Wikiverzita:Podstránky

Wikiverzita:Podstránky

ÚvodEditovat

Datový model běžných stránek na projektech nadace Wikimedia, které běží na SW MediaWiki (a stejně tak i na jiných Wiki) , má plochou, lineární strukturu, která se dá vyjářit modelem hashovací tabulky: klíčem je jméno stránky a hodnotou je její obsah. V tomto uspořádání jsou všechny stránky na jedné úrovni a dá se na ně jednoduše odkazovat jejich názvem.

Naproti tomu možnost tvorby podstránek nabízí možnost alternativního modelu, kterým je hierarchická struktura, analogická hierarchické struktuře adresářů, jakou známe například z organizace souborů v souborovém systému. U většiny ostatních projektů nadace Wikimedia je konfigurace MediaWiki taková, že umožňuje vytváření podstránek pouze u stránek z uživatelského jmenného prostoru; naproti tomu u projektu Wikiverzita je tato možnost povolena i u stránek hlavního jmenného prostoru.

Tato možnost by se však neměla bezdůvodně nadužívat. Proto níže uvedeme důvody, ve kterých má používání podstránek smysl.

Podobnosti a rozdílyEditovat

CestaEditovat

Podstránky jsou po formální stránce velmi podobné běžným stránkám s tím, že jméno podstránky je tvořeno celou cestou. Jednotlivé úrovně hierarchiceké struktury jsou odděleny lomíntky. Naopak řečeno, kdekoliv použijeme v názvu stránky lomítko, je část před lomítkem interpretována jako cesta. Pokud bychom tedy nějakou stránku nazvali například alfa/1, pak je taková stránka chápána jako podstránka stránky alfa, a to i v případě, že stránka alfa ještě ani neexistuje: Pokud stránku alfa vytvoříme až dodatečně, stane se automaticky stránka alfa/1 její podstránkou.

OdkazyEditovat

Odkazy nahoruEditovat

Odkaz na nejbližší nadřazenou (tedy rodičovskou) stránku je vytvářen automaticky v záhlaví každé pod stránky, takže není nutné jej explicitně vytvářet. Pokud je ale v průběhu textu vhodné takový odkaz vytvořit, pak jej vytovříme jednoduše jako [[/..]]. Pokud potřebujeme odkaz o dvě úrovně výše, pak to bude [[/../..]]. Atd.

Odkazy dolůEditovat

Odkazy směrem dolů (na podstránky) vytváříme tak, že za lomítko uvedeme jméno podstránky, případně zbývající část cesty. Na stránce alfa tudíž vytvoříme odkaz na podstránku alfa/1 tak, že uvedeme pouze [[/1]]. Pokud chceme odkázat na podstránku o několi úrovní níže, např. na alfa/1/a pak na stránce alfa uvedeme pouze [[/1/a]].

Odkazy vedleEditovat

Z podstránky alfa/1 je možné odkázat na vedlejší podstránku alfa/2 pomocí odkazu [[../2]].

Odkazy šikmoEditovat

Z podstránky alfa/1 je možné odkázat na podstránku alfa/2/b pomocí odkazu [[../2/b]].

Podobně z podstránky alfa/1/a je možné odkázat na podstránku alfa/2 pomocí odkazu [[../../2]].

A tak podobně, výše znázorněná pravidla lze vhodně kombinovat.


KategorieEditovat

Musíme si pamatovat, že kategorie podstránek se nevytvářejí automaticky podle kategorie nadřazených stránek, ale je nutno je uvádět na každé podstránce zvlášť. Poskytuje to možnost, že se kategorie podstránek bude (v odůvodněných případech) lišit od kategorie nadřazené stránky.

Vzhledem k tomu, že (zvlášť při větším počtu podstránek) mohou být podstránky podle stromu kategorií obtížně dohledatelné, doporučuje se mateřské stránce i jejím podstránkám vyhradit zvláštní kategirii.

Je nutno si uvědomit, že strom kategorií vytváří hierarchickou strukturu podobně, jako samy podstránky, a přitom obě tyto struktury nemusí být identické. Při špatně navržené struktuře vytvářených podstránek či příslušných kategorií snadno dojde ke zmatení a těžké orientaci. Proto je zde na místě obzvláštní opatrnost.

DůvodyEditovat

Z výše řečeného vyplývá, že vytváření podstránek by nemělo být zcela libovolné a také by němělo nahradit běžnou lineární strukturu jmenných prostorů. Jaké jsou tedy hlavní důvody, kdy je na místě vytváření podstránek?

Délka stránkyEditovat

Na wikipedii a podobných projektech mají encyklopedická hesla určitou optimální délku: velice krátké články jsou označeny jako pahýly či subpahýly anaopak velmi dlouhé články ztěžují orientaci a mohou mít problémy při prohlížení. Naproti tomu na Wikiverzitě mohou mít své místo jak velmi krátké, tak velmi dlouhé stránky. Lze si představit např. stránku, která bude obsahovat např. jedno krátké slovo ano jako odpověď ně nějakou testovou otázku, a na druhé straně nějaké vědecké pojednání může být velmi rozsáhlé. V obou případech se nabízí řešení formou podstránek:

Členění dlouhých stránekEditovat

Jednu obsáhlejší práci můžeme rozčlenit na podstránky, které se budou jmenovat např.:

  • Název práce/1. Úvod
  • Název práce/2. Rešerše

... atd. Je jasné, pokud bychom nepoužili podstránky, ale obyčejné stránky, které bychom nazvali 1. Úvod, 2. Rešerše, pak takové názvy nebudou říkat nic o tom, o jaký úvod se jedná, a navíc budou blokovat název pro všechny jiné úvody všech dalších prací.

Podstatné je, všimnout si, že úplný název takové stránky zní Název práce/1. Úvod a jenom v tomto spojení dává jasný a logický smysl. A přitom odkazovat na kapitolu s úvodem lze z jiných podstránek jednoduše, aniž bychom museli explicitně pokaždé uvádět celý název práce. Má to logiku.

Slučování krátkých stránekEditovat

Je možno si představit stránku s názvem Úkol: x^2 = 1, u které budou uživatelé vyzváni, aby si ji sami vyřešili a teprve pak si zkontrolovali svoje řešení s ukázkovým řešením. Pak stránka s jedním kořenem rovnice by obsahovala pouze číslo 1 a stránka s druhým kořenem číslo -1. V tom případě může být vhodné, vytvořit podstránky s úplnými názvy Úkol: x^2 = 1/1. kořen a Úkol: x^2 = 1/2. kořen.

Úlohy a příkladyEditovat

Výše uvedený příklad je příkladem toho, jak např. jedna úloha může mít více různých řešení. I to samo je příkladem možného využití podstránek. Je možné si představit například úlohu, jak najít nejkratší, nejrychlejší, nejkrásnější, nejlevnější či nejdelší cestu z místa A do místa B. Podstránky z různými řešeními se potom můžou jmenovat např:

  • Cesta z A/rovně/vlevo/vpravo/B
  • Cesta z A/vpravo/vlevo/rovně/B
  • Cesta z A/vpravo/rovně/vlevo/B

... atd.

DatabázeEditovat

Některé stránky můžou mít určitou strukturu, která bude analogická nějakým databázovým záznamům. Je nutno mít na paměti, že takové stránky můžou být např. předmětem zájmu některých specializovaných botů a tak je nutné stanovit si při jejich vytváření určitá pravidla a ta pak striktně dodržovat.

Například je možné tvořit stránky, obsahující databázi piv. Z logiky věci vyplývá, že každé pivo bylo uvařeno v nějakém pivovaře, který může vařit různá piva, a tak k identifikaci piva může sloužit název pivovaru a název vařeného piva. Přitom např. světlé pivo a pšeničné pivo můžou vařit různé pivovary a pokaždé se bude jednat o různé pivo. Proto má logiku použít pro názvy piv strukturu podstránek s názvy, např.:

Jména uživatelů v cestěEditovat

Je možné vložit do cesty i jméno uživatele. Např. Je možné si představit, že úlohu o nejkratší cestě budou samostatně řešit uživatelé Kychot a Juan, takže jejich řešení nalezneme na stránkách s názvy:

  • Cesta z A/do B/nejkratší/Kychot
  • Cesta z A/do B/nejkratší/Juan

Je možné si představit, že stránka Cesta z A/do B/nejkratší/Kychot bude pak bsahovat odkaz (či redirect) na stránku Cesta z A/rovně/vlevo/vpravo/B a stránka Cesta z A/do B/nejkratší/Juan odkaz či redirect na stránku Cesta z A/vpravo/vlevo/rovně/B. Každý z učivatelů tedy může uvádět svoje vlastní řešení problému.

V uvedených případech jméno uživatele v cestě či názvu stránky indikuje, že se jedná o podstránku uživatele, kterou by měli ostatní uživatelé respektovat a neměli by do jejího obsahu svévolně zasahovat. I když se ukáže, že řešení uživatele Juana bylo správné a Kychotovo mylné, neměli by ostatní uživatalé opravovat Kychotovo řešení. (Ale je možné např. na stránce Diskuse: Cesta z A/do B/nejkratší/Kychot upozornit.)

Je možné si ale představit i stukrutu podstránek ve tvaru:

  • Cesta z A/Kychot/do B/nejkratší
  • Cesta z A/Kychot/do B/nejdražší
  • Cesta z A/Kychot/do A/nejdelší

... atd. Zde je znázorněno, že všechny podstránky, následující v cestě za Cesta z A/Kychot, patří uživateli Kychot a měly by se na ně vztahovat podobná pravidla etikety, jaká se vztahují např. na ostatní osobní stránky uživatele ve jmenném prostoru User:.