Diskuse:Litevština/Tónově odlišené páry slov

Jiná přízvuková odlišení

Odlišení krátkého vůči dlouhému přízvuku bych na tuto stránku spíše nedával, to je pro Čecha odlišení jasně slyšitelné (tím, že máme délkové rozlišení i v češtině). Aby se to však neztratilo, přesouvám to sem. --Mmh (diskuse) 6. 1. 2015, 22:06 (UTC)

• màno (můj) × mãno (domnívá se, domnívají se, myslí(si, že...))

Máte pravdu, tento příklad je exemplární. Ovšem spoléhat se na délku ve výslovnosti (resp. její korelaci se zápisem) je velmi ošemetné, v živé řeči je mnohé jinak a při důsledném dodržování "podle zápisu" byste mohl být i nepochopen. Týká se to zejména délek i/y ale i mnohých jiných případů, také u nepřízvučných slabik. Také jsou rozdíly, dané ovlivněním nářečími, podobně jako u nás Ostravaci × Pražáci... Např. v "térpė" se "é" vyslovuje určitě vyloženě krátce, o levý přízvuk se však nejedná (pravý). --Kusurija (diskuse) 9. 1. 2015, 06:09 (UTC)

Já ale mluvím o něčem jiném. V "térpė" i v "ter̃pė" je dvojhláska "ér", skládající se z krátkého "e" a krátkého "r", akorát má v obou případech různý melodicko-dynamický průběh. Oproti tomu "a" v "màno" je krátké, zatímco v "mãno" je prodloužené, aby se na ně takříkajíc vešel ten stoupavý přízvuk (nepřízvukuje se celá dvojhláska "an", jako třeba v "suprañtame"). A dialekty bych teď neřešil. --Mmh (diskuse) 9. 1. 2015, 10:32 (UTC)

Po více zkušenostech s Litevci z různých krajů se začínám přiklánět k Vaší myšlence uvádět i slova odlišující se krátkým přízvukem. Konkrétně ve slovech jako màno zní opravdu u některých mluvčí to a stejně dlouze jako v mãno. (Nikdy jsem ovšem třeba neslyšel delší výslovnost u slova jako kàd.) --Mmh (diskuse) 30. 11. 2015, 19:09 (UTC)

Pro jistotu sem ještě doplním, že podle akademických ortoepických pravidel (s nimiž jsem mezitím o něco lépe obeznámen) je ta dlouhá výslovnost krátkého přízvuku nesprávná, tedy platí za hovorovou či dialektickou a v profesionálním projevu by se vyskytovat neměla. --Mmh (diskuse) 2. 1. 2017, 20:33 (UTC)

Významy

Co se týče uváděných významů, snažil bych se je uvádět co nejstručněji, tedy jen tolik významů, aby to pokrylo oblast užívání, nikoliv nutně vyčerpalo, a odhlédl bych od případných vidových rozdílů u sloves. (Například mě nenapadá, kde by se "ter̃pė" nevešlo do českého "půda" nebo "podloží". Jistě by při překládání někde bylo vhodnější přeložit "prostředí", jinde pak ovšem "základ" atd., a takovýchle možných překladů se u každého slova dá najít mnohem více. Já bych z těchhle přehledů ale nedělal slovník, význam je tam orientační pro toho, kdo některá slova ještě nezná — například já je ještě všechna neznám, tedy bez kontextu bych některým nerozuměl — a když už, tak je konzistentní ho takhle uvést u všech slov.) Ale samozřejmě se s tímhle pohledem nechci vnucovat, jen to píšu jako návrh společného postupu. --Mmh (diskuse) 9. 1. 2015, 10:41 (UTC)

V tomto naznačeném případě bych tedy odmazal význam "podloží", neboť je mnohem méně často použito, nežli ve významu "prostředí". To byl také důvod, proč jsem další význam dodal. --Kusurija (diskuse) 9. 1. 2015, 11:20 (UTC)

Ok. --Mmh (diskuse) 9. 1. 2015, 11:29 (UTC)

Úprava

Říkám si, že by možná bylo pro vzhled lepší to hodit do tabulky, která by měla v prvním sloupci slovo s klesavým přízvukem, ve druhém český ekvivalent, ve třetím případné další poznámky (například ke gramatickému tvaru), a ve čtvrtém, pátém a šestém pak totéž pro slovo se stoupavým přízvukem. Pokud není námitek, tak to časem provedu. --Mmh (diskuse) 8. 7. 2015, 10:06 (UTC)

OK --Kusurija (diskuse) 8. 7. 2015, 11:48 (UTC)

Tak jsem konečně založil tu tabulku. Pokud mi příležitostně pomůžete to do ní nastěhovat, budu Vám velmi vděčen. --Mmh (diskuse)

šakotis

šakotis/trdlovec

Díky za obrázek, šakotis znám (a zrovna včera jsem ho zase trochu pojedl), jen mu česky říkám větevník, jméno trdlovec jsem zatím nebyl potkal (akorát znám trdelník, ale to jsou takové ruličky, co se navíjejí na trdlo a potom pečou). --Mmh (diskuse) 2. 1. 2017, 17:31 (UTC)

Příslušnost

Teď jsem si uvědomil, že stránka má nastavenu skupinovou příslušnost. Je nějaký důvod, proč příslušnost nemůže být všeobecná, tedy když kdokoliv, kdo půjde zrovna kolem a umí litevsky, bude moci bez zdlouhavé komunikace hned doplnit nějaké to slovo? --Mmh (diskuse) 14. 5. 2017, 21:57 (UTC)