Uživatel:Jakuba Škrdla/Úvahy/Dříve nebo později/3

Pokračování článku Uživatel:Jakuba Škrdla/Úvahy/Dříve nebo později/2

Symetrie relativna a absolutna

Vztah relativna a absolutna je symetrický. L. D. Landau ve své knížce Co to je teorie relativity to demonstruje pomocí současných událostí. Současné události jsou události, mezi kterými leží časová vzdálenost rovná jejich prostorové vzdálenosti dělené rychlostí světla, resp. hraniční rychlostí.

Landau v uvedené knížce pracuje se vznikem skvrny na Slunci a nasazením brýlí astronomem na Zemi. Jestliže si astronom na Zemi nasadí brýle ve chvíli, kdy uvidí skvrnu na Slunci, tak vznik skvrny na Slunci i nasazení brýlí na Zemi jsou současné události, protože mezi nimi uplynulo 8 minut a to je doba, kterou potřebuje světelný paprsek, aby doletěl ze Slunce na Zemi.

Pozorovatel na Zemi uvidí, že obě události jsou současné. Pozorovatel na Slunci ale bude jiného názoru, píše Landau. Světelný paprsek letěl 8 minut na Zemi. Tam si astronom nasadil brýle a světelná informace o tom letěla opět 8 minut zpátky na Slunce. Pozorovatel na Slunci se tedy bude právem domnívat, že astronom na Zemi si nasadil brýle 16 minut po vzniku skvrny na Slunci.

Pozorovatel na Slunci tedy nebude současné události, vznik skvrny a nasazení brýli na Zemi při jejím spatření považovat za současné události. Platí, je-li událost B současnou událostí události A a jestliže to pozorovatel nepozoruje tak pozoruje, že událost B se stala později než událost A. Dokažme si to.

Landau dále píše, že pozorovatel na obláčku, kam letí světelný paprsek ze Slunce 6 minut a ze Země 5 minut by opět byl jiného názoru. Po osmi minutách od vzniku skvrny na Slunci si nasadil astronom na Zemi brýle a teprve po dalších pěti minutách se o tom dozvěděl pozorovatel na obláčku, který skvrnu na Slunci uviděl po šestí minutách. 8 plus 5=13, 13-6=7. Tedy pozorovatel na obláčku by uviděl, že si astronom na Zemi nasadil brýle 7 minut po vzniku skvrny na Slunci.

Zpožďovací trojúhelník

Pozorovatel pozoruje současné události pomocí zpožďovacího trojúhelníku ABC. Vrcholy ABC zpožďovacího trojúhelníku tvoří místa, kde se odehrávají současné události a stanoviště jejich pozorovatele. Jestliže událost B je současnou událostí události A, tak místo události A bude vrchol A zpož- ďovacího trojúhelníku. Místo události B bude vrchol B tohoto trojúhelníku. Vrchol C tohoto trojúhelníku bude stanoviště pozorovatele, který bude ty současné události sledovat. Strany trojúhelníku budou představovat zpoždění s jakým se pozorovatel, bude o těch událostech dozvídat. Toto zpoždění je způsobeno tím, že mu zprávu o nich přenáší světelný paprsek. Strany trojúhelníku budou tedy orientované, protože paprsek přenáší informaci jedním směrem od místa události k pozorovateli. Strana c=AC bude orientována od vrcholu A k vrcholu C, protože bude pozorovateli přenášet zpožděnou informaci o vzniku události A, vzniku skvrny na Slunci.

Strana a=AB bude orientována od vrcholu A k vrcholu B, protože bude přenášet zpožděnou světelnou informaci o vzniku události A, vzniku skvrny, k astronomovi na Zemi. Strana b=BC bude orientovaná od vrcholu B k vrcholu C, protože bude přenášet pozorovateli zpožděnou zprávu o vzniku události B, nasazení brýlí.

Pravidlo zpoždění dvěma stranami zpožďovacího trojúhelníku

Událost A je pro pozorovatele zpožděna pouze jednou stranou zpožďovacího trojúhelníku, stranou c.

Avšak událost B je pro pozorovatele zpožděna dvěma stranami zpožďovacího trojúhelníku, stranami a, b.

Součet délek dvou stran trojúhelníku je nejvýše roven délce jeho strany třetí.

Proto pro pozorovatele je zpoždění informování o událostí B, nasazení brýlí, rovno nebo větší než zpoždění informace o události A, vzniku skvrny na Slunci.

Proto pozorovatel kdekoliv ve Vesmíru uvidí, že astronom na Zemi si nasadil brýle současně se vznikem skvrny na Slunci nebo později.

Proto Landau píše: ,,Cokoliv, co astronom udělá po té, co si nasadil brýle, je absolutně, nezvratitelně, později pro pozorovatele kdekoliv ve Vesmíru."

Neboli: Je-li událost B současná s událostí A, tak cokoliv, co se stane v místě, kde se stala událost B později než událost B, bude absolutně a nezvratitelě později než se stala událost A pro pozorovatele kdekoliv ve Vesmíru.

Symetrie emocí

Kdo je odvážný ve smělosti, zemře. Kdo je odvážný v utrpení, žije.

Když se lid nebojí malé hrůzy, přijde velká hrůza.

Číňan Wang Li v knížce Františka Běhounka V horách větrně řeky v povídce Dračí ostrov.

ń

´d

Událost A bude pro nás vznik skvrny na Slunci,událost B bude nasazení brýli astronomem na Zemi.Strany trojúhelniku budou představovat zpoždění s jakým se o těch událostech dozví pozorovatel.Toto zpoždění je způsobené tím,že informaci o těch událostech mu přináší světelný paprsek.

Pokračování v článku Uživatel:Jakuba Škrdla/Úvahy/Dříve nebo později/4.