Zaměstnávání/Studium výzkumem/Juandev

Zde by bylo vhodné ještě doplnit odpovědi za níže uvedené otazníčky.

Problém 1: Typy smluv

• DPP = Dohoda o provedení práce
  • je max. 300 hodin za rok (u jednoho zaměstnavatele, těch ale může mít zaměstnanec x)
  • každý měsíc zaměstnanci strhnu 15 % a pošlu to státu
  • vyjímkou je případ, že zaměsnanec podepíše Prohlášení poplatníka (růžovej papír, podepisuje se na měsíc) a slevy se pak mohou sčítat (?)
    1. každý (2014): 24 840 Kč/rok, 2 070 Kč/měsíc
    2. student do 26 let (2014): 4 020 Kč/rok, 335 Kč/měsíc
    3. invalida prvního a druhého stupně (2014): 2 520 Kč/rok, 210 Kč/měsíc
    4. invalida |třetího stupně (2014): 5 040 Kč/rok, 420 Kč/měsíc
    5. ZTP/P (2014): 16 140 Kč/rok, 1 345 Kč/měsíc
  • pokud si vydělá do 10.000 Kč/měsíc platím pouze 15% daň, pokud nad 10.000 Kč/měsíc musím mu platit zálohy na pojištění:
    1. sociální
    2. zdravotní
    3. nemocenské
  • minimální mzda 50,60 Kč/hod
  • na konci roku, bych měl vydat potvrzení o příjmu
  • pokud má zaměstnanec více DPP měl by sám na konci roku podat daňové přiznání
  • pokud má zaměsnanec malý příjem, může se mu zaplacená záloha na daň vrátit
• SoD
  • pokud člověk nemá práci může si na SoD vydělat 15.000 Kč/rok a nedanit
  • uplatní se i pro lidi, co si daň a pojištění sami zaplatí - např. ŽL = živnostenský list
    • fakturuje mi odpracované
    • většinou 60 % výdajový paušál a 3700/měsíčně na zdravotní a sociální pojištění

Zdroje

• http://www.jakpodnikat.cz

Problém 2: Náležitosti DPP

w:Dohoda o provedení práce
Vzor: dohoda o provedení práce

Problém 3: ŽL, DPP nebo outsoursing?

Cílem tohoto problému je najít výhody a nevýhodu ŽL, DPP a outsourcingu (tedy práci zajistí jiná právnická osoba). Vlastní zaměstnance vyhazuji považujíce to ve finančním smyslu za úplně nevýhodné. Nicméně na druhou stranu, některé aspekty vlastních zaměstnanců jsou zahrnuty v části DPP.

ŽL

=ŽIVNOSTENSKÝ LIST -stojí to na začátku 1000 Kč si ho založit (nebo 0, pokud se přidává živnost)
-v průběhu roku si hlídám peníze a vystavuji faktury
+na druhou stranu se dá tohle dobře zautomatizovat
-musím platit vždy sociální a zdravotní pojištění
+když nejsou zakázky, mohu si přerušit a přihlásit se na pracák --> pojištění za mě začne platit stát
+mohu pracovat pro libovolný počet zaměstnavatelů a snáze je měnit
-pokud vydělám hodně málo, pak se to nevyplatí: 3 646 Kč/měsíc (2014) je pojištění --> to musím platit i když vydělám 0
+pokud vydělám průměrně méně, pak se to vyplatí: zaplatím min. pojištění, nezaplatím daně a nic jiného
+pokud vydělám průměrně více, pak se to také může vyplatit: sice se mi zdvihne pojištění, ale mám slevu na dani a zisk mohu dělit
+pokud vydělám hrozně moc peněz, pak mohu zisk dělit mezi rodiné příslušníky, zvážit založení SRO, ale stát mi nešroubuje pojištění do nekonečné výšky

Čili z pohledu toho, kdo peníze dává je tohle velmi jednoduchý způsob. S živnostníkem se uzavřes SoD, která řeší to jak bude práce vykonána (a může řešit i případné pokuty, nápavy a pod.). Po výkonu práce je živnostníku odeslána odměna. Odměnu si může dát zadavatel do nákladů.

Z pohledu živnostníka závisí na tom, jestli si živnostník sežene dost dobře placené práce. Pokud ano, nemá asi cenu setrvávat např. na dávkách za chudého studenta nebo invalidy. Pokud ale mám živnotí strategii, že jsem troska nebo sociální parazit, pak určitě ŽL ne. Samozřejmě je to pro mne krok do neznáma, nevím co vše musím, neumím papírovat a hlavně mohu mít problém si sehnat peníze.

DPP

Práce na DPP je vhodným přivýdělkem, ovšem obsahuje několik možností

1. mám jednu DPP
   1. vydělávám max 10.000 Kč/měs, protože zaměstnavatel za mě nechce platit pojištění
2. mám více DPP
   1. na jednom vydělávám max. 10.000, na dalších 8.500 --> pro mě tedy výhodné. Otázka je jestli je to reálné. Rozhodně je to nevýhodné pro zaměstnavatele, kterému furt utíkáte k jiné práci, nemůže vás zaměsnat na víc jak 300 hodin týdně. Když budete dělat 15 hodin, 6 dní v týdnu po celý měsíc, je to 360 hodin. Znamená to:
      1. jeden zaměstnavatel za 10.000, druhý za 10.000 - toho prvního ale nemůžete použít v následném měsící, protože se mu vyčerpají hodiny a vy musíte hledat jiného. Tak to bude každý měsíc a v průběhu roku vystřídáte 13 zaměstnavatelů. Navíc neviděláte těch hypotetických 30+. Leda by hodinová sazba u jednoho zaměstnavatele byla 10.000 Kč.

--Juandev (diskuse) 2. 8. 2014, 10:55 (UTC)