Wikiverzita:Archiv/Wiki-Wiki/2
O autorech
Tento časopis je dílem komunity Wikiverzity. Pokud někde časopis citujete můžete použít citaci v takovém tvaru, kdy autorem je Wikiverzita, nebo přispěvatelé Wikiverzity.
O licencích a autorském právu
Text je dostupný pod podmínkami licence GNU Free Documentation License obrázky a ikonky pak pod různými licencemi. Pokud byste chtěli časopis šířit mimo oficiální projekty Wikimedia Foundation je třeba se řídit licenčními podmínkami.
Skript (film) - úvod
Skript (filmová profese)
V závěrečných titulcích českého filmu naleznete mimo jiných i funkci Skript. Když se zeptáte někoho, kdo nepracuje u filmu, co dělá skript, většinou dostanete váhavou odpověď typu: „No, hlídá, aby to navazovalo“. Když budete hodně naléhat, někdo možná ještě přihodí: „Když jako někdo ztratí čepici, tak aby ji už v dalším záběru neměl.“ Takže odcházíte s pocitem, že skript hlídá to, aby TO navazovalo, ale přesně CO, to nevíte. Přiznám se, že nevím spoustu věcí o pracovní náplni jiných povolání, ale to je tím, že nejsou tak vidět. Film je „na očích“ a přesto je víc zahalen tajemstvím. Filmoví tvůrci, stejně jako kouzelníci, vytvářejí iluzivní svět.
České „skript“ je z anglického „script“, jinak také „screenplay“, což znamená scénář. Práce skriptu u českého filmu tedy zahrnuje „continuity“ a „script supervisor“ amerického filmu. Continuity se zabývá kontinuitou (tzn. návazností) a script supervisor (takový dozorce scénáře) hlídá a zaznamenává změny ve scénáři. Je celkem logické, proč v Čechách máme pouze skript. Film v Čechách má odlišný (rozuměj úsporný, rodinný, regionální atd.) charakter výroby.
Skriptky (ženský rod proto, že tuto úlohu u filmu nejčastěji zaujímají ženy) označují režiséra za Boha, sebe za Svatého Petra. Osobně vidím režiséra jako vrchního inspektora (pracuje podobným způsobem, stejně jako shodně využívá lidské zdroje) a skript jako soukromého detektiva (pátrá sám tam, kam policie nemůže a leckdy dojde k zajímavým výsledkům). Ve své podstatě je to přesné, ale je třeba dodat, že u filmu mají všichni svůj konkrétní význam, neméně důležitý, a selhání kohokoliv se na filmu odrazí.
Vybavení skriptu
editovatPracovní pomůcky
editovat- rozkládací židlička střední velikosti – musí se dát rozložit všude i ve stísněných prostorách
- taška přes rameno s kapsami – na rozrůstající se skriptový scénář, balík tužek (fluktuace tužek)
- stopky nepípací – měření hereckých zkoušek, délky jednotlivých záběrů
- vícebarevné propisovací tužky – označení jednotlivých jetí záběru
- protialergická náplast úzká – na potrhané dírkování skriptového scénáře
- karabina – na tapy, náplasti, tužky
- kapsové kalhoty nebo zástěra s kapsami – na tužky, zápisník, gumy, sešívačku, sponky apod.
- mini sešívačka – přichycování skriptreportů k sobě, cinematographic breakdowns k jednotlivým scénám apod.
- kancelářské sponky – pro pořádek ve scénáři (co je natočené a co není)
- euroobaly – na denní dipozice, složky a skript reporty
- čisté bílé papíry dírkované – na záznamy k jednotlivým scénám, vkládá se do skriptového scénáře
- script reporty – předtištěná zpráva o negativu
- lepidlo na papíry – na přilepování videoprintů a poznámek
- polaroid nebo digitální foťák – nafocení scény (i po natáčení – možnost přetáček), situace záběru
- laptop – není nutný, ale pro skript praktický – stahovaní fotek, přiřazování k jednotlivým scénám apod.
- sluchátka – k odposlechu dialogu
- pevná spona – na scénář, když je větrno
Fyzické a mentální předpoklady
editovat- dobrá paměť – dlouhodobá (dotáčky k obrazům i po měsicí), krátkodobá (situace z protipohledu), fotografická (pátá paní v komparzu měla sponku za levým uchem a teď před šestým jetím jí tam nemá), sluchová (co bylo za dialog v 46. obraze?)
- pečlivost – poznámky k jednotlivým obrazům, záběrům, jetím, návaznosti kostýmů, masek, technické věci. Skript si vede poznámky ke všemu – všichni se ho na všechno ptají doslova a do písmene.
- výdrž – natáčecí den pro skript začíná snídání (poslouchá plány režiséra a kameramana na den), natáčecí den obvykle trvá 12 hodin, pro skript 18 hodin – po natáčení sedne, přepíše skript reporty (zprávy o negativu), připraví se na následující den (založí si ve scénáři scény, které se budou točit, vypíše si, co je nutné nejvíc sledovat, zkontroluje číslování záběrů)
- optimistická nálada – skript nevede hádky, nepropadá ponorkové nemoci (při 40 dnech natáčení se obvykle dostaví 2x), snaží se zjistit a vyřešit příčinu problému, popřípadě vysvětlit, jak k dané situaci došlo.
- dobrý zdravotní stav – skript nesmí onemocnět! Je jediný, kdo má přehled o tom, co je natočené, jak se čísluje, na co se navazuje. Obvykle se v jeho poznámkách nikdo nevyzná. Ale dobrý skript vede poznámky tak, aby se v nich případě potřeby vyznal i amatér.
Oblečení
editovatU filmu se obléká v zásadě praktickým způsobem. Točí se zimní exteriéry na horách? Silné ponožky, kvalitní zimní obuv, termoprádlo (nohavice, spodní, tílko), druhá vrstva, popřípadě třetí vrstva – nejlépe podle doporučení výrobce daného prádla). Kalhoty, bunda, čepice, rukavice, šála. Značkové oblečení zajistí dostatečné pohodlí a přijatelný vzhled (např. Moira, Northface atd.). Je si třeba uvědomit, že natáčení je zdlouhavé a s prostoji. Je nepříjemné točit exteriéry v 5 stupních, když prší, fouká vítr a stát v tom celý den. Ujištuji, že ani pláštěnka není velká spása. Na natáčení je třeba vyvarovat se pestrému a světlému oblečení (odráží se), zapomeťe na žlutou, červenou. V každém případě jsou informace o počasí během natáčení velmi praktické a podcenit tento fakt se nevyplácí.
Celou verzi knihy Skript (film) si můžete přečíst na adrese http://cs.wikibooks.org/wiki/Skript_(film).
Rozhovor s Aktronem na téma Wikizprávy
Wikizprávy jsou poměrně nový projekt. Anglická Wikinews vznikla už v listopadu 2004. České Wikizprávy začaly vznikat od 26. prosince 2007 na Inkubátoru (http://incubator.wikimedia.org) a 26. května 2008 v 08:42 SELČ se Wikizprávy přesunuli na současnou doménu (http://cs.wikinews.org).
- Co jsou to Wikizprávy?
První stránkou, kterou jsme jako tvůrci měli na Wikizprávách založit (já a Orange.man) byl "manifest Wikinews", který by čtenářům vysvětlil základní kritéria projektu. Jde tedy o to, že rozšířený a vyzkoušený systém media-wiki se použije pro zpravodajský projekt tak, jako se použil pro encyklopedii samotnou. Jenom s tím rozdílem, že místo článků jsou v hlavním jmenném prostoru jednotlivé zprávy, a to tak, jak to známe z normálních zpravodajských serverů.
- Jaké je jejich poslání?
Bylo by asi naivní si myslet, že posláním Wikizpráv je vytlačit zavedené zpravodajské kanály. K tomu samozřejmě nedojde a ani nemůže. Proto musí Wikizprávy nabídnout něco jiného. A to věřím že jsou schopné - jedná se o zapojení uživatelů do tvorby zpravodajství, což nikde jinde možné není (i když je pravda že některé zpravodajské portály se k tomu zavedením blogů začínají blížit) a samozřejmě dodržení jistých pravidel, která zajistí skutečnost, že se Wikizprávy nestanou nástrojem propagandy, reklamy, politických kampaní a budou vskutku užitečné.
- Co bude nabízet česká verze a kde ji čtenáři najdou?
Česká verze bude nabízet to, co čeští čtenáři a editoři napíší, nic víc, nic míň. Pokud někdo chce dělat zprávy o Římskokatolické církvi a jejím aktuálním dění v republice, tak pokud dodrží nezbytné minimum, tak se domnívám že není problém. Spíš na případnou kritiku o nevyváženosti bych se zaměřil na tvůrčí svobodu - nikdo nemá nařízeno psát o něčem nebo nějak. Ba co víc, narozdíl od Wikipedie zde nedochází k vyčerpávání témat, takže zprávy mohou stále přibývat
V současné době čtenáři Wikizprávy najdou na adrese http://incubator.wikimedia.org/wiki/Wn/cs , po skončení žádosti a přidělení vlastní domény bude odkaz trochu jednodušší - cs.wikinews.org.
- Co vás vlastně vedlo k založení Wikizpráv? Vždyť na internetu je již zpravodajských serverů spousta.
Hlavním důvodem pro založení nového projektu je právě skutečnost, že témat je mnoho a že informovat lze o čemkoliv. Že se člověk může vymanit ze současného stereotypu.
- Co bylo při vývoji české verze nejobtížnější?
Nejobtížnější je získat nové uživatele. Protože ti jsou logicky skeptičtí k něčemu novému a neozkoušenému. Spoustu lidí vidělo Wikipedii a řekli si že je dobrá protože vědí, že už něco dokázala. Wikizprávy ne.
- Kdo všechno může na Wikizprávy přispívat?
Kdokoliv, kdo bude mít zájem dělat zpravodajství.
- Aktrone, ty jsi původně začínal na Wikipedii. Edituješ tam ještě?
Popravdě řečeno fascinace jistou subkulturou a přehodnocení některých mých názorů a postojů vedly do velké míry k utlumení mojí aktivity na Wikipedii, včetně odstoupení z pozice správce. Nemyslím si, že bych ale z Wikipedie nějak odešel, a už vůbec ne definitivně. Editacím článků se v současné době samozřejmě věnuju, snažím se ale Wikipedii používat tak, aby více přinesla i mně. Tj., překlady, zajímavá témata a ne sledování a hlídání aktuálního dění ve snaze zastavit nápory útočníků. Na tohle už věřím je tu další generace správců.
Texty z Wikizdrojů - Ondřej Palák: Palte oběť!
Odzvonili na klekání,
ticho, mrtvo kol a kolem —
bloudím, těkám pustou plání —
sám a sám tu se svým bolem!?
Se mnou láska k vlasti čistá — —
Oj, to kříž zde, obraz Krista!?
Padám zbožně na klekátko:
„Pomoz bratrům, Spasiteli,
a ty jeho svatá matko,
dej, by více neslzeli.
Bože mocný, Bože svatý,
rozdrť pouta, zahub katy!“
Mrtvo zas. — Kol jako hroby —
stírám vřelou slzu s tváře.
„Lid tvůj vstane již z poroby!
Noste oběť na oltáře:
Jeden krev a druhý štěstí
musí vlasti v žertvu nésti!“
Zdroj: http://cs.wikisource.org/wiki/Palte_oběť!
Wikimedia Foundation Inc. je nadace, která spravuje projekty Wikipedie, Wikislovník, Wikicitáty, Wikiknihy, Wikizdroje, Wikimedia Commons, Wikizprávy a Wikiverzita. Byla založena 20. června 2003 Jimmy Walesem jako nezisková organizace podle zákonů státu Florida (USA).