Výslovnost/švédština
Následující tabulky slouží ponejvíce pro potřeby Wikislovníku. Podrobné informace naleznete na Wikipedii: mezinárodní fonetická abeceda – IPA.
Samohlásky
editovatIPA | Příklad | Ukázka |
---|---|---|
ɑː | mat IPA: [mɑːt] | |
uː | bot IPA: [butː] | |
ʉː | ful IPA: [fʉːl] | |
oː | mål IPA: [molː] | |
eː | hel IPA: [helː] | |
iː | sil IPA: [siːl] | |
yː | syl IPA: [syːl] | |
ɛː | häl IPA: [hɛːl] | |
øː | nöt IPA: [nøːt] |
IPA | Příklad | Ukázka |
---|---|---|
a | matt IPA: [matː] | |
ʊ | bott IPA: [bʊtː] | |
ɵ | full IPA: [fɵlː] | |
ɔ | moll IPA: [mɔlː] | |
ɪ | sill IPA: [sɪlː] | |
ʏ | syll IPA: [sʏlː] | |
ɛ | häll IPA: [hɛlː] | |
ø | nött IPA: [nøtː] |
Poznámky
editovat- Psané krátké <e> a <ä> se ve standardní švédštině a ve většině švédských nářečí vyslovují stejně: [ɛ]. Před /r/ se vyslovují otevřeně jako [æ]/[æː]. Podobně je před /r/ otevřenější výslovnost psaného <ö>: [œ]/[œː]. Otevřenější výslovnost se realizuje i při retroflexní asimilaci skupin /rd, rl, rn, rs, rt/ (viz dále).
- Psané <o> se v dlouhé pozici obvykle vyslovuje [uː], někdy však [oː]. V krátké pozici se většinou vyslovuje [ɔ], někdy však také [ʊ]. Jednotná pravidla pro tuto výslovnost nejsou.
Souhlásky
editovatIPA | Příklad | Ukázka |
---|---|---|
p | pol IPA: [puːl] | |
b | bok IPA: [buːk] | |
t | tok IPA: [tuːk] | |
d | dop IPA: [duːp] | |
k | kon IPA: [kuːn] | |
g | god IPA: [guːd] | |
f | fot IPA: [fuːt] | |
v | våt IPA: [voːt] | |
s | sot IPA: [suːt] | |
ɧ | sjok IPA: [ɧuːk] | |
ɕ | kjol IPA: [ɕuːl] | |
j | jord IPA: [juːɖ] | |
h | hot IPA: [huːt] | |
r | rov IPA: [ruːv] | |
l | lov IPA: [loːv] | |
m | mod IPA: [muːd] | |
n | nod IPA: [nuːd] | |
ŋ | lång IPA: [lɔŋː] |
Poznámky
editovat- Foném /ɧ/ (sje) se vyslovuje v různých oblastech různě. Výslovnost kolísá mezi [x] a [ʃ]. Výslovnost jako české <š> není chybou.
- Foném /ɕ/ se vyslovuje jako polské <ś> [ɕ] nebo <ć> [tɕ]. V českých přepisech se obvykle používá [č].
- Ve skupinách /rd, rl, rn, rs, rt/ běžně (i když ne vždy) dochází ke splývání na retroflexní [ɖ, ɭ, ɳ, ʂ, ʈ], jako např. ve slově jord [juːɖ] ( jord? • info). Výslovnost skupiny /rs/ se při asimilaci blíží polskému <sz>.
Výslovnost skupin odlišná od češtiny
editovatPísmeno nebo skupina písmen |
Výslovnost | Poznámka |
---|---|---|
c | s | před e, i, y, ä, ö |
k | v ostatních případech | |
ch | ɧ | v cizích slovech; och [ok:] |
ck | k | píše se místo kk |
dj | j | na začátku slov |
g | j | před e, i, y, ä, ö v přízvučných slabikách |
g | v ostatních případech | |
gj | j | na začátku slov |
gn | ŋn | na konci slabik |
h | h | neznělé |
hj | j | na začátku slov |
k | (t)ɕ | před e, i, y, ä, ö v přízvučných slabikách |
k | v ostatních případech | |
kj | (t)ɕ | |
lj | j | na začátku slov |
lg | lj | na konci slov |
ng | ŋ | |
rg | rj | na konci slov |
sch | ɧ | |
sj | ɧ | |
sk | ɧ | před e, i, y, ä, ö v přízvučných slabikách |
sk | v ostatních případech | |
-tion -ssion |
ɧu:n | |
tj | (t)ɕ | |
xj | kɧ | |
z | s |
Odkud čerpat informace
editovatVztah mezi písmem a výslovností ve švédštině je poměrně pravidelný. Přesto jsou výjimky relativně časté. Je proto vhodné výslovnost neodhadovat, ale držet se při přepisu slovníků. V současnosti prodávané švédsko-české slovníky výslovnost neuvádějí. Uváděl ji Švédsko-český slovník autorů Koževnikové, Kejzlara a Frydicha, dvakrát vydaný v letech 1966 a 1970. Je možné využít internetový slovník Folkets lexikon, který je založený na slovníku Lexin, vytvořeném švédskou Jazykovou radou (Språkrådet). Ten však již není v současnosti veřejně přístupný.
Je však třeba mít na paměti, že uvedený slovník je tvořen především pro švédské uživatele, a proto uvádí přepis výslovnosti podle švédských zvyklostí:
Lexin | a: | är | ä:r | å | å: | c | e | i | ng | o | o: | ö | ö: | ör | ö:r | r_d | r_l | r_n | r_s | r_t | sj | u | u: | y |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
IPA | ɑː | ær | æː r | ɔ | oː | (t)ɕ | ɛ | ɪ | ŋ | ʊ | uː | ø | øː | œr | œːr | ɖ | ɭ | ɳ | ʂ | ʈ | ɧ | ɵ | ʉː | ʏ |
Tzv. 2. intonace se ve slovníku vyznačuje dvojkou jako horním indexem v místě přízvuku.
Standardní výslovnost švédštiny není jednotná. Mohou se v ní uplatňovat regionální vlivy. Slovníky obvykle uvádějí středošvédský standard (Stockholm a okolí). Zvukové nahrávky proto nemusejí zcela odpovídat uváděnému přepisu.