Dotazník kvality života EQ-5D/2015-16

Tato stránka je samostatný projekt

specifické předpoklady

Příslušnost: skupinová

Samostatná práce

Tento článek představuje práci studentů 3. kruhu 1. ročníku 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v rámci plnění jejich studijních povinností (seminární práce) v akademickém roce 2015-16 – viz Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2015-16/Kruh 3:

• Kruhový wikiskriptor: Hrdina.wiki – Pavel Václav Hrdina, student 2. LF UK
• Učitel: Kychot – Petr Heřman, Ústav biofyziky 2. LF UK
• Lékař: Rudolf Černý, Neurologická klinika 2. LF UK a FNM

Předpokládá se, že tento výzkum postupně přeroste ve vědecký článek.

Ostatní uživatele prosíme, nezasahujte výrazněji do jeho tvorby (s výjimkou malých editací – opravy překlepů, pomoci s formátováním apod.). Máte-li nějaké náměty či připomínky, uveďte je prosím v diskusi. V případě potřeby kontaktujte výše autory stránky – naleznete je rovněž v historii této stránky.

EQ-5D

EQ-5D je standardizovaný dotazník kvality života (Quality of Life) vypracovaný skupinou EuroQol. Je aplikovatelný na široké spektrum dotazovaných (například v závislosti na zdravotním stavu) a poskytuje jednoduchý popis jednotlivých aspektů zdraví a shrnující index subjektivního zhodnocení svého zdraví. Obsahuje tyto rozměry:

• Pohyblivost
• Sebeobsluha
• Obvyklá činnost
• Bolest/Obtíže
• Úzkost/Deprese

Tento dotazník je primárně navržen pro samostatné vyplňování respondentem a je vhodný jak pro použití ve výzkumech prováděných poštou, tak i v klinickém výzkumu a osobně prováděnými interview. Je jednoduchý a zabere pouze několik minut. Všechny instrukce jsou jasné a obsažené přímo v dotazníku.

Existuje několik typů EQ-5D:

1) EQ-5D-3L pro každý rozměr vymezuje v tomto systému tři úrovně závažnosti (3L = 3 levels of severity):

• Žádné potíže
• Určité potíže
• Velké potíže (neschopnost)

2) Kromě toho existuje také EQ-5D-5L, v němž se úrovně závažnosti rozdělují obšírněji, což dovoluje delikátnější zaznamenání problémů:

• žádné potíže
• lehké potíže
• střední potíže
• více potíží
• extrémní potíže

3) Na konci každého dotazníku je také tzv. EQ VAS (standart vertical visual analogue scale). Jedná se o vertikálně postavenou 20 cm vysokou škálu s vyznačenými hodnotami 0 - 100. Na této každý dotazovaný ohodnotí svůj zdravotní stav jako na teploměru (100 - nejlepší, 0 - nejhorší) k aktuálnímu dni vyplňování.

Standartně se dotazovaní rozdělují do skupin podle věku, a to následovně:

• 18 - 24 let
• 25 - 34 let
• 35 - 44 let
• 45 - 54 let
• 55 - 64 let
• 65 - 74 let
• 75 + let

Dále se u dotazovaných sleduje pohlaví, úroveň vzdělání a ekonomický status, neboť podle jíž proběhlých výzkumů mají právě tyto největší vliv na subjektivní vnímání vlastního zdraví. Například se ukazuje, že s rostoucí úrovní dosaženého vzdělání se také zvyšuje práh vnímání vlastních zdravotních komplikací.

Úvod

Graf 1.1 - věkového rozložené respondentů

Graf 1.2 - rozložení pohlaví mezi respondenty

Naše skupina studentů z 1. ročníku, 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se rozhodla provést průzkum EQ-5D-3L v rámci České republiky. Za tímto účelem bude vybráno 380 dotazníků EQ-5D-3L. Výzkum vyžaduje, aby data byla sebrána od lidí ze všech věkových s ohledem na věkové rozložení populace České republiky a nebudou sbírána od lidí s těžkým chronickým onemocněním, nebo sníženou pravděpodobností dožití, ve srovnání s běžnou populací. Z tohoto důvodu jsme za pomoci dat z Českého statistického úřadu, rozdělili náš datový vzorek takto:

• (18 - 24) 38 dotazníků
• (25 - 34) 57 dotazníků
• (35 - 44) 74 dotazníků
• (45 - 54) 59 dotazníků
• (55 - 64) 59 dotazníků
• (65 - 74) 55 dotazníků
• (75 +) 38 dotazníků

38 + 57 + 74 + 59 + 59 + 55 + 38 = 380
Od všech dotazovaných budou dále vybrána následující data, která by mohla mít vliv na odpovědi:

• Pohlaví
• Stupeň dosaženého vzdělání (popř. předpokládaný stupeň vzdělání)

Pohlaví

Graf 1.3 - věkové rozložení respondentů s můžským pohlavím

Graf 1.4 - věkové rozložení respondentů s ženským pohlavím

Pro snadnější sbírání dat bylo jediné vymezení okruhu dotazovaných jejich věk. Předpokládali jsme, že pohlaví dotazovaných se rozloží přibližně podle statistického rozložení pohlaví v ČR. Toto rozložení bylo k 1. 1. 2014 následující: 49 % muži, 51 % ženy.

Z našich 380 respondentů bylo 180 mužů (tedy přibližně 47 %), takže odchylka od českého průměru tvořila jen dvě procenta.

Nyní se ještě podíváme, jak je u jednotlivých pohlaví rozložen věk respondentů. Je to vidět z Grafu 1.3 a 1.4:

Rozložení si zhruba odpovídá, což nebude bránit posuzování vztahu mezi vnímáním svého zdraví a pohlavím.

Vzdělání

Graf 1.5 - vzdělanostní rozdělení v dotazovaném vzorku

Graf 1.6 - počet respondentů se středním či základním vzděláním v jednotlivých věkových kategoriích

Graf 1.7 - počet respondentů s vysokým vzděláním v jednotlivých věkových kategoriích

Vzdělání se v našem vzorku respondentů rozložilo následovně:

Pro jednoduchost nyní spojíme střední a základní stupeň vzdělání (protože základní vzdělání má jenom malé procento uchazečů). Potom věkové rozložení respondentů v jednotlivých stupních vzdělání vypadá následovně:

Z obrázku je zřejmé, že základní a střední stupeň vzdělání je rovnoměrně rozložený, zatímco u vysokoškolského je rozložení věku respondentů rostoucí od 18-24 do 35-44, poté poměrně rychle klesá. V důsledku tohoto nerovnoměrného rozložení nebude možné posoudit závislost stupně vzdělání na vnímání svého zdravotního stavu.

Výsledky

VAS skóre

Graf 2.1 - průměrné VAS skóre v jednotlivých věkových věkových kategoriích

Nejdříve se podívejme na průměrné hodnoty VAS skóre v závislosti na věkové kategorii. Získali jsme následující údaje:

Tab 2.1

Věková kategorie	Průměrné VAS
18-24	91,97
25-34	87,11
35-44	86,61
45-54	77
55-64	82,12
65-74	71,93
75+	66,13

Když si tyto hodnoty zakreslíme do grafu (Graf 2.1), můžeme pozorovat poměrně jasnou klesající tendenci, která je samozřejmě očekávatelná vzhledem k postupnému zhoršování zdravotního stavu s přibývajícím věkem.

Zajímavý se zdá být výsledek věkové skupiny 55-64, která tvoří jedinou výjimku v jinak striktně snižujícím se hodnocení vlastního zdraví s přibývajícím věkem.

5D

Pro jednoduchost budeme od nynějška označovat dotazníkové údaje následovně:

• 1 = žádné potíže
• 2 = určité potíže
• 3 = velké potíže

Průměrná hodnocení pro jednotlivé otázky v závislosti na věkové kategorii vyšla následovně:

Tab 2.2

Věk	Pohyblivost	Sebeobsluha	Obvyklá činnost	Bolest/obtíže	Úzkost/deprese
18-24	1	1	1	1,05	1,13
25-34	1,04	1,02	1,09	1,14	1,18
35-44	1,04	1,01	1,07	1,3	1,2
45-54	1,2	1,12	1,31	1,49	1,47
55-64	1,25	1,07	1,25	1,46	1,25
65-74	1,47	1,07	1,35	1,78	1,29
75+	1,79	1,47	1,71	1,92	1,37

Nyní si tato data postupně projdeme.

Pohyblivost

Graff 2.2 - průměr odpovědí z kategorie pohyblivost v jednotlivých věkových kategoriích

Očekávatelně je tento graf striktně rostoucí. Jelikož se jedná o hybnost, u nižších věkových kategorií (do 45) pozorujeme minimální potíže. Rychlý nárůst nastává po 45. roku a s výjimkou u kategorie 55-64 se rychlost zhoršování možností pohybu zvyšuje.

Sebeobsluha

Graf 2.3 - průměr odpovědí z kategorie sebeobsluha v jednotlivých věkových kategoriích

U sebeobsluhy všeobecně pozorujeme nižší hodnoty. Zajímavý údaj nacházíme u věkové kategorie 45-54, která svou schopnost sebeobsluhy hodnotila hůře než dvě starší kategorie. Jedině kategorie 75+ měla horší výsledky. Jelikož se ale průměrné hodnoty pohybovaly velmi blízko jedničky, může jít o statistickou odchylku, kdy i jedno zlé ohodnocení mohlo průměr poměrně výrazně posunout. Konkrétně se průměrné hodnocení kategorie 45-54 lišilo od předešlé (mladší) kategorie jen o 0,11, což při 59 dotazovaných mohlo způsobit přibližně šest lidí, kteří svou sebeobsluhu ohodnotili jako středně problematickou, nebo dokonce tři lidé, kteří ji ohodnotili jako velmi problematickou.

Obvyklá činnost

Graf 2.4 - průměr odpovědí z kategorie obvyklá činnost v jednotlivých věkových kategoriích

Obvyklá činnost má větší tendenci nárůstu problémů s přibývajícím věkem. Opět pozorujeme odchylku u kategorie 45-54, která tentokrát (oproti Grafu 2.3) převyšuje svou hodnotou pouze jednu následující skupinu a ne dvě. Můžeme si všimnout, že Grafy 2.3 a 2.4 spolu poměrně korelují, což je poměrně očekávatelné, protože omezení ve vykonávání obvyklých činností můžou pramenit ze stejných zdravotních komplikací jako omezení v sebeobsluze.

Bolest/obtíže

Graf 2.5 - průměr odpovědí z kategorie bolest/obtíže v jednotlivých věkových kategoriích

U tohoto údaje si můžeme všimnout několika rozdílům oproti předešlým dvěma grafům:

1. strmý nárůst již ze začátku
2. kategorie 35-44 měla v předešlých dvou grafech tendence mít jemně nižší hodnocení svých problémů oproti mladší skupině 25-34. Rozdíl nebyl nějak výrazný, proto se teoreticky může mluvit jen o statistické odchylce. Avšak na tomto grafu pozorujeme strmý nárůst kategorie 35-44 oproti předešlé kategorii. Můžeme z toho například usuzovat, že tato kategorie sice má s bolestmi větší potíže (což je očekávatelné), ale nechává se jimi méně ovlivňovat při své každodenní činnosti.
3. kategorie 65-74 se začala výrazněji lišit od předešlých kategorií podle úrovně uvedených problémů

Na základně těchto faktů můžeme uvažovat, že buď:

• bolesti všeobecně nemají exkluzivní význam na každodenní činnost a schopnost sebeobsluhy u lidí

nebo:

• mají některé věkové kategorie tendenci méně se nechávat ovlivnit bolestí

Úzkost/deprese

Graf 2.6

Tento faktor měl ve srovnání s ostatními spíše nižší výsledky. Výrazně tady vystupuje nad ostatní kategorie 45-54, která své deprese hodnotí výrazně hůře než by se dalo očekávat (při předpokladu přibližně lineárního vývoje s narůstajícím věkem) Dokonce svou úzkost a depresi hodnotí nejhůře ze všech kategorií. To nám může naznačovat následující hypotézy:

• kategorie 45-54 má míru zdravotních problémů obecně vyšší, než by se dalo předpokládat, což ústí v horší psychický stav
• horší psychický stav způsobuje posunutí práhu pro hodnocení vlastního zdravotního stavu
• je zde nějaký jiný faktor, který v této dotazované skupině převládl a který má výrazný vliv na hodnocení svého zdravotního stavu

Závislost výsledků na pohlaví

Graf 3.1

Graf 4.1 - srovnání výsledků průzkumu v ČR s průměrnými evropskými výsledky

Pohlaví by mohlo hrát významnou roli v subjektivním vnímání svého zdraví v důsledku rozdílné psychologie. Podívejme se na průměrné hodnocení VAS podle pohlaví:

Nebo v tabulce:

Tab 3.1

Pohlaví	Průměrné VAS
Muži	81,4
Ženy	80,37

Můžeme pozorovat tendenci ženského pohlaví k nižšímu hodnocení VAS, a to v průměru o více než procento.

Pokud je tento fakt statisticky významný, mohl by vysvětlovat horší zdravotní hodnocení u respondentů skupiny 45-54, jak bylo pozorováno v Grafech 2.1-2.6. Když totiž srovnáme Grafy 1.3 a 1.4, najdeme největší rozdíl v pohlavním rozložení právě v této kategorii. Oproti průměrnému rozložení v dotazníku, kde muži činí 47 %, tady dostáváme 23 mužů oproti 32 ženám, takže muži zde tvoří jenom 41,8 %. Jelikož podle průměru ženy hodnotí své zdraví hůře, mohl i tento fakt zásadně přispět (spolu s případnou statistickou odchylkou) k obecně horším výsledkům této skupiny, než by se dalo předpokládat podle trendu vývoje ostatních skupin.