Litevština/Mmh
Tato stránka je součástí úložiště: | |
Příslušnost: Mmh |
Na této stránce shromažďuji různé své postřehy, na které jsem narazil během svého studia litevštiny a které se nehodí na žádnou jinou stránku tohoto úložiště (nebo které se tam nehodí zatím, protože je ještě nemám dost uspořádané, případně ověřené z jiného zdroje než vlastního omezeného setkávání s litevštinou).
Délka slovesných předpon
editovatSlovesné předpony, které mají svou dlouhou a krátkou variantu, jsou krátké, pokud uvozují slovesný tvar, a dlouhé, pokud uvozují podstatné jméno.
Zde by bylo vhodné ještě doplnit příklady.
Projevuje se to i na předponách pravopisně neměnných, tedy lišících se délkou hlásky a, kterážto se v písmu neoznačuje. Pokud je předpona nepřízvučná, tak rozdíl v běžné výslovnosti slyšet není, je-li však na předponě přízvuk, pak je u slovesných tvarů krátký (àt-, pà-, prà-) a u podstatných jmen stoupavý (ãt-, pã-, prã-).[1]
Zde by bylo vhodné ještě doplnit příklady.
Příčestí (včetně zpodstatnělých) se ovšem v tomto dělení počítají mezi slovesné tvary, proto pàprastas, pàtikimas.
Podobně to máme i v češtině, ale mezi podstatnými jmény je mnoho výjimek, které mají předponu krátkou: napadnout × nápad, zapadnout × západ a západka, vyhlédnout × výhled, ale vyhlídka.
Přízvučnost různých slovotvorných prvků
editovatNásledují moje pozorování, nepotvrzená oficiálním mluvnickým pravidlem:
- -atvė
- je vždy přízvukováno -ãtvė a patří do 2. přízvukové třídy (amžinãtvė, pilnãtvė, jaunãtvė, senãtvė; platí to i pro gãtvė, byť to není přípona -atvė)
- -yba
- je vždy přízvukováno -ýba a patří do 1. přízvukové třídy (daugýba, sodýba, tarýba, tarnýba)
- -ybė
- je vždy přízvukováno -ýbė a patří do 1. přízvukové třídy
- -ykla
- je vždy přízvukováno -yklà (např. mokyklà, valgyklà, plovyklà, kirpyklà, slėpyklà) a patří do 2. přízvukové třídy (přízvuk se přesunuje na -ỹkl-)
- -imas
- je-li přízvukováno, pak vždy -ìmas a patří do 2. přízvukové třídy (např. buvìmas, kūrìmas); pokud je nepřízvučné, pak patří do 1. přízvukové třídy (např. regė́jimas, gyvẽnimas)
- -ymas
- není nikdy přízvukováno, patří do 1. přízvukové třídy (např. mãtymas)
- -imasis
- může být přízvukováno -ìmasis nebo být nepřízvučné, ale patří vždy do 1. přízvukové třídy
- -ynas
- je vždy přízvukováno -ýnas a patří do 1. přízvukové třídy (liepýnas, meldýnas, medýnas, molýnas)
- -ynė
- je vždy přízvukováno -ỹnė a patří do 2. přízvukové třídy (slėpỹnė, mėlỹnė, molỹnė)
- -ystė
- je vždy přízvukováno -ỹstė a patří do 2. přízvukové třídy (narỹstė, karalỹstė, vaikỹstė, viešpatỹstė, melagỹstė)
- -ra
- je vždy přízvukováno (-rà) a patří do 4. přízvukové třídy (aušrà, kaitrà, sausrà)
- -tuvė
- je téměř vždy přízvukováno -tùvė a patří do 2. přízvukové třídy (keptùvė, parduotùvė, spaustùvė, virtùvė), zřídka má přízvuk na kmeni a patří do 1. přízvukové třídy nebo úplně na koncovce a patří do 3. přízvukové třídy s přesunem přízvuku jako klesavého na třetí slabiku od konce (keltuvė̃ → kéltuvę); některá slova mají dublety (kráutuvė, krautùvė)
- -umas
- je vždy přízvukováno -ùmas a patří do 2. přízvukové třídy (např. žmogiškùmas)
Již potvrzeno
editovatPodle gramatických přehledů na Šaltiniai.info již potvrzeno:
- -esys
- přízvukuje se -esỹs a patří do 3. přízvukové třídy, přičemž přízvuk se stěhuje na třetí slabiku od konce jako stoupavý, tj. přízvukový typ 3b (ėdesỹs → ė̃desio, gaudesỹs → gaũdesio, ilgesỹs → il̃gesio)
- -yklė
- je-li přízvukováno -ỹklė, pak patří do 2. přízvukové třídy (gaudỹklė, naršỹklė, svaidỹklė, svarstỹklės, taisỹklė)
- -iklis
- je-li přízvukováno -ìklis, pak patří do 2. přízvukové třídy (daugìklis, degìklis, gaudìklis, jungìklis, saugìklis, vardìklis)
- -inis/-inė
- většinou je přízvukováno -ìnis/-ìnė a patří do 2. přízvukové třídy (galìnis, galutìnis, gamtìnis, girìnis, medìnis, paskutìnis, pašalìnis, vidurìnis); není-li přízvukováno, pak patří do 1. přízvukové třídy (drùskinis, dùjinis, mokýklinis, tarýbinis, vienãtinis, viẽtinis)
- -inys/-inė
- přízvukuje se -inỹs/-inė̃ a patří do 3. přízvukové třídy, přičemž přízvuk se přesouvá na první slabiku a může být stoupavý i klesavý (brėžinỹs → brė́žinį, leidinỹs → léidinį, traukinỹs → tráukinį, mokinỹs/mokinė̃ → mókinį/mókinę, pirkinỹs → pir̃kinio, kalinỹs/kalinė̃ → kãlinį/kãlinę, pasiuntinỹs/pasiuntinė̃ → pãsiuntinį/pãsiuntinę)
- -tuvas
- většinou je přízvukováno -tùvas a patří do 2. přízvukové třídy (degtùvas, keptùvas, laikytùvas, lėktùvas, spaustùvas, šaldytùvas); není-li přízvukováno, pak patří do 1. přízvukové třídy (dùrtuvas, kéltuvas, pjáutuvas)
Přízvukování hůře dohledatelných slov
editovat- ãmen
- Golgótą
Střída
editovatFlexe
editovat- I ↔ E (pirkti ↔ perka)
- I ↔ IE (likti ↔ lieka)
- Y ↔ I (lyja ↔ lijo)
- U ↔ UO (pulti ↔ puola)
Slovotvorba
editovat- E ↔ I (žengti ↔ žingsnis)
- E ↔ Ė (geras ↔ gėris)
- IE ↔ EI (dievas ↔ deivė)
- IE ↔ AI (giedoti ↔ gaida)
- I ↔ IE (likti ↔ liekana)
- E ↔ O (derėti ↔ dora)
- Ė ↔ O (glėbti ↔ globti)
- I ↔ Y (skilti ↔ skylė)
- IE ↔ Y (lietus ↔ lyti, kliedėti ↔ klysti)
- AU ↔ Ū (laužti ↔ lūžti, šaukti ↔ šūkis)
- U ↔ Ū (sukti ↔ sūkis, mušti ↔ mūšis)
- Ė ↔ A (mėgti ↔ magėti)
- E ↔ A ↔ Ė (nešti ↔ našta ↔ nėščia)
- EI ↔ Y ↔ IE (meilė ↔ mylėti ↔ mielas)
- A ↔ O (gražus ↔ grožis)
- UO ↔ U (guolis ↔ gulti)
- AU ↔ U ↔ UO (dauba ↔ dubuo ↔ duobė)
- AI ↔ I (maistas ↔ misti)
- AI ↔ I ↔ Y ↔ IE (žaibas ↔ žibėti ↔ žybsnis ↔ žiebti)
- A ↔ I ↔ Y ↔ E (marus ↔ mirti ↔ myris ↔ merdėti)
- A ↔ AI ↔ Y ↔ IE ↔ O (graboti ↔ graibyti ↔ grybšnis ↔ griebti ↔ grobti)
Slovesná paradigmata
editovata/o
editovat- -ti, -a, -o
- sė́sti, sė́da, sė́do (dt → st)
- lìpti, lìpa, lìpo
- odvozená -inti, -ina, -ino
- -ti, -ja, -jo
- sė́ti, sė́ja, sė́jo
- lóti, lója, lójo
- lýti, lỹja, lìjo (krácení)
- odvozená -ėti, -ėja, -ėjo
- odvozená -oti, -oja, -ojo
- -ti, *-a, -o
- tàpti, tam̃pa, tãpo (dloužení)
- lìpti, lìmpa, lìpo
- lìkti, liẽka, lìko
- sir̃gti, ser̃ga, sir̃go
- riñkti, reñka, riñko
- lį̃sti, leñda, liñdo (indt → įst)
- jùsti, juñta, jùto
- pràsti, prañta, prãto (dloužení)
- ràsti, rañda, rãdo (dloužení)
- -ti, -sta, -o
- vỹkti, vỹksta, vỹko
- lýsti, lýsta, lýso (sst → st)
- ir̃zti, ir̃zta, ir̃zo (zst → zt)
- mir̃šti, mir̃šta, mir̃šo (šst → št)
- grį̃žti, grį̃žta, grį̃žo (žst → žt)
- gel̃sti, gel̃sta, gel̃to (tst → st)
- klýsti, klýsta, klýdo (dst → st)
- -ti, *-sta, -o
- màžti, mą̃žta, mãžo (anžst → ąžt, dloužení)
- -ti, -va, -vo
- griū́ti, griū̃va, griùvo (krácení)
- -ti, -na, *-vo
- gáuti, gáuna, gãvo
- -ti, -ja, *-vo
- odvozená -uoti, -uoja, -avo
- odvozená -auti, -auja, -avo
- -ėti, -a, -ėjo
- gebė́ti, gẽba, gebė́jo
- marmė́ti, márma, marmė́jo
- -yti, -ija, -ijo
- dalýti, dalìja, dalìjo
- gė́dyti, gė́dija, gė́dijo
a/ė
editovat- -ti, -a, -ė
- mèsti, mẽta, mẽtė (2× dloužení)
- làkti, lãka, lãkė (2× dloužení)
- lèsti, lẽsa, lẽsė (2× dloužení)
- mìnti, mìna, mýnė (dloužení)
- -ti, *-a, -ė
- miñti, mẽna, mìnė
- -ti, -a, *-ė
- im̃ti, ìma, ė̃mė
- -ti, -ia, -ė
- síekti, síekia, síekė
- šaũkti, šaũkia, šaũkė
- tar̃ti, tãria, tãrė (2× dloužení)
- rem̃ti, rẽmia, rė̃mė (dloužení, e → ė)
- vélti, vẽlia, vė́lė (dloužení, e → ė)
- vémti, vẽmia, vė́mė (dloužení, e → ė)
- -ti, -šta, -ė
- mir̃ti, mìršta, mìrė
- -ti, -na, *-vė
- káuti, káuna, kóvė
- máuti, máuna, móvė
i/o
editovat- -ėti, -i, ėjo
- gedė́ti, gẽdi, gedė́jo
- žiūrė́ti, žiū̃ri, žiūrė́jo
- laimė́ti, laĩmi, laimė́jo
- gulė́ti, gùli, gulė́jo
- sėdė́ti, sė́di, sėdė́jo
- mérdėti, mérdi, mérdėjo
i/ė
editovato/o
editovat- -oti, -o, -ojo
- rėpsóti, rė̃pso, repsójo
- ieškóti, íeško, ieškójo
o/ė
editovat- -yti, -o, -ė
- darýti, dãro, dãrė
- laikýti, laĩko, laĩkė
- válgyti, válgo, válgė
Dozařadit
editovat- prohazovačky
- rė̃kšti, rẽškia, rė̃škė
- réikšti, réiškia, réiškė
- mègzti, mẽzga, mẽzgė
- rìgzti, rỹzga, rìzgo
- zvláštní pozornost
- ìrti, ìria, ýrė
- ìrti, ỹra, ìro
Významonosnost jednotlivých hlásek
editovat- K: daryti - darkyti (všechny tvary i přízvuk shodné)
- B: irti - birti (všechny tvary i přízvuk shodné)
- Ž: irti - žirti (všechny tvary i přízvuk shodné)
Slova, která se mi pletou
editovat- ìrti (iriù, irì, ìria; yriau, yrei, ýrė) veslovat × ìrti (yru, yri, ỹra; iraũ, iraĩ, ìro) rozpadat se
Jiné poznamenané drobnosti
editovat- pérduokite labų̃ dienų̃
- gabaliùkas
- dáiktas, pimpalas; pimpukas / putytė stylově přibližně jako pindík / pipinka
- visì lìgi víeno
Poznámky
editovat- ↑ Nutno ovšem dobře rozlišovat, zda počáteční pra- je skutečně předponou, a ne součástí kmene, jako třeba prãtinti.