Latina pro začátečníky/Lekce 1: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Pozdravy a oslovení: formát |
m →Kdo je kdo: formát |
||
Řádek 58:
Při setkání s neznámým člověkem samozřejmě nejprve využijeme právě nabytých znalostí a řádně pozdravíme. Poté se můžeme vzájemně vyptat na svou totožnost:
:'''quis es''' ('''estis''')'''?''' = kdo jsi (jste)?
:'''quis es, vir optime?''' = kdo jsi, dobrý muži?
Odpovídáme většinou titulem, stavem nebo povoláním ve spojení se jménem:
:'''magister Carolus sum''' = jsem mistr (magistr, učitel) Karel
:'''sumus viātōrēs, Marīa et Iōannēs''' = jsme pocestní (cestující), Marie a Jan
:'''ego sum Iacōbus, discipulus''' = já jsem Jakub, žák (student)<ref>Stejně jako v češtině nemusíme v latině používat u slovesných tvarů osobních zájmen, ba dokonce v latině je můžeme vynechat leckde, kde bychom je v češtině použili. Pokud uvedeme osobní zájmeno, pak to znamená zdůraznění.</ref>
:'''nōs sumus Andreās et Mārcus, mūsicī''' = my jsme Ondřej a Marek, muzikanti
Po prvním představení většinou následuje protiotázka
:'''et tū''' ('''vōs''')'''?''' = a ty (vy)?
na kterou se odpovídá opět vlastním představením. Přitom můžeme zjistit, že v něčem jsme na tom stejně jako náš protějšek:
:'''et ego sum discipula''' = i já jsem žákyně
:'''et nōs sumus viātōrēs''' = i my jsme pocestní (cestující)
Obdobně se můžeme zeptat na třetí osobu, a obdobně i odpovědět:
:'''quis est amīcus tuus?''' = kdo je tvůj přítel?<ref>Když se ptáme na třetí osobu v její přítomnosti, je samozřejmě zdvořilejší ji označit za přítele osloveného, než se na ni ptát pouhým zájmenem.</ref>
:'''frāter meus est''' = (to) je můj bratr
:'''is magister noster est''' = to je náš učitel<ref name="isea" >Latina má i zájmeno '''id''', odpovídající našemu „to“, ale v případě, že hovoříme o osobě, je lepší použít '''is''' („on“) či '''ea''' („ona“).</ref>
:'''ea Martha est, magistra''' = to je Marta, učitelka<ref name="isea" />
==Jak se máme==
| |||