Uživatel:Jakuba Škrdla/Úvahy/Univerzální kód 2

Eston

Eston zjistil také,že hmota atomu helia je o něco menší,než hmota 4 atomů vodíku,které jej tvoří.

Řešení záhady záhadou

Fyzik Artur Edington vyřešil záhadou,kam se ztrácí hmota atomu helia záhadu,odkud se bere obrovská energie hvězd.Ve hvězdách se především z čtveřice atomů vodíku tvoří atom helia.Hmota atomu helia je ale o něco menší než hmota 4 atomů vodíku,které jej tvoří.Edington správně předpověděl,že tento úbytek hmoty se přeměnil na elektrickou energii a to je právě ta obrovská energie,kterou hvězdy září.Energii lze získávat buď spojováním malých atomů,nebo rozdělováním atomů velkých.

Příhoda na moři

Baron Prášil vypráví hrůzostrašnou historku,která se mu jednou stala na moři.Kapitán lodi mu oznámiul,že jsou ztraceni,protože se k nim blíží velká a těžká pirátská loď a oni už mají pouze devět koulí do děl,kterými tu loď nepotopí. Baron prášil se ho zeptal:Jiné koule již nemáte?Kapitán odpovědel:Jenom hrách. Baron Prášil řekl:Sem s ním,to bude stačit. Každý hrášek rozřežu na části a udělám z nich kouli třeba větší než měsíc. Jak řekl,tak učinil.A s těmi koulemi potopili tu pirátskou loď. Jenom těžko můžeme podezřívat barona Prášila ze znalosti matematiky.Byl prostě invariantem s Banachem a Tarským a ti uměli matematiku zatraceně dobře.

Doc.Rokyta

Docent Mirko Rokyta z MATFYZU říká,že Banachův-Tarského paradox je nejpodivuhodnějším paradoxem 20.století.Dokázal,že krabici lze rozdělit na konečný počet dílů tak,že z nich lze sestavit kouli libovolné velikopsti.

V reálu by to nešlo,ale v matematice to jde.Lze si to představit takto:Po dálnici jede kamion plně naložený krabicemi různé velikosti.Ty krabice se po dálnici rozsypou.Různě se zpřehází a i se rozdrobí na útvary zcela zvláštních tvarů,u kterých se ani nedá určit objem.Banach s Tarským dokážou z těchto krabic a jejich úlomků úplně naplnit dva kamiony jenom tak,že ty krabice různě zpřehází a posunou a natočí.

Je to tím,že matematika modeluje reálnou skutečnost spojitě pomocí nekonečného počtu bodů tak k sobě namačkaných,že mezi nimi není mezera.A když se tato hustota trochu zmenší,tak se objem těch bodů nezmění.

Banachův-Tarského paradox-reakce

1.Neexistuje nekonečný počet matematických bodů,které bychom nemohli použít k modelování reálné skutečnosti,ale existuje konečný počet matematických útvarů,které k modelování reálné skutečnosti použít nemůžeme.

2.Matematika modeluje reálnou skutečnost spojitě s různými stupni volnost.Některé věci z matematiky v reálu nemohou existovat,a naopak některé věci z reálu matematika nemůže modelovat.