Rusalkasmrdi

Klíďo mi říkej Vílo

Dobrý den. Jmenuji se Vilém Kraemer a momentálně studuji na škole Waldorfské Lyceum v Praze. Do waldorfského systému jsem byl zařazen již od svým mladých let, kdy jsem chodil nejdříve do waldorfské školky ve Služticích, poté jsem jeden rok chodil do waldorfské školky na Petřinách v Praze a následně jsem nastoupil na základní waldorfskou školu na Dědině. Na Waldorfském Lyceum jsem již čtvrtým rokem, avšak momentálně opakuji 3. ročník, důvod vysvětlím níže. Zajímám se o náboženství a filozofii. Hodně mě zajímá lidská mysl a to jak funguje. Mám velice blízko k buddhistické filosofii. V posledním půl roce se také snažím denně meditovat. Je mi také blízké umění. Do prváku jsem docházel na hodiny houslí a snažím se posouvat v oblastí výtvarného umění. V posledních letech se ne velkým množstvím podílím na společné divadelní práci v Divadle Naoko Praha. Hodně mě baví cestovat a v poslední době jsem měl příležitost k poznávání zejména východních zemí. Jimiž jsem nadšen. Snažím se být otevřeným člověkem bez předsudků a myšlenkových závěrů. Rád trávím čas mezi lidmi. Vždycky se cítím dobře, když mám možnost vyjet do přírody. Jsem od útlého věku docela samostatným člověkem, který však má i určitou dávku nejistoty. Jde mi mnohem více učení se prezenčně od lidí, než samostatně doma.

V minulém školním roce jsem si procházel velkou duševní nestabilitou. Měl jsem hodně problémy s pozorností a disociativním myšlením. Nedokázal jsem se v té době patřičně soustředit na školu. Ze školy jsem si neodnášel mnoho. Namísto toho jsem však procházel intenzivní duchovní proměnou. V druhém pololetí jsem se rozhodl, že zbytek roku budu věnovat svému duševnímu zdraví a duchovní cestě. Kvůli tomu jsem se rozhodl opakovat třetí ročník (důležité je zmínit, že to bylo mé rozhodutí a nebylo to tak, že by mě škola vyhodila). Vyhodnotil jsem, že pro mě bude nejlepší odebrat se do ústraní, kde budu odříznut od svého domovského prostředí a budu mít čas na to se plně věnovat sobě. Kvůli svému duchovnímu souladu s buddhistickou filozofií jsem odletěl na Srí Lanku, kde jsem se v buddhistickém meditačním centru (klášteře) věnoval měsíc a půl intenzivní meditaci. Tento pobyt mě výrazně posunul a vyřešil nemalou část mých psychických problémů. Odešel jsem odtud s věděním toho jak svůj život nasměrovat a co od života chci. Následně jsem ještě měsíc a půl cestoval po Srí Lance a Indii, kdy jsem měl možnost nahlédnout do východního myšlení, náboženství a spirituality. Do Česka jsem přijel s tím, že chci svůj život více přizpůsobit klidu a udělat si větší prostor pro sebe. Cítím, že Waldorfské Lyceum v Praze není prostě pro mě. Je to dle mého názoru opravdu výkonnostní škola. Každá hodina ve škole má svou specifickou učební látku, která se rychle mění. Když něco ve škole nestíhám, tak jsem okamžitě ve skluzu, který je náročný dohánět. Je to na mě moc spěchu a moc velké požadavky. Nedokážu udržet krok s více výkonnými spolužáky, což je mi vlastně také nepříjemné. Myslím si, že je to opravdu dobrá škola se zajímavě vedenými hodinami, dobrými učiteli i vyspělými žáky. Já teď však potřebuji trochu zklidnit krok. Většina ostatních středních škol, na které bych rád přestoupil, jsou buď v Praze nebo v nějakém jiném větším městě a tudíž mají své kapacity bohužel naplněné. Zhruba před týdnem jsem začal přemýšlet o vaší střední škole v Semilech. Pocítil jsem naději, že by přestup na tuto školu byl možná ze všeho nejrealističtější a ve všech ohledech nejlepší. Zásadní je, že je to také waldorfská škola, což znamená, že bych vpodstatě navazoval na podobný způsob výuky, na který jsem odjakživa zvyklý, a u kterého bych si teoreticky nemusel doplňovat nějakou speciální učební látku z minulých let. Rozhodně si nemyslím, že by vaše škola byla nenáročná nebo lehká na studium, předpokládám však, že bude o něco méně náročná než je WL v Praze. Kvůli tomu si myslím, že by to pro mě mohlo být ideální. Zamlouvá se mi také představa života v menším klidnějším městě. Obecně bych si chtěl vyzkoušet žít během týdne na internátu. Přijde mi dobré to, že bych byl přes týden sám a mohl bych se více věnovat studiu a sám sobě. O víkendech bych pak navštěvoval rodinu a své staré přátele. Dosud jsem měl tyto dvě oblasti propojené a přijde mi, že je občas těžké to nějak rovnoměrně vyvážit. Chtěl bych zmínit fakt, že jsem téměř půl roku nechodil do školy. Jelikož jsem byl první dva školní týdny na školním výjezdě, tak jsem doposud absolvoval pouze jeden den plnohodnotného školního vyučování. Říkám to jen proto, že mi jedním učitelem bylo řečeno, že by pro mě mohl být můj nástup do školy těžší než pro žáky, kteří školu nenavštěvovali pouze dva měsíce. Trochu se toho obávám, a proto vám to sděluji. Na druhou stranu jsem si první pololetí třetího ročníku již minulý rok prošel a mohlo by tím pro mě být tentokrát jednodušší. Tento rok mám také největší a skutečnou motivaci ke studiu. Teprve minulý školní rok jsem totiž začal chápat a poznávat širokou rozmanitost světa ve všech různých formách. Předtím jsem ke studiu měl horší vztah. NIkdy jsem však neměl výrazně špatné výsledky.

Důvodem toho, proč je dopis tak dlouhý, je snaha o to, aby jste mě jako člověka co nejvíce poznali a pochopili. V průběhu let jsem si vícekrát procházel výraznými změnami, a tak se snažím napsat co nejkomplexnější text. Myslím si také, že text je také velice omezený způsob komunikace, a že nejlepší by bylo poznat se fyzicky. Myslím si, že by bylo prospěšné, kdybych vás a vaší školu mohl navštívit fyzicky. Sám bych potřeboval poznat vaší školu a zjistit jestli by mi to vyhovovalo či nikoliv.

Doufám, že vám nevadí délka dopisu. Děkuji za vyslechnutí.

Vilém Kraem