Baltské jazyky/Falešní přátelé

Tato stránka je součástí úložiště:

Baltské jazyky

Příslušnost: všeobecná

Na této stránce shromažďujeme tzv. falešné přátele v litevštině a lotyštině, tedy slova, která jsou v obou jazycích podobná, ale jejichž znalost v jednom jazyce může svádět na scestí při jejich používání v jazyce druhém, protože buď mají odlišný význam, nebo se s nimi odlišně gramaticky zachází.

Do budování této stránky se může zapojit kdokoliv, kdo má potřebnou znalost obou jazyků. Pokud narazíte na pár, který v následujících tabulkách dosud není uveden, pak jej prostě doplňte do příslušné tabulky. Pokud někde odhalíte chybu, směle ji opravte. Jen v případě nápadů na větší změny v podobě tabulek nebo struktuře stránky raději nejprve předložte své záměry jako návrh na diskusní stránce.

Falešní přátelé lexikální

Prvním druhem „falešných přátel“ jsou slova, která v obou jazycích podobně či stejně znějí, ale mají různý význam. Jsou rozdělena do dvou tabulek — v první jsou slova, která mají v obou jazycích shodný původ ze společného baltského základu, ale nabyla v každém z jazyků jiného významu, ve druhé tabulce jsou slova, která znějí nebo v písmu vypadají stejně, ale mají etymologicky různý původ.

Se shodnou etymologií

litevský falešný přítel	český překlad	lotyšský překlad	lotyšský falešný přítel	český překlad	litevský překlad
adyti	„látat“	lāpīt	adīt	„plést“, „háčkovat“	megzti, nerti
alkti	„hladovět“	kļūt izsakušam	alkt	„chtít“, „toužit“	trokšti, geisti
apėsti	„okousat“, „ohryzat“	apkošļāt, apgrauzt	apēst	„sníst“	suvalgyti
aplėkti	„předletět“, „obletět“		aplēkt	„krýt (samec samici)“
aptverti	„ohradit“		aptvert	„pojmout“
atbildėti	„přirachotit (přijet s hlomozem)“	nākt ar troksni	atbildēt	„odpovědět“	atsakyti
ateiti	„přijít“	nākt	atiet	„vyrazit (někam)“	išvykti
atlikti	„vykonat“	izpildīt, veikt	atlikt	„odložit“	atidėti
atsegti	„rozepnout“	atpogāt, atsprādzēt	atsegt	„odhalit“, „obnažit“	atkloti, apnuoginti, atskleisti
auglys	„výhonek“, „nádor“	atvase, audzējs	auglis	„ovoce“	vaisius
auka	„oběť“	upuris	auka	„vichřice“	vėtra, viesulas
auklėti	„vychovávat“	audzināt	auklēt	„starat se (o dítě)“	daboti
bauda	„pokuta“	sods	bauda	„požitek“	mėgavimasis
bendras	„účastník“, „spolupachatel“	drauģelis	biedrs	„společník“, „soudruh“, „člen“	draugas, kolega
bendrybė	„obecnost (společná vlastnost)“, „obecenství“	kopība	biedrība	„společnost“, „spolek“	bendrija
bernas	„mládenec“, „pacholek“	puisis, kalps	bērns	„dítě“	vaikas
biržė	„mýtina“, „lícha“		birze	„háj“, „remízek“
brangus	„drahý“	dārgs	brangs	„tučný“	riebus
burtas	„kouzlo“, „(herní) los“		burts	„písmeno“	raidė
debesis	„mrak“, „oblak“	mākonis	debess	„nebe“	dangus
deja	„běda“	bēdas	deja	„tanec“	šokis
dėti	I. „klást“, „dávat“; II. „snášet vejce“	I. likt; II. dēt	dēt	„snášet vejce“	dėti
duona	„chléb“	maize	dona	„krajíc“	riekė
drąsus	„smělý“, „odvážný“	drosmīgs	drošs	„jistý“, „bezpečný“	tikras, saugus
druska	„sůl“	sāls	druska	„špetka“	truputis
dvasia	„duch“	gars, spoks	dvaša	„dech“, „pára (od úst)“	garas, kvapas, alsavimas
ėsti	„žrát“	rīt	ēst	„jíst“	valgyti
galia	„moc“, „síla“, „platnost“	spēja, vara	gaļa	„maso“	mėsa
garas	„pára“, „plyn“	tvaiks	gars	„duch“	dvasia
gatvė	„ulice“	iela	gatve	„alej“	alėja
guba	„mandel“, „panák“		guba	„kupka“, „kupa“	kupeta, krūva, kaugė
jėga	„síla“	spēks	jēga	„význam“, „chápání“	prasmė
kaltė	„vina“	vaina	kalte	„sušárna“	džiovykla
kambarys	„pokoj (místnost)“	istaba	kambaris	„komora“	kamara
kaušas	„naběračka“		kauss	„pohár“	taurė
kiemas	„dvůr“	pagalms, sēta	ciems	„vesnice“	kaimas
kraštas	„kraj (okraj)“; „kraj (území)“	mala; novads, reģions, zeme	krasts	„břeh“	krantas
kvėpinti	„vonět (něco voňavkou)“, „parfémovat“		kvēpināt	„začazovat“, „plnit dýmem“, „špinit sazemi“	dūminti, smilkinti, rūkinti
kvėpti	„dýchat“	elpot, iedvest	kvēpt	„čadit“	smilkti, rūkti
lėtas	„pomalý“, „klidný“	lēns	lēts	„levný“	pigus
liaunas	„urostlý“	stalts	ļauns	„zlý“	piktas
likti	„zůstávat“	palikt	likt	„pokládat“, „nechávat“	dėti, palikti, statyti
maldingas	„pobožný“	dievbijīgs	maldīgs	„bludný“, „chybný“	klaidus, klaidingas
manyti	„mínit“	domāt	manīt	„všímat si“, „pozorovat“	(pa)stebėti
mėlynas	„modrý“	zils	melns	„černý“	juodas
mėsa	„maso“	gaļa	miesa	„tělo“, „tělesnost“	kūnas
moka	„plat“, „mzda“		māka	„dovednost“	mokėjimas, sugebėjmas; meistriškumas
mokslininkas	„vědec“	zinātnieks	mākslinieks	„umělec“	menininkas, dailininkas
moša	„švagrová (sestra manžela)“	svaine (vīra māsa)	māsa	„sestra“	sesuo
nauda	„užitek“	labums	nauda	„peníze“	pinigai
nokti	„zrát“	briest	nākt	„dojít“, „dojet“	ateiti
nosis	„nos“	deguns	nāss	„nozdra“	šnervė
palikti	„nechávat“, „nechat“, „zůstat“		palikt	„zůstávat“, „zůstat“	padėti, pakišti, pastatyti
paltas	„svrchník“	metelis	palts	„louže“, „loužička“	klanas, balutė
pamatas	„základ“, „důvod“		pamats	„základ“, „podklad“	pagrindas, pamatas
pelkė	„bažina“	purvs	peļķe	„kaluž“, „louže“	klanas, bala
prasmė	„význam“, „smysl“	jēga, nozīme	prasme	„dovednost“	gebėjimas, mokėjimas
purvas	„bláto“, „špína“	dubļi	purvs	„bažina“	pelkė
skaistus	„jasný“, „čistý“	košs, tīrs	skaists	„krásný“, „hezký“	gražus
skaityti	„číst“	lasīt	skaitīt	„počítat“	skaičiuoti
skara	„šátek“	lakats	skara	„metlička“, „mop“, „lata (květenství)“	šluotelė
spalva	„barva“	krāsa	spalva	„peří“, „srst“	plunksna, plaukas
šokti	„skákat“, „tancovat“	dejot, dancot, lēkt	sākt	„začínat“	pradėti
taurė	„pohár“, „číše“, „kalich“	kauss, biķeris	taure	„roh (trouba)“	trimitas
turėti	„mít“, „muset“	(vyjadřuje se pádovou vazbou, resp. slovesným tvarem)	turēt	„držet“	laikyti
uola	„skála“	klints	ola	„vejce“	kiaušinis
valanda	„hodina“	stunda	valoda	„jazyk (řeč)“	kalba
valia	„vůle“	griba	vaļa	„volno“
veikalas	„výtvor“, „dílo“		veikals	„prodejna“	parduotuvė
vėl	„zase“	atkal	vēl	„ještě“	dar
vokti	„sklízet“, „chápat“		vākt	„sklízet“, „starat se (o děti, o zvířata)“
žandas	„tvář (líce)“		zods	„brada“
žilas	„šedý“, „sivý“	sirms	zils	„modrý“	mėlynas

S rozdílnou etymologií

litevský falešný přítel	český překlad	lotyšský překlad	lotyšský falešný přítel	český překlad	litevský překlad
ar	„nebo“, „zda“	vai	ar	„s“ (předložka „spolu“)	su
ir	„a“ (spojka)	un	ir	„je“ (3. osoba slovesa „být“)	yra
koks	„jaký“	kāds	koks	„strom“	medis
lenta	„prkno“, „deska“, „tabule“	dēlis, (spēles) galdiņš, tāfele	lenta	„stuha“, „páska“	kaspinas, juostelė
samana	„mech“	sūna	samaņa	„vědomí“	sąmonė
tiek	„tolik“	tik	tiek	„stává se“, „dostává se“	tampa, patenka
tik	„jenom“	tikai	tik	„tolik“	tiek

Falešní přátelé formální

Druhým druhem „falešných přátel“ jsou slova, která sice v obou jazycích nesou týž význam, ale v rámci mluvnice se odlišně chovají, tedy například se odlišně skloňují nebo časují, váží se s jiným pádem závislého jména apod. Rovněž tato slova jsou rozdělena do dvou tabulek — v první jsou slova, která pocházejí ze společného baltského základu (případně byla přejata v době, kdy litevština a lotyština ještě nebyly oddělené jazyky), tedy jejich odlišnost je způsobena rozdílným následným vývojem litevštiny a lotyštiny, ve druhé tabulce jsou slova, která byla přejata z jiných jazyků, tedy jejich odlišnost je způsobena rozdílnými již hotovými historickými okolnostmi a rozdílnými zákonitostmi, uplatňujícími se při přejímání cizích slov do jednoho a do druhého jazyka.

Společné baltské kmeny a prehistorické přejímky

litevsky		lotyšsky
anglis	femininum i-deklinace	ogle	femininum e-deklinace	„uhlí“, „uhel“
antradienis	maskulinum jo-deklinace	otrdiena	femininum a-deklinace	„úterý“
balsas	maskulinum o-deklinace	balss	femininum i-deklinace	„hlas“
giesmė	femininum e-deklinace	dziesma	femininum a-deklinace	„píseň“
ketvirtadienis	maskulinum jo-deklinace	ceturtdiena	femininum a-deklinace	„čtvrtek“
laivas	maskulinum o-deklinace	laiva	femininum a-deklinace	„loď“
lapas	maskulinum o-deklinace	lapa	femininum a-deklinace	„list“
ledas	maskulinum o-deklinace	ledus	maskulinum u-deklinace	„led“
lizdas	maskulinum o-deklinace	ligzda	femininum a-deklinace	„hnízdo“
molis	maskulinum jo-deklinace	māls	maskulinum o-deklinace	„hlína“
obuolys	maskulinum jo-deklinace	ābols	maskulinum o-deklinace	„jablko“
pasaulis	maskulinum jo-deklinace	pasaule	femininum e-deklinace	„svět“
penktadienis	maskulinum jo-deklinace	piektdiena	femininum a-deklinace	„pátek“
pirmadienis	maskulinum jo-deklinace	pirmdiena	femininum a-deklinace	„pondělí“
sapnas	maskulinum o-deklinace	sapnis	maskulinum jo-deklinace	„sen“
skala	femininum a-deklinace	skals	maskulinum o-deklinace	„louč“, „tříska“
šaknis	femininum i-deklinace	sakne	femininum e-deklinace	„kořen“
šeštadienis	maskulinum jo-deklinace	sestdiena	femininum a-deklinace	„sobota“
takas	maskulinum o-deklinace	taka	femininum a-deklinace	„stezka“, „pěšina“
trečiadienis	maskulinum jo-deklinace	trešdiena	femininum a-deklinace	„středa“
uostas	maskulinum o-deklinace	osta	femininum a-deklinace	„přístav“
vakarienė	femininum e-deklinace	vakariņas	plurál feminina a-deklinace	„večeře“

Novodobě přejatá slova

litevsky		lotyšsky
adresas	maskulinum o-deklinace	adrese	femininum e-deklinace	„adresa“
bilietas	maskulinum o-deklinace	biļete	femininum e-deklinace	„lístek“, „jízdenka“, „vstupenka“
citata	femininum a-deklinace	citāts	maskulinum o-deklinace	„citát“
detalė	femininum e-deklinace	detaļa	femininum a-deklinace	„detail“
evangelija	femininum a-deklinace	evaņģēlijs	maskulinum o-deklinace	„evangelium“
filmas	maskulinum o-deklinace	filma	femininum a-deklinace	„film“
grupė	femininum e-deklinace	grupa	femininum a-deklinace	„skupina“
karantinas	maskulinum o-deklinace	karantīna	femininum a-deklinace	„karanténa“
kinas	maskulinum o-deklinace	kino	maskulinum nesklonné	„kino“
muziejus	maskulinum u-deklinace	muzejs	maskulinum o-deklinace	„muzeum“
nata	femininum a-deklinace	nots	femininum i-deklinace	„nota“
perlas	maskulinum o-deklinace	pērle	femininum e-deklinace	„perla“
pudra	femininum a-deklinace	pūderis	maskulinum jo-deklinace	„pudr“
radijas	maskulinum o-deklinace	radio	maskulinum nesklonné	„rádio“, „rozhlas“
sinodas	maskulinum o-deklinace	sinode	femininum e-deklinace	„synoda“
universitetas	maskulinum o-deklinace	universitāte	femininum e-deklinace	„univerzita“