Arménština

Tato stránka je součástí úložiště:
► Arménština
Příslušnost: všeobecná

Tato stránka je určena pro shromažďování wikiverzitních i externích zdrojů o arménštině, využitelných pro vzdělávání a výzkum.

Základní informaceEditovat

Ա ա	Բ բ	Գ գ
Դ դ	Ե ե	Զ զ
Է է	Ը ը	Թ թ
Ժ ժ	Ի ի	Լ լ
Խ խ	Ծ ծ	Կ կ
Հ հ	Ձ ձ	Ղ ղ
Ճ ճ	Մ մ	Յ յ
Ն ն	Շ շ	Ո ո
Չ չ	Պ պ	Ջ ջ
Ռ ռ	Ս ս	Վ վ
Տ տ	Ր ր	Ց ց
Ւ ւ	Փ փ	Ք ք
Օ օ	Ֆ ֆ	Եւ և

Arménština má dvě standardizované varianty — východoarménštinu, jíž mluví Arméni na Kavkaze, a západoarménštinu, jíž mluví přibližně Arméni v Turecku a v Sýrii. Obě varianty se liší zejména výslovností některých písmen (բ, գ, դ, ծ, կ, ձ, ճ, պ, ջ, ռ, տ), drobné rozdíly jsou pak ve slovní zásobě a frazeologii. Protože přibližně tři čtvrtiny mluvčích připadá na východoarménštinu, kterážto je navíc úředním jazykem Arménie, míní se arménštinou zpravidla primárně východoarménština.

Článek na Wikipedii
Základní informace na Omniglot.com (en)
Armenian Language Resources — základní informace o arménštině a jejím vývoji (en)

Arménská abecedaEditovat

Arménština se zapisuje písmem, jež pro ni vytvořil svatý Mesrop počátkem 5. století. Klasická abeceda obsahuje 36 znaků, jež mají zároveň číselný význam (1–9, 10–90, 100–900, 1000–9000). K těmto znakům byly později doplněny օ a ֆ pro zápis cizích slov. Mezi znaky se někdy započítává i և, ustálená spřežka ե a ւ. Tyto tři znaky číselný význam nemají.

Tabulka vpravo (čtena po řádcích shora dolů) obsahuje velká a malá arménská písmena v jejich abecedním pořadí (písmena jsou zapsána jako znaky Unicode, tedy je možno je podle potřeby z tabulky i kopírovat). Spřežka և se jako velké písmeno zapisuje oddělenými znaky (Եւ, případně Եվ). V abecedě se řadí buď jako kombinace obou písmen (tedy slova začínající na և jsou pak mezi slovy začínajícími na ե), nebo jako samostatné písmeno mezi ք a օ.

Projekty na WikiverzitěEditovat

Zde by bylo vhodné ještě něco doplnit.

Další wikiprojektyEditovat

Učebnice arménštiny na anglických Wikiknihách

Studijní zdroje na webuEditovat

Rozcestníky a úložiště zdrojůEditovat

Armenian House — sbírka textů o Arménii, arménské kultuře a historii, a trochu i o arménštině (hy) (en) (ru)

Jazykové nástrojeEditovat

Online arménská klávesnice (možnost psaní z klávesnice v arménském rozložení)
Online arménská klávesnice (možnost psaní z klávesnice v českém rozložení)
Online arménská klávesnice (východoarménské, západoarménské a fonetické anglické rozložení, možnost přímého přenosu textu do Googlu a na Twitter)

Online mluvnice a obecná jazyková pojednáníEditovat

Jasmine Dum-Tragut, Armenian : Modern Eastern Armenian (Amsterdam, Philadelphia, 2009) (en)
Heinrich Hübschmann, Armenische Etymologie (Leipzig, 1897) (de)

Online slovníkyEditovat

Arménsko-anglický a anglicko-arménský slovník
Základní fráze na Omniglot.com (en)
Základní fráze na Omniglot.com (západoarménština) (en)
Arménské fráze pro cestu do Arménie (en)
Česko-arménská konverzace (Čepková) — minikonverzace v PDF k vytisknutí jako sešitek