Politické ideje/Rychlé schválení a dlouhá legisvakance

Tato stránka je součástí projektu:

Politické ideje

Příslušnost: všeobecná

Politické strany, které se dostanou do sněmovny, nás většinou po volbách překvapí několika novými zákony s celospolečenským dopadem a následnou celospolečenskou diskusí po hospodách. Jedná se o normy, u nichž je od samého počátku jasné, že budou kontroverzní a široce diskutované. Jako příklady lze uvést třeba Julínkovy regulační poplatky nebo Babišovu elektronickou evidenci tržeb, které vždy mají svá pro a proti. Je tedy zřejmé, že velká část voličů by chtěla mít vliv na schvalování takovýchto předpisů, ale zamlčením svých záměrů ve volebním programu jim politici tento vliv upírají.

Navrhující strana by tedy již v době předvolební kampaně měla mít návrh tohoto typu rozpracovaný do takové míry, aby jej mohla propagovat a aby o něm šlo vést celospolečenskou diskusi. Ve volbách si pak řekne o jasný mandát k prosazení příslušných změn.

Vzhledem k pokročilé fázi příprav již v době voleb bude možné během krátké doby, řekněme do roka, zákon prosadit. Aby lidé měli čas připravit se na změny a aby bylo možné na základě pokračující diskuse zákon doladit, je třeba dát mu dostatečně dlouhou legisvakanci, řekněme dva roky. Zveřejnění surového produktu (tedy platného, ale dosud neúčinného zákona) ve sbírce umožní, aby diskuse byla konkrétní a plodná. Přesto však norma nabude účinnosti dostatečně dlouho před dalšími volbami, aby bylo možné její dopad alespoň předběžně vyhodnotit.

Nevýhody zveřejňování návrhů již před volbami

Proti zveřejňování návrhů již před volbami hovoří fakt, že získat od voličů mandát k prosazení potřebných, avšak nepopulárních změn, je velmi obtížné. Toho lze dosáhnout jedině tak, že politici budou voličům dlouhodobě vysvětlovat a přednášet argumenty, proč by měly být navrhované změny dobré (viz Politici by měli formovat názor voliče), aby voliči návrh neodmítli jen na základě povrchních populistických argmunentů některých oponentů. Je zřejmé, že tento přístup je pravým opakem často slýchaných výkřiků, o kolik více budeme mít na výplatní pásce nebo jak se nám zvýší důchod.