Krizové řízení pandemie/12.Kapitola - Industriální a Ekonomické úvahy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová stránka |
|||
Řádek 11:
2012, 352 s. ISBN 0756698278.'' tak: '''''"Pokud reálný svět skutečně funguje tak, jak nám jej vykreslují teoretické modely, proč se nám stále nedaří předvídat krachy na finančních trzích a profitovat na změnách cen?"''''' Odpověď je triviálně jednoduchá. Protože ekonomika je komplexní otevřený systém. Proto má v takových případech také smysl studovat teorii chaosu. V takovém případě je nutné, aby '''každá ekonomická reforma byla komplexní a všestranná, aby tak vyvážila a zmírnila dopady vyplívající ze změn vyvolané zásahem do tak složitého systému jako je ekonomika'''. Není totiž nic horšího, než neuvážené a nepromyšlené jednoúčelové rozhodnutí.
Přičemž za závažný problémem současné ekonomie lze považovat její převažující euklidovské východisko. Přičemž matematický aparát dodává ekonomii jakýsi punc vědecké disciplíny. Ekonomika tak vypadá jako změť matematických rovnic a stává se pro laiky nepřístupnou. Euklidovský způsob myšlení vyžaduje jasná a zřetelná východiska, jasné postupy a zřetelné důkazy o správnosti postupů. A právě tady vzniká rozpor mezi jasně definovatelnými a často lineárními systémy jenž jsou v konfliktu s komplexními systémy a teorií chaosu.
On totiž i velice komplexní systém se může jevit jako jednoduchý lineární, ale jde v takovém případě o iluzi. Za analogicky podobný lze uvést případ z fyziky v podobě systému dvojitého kyvadla. Jedná se o složitý systém, kde jedno kyvadlo ovlivňuje chod druhého kyvadla a jsou propojeny výsledným pohybem jenž se díky této propojenosti jeví lineárně. Avšak jeho linearita a předvídatelnost je narušena vzájemným ovlivňováním obou kyvadel. Výsledkem je kolísavý a cyklický pohyb a tedy v jistém smyslu opakující se pohyb. Avšak s tím, že mezi opakujícími cykli jsou drobné odlišnosti.
Taktéž v ekonomice lze pozorovat jisté opakující se cykli, přičemž každý cyklus do jisté míry odlišný a jedinečný. Nelze proto říci jak přesně se co stane, ale lze z poměrně velkou úspěšnosti říci, že se to bude opakovat. Ideální ekonomická teorie, založená na modelech relativity, určuje především vztahy uvnitř ideálních modelů. Pořád však nedokáže uspokojivě obsáhnout složitost reálného světa. Pravděpodobnost shody modelu s vývojem reality je proto nízká.
Převážná část ekonomických teorií vychází ze zákonů pohybu, formulovaných v období Izáka Newtona (17. a 18. století). Přičemž základní myšlenkou tu je kauzalita. Tedy, že každý čin má svůj důsledek a každá událost je nedílnou součástí řetězce časově vzájemně propojených událostí. A tím tedy i součástí lineárního procesu. Na tom by relativně nebylo nic špatného, až na skutečnost, že tyto metody nejsou schopny popisovat realitu ve své skutečné složitosti. Pouze tuto realitu zjednodušují do základních principů. Proto je nutné tyto teorie přepracovat nikoliv zrušit, ale ve svém důsledku vlastně rozšířit o další metodiku a teorie uplatnitelné v praxi.
Roste počet ekonomů, kteří považují uváděný lineární systém v ekonomice za překonaný. Ekonom rakouské školy Fridrich Hayek také věřil, že ekonomie je natolik komplexní, že ji nelze pospat matematickými modely jako třeba fyziku. Ten ovšem neznal matematiku využití fraktálu, jenž pomocí jednoduchých rovnic vysvětluje, jak každá další iterace vytváří posloupnost čísel, přičemž každý další výpočet je odvozen z předchozího výpočtu a části, jenž vnáší do výpočtu změnu (variabilitu).
== Pokoronová reforma ekonomiky ==
| |||