Jak pořečtit neřecké jméno

Tato stránka je součástí úložiště:

Starořečtina

Příslušnost: všeobecná

Pokud používáme svého nebo cizího neřeckého jména textech psaných klasickou či koinickou řečtinou, může být vhodné je pořečtit, jednak aby se dalo dobře řecky skloňovat, a tím jasněji sdělovalo svou pozici ve větě, jednak aby tím vznikla nadnárodně a nadčasově čitelná a platná podoba jména.

Nesklonně přejaté jméno i příjmení

První možností je převzít jméno v jeho původní podobě, tedy transliterované z originálu do alfabety. Hlásky, které řečtina nezná, se pak nahradí hláskami podobnými (například č se přepisuje zpravidla jako τσ), a přízvuk se umístí na místo českého hlavního nebo vedlejšího přízvuku tak, aby odpovídal řeckým přízvukovým pravidlům.

Jmenuji-li se tedy Milan Horák, budu se pak v řeckém textu psát Μίλαν Ὅρακ. Jméno pak v řečtině zpravidla zůstane nesklonné.

V textu by pak použití takovéhoto jména mohlo vypadat třeba takto:

„

Οὗτοι οἱ λόγοι περὶ Ἔλισκα Κρασνοόρσκα ὑπὸ Μίλαν Ὅρακ γεγραμμένοι εἰσίν.

“

Řecké jméno s ponechaným příjmením

Druhá možnost spočívá v pořečtění křestního jména a ponechání příjmení v původní podobě, resp. v přepisu do alfabety. Pořečtěné jméno se pak zpravidla skloňuje, zatímco příjmení většinou zůstává nesklonné.

Křestní jméno se dá pořečtit v zásadě dvěma způsoby. Buď se jméno přeloží (tedy z Bohumila se stane Θεόφιλος), nebo se najde podobně znějící jméno řecké (tedy z Bohumila se stane třeba Βοώμῑλος'). Od doby helenistické se jako řecká jména kvalifikují též přepsaná jména latinská, tedy Lucie může být Λουκίᾱ apod., a v židovském a později křesťanském kontextu též biblická jména hebrejská, která ovšem často zůstávají nesklonná, byť jsou už pociťována jako zdomácnělá (tak může Alžběta nebo Eliška nosit nesklonné hebrejsko-řecké jméno Ἐλισάβετ, Josef nesklonné hebrejsko-řecké jméno Ἰωσήφ atd.).

Jmenuji-li se stále Milan Horák, mohu tedy místo svého prvního jména zvolit buď řecký překlad Φιλητός, nebo použít podobně znějící řecké jméno Μίλων, případně si vyrobit nové řecké jméno Μίλανος.

V textu by takové použití jmen mohlo vypadat třeba takto:

„

Οὗτοι οἱ λόγοι περὶ Ἐλισάβετ Κρασνοόρσκα ὑπὸ Μίλωνος Ὅρακ γεγραμμένοι εἰσίν.

“

Řecké jméno i příjmení

Třetí možnost, svého času oblíbená mezi renesančními humanisty (jejichž řecká jména známe většinou v polatinštěné nebo počeštěné podobě jako Melantrich apod.) a často užívaná též novodobými ctiteli řeckého jazyka, spočívá v pořečtění jména i příjmení, která se pak v řeckém textu plně skloňují.

Jmenuji-li se stále stejně jako ve výše uvedných příkladech, mohu si nyní k pořečtěnému jménu doplnit příjmení buď přeložené — třeba Ὀρέστης — nebo podobně znějící — třeba Ὥραξ. Příjmení se v řečtině přechylují, ženská podoba je zpravidla genitivem mužské podoby příjmení, který se pak už dále neskloňuje.

V textu může takové použití jmen vypadat třeba takto:

„

Οὗτοι οἱ λόγοι περὶ Ἐλισάβετ Καλλιόρου ὑπὸ Μίλωνος Ὥρακος.

“