Krizové řízení pandemie/12.Kapitola - Industriální a Ekonomické úvahy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 16:
Taktéž v ekonomice lze pozorovat jisté opakující se cykli, přičemž každý cyklus do jisté míry odlišný a jedinečný. Nelze proto říci jak přesně se co stane, ale lze z poměrně velkou úspěšnosti říci, že se to bude opakovat. Ideální ekonomická teorie, založená na modelech relativity, určuje především vztahy uvnitř ideálních modelů. Pořád však nedokáže uspokojivě obsáhnout složitost reálného světa. Pravděpodobnost shody modelu s vývojem reality je proto nízká.
Z pohledu teorie chaosu každý složitý systém obsahuje totiž podsystémy, které kolísají čili fluktuují. Právě tato fluktuace podsystémů způsobuje ono kolísání a onu analogii s dvojím kyvadlem. V nerovnovážných stavech jsou tyto fluktuace místo potlačení zesíleny a mohou zachvátit celý systém. Zdá se tedy, že tyto fluktuace podsystémů jsou způsobeny zesilující nebo zeslabující zpětnou vazbou.
Převážná část ekonomických teorií vychází ze zákonů pohybu, formulovaných v období Izáka Newtona (17. a 18. století). Přičemž základní myšlenkou tu je kauzalita. Tedy, že každý čin má svůj důsledek a každá událost je nedílnou součástí řetězce časově vzájemně propojených událostí. A tím tedy i součástí lineárního procesu. Na tom by relativně nebylo nic špatného, až na skutečnost, že tyto metody nejsou schopny popisovat realitu ve své skutečné složitosti. Pouze tuto realitu zjednodušují do základních principů. Proto je nutné tyto teorie přepracovat nikoliv zrušit, ale ve svém důsledku vlastně rozšířit o další metodiku a teorie uplatnitelné v praxi.
Roste počet ekonomů, kteří považují uváděný lineární systém v ekonomice za překonaný. Ekonom rakouské školy Fridrich Hayek také věřil, že ekonomie je natolik komplexní, že ji nelze pospat matematickými modely jako třeba fyziku. Ten ovšem neznal matematiku využití fraktálu, jenž pomocí jednoduchých rovnic vysvětluje, jak každá další iterace vytváří posloupnost čísel, přičemž každý další výpočet je odvozen z předchozího výpočtu a části, jenž vnáší do výpočtu změnu (variabilitu). Protože fraktály se vypočítávají ze předchozích výpočtů způsobují tak fluktuace v podobě zesilující nebo zeslabující zpětné vazby. Tedy podobně jako, když kamerou snímáte obrazovku na kterou je tento výsledek promítán. Vytvoří se tím obraz v obraze, jenž se neustále zmenšuje a opakuje, což vytváří vícenásobnou zpětnou vazbu. Právě proto se jeví využití fraktálu v ekonomické matematice jako určité východisko.
Hypotéza '''efektivního trhu''' je proto neplatná. Tato hypotéza totiž tvrdí, že '''ceny všech finančních instrumentů v každém okamžiku přesně odrážení veškeré známé informace. Což je ve skutečném reálném světě nemožné'''. V reálném světě dochází k jistému zpoždění a skutečnosti se neprojeví hned. Což je možná zapříčiněno zmiňovanou vícenásobnou zpětnou vazbou (jenž popisují například fraktály). Hodnoty či výsledky jsou tedy zpočátku tak malé, že nejsou vidět. Tudíž se významně neprojeví a ztratí ve složitosti systému. Jakmile díky posilující nebo zeslabující zpětné vazby přesáhnou určitou mez, začnou být vidět. Lze to přirovnat jako k jedné červené tečce, která se ztratila ve velké skupině černých teček. Lze jí snadno přehlédnout. Jevy se začínají projevovat až v okamžiku, kdy přesáhnou určitou mez a stávají se alespoň lokálně dominantním.
Pro tuto nedostatečnost '''hypotézy efektivního trhu''', dochází v současnosti mezi ekonomy k formulování '''hypotézy fraktálního trhu'''. Ta sama o sobě taky není dokonalá, ale je k popisu reality mnohem blíže než teorie předchozí.
== Pokoronová reforma ekonomiky ==
| |||