Uživatel:Jakuba Škrdla/Úvahy/Magie a důkazy

V pořadu Standy Motla Stopy,fakta,tajemství se prolíná magie s důkazy v jediný celek.

Nur

Nur je indické slovo znamenající:Dát život,Boží světlo.

Indická princezna Nuramajatchán měla indicko-muslimské rodiče.Vyznávala učení Mahatmá Gándího o nenásilném odporu.Dobrovolně se účastnila odboje ve druhé světové válce v anglických zvláštních službách.Po vysazení v obsazené Francii pokračovala v odbojové činnosti i když celá její skupina byla odhalena a anglické velení ji odvolávalo s tím,že to nebude považováno za zbabělost.Poslední slovo,které ve svém životě pronesla bylo liberté-svoboda.

Předurčení

Před mnoha lety Standa Motl navštívil jedno indické město.Na jeho tržišti k němu přiběhl jeden neznámý chlapec a řekl mu,že má jít s ním k jeho učiteli,který mu chce něco říct.Přivedl ho do jednoho domu ke staršímu člověku,kterého nikdy neviděl.Ten mu řekl,že má i nadále dělat to,co dělá.Standa Motl je lovec dobrodružství,dávných příběhů a nových přátelství.

Po několika letech se chtěl s tímto člověkem ještě jednou setkat.Jel tedy opět do Indie,do téhož města a našel dům,kde se s tím člověkem tehdy setkal.Tam mu ale řekli,že nikdo takový tam nikdy nebyl.

Dvě tváře Hawaie

Přívětivou tváří Hawaie je její nádherná příroda,krásné pláže na pobřeží a krásné dívky.Hawaii má ale také tvář poněkud jinou.

Kapitán James Cook,který objevil Hawaiské souostroví se naštval,když mu domorodci ukradli jeden člun.S několika námořníky se vydal jej hledat.Cestou potkali hawaiského náčelníka,který se k nim choval velmi příjemně.Když se ale objevili řvoucí domorodci,tak je opustil.Domorodci ho původně považovali za boha,když ale nedělal žádné zázraky,tak se na něj rozzlobili a napadli ho.Kapitán Cook jednoho z nich zastřelil,ale tím je ještě více rozzuřil.Kapitán Cook upadl do moře a než se zvedl,tak jej jeden domorodec bodl nožem do zad.Ostatní domorodci mu vytrhávali nůž z ruky a také do Cooka bodali.

Po nějaké době anglická vláda uzavřela s domorodci mír a žádala,aby jí vrátili Cookovu mrtvolu.Dostali pouze část jedné ruky a část hlavy.Ostatní domorodci snědli.

Současnost

Když Standa Motl přijel na Hawaii,tak si připadal jako v ráji.Účastnil se obrovského konzertu pod širým nebem.Zpíval a hrál na ukulele jeden slavný místní hudebník.

Ten hudebník zemřel mlád,ale i když byl velmi tlustý získal pověst boha,který přišel na zemi,aby rozdával lidem radost.I bohové ale byli tlustí.

Standa Motl byl zvyklý spát venku pod širákem.Ustlal si na kraji pralesa. V noci ho vzbudil pláč dívky,který se ozýval z pralesa.Standa Motl si vzal baterku a šel se podívat do pralesa.Nikde tam ale nikdo nebyl.Najednou ho napadlo posvítit si pod nohy.Stál na kraji propasti.Kdyby byl udělal ještě jeden krok,tak do ní spadnul.Z té propasti se právě ozýval ten dívčí pláč.Stadnda Motl volal dolu,jestli tam někdo je.Nikdo se ale neozval.Vrátil se tedy zpět na okraj pralesa a opět usnul.

Dvě dívky

Když se probudil,tak nad ním stály dvě krásné domorodé a rozlobené dívky.Považovaly ho za beach boye,který se potuluje po pláži a hledá sexuální zážitky.Když jim vysvětlil,že hledá pouze zajímavé příběhy,tak jej vzaly do své vesnice a seznámily se svým příbuzným stařešinou.Ten mu vyprávěl zajímavé hawaiiské báje a pověsti.

Standa Motl se mu také svěřil se svým zážitkem z pralesa,kde se z rokle ozýval dívčí pláč.Stařešina náhle zbledl a v očích se mu objevil strach a rychle od Standy Motla odešel a již se sním nikdy nesetkal.

Jedna z těch dívek studovala na univerzitě v hlavním městě.Standa Motl se tam s ní setkal.Ta dívka mu řekla,že ten stařešina mu vyprávěl hawaiiské báje,ale neřekl mu tu hlavní.Na Hawaii jednou přišla skupina bílých lidí,které Hawaiiané považovali za bohy.

Mezi nimi byla krásná dívka,do které se zamiloval jeden předek toho stařešiny,oženil se s ní a měl s ní dceru.Když ti bílí lidé odešli,tak na Hawaii přišly velké přírodní pohromy.Hawaiiané začali považovat ty bílé lidí za čaroděje,Tu bílou dívku s jejím mužem a dcerou zabili a hodili do propasti v pralese,odkud se ozýval ten dívčí pláč.A kdykoliv se z té propasti ozve dívčí pláč,tak zemře nějaký příbuzný toho stařešiny.Standa Motl se zeptal té dívky,jak to dopadlo s tím stařešinou,se kterým mluvil.Řekla mu,že krátce po jeho odjezdu zemřel.

Dva stromy

Na mé parcele po otci se sice pláč žádné dívky neozývá,ale také jsem tam něco zažil.Na parcele mám dva stromy.Jedním je velká neroubovaná třešeň.Soused říká,že nikdy neviděl větší.Třešeň má tři kmeny,jeden je šikmý a dobře se na něm leží.Rovnám si tím páteř a snad trochu i posiluji.

Druhý strom je spíše menší letní švestka.Má pěknou korunu a přímo z verandy mé malé chatičky z ní mohu trhat švestky,nepříliš sladké.Před několika lety jsem si večer lehl na šikmý kmen té třešně.Byla už tma.Díval jsem se do její velké koruny a skrz ní,blízko nad ní,se neslyšně pohyboval malý,žlutě osvětlený terčík,který od středu do stran měl žluté paprsky.Zapadnul za vysokými borovicemi v čele mé parcely.

Zvedl jsem se a přešel k té švestce u chatičky,opřel jsem se o její kmen a také jsem se díval do její koruny.A opět se nad ní pohyboval tentýž žlutý terčík,který před chvílí zapadnul za těmi borovicemi.Téměř na stejném místě za těmi borovicemi zapadl ten terčík i po druhé.

Jednou jsem v Unhošti tento zážitek vyprávěl jednomu mladíkovi.Zeptal se mě,jaký jsem měl pocit,když jsem dvakrát viděl tentýž terčík zapadnout na témže místě, za týmiž borovicemi a při tom se pokaždé pohyboval od koruny jiného listnatého stromu.Při tom ty stromy byly dost od sebe vzdálené.Řekl jsem mu,že ten pocit byl příjemný.