Uživatel:Kychot/auta
S auty jsou problémy :-( Lepší jezdit vlakem...
První Minor
editovatKdyž jsme měli 2 děti, jezdili jsme ještě autobusem anebo stopem. Byla to zapeklitá historie na dlouhé vyprávění, když mi kamarád Ondra Č. někdy v létě 1979 koupil toto auto, které jsem nechtěl, ale musel jsem mu ho zaplatit (asi 600 Kčs), protože by jinak neměl na uhlí.
Jezdili jsme s ním asi rok, pořád mu upadávalo kolo, o výfuku nemluvě – to vždycky celá ulice věděla, že se vracíme z hor...
Druhý Minor
editovatJak jsem se tak celé víkendy hrabal na ulici v tom autu, chodil kolem náš soused z domu, který mě za rok konečně přesvědčil, abychom si koupili jeho Minora, který byl v lepším technickém stavu, za 2000,- Kčs.
S Minorem jme jezdili asi do podzima roku 1985, když odešel ze silničního provozu po druhé těžké bouračce (to už jsme měli 3 děti).
Viz w: Aero Minor II
Hurvínek
editovatTentýž kamarád (Ondra Č.), který mi předtím koupil toho Minora, mě opět přesvědčil, abych si s rostoucí rodinou pořídil rovnou autobus, a tak jsem na inzerát koupil tohodle Hurvínka někdy v roce 1985 za 10000,- Kčs. Byla jiná doba, děti se tenkrát počítaly na tuny, takže nebyl problém k našim třem naložit dalších 20 dětí, několik kánoí na střechu a jet s nimi na vodu. V létě 1990 jsme zase naložili hromadu mládeže a vyrazili jsme s nimi do Taizé, ale skončili jsme v Berouně – do Francie už jsme pak jeli stopem.
Po Plyšáku už to bylo neúnosné parkovat s ním v Praze na ulici, lidé ho ničili a demolovali. V létě jsme s ním vozili kamarády/brigádníky na vyžínání několika hektarů paseky, která v našem lese zbyla po komunistech. Ještě vzpomínám, že jsme s Hurvínkem byli na běžkách na Mísečkách na Silvestra 1992. Pak jsme ho nechali zaparkovaného u našeho lesa, kde už propadl totální zkáze – nejhůř na velikonoce, když jej opilí koledníci vymlátili docela.
Trabant kombi
editovatZa doby Československa jsme jezdili horolozit do Tater vlakem. Po rozdělení už by se to dost prodražilo, Alpy vyšly levněji. Do našich prvních Alp v létě 1991 jsme jeli ještě stopem (Totesgebirge), v létě 1992 už jsme se třemi dětmi (nejstarší zůstalo u babičky) jeli pod Dachstein Trábošem. Ale hlavně jsme Tráboše potřebovali k zabezpečování našeho lesa. Časem ale začal být trochu problém, k motorovým pilám, kanystrům a dalšímu vercajku nějak nacpat ještě naše čtyři děti, které stále rostly...
Viz w: Trabant
První Lada
editovatUž jsme se rozhodli, že budeme jezdit na LPG, a tak jsme se ptali člověka, který to LPG zabudovával, jaké auto je na to vhodné. Žekl, že Žigul, že ruský motory vydrží všechno. Tak jsme si koupili naši první Ladu 2102 za 20000,- Kč. První jízda byla senza – po tom trabantu jsem si připadal, jako že řídím Rolls Royce. Problém byl, že měla shnilé podlahy a prahy a když to viděl automechanik, řekl, že za vyvaření bych dal dalších 20000,- Kč a že tedy bude lepší, když ji zase hned prodám a koupím si od něj jinou vyfešákovanou 2102.
Plechovka
editovatChtěl za ní asi 40000,- Kč. Později se ukázalo, že ta cena byla trochu přemrštěná, ale důvěřovali jsme mu, neb to byl kolega známého naší kamarádky. Zástavba LPG tehdy stála asi tak 12000,- Kč (zlatý karburátor!). karosérie měla fungl nový lak, ale pod ním byla lehce shnilá, což za pár let skončilo tím, že nám z ní vypadl motor. Přivázal jsem ho šňůrou na prádlo, dojel s ním zpátky do Prahy a dal si inzerát, že prodávám zástavbu LPG a k ní dám zadarmo jedno auto...
Rudý ďábel
editovatŠli jsme se jen tak nezávazně podívat do AAA auto a když jsme zrovna šli kolem nějakého Meďoura, žena si povzdychla: "Vždycky jsem chtěla mít Meďoura!" Kde se vzal, tu se vzal kouzelný mužíček v kravatě a kvádru a jal se mé ženě plnit její sny tak zběsile, že nás ještě laskavě dovez k bankomatu, abychom mu mohli dát zálohu. Do druhého dne jsme se vyspali a zjistili, jací jsme blbci. Ale co AAA schvátí, nikdy nenavrátí... velkoryse nám nabídli, že nám tu zálohu odečtou, když si u nich během pár dalších dnu koupíme jiné auto. Byl to Forman...
Rovněž do něj jsme si hned nechali zastavět LPG.
Rudý ďábel skončil tak, nám někde na dálnici v kopci praskla nějaká trubka či co, vytekla voda a praskla hlava motoru. V té době už to byl ale takový vrak, že opravář říkal, že se to nevyplatí opravovat...
Astra
editovatPtal jsem se kamaráda Oty V., co bych si měl koupit za auto, a on mi poradil Astru. ak jsme v inzerátech hledali už rovnou Astru s LPG a dali jsme za ní jednomu katolíkovi v červnu 2009 téměř nekřesťanských 50 tis. Kč. Je z roku 1999, tedy byla akorát 10 let stará. Problém byl v tom, že se jednalo a Astru Classic, což jsem tenkrát netušil (a nezjistil si), co to je – Astra vyrobená v Polsku z nějakých strašných materiálů, které hrozně hnijí. Koupili jsme ji už poloshnilou a během posledních sedmi let už dohnila téměř zcela. Obávám se, že letošní STK zpečetila její osud (a to jsem jí ještě před technickou dal fungl nové zadní tlumiče – na zahradě na sněhu na heveru v -10° mrazu :-(
Viz: Opel/Kychot/Astra Classic 1.4
Je otázkou, zda ještě do ní vrážet další finance a čas a námahu a nervy anebo jí poskytnout věčné odpočinutí... V tom případě vyvstává otázka:
A co dál?
editovatViz: /A co dál?
Tak co třeba
editovatMaďurák
editovatTak tedy:
Externí odkazy
editovatDiagnostika
editovat- auto.cz Martin Vaculik (2018-04-28): Neznámé funkce automobilů: Tohle všechno vaše auto umí, ale vy o tom nevíte!