Uživatel:Jakuba Škrdla/Úvahy/Slon a filosofie

Sloní paměť editovat

Profesor Petr ve své přednášce v pořadu Meteor na ČRo 2 poukázal na to,že při výzkumu sloní paměti se přišlo na něco,co se vůbec nehledalo..Stává se to.

Pro přežití slonů je prvořadý pohyb stáda slonů krajinou.Tento pohyb má ale duální význam.Je zároveň krajinotvorný,ovlivňuje její vegetaci.Sloni dokáží potlačit růst stromů a zároveň svým trusem roznáší semena.

Slonice editovat

Sloní mláďata se rodí bez instinktů.Musí se je naučit.K tomu potřebují dobrou dlouhodobou paměť.Při učení hraje hlavní roli samice.

Sledování editovat

Ke sledování stáda slonů byly použity velké obojky s GPS čipy a družicové snímky v různých vlnových délkách,takže monitorovaly i stav vegetace.Bylo zjištěno,že sloni ke svým přesunům dokáží využívat i silnice.

Dlouhodobost editovat

Zjistilo se,že slony nezajímá,jak vegetace vypadá v současnosti,ale jak se chová dlouhodobě.Zajímají se o spolehlivé pastviny a kdy je období sucha.Sloní stádo má jasně stanovenou trasu dokonce i vzhledem k silnicím a zdrojím vody.Ví,kde se vyhloubila jáma.

Efemerní záležitost editovat

Slona nezajímá minimální zisk kynoucí ze současné dobré pastvy.Nejspolehlivější jsou pro něj dlouhodobé informace.

Stabilizace krajiny editovat

Protože pro slony jsou nejspolehlivější dlouhodobé informace a protože pohyb slonů má krajinotvorný význam,sloni stabilizují krajinu.Proto v tomto smyslu jejich dlouhodobá paměť přesahuje slony samotné a přenáší se i na krajinu

Přenos paměti editovat

Dlouhodobá paměť slonů,jejichž pohyb má i krajinotvorný význam se tím stává vlastně i dlouhodobou pamětí krajiny.

Krajiny tělní editovat

I v našem těle jsou "krajiny",u kterých je výhodná dlouhodobá paměť.Jednu takovou krajinu nazýváme imunitní systém.Klinická farmakoložka říkala,že proti alergii,což je vlastně špatně nastavená imunita,lze bojovat tak,že z těla alergika se izolují přítomné alergeny,ty se naředí a v této podobě se do těla opět vrátí.Na takto oslabené alergeny si imunitní systém zvykne a nebráni se jim.Funguje to ale pouze tak dlouho,dokud si to ten systém pamatuje.Je tedy u něj výhodná dlouhodobá paměť.

První mozek editovat

Naši imunologové považují mozek v našich střevech za druh, a mozek v naší hlavě za první.Jeden renomovaná americká imunolog to ale má naopak.Střeva považuje za první mozek.V zárodku se nejprve muselo vyvinout střevo,aby mohlo trávit a vytvořit si mozek v hlavě.V toto smyslu jsou v těle dva mozky,stejně tak,jako jsou tam dva endokrinní systémy.Ten první opět vznikl ve střevech.