Pedagogika pro kombinované lyceum/Nové pedagogické přístupy 19. století: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 8:
Společnost hledá myšlenku svého uspořádání poté, co přestává platit jako přirozené středověké metafyzické (náboženské) uspořádání, a touto myšlenkou se stává národ. Formuje se novověký pojem národa jakožto jazykově-kulturní entity a probíhá '''národní probuzení'''. Národy, které žijí ve víceméně národním státě (Francie), připojují národní myšlenku k myšlence občanské; u národů, které žijí ve více státních útvarech, se objevuje tendence k politickému sjednocení (Německo, Itálie); u národů, které nemají politickou suverenitu, se objevují hnutí k jejímu dosažení. Častá je snaha navázat na slavnou minulost, která je viděna jako lepší situace národa ve srovnání se současností a jako výzva ke znovudosažení někdejší úrovně = '''národní obrození'''. Ve všech případech je jako jeden z důležitých prostředků k pěstování národního sebevědomí spatřováno školství.
Rozpad feudálního systému (moc panovníka delegována na jednotlivá místní panství) vedl už během 18. století k centralizaci státní moci (často v podobě absolutní monarchie). Během 19. století dochází k postupné demokratizaci, ale státní moc už zůstává centralizovaná, tedy např. školství je viděno jako úkol státní. Státy budují školství shora jako jednotný systém, postupně se zavádí povinná školní docházka.
{{doplnit|herbartismus a reakce}}
==Johann Friedrich Herbart==
| |||