Wikiverzita

Fermež

Fermež lněná je již dávno užívaná napouštěcí a nátěrová hmota a ještě donedávna hojně používaný základ tzv. olejových nátěrových hmot. Vyrábí se (vyráběla se) ze lněného oleje. Smyslem naší studie bude:

  1. porovnat tradiční způsoby výroby fermeže se současnými
  2. posoudit vhodnost použití fermeže v dnešní době
  3. pokusit se vyrobit fermež tradičním způsobem

Slovník

editovat
  • en: boiled linseed oil
  • de: der Leinölfirnis
  • sk: fermež ľanová

Info

editovat

Novodobé způsoby výroby

editovat

Stručně se zmíníme o novodobých způsobech výroby, abychom si ujasnili, proč se zajímáme o tradiční způsob výroby; to, co dnes koupíme pod názvem "fermež", totiž vůbec nemusí být doopravdy fermež.

sikativa

editovat

Jsou to v podstatě chemická sušidla, která se během výroby fermeže přidávají, aby se urychlilo její zasychání. Někdy se dokonce sikativy nahrazuje proces zahřívání fermeže (aby se ušetřila energie).

Pro naše účely (ochrana dřevostaveb) je celkem jedno, jestli fermež zaschne za týden nebo za několik měsíců.

náhražky

editovat

Aby se ušetřil lněný olej, nahrazuje se méně kvalitními oleji.

umělá fermež

editovat

Směs roztoků kalafuny, živic, solí a mastných kyselin v benzínu nebo v benzolu

Tradiční způsob výroby

editovat

Dlouhodobé (cca 24 hodin) zahřívání lněného oleje při teplotě cca 300 °C za nepřístupu vzduchu do té doby, než dosáhne požadovanou hustotu cca 932-937 kg⋅m-1 a bod tuhnutí pod 18 °C.[1]

Při zahřívání ovšem hrozí nebezpečí:

  1. požáru nebo výbuchu
  2. při teplotě nad 190 °C k rozkladu na nižší mastné kyseliny a vysoce toxický aldehyd akrolein.[2]

Pokud se tedy fermež vyrábí zahříváním lněného oleje na teplotu kolem 300 °C a přitom již při teplotě nad 190 °C vzniká nebezpečí rozkladu na toxické látky, je otázkou, jak tomu tedy lze zabránit, zejména při domácí výrobě fermeže? Naproti tomu Bezpečnostní list – FERMEŽ LNĚNÁ P 6420 uvádí, že k rozkladu a vzniku akroleinu dochází až při teplotách nad 250 °C. Německá wikipedie w:de:Leinölfirnis#Begriffsbestimmung připomíná, že v Handbuch der Farbenfabrikation z roku 1922 se uvádí, že jako fermeže se označují vysychavé oleje, připravované zahřátím oleje na teplotu minimálně 150 °C a maximálně 320 °C. Nejspíš bude na té slovenské WP chyba.

Další otázkou je, proč se má olej zahřívat za nepřístupu vzduchu, když účelem je právě oxidace a tím částečná polymerace?

Měření tepoloty

editovat

Použit multimetr M890G:

My si uděláme termočlánek Fe-konstantan (w: konstantan je slitina mědi a niklu v poměru obvykle 55 % mědi a 45 % niklu), takže se jedná o termočlánek typu J, viz w: Termočlánek. Je tedy nutno údaje multimetru přepočítat:

  • typ J má citlivost 52.3 μV/K
  • typ K má citlivost 40.8 μV/K

Teplotu získáme z napětí pomocí vztahu: 

T = U / citlivost

Takže napětí U, které v dané chvíli měří multimetr na termočlánku (výrobce předpokládá termočlánek typu K), spočteme dle vztahu: 

U = citlivostK . Tukazovaná

Z tohoto napětí pak spočteme skutečnou teplotu, kterou ale měříme termočlánkem J: 

Tskutečná = U / citlivostJ

Po dosazení za U: 

Tskutečná = citlivostK . Tukazovaná / citlivostJ

Takže abychom dostali teplotu skutečnou Tskutečná, musíme ukazovanou teplotu Tukazovaná vynásobit koeficientem: 

citlivostK / citlivostJ = 40.8 / 52.3 = 0.780

Protože však termočlánek měří rozdíl napětí, měli bychom k takto vypočítané teplotě ještě přičíst teplotu okolí. Ale není jasné, jestli to už náhodou nedělají vnitřní obvody multimetru.

Ekonomie

editovat

Je otázka, vyplatí-li se vařit si doma fermež. Např. u jednoho výrobce:

Z tohoto srovnání vychází, že cena výchozí suroviny (lněného oleje) je zhruba poloviční oproti lněné fermeži průmyslově vařené. (Nesrovnáváme s fermežemi nevařenými, vyráběné chemicky přidáváním sikativů.)

Experiment

editovat

Související stránky

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ w:sk:Fermež#Výroba
  2. ↑ w:cs:Lněný olej#Bezpečnost

Zdroje

editovat
Citováno z „https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Fermež&oldid=131998“