Jak používat klasifikační nálepkuTato stránka je součástí úložiště:
Příslušnost: všeobecná

Na této stránce shromažďujeme vzdělávací materiály, týkající se citování zdrojů v odborných pracích.

Citace zdrojů obecněEditovat

Smyslem citací je především umožnit dodatečné ověření poznatků, které odborná práce přináší. Něco z obsahu odborné práce je novým poznatkem autorovým, který může být odvozen jak z vlastních výzkumů, které jsou v práci popsány, tak z poznatků popsaných již jinými autory — na ně je potom potřeba dohledatelně odkázat. Tím se naplňuje i druhotný smysl citací, jímž je přiznání zásluh autorovi citovaného poznatku.

V odborné komunitě se vyvinula určitá forma, jak se citace zapisují, a ta byla posléze stanovena i jako norma. Její dodržování usnadňuje zacházení s odbornou prací všem, kdo chtějí pochopit souvislosti v ní podané, navázat na ni vlastní odbornou prací atd.

Základní podobou citace v odborné práci je citace nepřímá neboli parafráze, při níž myšlenku vyjádřenou jiným autorem ve své práci převyprávíme vlastními slovy. V některých případech je však pro nás důležité i doslovné znění výseku textu, z něhož čerpáme — pak jiného autora citujeme přímo, tedy převezmeme do své práce přesně jeho slova, ale graficky (zpravidla uvozovkami) je odlišíme od vlastního textu.

Citační normaEditovat

Pro jednotný a mezinárodně srozumitelný formát citací byla formulována norma ISO 690 (v aktuální verzi ISO 690:2010), v českém systému norem označovaná ČSN ISO 690 (01 0197). Norma popisuje jednak formát plných bibliografických odkazů na zdroje, jak by měly být sepsány v seznamu použitých zdrojů, jednak tři možnosti, jak na tyto zdroje odkazovat přímo z textu. Ze zmíněných tří možností převládl tzv. harvardský systém (označovaný podle své podoby též jako „forma jméno-datum“), který vyžaduje také většina českých vysokých škol.