Dotazník kvality života EQ-5D/2015-16
 Tato stránka je samostatný projekt
| |
| specifické předpoklady | |
| Příslušnost: skupinová | |
Samostatná práce
Tento článek představuje práci studentů 3. kruhu 1. ročníku 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v rámci plnění jejich studijních povinností (seminární práce) v akademickém roce 2015-16 – viz Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2015-16/Kruh 3:
- Kruhový wikiskriptor: Hrdina.wiki – Pavel Václav Hrdina, student 2. LF UK
- Učitel: Kychot – Petr Heřman, Ústav biofyziky 2. LF UK
- Lékař: Rudolf Černý, Neurologická klinika 2. LF UK a FNM
Předpokládá se, že tento výzkum postupně přeroste ve vědecký článek.
Ostatní uživatele prosíme, nezasahujte výrazněji do jeho tvorby (s výjimkou malých editací – opravy překlepů, pomoci s formátováním apod.). Máte-li nějaké náměty či připomínky, uveďte je prosím v diskusi. V případě potřeby kontaktujte výše autory stránky – naleznete je rovněž v historii této stránky.
EQ-5D editovat
EQ-5D je standardizovaný dotazník kvality života (Quality of Life) vypracovaný skupinou EuroQol. Je aplikovatelný na široké spektrum dotazovaných (například v závislosti na zdravotním stavu) a poskytuje jednoduchý popis jednotlivých aspektů zdraví a shrnující index subjektivního zhodnocení svého zdraví. Obsahuje tyto rozměry:
- Pohyblivost
- Sebeobsluha
- Obvyklá činnost
- Bolest/Obtíže
- Úzkost/Deprese
Tento dotazník je primárně navržen pro samostatné vyplňování respondentem a je vhodný jak pro použití ve výzkumech prováděných poštou, tak i v klinickém výzkumu a osobně prováděnými interview. Je jednoduchý a zabere pouze několik minut. Všechny instrukce jsou jasné a obsažené přímo v dotazníku.
Existuje několik typů EQ-5D:
1) EQ-5D-3L pro každý rozměr vymezuje v tomto systému tři úrovně závažnosti (3L = 3 levels of severity):
- Žádné potíže
- Určité potíže
- Velké potíže (neschopnost)
2) Kromě toho existuje také EQ-5D-5L, v němž se úrovně závažnosti rozdělují obšírněji, což dovoluje delikátnější zaznamenání problémů:
- žádné potíže
- lehké potíže
- střední potíže
- více potíží
- extrémní potíže
3) Na konci každého dotazníku je také tzv. EQ VAS (standart vertical visual analogue scale). Jedná se o vertikálně postavenou 20 cm vysokou škálu s vyznačenými hodnotami 0 - 100. Na této každý dotazovaný ohodnotí svůj zdravotní stav jako na teploměru (100 - nejlepší, 0 - nejhorší) k aktuálnímu dni vyplňování.
Standartně se dotazovaní rozdělují do skupin podle věku, a to následovně:
- 18 - 24 let
- 25 - 34 let
- 35 - 44 let
- 45 - 54 let
- 55 - 64 let
- 65 - 74 let
- 75 + let
Dále se u dotazovaných sleduje pohlaví, úroveň vzdělání a ekonomický status, neboť podle jíž proběhlých výzkumů mají právě tyto největší vliv na subjektivní vnímání vlastního zdraví. Například se ukazuje, že s rostoucí úrovní dosaženého vzdělání se také zvyšuje práh vnímání vlastních zdravotních komplikací.
Úvod editovat
Naše skupina studentů z 1. ročníku, 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se rozhodla provést průzkum EQ-5D-3L v rámci České republiky. Za tímto účelem bude vybráno 380 dotazníků EQ-5D-3L. Výzkum vyžaduje, aby data byla sebrána od lidí ze všech věkových s ohledem na věkové rozložení populace České republiky a nebudou sbírána od lidí s těžkým chronickým onemocněním, nebo sníženou pravděpodobností dožití, ve srovnání s běžnou populací. Z tohoto důvodu jsme za pomoci dat z Českého statistického úřadu, rozdělili náš datový vzorek takto:
- (18 - 24) 38 dotazníků
- (25 - 34) 57 dotazníků
- (35 - 44) 74 dotazníků
- (45 - 54) 59 dotazníků
- (55 - 64) 59 dotazníků
- (65 - 74) 55 dotazníků
- (75 +) 38 dotazníků
38 + 57 + 74 + 59 + 59 + 55 + 38 = 380
Od všech dotazovaných budou dále vybrána následující data, která by mohla mít vliv na odpovědi:
- Pohlaví
- Stupeň dosaženého vzdělání (popř. předpokládaný stupeň vzdělání)
Pohlaví editovat
Pro snadnější sbírání dat bylo jediné vymezení okruhu dotazovaných jejich věk. Předpokládali jsme, že pohlaví dotazovaných se rozloží přibližně podle statistického rozložení pohlaví v ČR. Toto rozložení bylo k 1. 1. 2014 následující: 49 % muži, 51 % ženy.
Z našich 380 respondentů bylo 180 mužů (tedy přibližně 47 %), takže odchylka od českého průměru tvořila jen dvě procenta.
Nyní se ještě podíváme, jak je u jednotlivých pohlaví rozložen věk respondentů. Je to vidět z Grafu 1.3 a 1.4:
Rozložení si zhruba odpovídá, což nebude bránit posuzování vztahu mezi vnímáním svého zdraví a pohlavím.
Vzdělání editovat
Vzdělání se v našem vzorku respondentů rozložilo následovně:
Pro jednoduchost nyní spojíme střední a základní stupeň vzdělání (protože základní vzdělání má jenom malé procento uchazečů). Potom věkové rozložení respondentů v jednotlivých stupních vzdělání vypadá následovně:
Z obrázku je zřejmé, že základní a střední stupeň vzdělání je rovnoměrně rozložený, zatímco u vysokoškolského je rozložení věku respondentů rostoucí od 18-24 do 35-44, poté poměrně rychle klesá. V důsledku tohoto nerovnoměrného rozložení nebude možné posoudit závislost stupně vzdělání na vnímání svého zdravotního stavu.
Výsledky editovat
VAS skóre editovat
Nejdříve se podívejme na průměrné hodnoty VAS skóre v závislosti na věkové kategorii. Získali jsme následující údaje:
Tab 2.1
| Věková kategorie | Průměrné VAS |
|---|---|
| 18-24 | 91,97 |
| 25-34 | 87,11 |
| 35-44 | 86,61 |
| 45-54 | 77 |
| 55-64 | 82,12 |
| 65-74 | 71,93 |
| 75+ | 66,13 |
Když si tyto hodnoty zakreslíme do grafu (Graf 2.1), můžeme pozorovat poměrně jasnou klesající tendenci, která je samozřejmě očekávatelná vzhledem k postupnému zhoršování zdravotního stavu s přibývajícím věkem.
Zajímavý se zdá být výsledek věkové skupiny 55-64, která tvoří jedinou výjimku v jinak striktně snižujícím se hodnocení vlastního zdraví s přibývajícím věkem.
5D editovat
Pro jednoduchost budeme od nynějška označovat dotazníkové údaje následovně:
- 1 = žádné potíže
- 2 = určité potíže
- 3 = velké potíže
Průměrná hodnocení pro jednotlivé otázky v závislosti na věkové kategorii vyšla následovně:
Tab 2.2
| Věk | Pohyblivost | Sebeobsluha | Obvyklá činnost | Bolest/obtíže | Úzkost/deprese |
|---|---|---|---|---|---|
| 18-24 | 1 | 1 | 1 | 1,05 | 1,13 |
| 25-34 | 1,04 | 1,02 | 1,09 | 1,14 | 1,18 |
| 35-44 | 1,04 | 1,01 | 1,07 | 1,3 | 1,2 |
| 45-54 | 1,2 | 1,12 | 1,31 | 1,49 | 1,47 |
| 55-64 | 1,25 | 1,07 | 1,25 | 1,46 | 1,25 |
| 65-74 | 1,47 | 1,07 | 1,35 | 1,78 | 1,29 |
| 75+ | 1,79 | 1,47 | 1,71 | 1,92 | 1,37 |
Nyní si tato data postupně projdeme.
Pohyblivost editovat
Očekávatelně je tento graf striktně rostoucí. Jelikož se jedná o hybnost, u nižších věkových kategorií (do 45) pozorujeme minimální potíže. Rychlý nárůst nastává po 45. roku a s výjimkou u kategorie 55-64 se rychlost zhoršování možností pohybu zvyšuje.
Sebeobsluha editovat
U sebeobsluhy všeobecně pozorujeme nižší hodnoty. Zajímavý údaj nacházíme u věkové kategorie 45-54, která svou schopnost sebeobsluhy hodnotila hůře než dvě starší kategorie. Jedině kategorie 75+ měla horší výsledky. Jelikož se ale průměrné hodnoty pohybovaly velmi blízko jedničky, může jít o statistickou odchylku, kdy i jedno zlé ohodnocení mohlo průměr poměrně výrazně posunout. Konkrétně se průměrné hodnocení kategorie 45-54 lišilo od předešlé (mladší) kategorie jen o 0,11, což při 59 dotazovaných mohlo způsobit přibližně šest lidí, kteří svou sebeobsluhu ohodnotili jako středně problematickou, nebo dokonce tři lidé, kteří ji ohodnotili jako velmi problematickou.
Obvyklá činnost editovat
Obvyklá činnost má větší tendenci nárůstu problémů s přibývajícím věkem. Opět pozorujeme odchylku u kategorie 45-54, která tentokrát (oproti Grafu 2.3) převyšuje svou hodnotou pouze jednu následující skupinu a ne dvě. Můžeme si všimnout, že Grafy 2.3 a 2.4 spolu poměrně korelují, což je poměrně očekávatelné, protože omezení ve vykonávání obvyklých činností můžou pramenit ze stejných zdravotních komplikací jako omezení v sebeobsluze.
Bolest/obtíže editovat
U tohoto údaje si můžeme všimnout několika rozdílům oproti předešlým dvěma grafům:
- strmý nárůst již ze začátku
- kategorie 35-44 měla v předešlých dvou grafech tendence mít jemně nižší hodnocení svých problémů oproti mladší skupině 25-34. Rozdíl nebyl nějak výrazný, proto se teoreticky může mluvit jen o statistické odchylce. Avšak na tomto grafu pozorujeme strmý nárůst kategorie 35-44 oproti předešlé kategorii. Můžeme z toho například usuzovat, že tato kategorie sice má s bolestmi větší potíže (což je očekávatelné), ale nechává se jimi méně ovlivňovat při své každodenní činnosti.
- kategorie 65-74 se začala výrazněji lišit od předešlých kategorií podle úrovně uvedených problémů
Na základně těchto faktů můžeme uvažovat, že buď:
- bolesti všeobecně nemají exkluzivní význam na každodenní činnost a schopnost sebeobsluhy u lidí
nebo:
- mají některé věkové kategorie tendenci méně se nechávat ovlivnit bolestí
Úzkost/deprese editovat
Tento faktor měl ve srovnání s ostatními spíše nižší výsledky. Výrazně tady vystupuje nad ostatní kategorie 45-54, která své deprese hodnotí výrazně hůře než by se dalo očekávat (při předpokladu přibližně lineárního vývoje s narůstajícím věkem) Dokonce svou úzkost a depresi hodnotí nejhůře ze všech kategorií. To nám může naznačovat následující hypotézy:
- kategorie 45-54 má míru zdravotních problémů obecně vyšší, než by se dalo předpokládat, což ústí v horší psychický stav
- horší psychický stav způsobuje posunutí práhu pro hodnocení vlastního zdravotního stavu
- je zde nějaký jiný faktor, který v této dotazované skupině převládl a který má výrazný vliv na hodnocení svého zdravotního stavu
Závislost výsledků na pohlaví editovat
Pohlaví by mohlo hrát významnou roli v subjektivním vnímání svého zdraví v důsledku rozdílné psychologie. Podívejme se na průměrné hodnocení VAS podle pohlaví:
Nebo v tabulce:
Tab 3.1
| Pohlaví | Průměrné VAS |
|---|---|
| Muži | 81,4 |
| Ženy | 80,37 |
Můžeme pozorovat tendenci ženského pohlaví k nižšímu hodnocení VAS, a to v průměru o více než procento.
Pokud je tento fakt statisticky významný, mohl by vysvětlovat horší zdravotní hodnocení u respondentů skupiny 45-54, jak bylo pozorováno v Grafech 2.1-2.6. Když totiž srovnáme Grafy 1.3 a 1.4, najdeme největší rozdíl v pohlavním rozložení právě v této kategorii. Oproti průměrnému rozložení v dotazníku, kde muži činí 47 %, tady dostáváme 23 mužů oproti 32 ženám, takže muži zde tvoří jenom 41,8 %. Jelikož podle průměru ženy hodnotí své zdraví hůře, mohl i tento fakt zásadně přispět (spolu s případnou statistickou odchylkou) k obecně horším výsledkům této skupiny, než by se dalo předpokládat podle trendu vývoje ostatních skupin.