Estonština/Hellooo

Tato stránka je součástí úložiště:

Estonština

Příslušnost: Hellooo

Už kdysi dávno, když jsem začínala s finštinou, jsem si říkala, že časem přijde na řadu i estonština. Nepočítala jsem ale, že to bude tak brzo :) Začít s tím mě vlastně donutila až práce na Wikipedii, konkrétně na článku o votštině. O tomto jazyku totiž neexistuje v češtině skoro nic. Veškeré zdroje byly většinou jen v estonštině, angličtině, finštině nebo ruštině. Poměrně dost informací bylo právě estonsky a i když jsem se sem tam u některých vět mohla domnívat význam na základě finštiny, stejně to pro mě byla francouzská vesnice (ve španělské se neztratím :). Jednoduše řečeno, hledání zdrojů a má neschopnost jim rozumět mi vlastně ukázalo, že znalosti estonštiny potřebuju.

Učební texty a pomůcky

• Colloquial Estonian, Christopher Moseley. (hlavní učebnice; anglicky) Routledge, 2008.
• Sanakirja.org (internetový slovník)
• The Basic Course in Estonian, Felix J. Oinas. (k dispozici, nicméně nevyužívám; anglicky) Indiana University, 1966.

Stav

20. 6. 2010

Opatřila učebnici... v angličtině. Co je mi známo, žádná česká neexistuje, takže se tím zatím nějak prokousávám. Problém není ani tak pochopení textu a gramatiky v angličtině, nýbrž slovíčka. U některých slov je zatěžko poznat význam jen z anglického překladu. Týká se to slov, které se do češtiny dají přeložit více významy. Většinou je ověřuju přes finštinu (v případě, že nejasnost přetrvává tak se přesunu na jiný jazyk, třeba ruštinu). Slovíčka přes angličtinu se částečně učím i ve finštině (ty jsou ale spíš jen takový menší dodatek k české slovní zásobě), takže trochu cviku už v tom mám.

Menší problém mi dělá také výslovnost toho jejich „õ“. Snad se to časem podá, podobně jako s tím finským „y“ a „ö“ :)

24. 6. 2010

Nová hrozba na obzoru – tvoření genitivu. Odkud ty tvary berou mi moc jasné není. V knížce nijak nevysvětlují, takže to vypadá, že partitivní a genitivní tvary slov si budu muset prostě nějak vtlouct do té hlavy. Od finštiny se to ale moc neliší, dá se to celkem dobře odvodit. Snad se tím tedy prokoušu bez nějakých obtíží...

Vzhledem k tomu, že ve škole se už nic nedělá, tak jsem si vzala studijní materiály do školy a využila volného dopoledne. Večer jsem po týdnech potkala na MSN mou penfriendku Liisi, se kterou si už nějaký ten rok píšu – většinou v angličtině a finštině. Začaly jsme konverzaci v estonštině, většinou jen lehčí věty typu: Jak se máš? Co děláš? Dokázala jsem ji porozumět na pár těžších otázek a nějak – i když primitivně – sestavit odpověď (mimo jiné i na její radost, že z ničeho nic píšu estonsky). To, že aspoň něco umím říct, i když jsem teprv na začátku mi trochu dodalo sebevědomí v tom pokračovat :)

No, snad můj příští dopis adresovaný do Estonska už bude aspoň částečně v estonštině...

18. 7. 2010

Začaly prázdniny a mám více času. Co se týče jazyků, na rozdíl od ostatních jazyků jsem se k estonštině zatím moc nedostala. Stále stojím někde uprostřed druhé lekce a učím se hlavně slovní zásobu, mám tam dost mezer. Můj nový dojem je, že estonština je přinejmenším dvakrát tak těžší než finština (možná tou anglickou učebnicí, možná jsou to jen první slova začátečníka, možná je to tak, kdo ví). To estonské „õ“ mi stále nejde vyslovit, pokud se mi ale podaří opravit to rozbité MSN, tak určitě poprosím Liisi o nějakou tu lekci estonské výslovnosti :)