Analýza EMG u myofasciálních trigger-pointů editovat

Podstránky:

Myofasciální syndrom je nejčastější příčinou bolesti v zádových a jiných svalů, sužující stále větší část obyvatelstva. Bolest bývá soustředěna do určitých bodů, zvaných trigger-pointy (TP). Tyto body se nacházejí v průsečíku patologicky kontrahovaných svalových vláken a ploténkové zóny, procházející napříč svalem; mohou být aktivní (tj. bolestivé samy o sobě) anebo latentní (bolestivé při palpaci, při které cítíme zatvrdlý uzlík postižených svalových vláken). Hypoteticky se na vzniku těchto bolestí podílí narušené pohybové vzorce, jejichž náprava je např. součástí Vojtovy metody. Další řada terapeutických technik (masáže, akupunktura aj.) působí přímo na tyto spouštěcí body.

Jinou možností, které se věnujeme, je terapeutické působení na latentní bod (B), který je součástí pohybového vzoru, zahrnujícího i bolestivý (aktivní) bod (A). Naší otázkou je, zda se terapeutické působení na bod (B) projeví i v bodu (A) způsobem, který je možno objektivizovat. Jednou z možností je sledování EMG v aktivním bodě.

Samotné publikace, popisující EMG aktivitu v aktivním bodě, se liší. Zatímco někteří autoři referují o zvýšené EMG aktivitě, jiní žádné takové změny nepopisují. Možným vysvětlením je, že se vždy nedaří zvýšenou EMG aktivitu zachytit, je jen malá velikost této oblasti (v průměru cca 3mm). Dalším důvodem je tzv. "efekt suché jehly", kdy při vpichu elekromyografické jehly dojde k "uzdravení" podobným efektem, jako při akupunktuře, a tím i k vymizení hledané elektrické aktivity.


Klíčová slova editovat

myofasciální syndrom, trigger-point,