Hesla Jednoty bratrské/Lectio divina
Tato stránka je součástí projektu: | |
Příslušnost: všeobecná |
Hesla Jednoty bratrské/Lectio divina je pokusem o aplikaci w:Lectio divina pro čtení, studium a rozjímání Hesel Jednoty bratrské.
V dalším textu namísto výrazu Heslo či text či čtení budeme používat výraz Slovo.
Modlitba k Duchu svatému
editovatČasto se modlíme k Bohu (t.j. Otci), aby nám dal svého Ducha svatého – na základě dogmatu, že Duch svatý z Otce vychází. Ale protože věříme i tomu, že vychází i ze Syna, mohli bychom vyjádřit tu samou prosbu i k Synu. Modlit se přímo k Duchu může být pro někoho neobvyklé – ale proč to nezkusit?
Duchu svatý, který z Otce i Syna vycházíš, prosíme tě,
najdi si cestu i do našich myslí i srdcí a konej v nás své dílo.
Zasej do nás své Slovo a připrav si nás tak, jako zahradník pečuje o svůj záhon,
aby to svaté semeno přijal, nechal jej vzklíčit, vzrůst
a ono vydalo svůj užitek.
Taková či podobná modlitba předchází celé Lectio divina, tedy měla by předcházet ještě tomu okamžiku, než si otevřeme Hesla ke čtení.
Lectio divina
editovat1. Čtení (Lectio)
editovat- Slovo několikrát opakujeme
- Možno použít i jiné překlady, komentáře
- Soustředit se na různé aspekty a hledat nové významy
- K lepšímu pochopení starozákonního Hesla máme uvedený i novozákonní Lehrtext, který nám ty další významy otevírá
Uvědomíme si, že to Slovo není jen vytištěné na papíře či zobrazené na monitoru či v mobilu, ale že promlouvá k nám.
Proto může být užitečné, nečíst slova jen očima, ale je i (potichu či nahlas) vyslovovat. Vytvářet si spojení mezi myslí a ústy. A toto spojení rozšiřovat dále až do celého těla.
Nechat slova procházet naším srdcem, vnitřnostmi, břichem, ledvinami – takové obraty čteme často i v bibli. Nakonec nevynechat ani končetiny – ruce sepjaté k modlitbě, obrácené k nebi, možno i sevřené pěsti, nechat jimi procházet uvolnění, klid, jistotu, ale i novou sílu atd.
Podobně i nohy – alespoň v pocitech, ale možno i zvnějšnit – klečící, stojící, sedící, připravené k běhu. Ramena, záda, dech – vše může být připraveno k přijímání Slova.
Takovým způsobem můžeme plynule přejít k meditaci:
2. Rozjímání (Meditatio)
editovatSnaha mysli vypátrat pod vedením rozumu význam skryté pravdy.
Může se jednat o oboustranný proces, jakési vzájemné objetí, jako se milenci objímají:
- Nechat vstupovat Slovo do sebe, podobně jakou ústa přijímají Tělo a Krev Páně, aby došlo k jejich asimilaci s naším organismem, přežvykovat a vychutnávat.
- I my sami můžeme vstupovat do Slova – nechat před sebou otevírat jeho příběh a stávat se sami jeho součástí, nechat se jím pohltit.
Tuto chuť Slova si potom můžeme během dne stále připomínat, mít jí na jazyku a prožívat ji ve všech situacích, které nám den přinese. Můžeme to Slovo zakoušet, nejen tím.
3. Modlitba (Oratio)
editovatOdpověď člověka na Slovo, prosby o boží milost:
- Prosba o nalezení pokladu, který je ve Slovu ukrytý.
- Prosba o sílu a trpělivost, nechat to Slovo v sobě růst a pečovat o něj.
- Prosba o to, aby Slovo v nás vydalo své plody a hřivna v nás neležela bez užitku.
Kromě vlastních modliteb, které nás zrovna napadnou, se můžeme modlit i slovy Písma, například Žalmů, a tím si i otevřít širší kontext – uvědomit si, že nejde jen o jeden jediný verš, který by se nám dokonce mohl stát modlou. Jde o úpěnlivé hledání Boží vůle pro nás samotné.
Dobrý je pojem vtělená modlitba – asi tak, jak nacházíme u Pavla (1Te 5,17) Vždycky se radujte. Neustále se modlete. Ve všem vzdávejte díky.
4. Nazírání (Contemplatio)
editovatSoustředění na milost, kterou Bůh člověku v četbě a modlitbě uděluje.
Tedy uvěříme tomu, že jsme vyprošenou milostí zahrnuti a okoušíme a zažíváme vše, co jsme tím Slovem dostali. Chuť Slova a slast z něj, která těší a občerstvuje – Slovo je sladší jak med, jak čteme např. v Žalmu 19,8–11.
Taková milost je darem Ducha svatého a jako takovou bychom ji měli přijmout do svého srdce i mysli.
5. Děkovná modlitba
editovat- Za vše, co jsme mohli se Slovem přijmout.
6. Čin (Actio)
editovat- Uplatnění Slova v našem životě.
Poznámky
editovatVýznamy textu
editovatJiž před Órigenem se prosazuje vícevrstvé čtení Písma – tři smysly:
- doslovný (tělesný)
- duševní
- duchovní
Někdy ve středověku se potom ustálilo hledání čtverého významu textu[1]:
- doslovný, literní, historický – co autor zamýšlel sdělit, jak text asi chápali současníci autora
- alegorický – vypovídá o tajemství církve a Krista
- tropologický (morální) – jak se má křesťan chovat
- anagogický či eschatologický
Reference
editovatExterní zdroje
editovat- lectiodivina.cz
- vira.cz: Lectio divina
- Milovanému bratru Gervasiovi bratr Guigo – český překlad Scala paradisi, 22 stran PDF
- Karel Sládek (2009): Lectio divina – pramen křesťanské spirituality
- ThLic. Adam Mackerle, Th.D. – Radio Proglas s.r.o: Všeobecný úvod do Písma svatého