Rostlinolékařství/Juandev/Ochrana rostlin

Tak budeme mit zkoušku a zápočet z ochrany rostlin. Pravděpodobně bude ňáká poznávačka. Jelikož je ještě dost času, tak to můžu vzít postupnou metodou.

Takže jsem zpět. Moc času už není, protože právě začalo zkouškové období, tudíž není moc času, ale zatím to není kritické, tudíž budeme muset přikročit k jiné metodě a to metodě zákonu minima.

Shrnutí předmětu

• Název: Speciální ochrana rostlin
• Úroveň: magisterský, navazuje na předmět Úvod do ochrany rostlin (bakalářský)
• Posloupnost předmětu (dle mých domněnek):
  • Předcházející: Zoologie, Botanika, Anorganická chemie, Organická chemie, Biochemie, Agrochemie, Pedologie, Ekologie, Ekonomika (nic takového jsem neměl), Rostlinná výroba (všechny úrovně), Úvod do ochrany rostlin, Mechanizace RV
  • Následující: zřejmě nějaké speciální předměty na doktorském stupni (v mém magisterském studijním programu, již žádné předměty nejsou)
• Cíl předmětu: cílem je zřejmě seznámit účastníky s ochranou plodin mírného, subtropického a tropického pásu. Samozřejmě se jedná o nejvýznamnější plodiny a nejvýznamnější škůdce. Vzhledem k tomu, že nebyla vůbec poznávačka, tak předpokládám, že zkouška bude spíše teoretická. Jde o to znát u vybraných plodin ty nejdůležitější škůdce a patogeny, umět je rozpoznat a vymyslet jak proti nim zasáhnout. To znamená, znát i jejich chování a vývojový cyklus. Otázky budou zřejmě pokládány tak, aby studenti museli myslet – a v tom je to těžké, nejen že se to budu muset naučit nazpaměť, ale být i schopný o tom uvažovat – jako kdybych byl rostlinoléřem už od počátku. Ale vzhůru do toho a s úsměvem – od toho ta škola je, abychom se v ní něco naučili.

Postup

• seřadit si přednášky a doplnit chybějící--Juandev 13:34, 15 January 2008 (UTC) částečně hotovo, mám ňáké zdroje (viz níže) ze kterých to mohu doplnit
  • zpracování těch nejpalčivějších úseků (kterým nerozumím, nebo zcela chybí):
    • obiloviny
    • …
• potřeba taky sehnat sillaby a zjistit co se probíralo--Juandev 13:34, 15 January 2008 (UTC) zjištěno po konzultaci s vyučujícím
• sehnat zbylá skrypta a materiály
• sehnat nějaký obrazový materiál
• vytvořit komunikační kanál, kde se budu moc dotazovat a kde budu moc diskutovat svoje nápady

Hlavně to chce vytvořit nějakou účelnou cestu jak se to dobře všechno naučit - času moc není!--Juandev 08:13, 10 April 2008 (UTC)

Zdroje

• hlavní
  • moje zápisky ze Speciální ochrany rostlin
  • moje zápisky z Úvodu do ochrany rostlin
  • Kazda, J. a kol. Choroby a škůdci polních plodin, ovoce a zeleniny. FARMÁŘ - ZEMĚDĚLEC, Praha 2001. ISBN 80-902413-3-6 (druhé vydání)
  • …
• ostatní
  • Lebeda, A., Mazáková, J. a Táborský, V. Protozoa a chromista; Taxonomie, biologie a hospodářský význam. Česká fytopatologická společnost, Praha 2006. ISBN 80-903545-1-3
  • Böhringer, M. a Jörg, G. Ochrana rostlin. BLESK, Ostrava 1996. ISBN 80-86060-00-4
  • Stejskal, V., Verner, P. H. a Višnička, J. Dezinsekce II: skladištní škůdci. Sdružení DDD, Praha 1993. - tohle mám z UZPI, ale chtěl jsem spíše tu novější publikaci a skladišťácích od Stejskala:(
  • Langrová. a kol. Zoologie. ČZU v Praze, Praha 2007. ISBN 978-80-213-1632-4
  • Kůdela, V. České názvosloví chorob rostlin. Ústav zemědělských a potravinářstkých informací, Praha 1999. ISBN 80-86153-91-6 - tohle jsem si pořídil na UZPI:)
  • …

Postřehy

• prvím postřehem je to, že je lepší když si IE pamatuje okno, teď jsem se uklep a zmizala mi celá tato stránka, která byla hezky rozepsaná - teď to již znova dělat nebudu - na takovýhle scény svého softwaru nemám náladu a ČAS
• ideální stav je asi:
  • všechno to umět - studovat rukou a papírem
  • umět o tom přemýšlet, tedy dávat si to logicky do souvislostí - ?
  • umět poznat příznaky chorob a napadení - udelat si obrazový atlas a poznávat v přírodě
• individuální příprava může být jakákoliv. Pokud si třeba budu dělat poznámky a kreslit na papír. můžu to pak na Wikiverzitu nahrát oskenovaný - i to pomůže:-)
• otázka je, jestli by nebylo lepší postup učení zmodernizovat. Jak to myslím: teď je standard takový, že mám přednášky a cvičení. Když je mám všechny a vše co ke zkoušce potřebuji, tak si čtu pouze doplňkovou literaturu. Když tomu tak není, tak dopisuju to co není respektive dělám výpisky. Realita současnosti je taková, že mám část přednášek, jednu novou barevnou knihu s fotografiemi a jednu starou knihu bez obrázku. Tyto tři zdroje by měli vydat na splnění zkoušky. Proč tedy vypisovat chybějící, když se můžu učit přímo na místě? Tedy v knize. Jaké byly důvody, že jsem vypisoval:
  • abych to měl vše pohoromadě - kdybych se k tomu někdy chtěl vrátit (otázka je jestli to vůbec přečtu, v tomto případě by toho bylo mnoho)
  • nechtěl jsem čmárat do knihy (buď, že nebyla moje, nebo že jsem ji nepovažoval za spotřební materiál)

Tento postup má však jednu nevýhodu, ztráta času - a navíc v poznámkách stejně nemám obrázky, takže navíc plýtvám i materiálem. Proč tedy nevzít tu barevnou, knihu, která se stejně vydává znovu jako rozšířené vydání? Je z časopisového papíru, takže přežívá i vlhko, nevýhodou je, že když bych si s ní chtěl obpravdu hrát, tak už tam není místo na vepisování poznámek a vlepování dalších obrázků.

Jsem přeci ale v jednadvacátém století, tak proč jí nerozebrat, nedat do kroužkové vazby a nevrazit tam pár čistých papírů?

Případně, náseldně tu můžu zas nechat zatavit do normální vazby:-)

Tak jsi jdu koupit fixi, abych si v tom mohl podtrhávat a z přednášek se budu učit jen to co v této knize není. Teď je ale otázka jak přistoupit k té staré knize bez obrázků? Hmmmmm.... Asi stejně. Ušetří se tak čas. Takže si jdu koupit nějaké fixi či zvírazňovače v různých barvách. A seřadit ty již napsané poznámky.

Pro Wiki

• je jasné, že není čas psát hesla na wp nebo knihy na wb. Následně však kvůli licencním není možné nabídnout sken poznámek nebo obrázku pro wv, či commons.
• v procesu individuálního učení je tedy práce pro wiki práce navíc. - to by se tada dalo změnit změnou licenční politiky státu, nebo procesem skupinového učení, kdy by např. učitelé přímo zadávali studentům např. semestrální práce por wiki a docházelo by tak k recyklaci materiálů.

Závěr

Tak nakonec po delším zápolení jsem se připravil na zkoušku, tak, že jsem se pokusil si vypracovat otázky, které byly v minulém testu. Inu pravda jsem na některé zapoměl, jako například co je to solarizace. Nicméně nakonec jsem zkoušku dal a ukončil tak úspěšně pátý ročník. Teď už jenom státnice a adiós! Ach, co já teď budu hodnotit?

Vyhodnocení metodiky

Předmět myslím, byl podáván celkem profesionálně, tak jak jsme na Agru zvíklí. Bylo možno se ptát a rozebírat dotazy a nápady studentů. Jediná závada, že vše bylo vysvětleno teoreticky - žádná praxe. Stačilo by alespoň nějaká poznávačka a na poli nebo kdekoliv jinde si ukázat odběr - jo, jo bude to chtí reformu školství.