Jako bránlová suita se zpravidla označuje sestava po sobě hraných a tančených tzv. "mimických" bránlů, které popsal Thoinot Arbeau ve své taneční sbírce Orchesographie (1589). Jedná se o častou sestavu např. následujících bránlů:

  1. Branle des lavandieres (Bránl pradlen)
  2. Branle des sabots (Dřeváčkový bránl)
  3. Branle des pois (Hráškový bránl)
  4. Branle des chevaulx (Koňský bránl)

Nicméně pojem bránlová suita je sám o sobě tak obecný, že se může jednat o sestavu prakticky jakýchkoli bránlů.