Wikiverzita

Hebrejština/Kychot

< Hebrejština

Důvody zájmu o hebrejštinu

editovat

Jako vydavatel ročenky Hesla Jednoty bratrské (která přebírám z německého vydání Losungen) mám přirozený zájem při své práci na tomto díle každým rokem pokročit o kousek dále. Když si pak celý rok sám po sobě čtu, co jsem vloni vydal, často se chytám za hlavu a říkám si, co jsem kde udělal blbě a co by se mělo příštím rokem vylepšit a jaké chybu už neopakovat; a je rovněž přirozené, že dalším rokem se to o mnoho nezmění.

Když jsem v letech 2012 a 2013 připravoval Hesla na rok 2013 a 2014, soustředil se můj zájem na dvě důležitá biblická výročí: 400. výročí posledního vydání Bible kralické 1613–2013 a na 600. výročí dopsání nejstarší dosud zachované bible v českém jazyce, Bible litoměřicko–třeboňské 1414-2014. Jinými slovy, vydávání Hesel mě přivedlo k zájmu o historii českých překladů Bible.

Stuktura Losungen je taková, že k vylosovanému starozákonnímu verši je redakcí vybrán tzv. Lehrtext neboli výkladový verš z Nového zákona, který tvoří jakýsi kontrapunkt, vysvětlení, rozvedení či výklad atd. starozákonního verše. Tento vztah je v našem českém vydání Hesel patrný někdy lépe, někdy hůře. Ptám se: Co je toho důvodem? Možná jen nedokonalý překlad?

Ve snaze to pochopit a lépe porozumět, o co se v textu jedná, čteme si v rodině i v dalších jazycích, které nám jsou (i když dosti omezeně) jazykově přístupné:

Často vyplyne na povrch, že to, co zjevně spojuje vybraný novozákonní verš s vylosovaným starozákonním, je jedno určité slovo, nějaký výraz, který bychom možná mohli označit jako určité téma oné myšlenky či zvěsti. Avšak to, co je takto na první pohled zjevné čtenáři původního německého textu, již nemusí být tolik zjevné v jiných překladech, kde ve starozákonním a v novozákonním textu použili překladatelé různá slova, různé výrazy. Zřejmá zásadní příčina toho se zdá být nabíledni – rozdílnost původních jazyků (starozákonního a novozákonního) a poté následně překlady do různých současných jazyků.

Můžeme snad předpokládat, že německy mluvící redaktoři původních Losungen mohou k danému starozákonnímu verši vybrat příslušný novozákonní verš m.j. i proto, že se ve znění obou veršů vyskytuje ten samý výraz, který je možno chápat jako určitá ozvěna, response. Ale jak k tomu historicky došlo? Tak, že nějaký řecký novozákonní výraz byl přeložen do němčiny stejným termínem, jako nějaký jiný výraz, použitý předtím v hebrejském textu. Podobnou zkušenost máme i z překladů mezi současnými jazyky, že nějaký výraz jednoho jazyka je možno přeložit různými slovy druhého jazyka. Můžeme to proto považovat za určitou shodu náhod, že v nějakém případě je stejným německým slovem přeloženo něco z hebrejsky psané předlohy a něco zase z jiného, řeckého textu. A tak se často stává, že pokud čteme nějaký starozákonní verš a za ním vysvětlující novozákonní v němčině, že nám hned padnou do oka stejná použitá slova, která nám naznačují souvislost obou veršů, zatímco při překladech do jiných jazyků se nám tato souvislost může vytratit.

Otázkou tudíž je: Do jaké míry je tato souvislost pouze povrchní či náhodná anebo tato souvislost jde do větší hloubky? Je zřejmé, že tato souvislost by měla být daleko podstatnější, hlubší, než jen založená na pouhé shodě použitých termínů či dokonce jen na jakési slovní hříčce. Otázka proto pokračuje: Máme vůbec usilovat při překladu Hesel o to, abychom vybírali takové překlady bible, ve kterých je taková shoda zjevná, anebo si takovou snahu můžeme s klidem odpustit? Odpověď můžeme hledat podobně jako kraličtí, kteří šli při překladu bible v XVI. století ad fontes, tedy k původním biblickým jazykům, hebrejštině a řečtině.

Nemohu ovšem srovnávat svou práci s prací překladatelů bible, dokonce si ani nekladu za cíl se biblickým jazykům (hebrejštině a řečtině) naučit. Nicméně se domnívám, že by mé práci pomohlo, pochytit alespoň nějaké základy obou jazyků tak, aby člověk mohl mít alespoň nějaké tušení o tom, jak ten proces překladu a pochopení biblické zvěsti probíhá.

2014

editovat

Napsal jsem to, co jsem napsal výše. Založil jsem stránky:

Byl to první rok, kdy jsem si opatřil a začal se pokoušet číst si Hesla v hebrejštině: Losungen/Ursprachen/2014

2015

editovat

Pokračuji v tom, co jsem započal – pokouším se číst Hesla v hebrejštině, ale psát to průběžně na Losungen/Ursprachen/2015 už mi přijde jako časově dost náročné – tabulkovým systémem, kterým jsem to tam začal v roce 2014. Máme doma takový obvyklý postup, že já ráno začnu "louskat" ten text z hebrejštiny (dle těch výkladových poznámek v němčině), poté to Heslo čte žena v americké angličtině, pak já v němčině, zkusíme se domluvit, a čem si myslíme, že to tak asi je, a nakonec se podíváme, jak jsem to vloni vydal v našich českých Heslech – a občas se přitom chytám za hlavu, jak jsme to udělali blbě. Pozdě. Pak si přečteme ten verš v různých dalších překladech a pak se podíváme na kontext, co to vlastně asi tak mělo původně říci. Takhle to děláme, když máme ráno čas. Ne vždy si ho najdeme.

2016

editovat

Opět jsem si pořídil Losungen/Ursprachen/2016, nečtu sice každý den, ale dejme tak polovinu dnů v týdnu mi to tak vyjde. Ovšem připadá mi, že za ty dva roky jsem nikam dál moc nepokročil. Dělám to stále stejně: Očísluji si slova v hebrejském verši, přepíšu si jej foneticky do latinky a hledám slova, která mi něco říkají – Hospodin, Bůh, Pán, a, k, srdce, slovo – a asi ještě pár dalších, moc jich není. Při normálním učení cizímu jazyku by člověk měl za tu dobu znát alespoň několik set slovíček. Některá slova mi připadají povědomá, že už jsem je někde někdy četl – třeba "ašer" – ale dá mi práci vzpomenout si, co to vlastně je, tápu, asi nějaká spojka či co, a musím to slovo zase znova hledat. No a zároveň si očísluji ta slova v nápovědě a pod tu svou českou transkribci si dopisuji svůj prostoduchý "překlad". Přitom si ovšem všechny gramatické jevy znovu a znovu dohledávám ve svém "taháku" – dvacetistránkovém leporelu "Biblická hebrejština" – co asi tak znamená ten který slovesný kmen atd. Nejsem schopen si za ty dva roky ani zapamatovat suffixy pro zájmena, tak je pořád zas a znovu hledám. Nevím, jestli to někam (alespoň vnitřně) postupuje a vede anebo jen přešlapuji na místě.

Losungen/Ursprachen jsem jako dárek k promoci dal Pavlovi Sivákovi a tak když se někdy sejdeme v kostele, čteme si to společně. Aspoň nějaký kontakt s živým člověkem na toto téma.

2016-03-16

editovat

Nějakou dobu sleduji na Facebooku středeční komentáře k Heslům od lutherského faráře Tomáše Živného, kde ten jeho výklad na začátku také zpravidla vychází z hebrejštiny, a tak mám možnost si srovnat svůj postup s jeho. Navazuji na přerušenou tradici Hesla Jednoty bratrské a doplňuji stránky Hesla Jednoty bratrské/2015 a Hesla Jednoty bratrské/2016 a dopisuji do nich odkazy na Živného výklady a doplňuji k tomu své komentáře.

2016-03-26

editovat

Ráno jsem se probudil ve 4 hodiny a mé pochybnosti rostou, jestli ten můj dosavadní způsob práce s hebrejským textem má nějaký smysl, že to dělám celé blbě, a jdu googlovat, jestli třeba nenajdu nějaký kurs biblické hebrejštiny, kterým bych se pohnul z místa: biblická hebrejština a biblická hebrejština online:

Židovská liberální unie v ČR

editovat

Vygoogluji KURZY BIBLICKÉ A MODERNÍ HEBREJŠTINY, ale jsou jen v pondělí večer, kdy učím, tak se mi to nehodí.

Věra Tydlitátová

editovat

vera-tydlitatova.eblog.cz: Chcete se naučit číst Tanach v hebrejštině? Podívám se na 1. lekci, podívám se na 2. lekci – a vidím, že se mi tam ani nezobrazují podstatné obrázky – zřejmě ta hebrejština v tom kursu je vložená jako obrázky, které nefungují. Je to takhle k ničemu. Ten blog vzniknul v roce 2011 a vypadá to, že od té doby to nikdo neudržuje. Škoda, některé informace tam mohou být zajímavé – třeba 5. Chcete se naučit číst Tanach v hebrejštině? – Boží jméno.

lamedwaw

editovat

Nacházím lamedwaw.org. To je stránka s videi na Youtube. Prohlídnu si:

Ten člověk, který to na videích provází, mi přijde zajímavý. Kdo je to? Pořád nějak nemůžu najít v kontaktech, o koho se jedná. Jdu na to přes facebookovou stránku [], až se dostávám k obrázku, na kterém je uvedeno: Achab Haidler – vyučující online. Tak hledám:

  • w: Jaroslav Achab Haidler
  • 2015-06-21 ČT2 Uchem jehly: Achab Haidler Jak se hledá společná řeč mezi různými vyznáními? Rozhovor evangelického faráře Pavla Klineckého s hebraistou a hercem Jaroslavem Achabem Haidlerem je podnětným příkladem správné cesty k porozumění (2011). Režie J. Semschová
  • q: Jaroslav Achab Haidler

2016-04-03

editovat

Symbolika hebrejských znaků:

  1. 10-jud, 1-alef, 2-bet
    • 10-jud:
    • 1-alef: býk
    • 2-bet: dům – co je nahoře je dole
  2. 6-waw, 3-gimel, 4-dalet, 5-hej
    • 6-waw: kouzelné písmeno: ohnutý hřebík, hák, spona, spojnice, cesta, komunikace, člověk => plný člověk, který hledá svůj protějšek. Jen o člověku bylo řečeno "Učiníme člověka k obrazu svému".
    • 3-gimel: z gamala = velbloud (jako camel); velblouda na pušti nikdo nejedl, vnímali jej jako bytost. Co činí bytost bytostí? Co činí WAW bytostí? Že velký se stará o malého. (Velký hlídá malého.) WAW se stará o JUD => GÍMEL. Součet člověka (6) a lidské bytosti (3) = 9 – to je maximum, kterého se dá dosáhnout na této spodní úrovni. Je to tělo bytosti. (gimel <=> Golem – ten byl více vymodlený než vymodelovaný)
    • 4-dalet: Znak reprezentuje celou přírodu (alef je spojení, bejt je domeček => smysl pozemského života) dalet (4): 4 roční období, 4 směry (vpřed, vzad, vlevo, vpravo), 4 světové strany, 4 charaktery (cholerik, sanguinik, flegmatik, melancholik) atd. Původní význam: dveře (neměly panty, byl to dubový kůl zatlučený do země, na něj se nasadila veřej). Celá příroda se nám otevírá. bét, gimmel, dálet – to jsou tři věci, které člověk dostává zadarmo: dům, tělo a celou přírodu. dálet je tou poslední. To tvoří BGD, BeGeD = šaty. Co znamená mýtus o vyhnání z ráje? Ztratili jsme oděvy ze světla a byli jsme oděni do kůže.
    • 5-hej: čin. Je to jediný znak, který nemůžeme napsat jedním tahem, pro jehož napsání musíme zvednout tužku. Vznikne tam malé okénko. Původní význam: okno. Otevřít okna znamená udělat první čin. Teď už máme všechny znaky pro Boží jméno JHWH. Tajemství Božího jména: jud = nádech, waw = výdech = jméno života – to je první čin křičícího mimina, když přijde na svět. Nikdo to jméno neumí vyslovit, vyslovují jej jen právě narozené děti. A tajemství čísla šelmy: není to 666, ale 6-6-6, tři šestky. 6 = waw = člověk, tedy: waw-waw-waw. Člověk v Bohu a Bůh v člověku. Tři lidi vedle sebe: vlevo je ten kladný typ, vpravo je ten záporný typ a mezi nimi stojí ten vyrovnaný, harmonický člověk. Tj. číslo šelmy = popření harmonie – člověk přestal hledat vyrovnanou harmonii a vše dělí jen na dobré a zlé. Tři waw vedle sebe waw-waw-waw = šín, svaté písmeno.
  3. ZAJIN, CHET, TET
  4. JUD, CHAF, LAMED, MEM
  5. NUN , SAMECH
  6. AJIN , PE, CADE
  7. KOF, REŠ, ŠIN, TAV
Citováno z „https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Hebrejština/Kychot&oldid=73413“