat miliardy dolarů na vývoj vakcíny proti novému koronaviru. Vše totiž stojí peníze i samotný vývoj vakcíny. Nicméně vyvinutí vakcíny může proměnit i geopolitiku. Může totiž změnit poměr sil ve světě v příštích měsících i letech. Kdo ji bude mít a bude schopen ji vyrábět ve velkém, získá zásadní ekonomickou, politickou i kulturní výhodu.
V rámci kolektivního úsilí EU s cílem řešení krize koronaviru zahájil Evropský inovační a technologický institut (The European Institute of Innovation and Technology, EIT) iniciativu s názvem „EIT Crisis Response Initiative“. Přičemž správní rada EIT uvolnila dostatečné finanční prostředky ve výši 60 milionů eur pro inovace s vysoce účinným řešením. Financování umožňuje zahájení nových projektů zaměřených na koronakrizi a rovněž podpoří vysoce inovativní start-upy a MSP, které mají zásadní význam pro rychlé zotavení ekonomiky v rámci Nástroje pro podporu podnikání. Tato nová iniciativa podpoří inovace v oblastí zdraví, změny klimatu, digitalizace, potravin, udržitelné energie, městské mobility, výroby a surovin.
“Výrazný efekt přináší výzkumné infrastruktury mezinárodního rozsahu, charakteru a významu, které v rámci svých kapacit koncentrují kritické množství pro realizaci nejnáročnějších vědeckých experimentů a studií, a tyto zdroje zároveň zpřístupňují svým uživatelům na nadnárodní úrovni.” (Ministerstvo Školství Mládeže a Tělovýchovy, 15.dubna 2020, ČR jako členský stát mezinárodních výzkumných infrastruktur v reakci na Covid-19, MŠMT ČR (msmt.cz))
Hlavní rolí EU během pandemie také bylo pomáhat státům zajistit dodávky ochranných prostředků a zdravotnických potřeb. K říjnu 2020 již vznikly čtyři veřejné zakázky na roušky a ochranné prostředky za 1,5 miliardy eur. Což je přibližně 40,8 miliardy korun.
Na konci července zamířila humanitární pomoc od EU do Jižního Súdánu s 41 tunami zdravotnického materiálu. Europoslanci chtějí, vytvoření evropského mechanismu pro přijímání opatření ve zdravotnictví. S cílem dosáhnout schopnosti reagovat na podobné zdravotní krize, schopnost koordinace postupů na evropské úrovni a dohlížet na vytváření strategických zásob léků a zdravotního materiálu a jejich distribuci.