Pivní turistika/Kychot
Pivní turistika/Kychot
Intro editovat
Během roku 2009 jsem okusil různé druhy piv z několika desítek různých malých a středních Českých pivovarů, a to díky tomu, počet pražských restaurací, které točí jejich piva, pomalu roste. Před pár lety jsem poprvé navštívil Pivní gelerii v Holešovicích, pak jsem poznal Zlý časy u Synkáče, kde v rámci týdne boje proti krizi proběhla intenzivní přehlídka piv, Pivní klub v Křižíkově ulici a na jaře 2009 mě Uživatel:Juandev poprvé pozval do restaurace Kulový blesk, kde také krátce předtím najeli na systém mohoha píp. A poznával jsem další pražské mnohapípé pražské restaurace, třeba Beer club 3000 na Žižkově nebo restauraci U krále Miroslava v Radlicích.
Kromě toho existují i hospody, kde se více-méně tradičně čepuje nějaké méně obvyklá pivo, třeba Černá hora v Království, Kout na Šumavě v Lípě na Žižkově (teď už zrušeno), Chýně v hotelu Viktor na Žižkově, Hlinsko ve Srubu na Smíchově, Rohozec na bývalém WC v Motole a spousta dalších.
Výsledkem bylo, že se mi z toho všeho začal pomalu dělat v hlavě guláš. Namísto toho, aby se ze mně pomalu stával pivní znalec, u mě začalo docházet k opačné tendenci, začal jsem blbnout, což někteří abstinenti mohou ovšem přisuzovat účinkům piva jakožto takového, a ostatní desítkoví pivaři všem jiným pivům, než jej jejich osvědčený "gambáč" či "starouš".
O vánocích 2009 jsem od své manželky dostal knižní dárek, kterým je "Velká česká pivní kniha", jejímž autorem je můj přítel, lékař–plicař a evangelík v jedné osobě Zdeněk Susa. O té knize jsem před manželkou předtím hovořil, ale když jsem ji dostal, kupodivu jsem se z ní už tolik neradoval a nechával jí bez povšimnutí ležet pod stromečkem.
Autor knihy je peregrin, poutník. Během několika let i se svým synem (ovšem na etapy, ne najednou) vykonal pouť k nejvýchodnějšímu cípu Evropy.
Podstatou Pivní knihy je pivní turistika, a to železniční: Autor u každého pivovaru uvádí železniční cestu, po které je možné se k němu dostat.
Tak se i postranní úmysl manželky vyjasnil záhy: Vytáhnout mě alespoň někdy v neděli na výlet, od počítače či od vysedávání v hospodách. I když dnes už chodí piva za pivaři, neznamená, že by mohl někdy pivař zvednou zadek ze židle a dojít si za svým pivem i dále, než jen za první roh na své místo štamgasta, kde už zapustil kořeny.
V zdravém těle zdravý duch a tak si od podobných podniků slibuji, že se mi zase začne dělat trochu v hlavě pořádek: budu si moci jméno piva spojit s konkrétním místem, které jsem navštívil, místem, kde se to pivo vaří, vůni piva s vůní toho kraje a chuť piva srovnávat s chutí studánek.
Podstatnou složkou našich výletů je složka pěší a vlastivědná.