Krizové řízení pandemie/4.Kapitola - Doprava a hranice

Tato stránka je součástí projektu:

Krizové řízení pandemie

Příslušnost: všeobecná

Stránka je součástí výzkumu "Krizového řízení pandemie"

Úvod

Řízení dopravy a ovládání hranic jsou důležitým aspektem pro řešení pandemické krize. Jsou totiž nutné k přípravě a reakci na krizi, k omezení šíření krize a zcela nezbytné k zásobování a distribuci potravin, léků a jiného vybavení, včetně distribuce vakcíny. Současně lze očekávat, že doprava přes hranice, hraje důležitou roli při zavlečení nemoci do daného státu. Proto v případě pandemie si jistě začnou jednotlivé země své hranice více hlídat a zavádět kontrolní a omezující opatření o vstupu do země nebo vývozu strategických produktů.

Každá ze šesti hlavních druhů dopravy (letecká, železniční, dálniční, námořní či říční, ropovod a plynovod, hromadná a nákladní doprava) má jedinečné vlastnosti, svá pozitiva i negativa, provozní modely, odpovědnosti a zúčastněné strany. Může být částečně vlastněna státem a částečně soukromým sektorem. Také mohou být rozdělena práva vlastnická a práva užívací (provozování). Jsou převážně decentralizovaným systémem.

Rozhodnutí učiněná vládou či ostatními subjekty mohou mít kaskádové dopady v celém odvětví dopravy. Přičemž efektivní řízení dopravy během pandemie bude vyžadovat plánování a úzkou koordinaci napříč odvětvím na mezinárodní, státní i lokální úrovni a zahrnuje všechny zúčastněné strany i s těmi, kdo jsou na dopravě závislí (každé zboží je třeba od výrobce dopravit do prodejen). Přitom naše schopnost pomáhat udržovat infrastrukturu a služby, zmírňovat nepříznivé ekonomické dopady a udržovat společenské potřeby budou částečně záviset na naší schopnosti činit rozhodnutí efektivně.

Zatímco celková protipandemická odpověď bude ovlivněna charakteristikou propuknutého onemocnění, stavem domácí přípravy, tak pandemická strategie dopravy a hranic může hrát důležitou roli při logistice zásobování od všeho možného, ale také bude mít důsledky na mezinárodní politikou zúčastněných států. A tím současně i na provozní proveditelnost.

Každá pandemie bude mít s největší pravděpodností zásadní dopady na dopravu a turistiku. V případě významného omezení pohybu na hranicích, lze očekávat pokles nebo úplné zrušení zájezdů oběma směry. Velikost dopadu bude ovlivněna velikostí poklesů uskutečněných zakázek a délkou trvání takového to období.

Uzavírání a omezování pohybu na hranicích je nejúčinnější, když se k němu přistupuje globálně, a všechny zúčastněné země spolupracují na vzniku a dodržování základní společné strategie. Musí však být zahrnuty i místní odlišnosti a místní strategie. Ovšem platí, tak jako při zavádění jakýchkoliv typů opatření, že čím větší důraz na individuální potřeby, tím je systém opatření složitější a rozsáhlejší, protože existuje obrovské množství zájmových i lokálních skupin, které se svými potřebami a okolnostmi liší. Čím více jsou systémy opatření lokálněji zaměřené, tím méně jsou přehledné. Čím více jsou systémy opatření jednotnější, tím jsou jednoduší a celoplošněji, ale o to méně flexibilnější vůči rozdílným podmínkám, které jistě panovat budou.

Světová zdravotnická organizace (WHO) stanovila základní pokyny na podporu kontroly šíření pandemického viru přes hranice a uvnitř hranic. Z těchto několika základních pokynu je třeba vycházet, což vytváří základní jednotnou globální strategii. Takováto sada nástrojů bude vyžadovat významné společné plánovaní s ostatními státy, s organizací EU i soukromím sektorem, k vyvinutí širokého škálovatelného množství metod a protokolů, jejich implementaci a body spuštění, koordinace, definování prahových hodnot pro provedení a odstranění opatření (kdy opatření zavést a kdy opatření zrušit; jak rychle zavést a jak rychle zrušit -najednou/přechodně/postupně).

Potravinové řetězce

Začátek pandemie covid19 2020 sebou přinesl i určité problémy v podobě potravinových řetězců. "Potravinové řetězce se musely rychle přizpůsobit otřesům na straně poptávky, včetně panických nákupů a změn ve struktuře nákupu potravin, jakož i plánu na jakékoli narušení na straně nabídky v důsledku potenciálního nedostatku pracovních sil a narušení dopravních a dodavatelských sítí." A to nejen v Kanadě, ale i jinde a ČR nevyjímaje. Šok poptávky viditelný v mnoha zemích se projevoval chováním spotřebitelů ve smyslu hromadění. "... v regálech supermarketů chyběli klíčové potraviny i nepotravinářské výrobky, včetně těstovin, rýže, konzerv, mouky, mražených potravin, balené vody, ručních dezinfekčních zařízení, ručního mýdla a toaletního papíru." (National Post, 2020)