Medvěd a let editovat
No a nějak jsem šel po silnici a přede mnou někdo hrůzou křičel „Medvěěěěd!“ a začal utíkat. Já ale šel blíž jako by se nechumelilo a nejednou koukám na dva pořádný medvědy jak koukaj v lese na kraji cesty. A dostal jsem strach – uviděl takovou borovici s několika kmeny u sebe s uschlými pořádnými větvemi nízko zemi. Tak jsem se k nim rozběhl a začal šplhat vhůru. Jenomže jsem si uvědomil, že pro medvěda nebude problém šplhat za mnou. Tak jsem vždy slezl, zavěsil se rukama za větev a snažil se nohama odkopat ty větve podemnou.
Pak se mi zdálo jak někdo tam vlzel do jakéhosi vznášedla a nádherně se vznesl. Tak mi to taky půjčil. A bylo to opravdu jednoduché. Na zádech jste měli takovou věc, která vypadala jak víčko propisky, nasazené obráceně na propisku tak aby se dalo psát. Stačilo jen palcem ohnout tu zpěru víčka a za zády se vám vysunula křídla. Na pohyb směrem k sundání víčka jste pak letěli a viděli kapalinu v mezeře mezi víčkem a propiskou. Na opačný pohyb jste brzdili, nebo letěli obráceně.
Tak jsem odletěl z lesa a poletoval v nějaké zastavěné oblasti po ulicích – bylo to nádherné.