Politické ideje/Většinový volební systém je nedemokratický

Tato stránka je součástí projektu:

Politické ideje

Příslušnost: všeobecná

Demokracie neboli vláda lidu je státní zřízení, ve kterém mají všichni občané rovný podíl na vládě. Občané však nemohou většinu politických otázek řešit přímo, protože by se všichni museli intenzivně zabývat politikou, což by nebylo efektivní. Drtivě převažující formou tohoto zřízení je proto demokracie zastupitelská. V ní si občané volí své zastupitele, kteří vládnou za ně.

Získaná efektivita vládnutí je však vykoupena určitou deformací podílů jednotlivých občanů na vládě. V zájmu zachování ducha demokracie by tato deformace měla být co nejmenší. Soubor zastupitelů by tedy měl co nejlépe odpovídat názorovému složení voličů. Mnohé volební systémy však obsahují většinové prvky, které nositelům zřídkavých názorů brání získat své zastupitele a podílet se tak na vládě.

Představme si, že takto například 20% hlasů ve volbách propadne a ostatní hlasy mají rovnoměrný vliv. Politická strana nebo koalice, která ve sněmovně sestaví těsnou většinu, pak reprezentuje pouhých 40% voličů, avšak vládne všem, což je zjevně nespravedlivé.

Ještě závažnější je však možná fakt, že zřídkavé názory není v politické rozpravě slyšet. Právě zastupitelé totiž mají politické ideje přinášet do rozpravy, obhajovat je a snažit se je prosadit. Mandát získaný ve volbách totiž prokazuje relevanci jejich názoru. Podotkněme, že umlčování menšin a uniformizace obyvatelstva je jedním ze základních nástrojů diktatury.

Velké politické strany typicky obhajují většinové prvky tím, že umožňují vytváření stabilních koalic a akceschopné vládnutí. Většinou si pak dvě největší strany nebo koalice po každých druhých volbách předají žezlo. Nastupující vláda pak tiše nebo naopak s pompou převrací opatření vlády předchozí, zatímco na menšiny se ohlíží málokdo. V čistě poměrném zastoupení by však byly nuceny hledat pro jednotlivé problémy řešení přijatelná pro co největší okruh voličů. Také by musely transparentně prezentovat, co chtějí a pro co z toho se jim daří najít podporu u ostatních stran. Snad by se dalo říci, že takovéto hledání kompromisů můžeme pozorovat například v Evropském parlamentu.