Hesla Jednoty bratrské/Lectio divina

Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí projektu:
Příslušnost: všeobecná


Hesla Jednoty bratrské/Lectio divina je pokusem o aplikaci w:Lectio divina pro čtení, studium a rozjímání Hesel Jednoty bratrské.

V dalším textu namísto výrazu Heslo či text či čtení budeme používat výraz Slovo.

Modlitba k Duchu svatémuEditovat

Často se modlíme k Bohu (t.j. Otci), aby nám dal svého Ducha svatého – na základě dogmatu, že Duch svatý z Otce vychází. Ale protože věříme i tomu, že vychází i ze Syna, mohli bychom vyjádřit tu samou prosbu i k Synu. Modlit se přímo k Duchu může být pro někoho neobvyklé – ale proč to nezkusit?


Duchu svatý, který z Otce i Syna vycházíš, prosíme tě,
najdi si cestu i do našich myslí i srdcí a konej v nás své dílo.
Zasej do nás své Slovo a připrav si nás tak, jako zahradník pečuje o svůj záhon,
aby to svaté semeno přijal, nechal jej vzklíčit, vzrůst
a ono vydalo svůj užitek.

Taková či podobná modlitba předchází celé Lectio divina, tedy měla by předcházet ještě tomu okamžiku, než si otevřeme Hesla ke čtení.

Lectio divinaEditovat

1. Čtení (Lectio)Editovat

  • Slovo několikrát opakujeme
  • Možno použít i jiné překlady, komentáře
  • Soustředit se na různé aspekty a hledat nové významy
  • K lepšímu pochopení starozákonního Hesla máme uvedený i novozákonní Lehrtext, který nám ty další významy otevírá

Uvědomíme si, že to Slovo není jen vytištěné na papíře či zobrazené na monitoru či v mobilu, ale že promlouvá k nám.

Proto může být užitečné, nečíst slova jen očima, ale je i (potichu či nahlas) vyslovovat. Vytvářet si spojení mezi myslí a ústy. A toto spojení rozšiřovat dále až do celého těla.

Nechat slova procházet naším srdcem, vnitřnostmi, břichem, ledvinami – takové obraty čteme často i v bibli. Nakonec nevynechat ani končetiny – ruce sepjaté k modlitbě, obrácené k nebi, možno i sevřené pěsti, nechat jimi procházet uvolnění, klid, jistotu, ale i novou sílu atd.

Podobně i nohy – alespoň v pocitech, ale možno i zvnějšnit – klečící, stojící, sedící, připravené k běhu. Ramena, záda, dech – vše může být připraveno k přijímání Slova.

Takovým způsobem můžeme plynule přejít k meditaci:

2. Rozjímání (Meditatio)Editovat

Snaha mysli vypátrat pod vedením rozumu význam skryté pravdy.

Může se jednat o oboustranný proces, jakési vzájemné objetí, jako se milenci objímají:

  • Nechat vstupovat Slovo do sebe, podobně jakou ústa přijímají Tělo a Krev Páně, aby došlo k jejich asimilaci s naším organismem, přežvykovat a vychutnávat.
  • I my sami můžeme vstupovat do Slova – nechat před sebou otevírat jeho příběh a stávat se sami jeho součástí, nechat se jím pohltit.

Tuto chuť Slova si potom můžeme během dne stále připomínat, mít jí na jazyku a prožívat ji ve všech situacích, které nám den přinese. Můžeme to Slovo zakoušet, nejen tím.

3. Modlitba (Oratio)Editovat

Odpověď člověka na Slovo, prosby o boží milost:

  • Prosba o nalezení pokladu, který je ve Slovu ukrytý.
  • Prosba o sílu a trpělivost, nechat to Slovo v sobě růst a pečovat o něj.
  • Prosba o to, aby Slovo v nás vydalo své plody a hřivna v nás neležela bez užitku.

Kromě vlastních modliteb, které nás zrovna napadnou, se můžeme modlit i slovy Písma, například Žalmů, a tím si i otevřít širší kontext – uvědomit si, že nejde jen o jeden jediný verš, který by se nám dokonce mohl stát modlou. Jde o úpěnlivé hledání Boží vůle pro nás samotné.

Dobrý je pojem vtělená modlitba – asi tak, jak nacházíme u Pavla (1Te 5,17) Vždycky se radujte. Neustále se modlete. Ve všem vzdávejte díky.

4. Nazírání (Contemplatio)Editovat

Soustředění na milost, kterou Bůh člověku v četbě a modlitbě uděluje.

Tedy uvěříme tomu, že jsme vyprošenou milostí zahrnuti a okoušíme a zažíváme vše, co jsme tím Slovem dostali. Chuť Slova a slast z něj, která těší a občerstvuje – Slovo je sladší jak med, jak čteme např. v Žalmu 19,8–11.

Taková milost je darem Ducha svatého a jako takovou bychom ji měli přijmout do svého srdce i mysli.

5. Děkovná modlitbaEditovat

  • Za vše, co jsme mohli se Slovem přijmout.

6. Čin (Actio)Editovat

  • Uplatnění Slova v našem životě.

PoznámkyEditovat

Významy textuEditovat

Již před Órigenem se prosazuje vícevrstvé čtení Písma – tři smysly:

  1. doslovný (tělesný)
  2. duševní
  3. duchovní

Někdy ve středověku se potom ustálilo hledání čtverého významu textu[1]:

  1. doslovný, literní, historický – co autor zamýšlel sdělit, jak text asi chápali současníci autora
  2. alegorický – vypovídá o tajemství církve a Krista
  3. tropologický (morální) – jak se má křesťan chovat
  4. anagogický či eschatologický

ReferenceEditovat

  1. Z dějin exegeze: čtveré rozlišení významu biblického textu

Externí zdrojeEditovat