Uživatel:Jakuba Škrdla/Úvahy/Atomy ve velkých množstvích 6
Dvojí položení otázky
editovatNa to jak vysvětlit množství vyzářené energie a barvu záření vycházejícího z černého tělesa za určité teploty se lze ptát také takto:
Ideální zrcadla
editovatPředstavme si v prostoru černé těleso,jehož stěny jsou dokonalými zrcadly a proto odrážejí záření a ani část z něho nepohlcují. Čím více záření je pak horkým tělesem vysíláno,tím více se ho bude pohybovat vpřed a vzad mezi různými odrážejícími stěnami s výjimkou určité jeho části,která znovu dopadne na těleso a bude pohlcena.
To bude pokračovat tak dlouho,až se dojde k ustálenému stavu,v němž těleso pohlcuje tolik záření,kolik ho vydává.
Víme-li kolik světla určité barvy je v tomto ustáleném stavu,můžeme z toho rovněž vypočítat,kolik ho tělso v určité chvíli vydává.
Paradox černého tělesa
editovatPoužijeme-li u tohoto problému kinetickou teorii,dostaneme dokonale jednoduchou,ale ve svých důsledcích překvapivou odpověď,že totiž jak elektrická,tak magnetická energie světelných vln by v průměru měla být (1/2)kT na každý stupeň vonosti.
Avšak kolik stupňů volnost má pole vyzařování neboli elektromagnetické pole v takovém uzavřeném prostoru?K dokonalému určení elektricého pole musíme znát jeho intenzitu a směr v každém bodě prostoru.Protože počet bodů v našem uzavřeném prostoru je neomezený,plynulo by z toho,že tam exisuje nekonečný počet stupňů volnosti a že by tam tedy nikdy nemělo být dosaženo ustáleného stavu.To se rozchází s pozorováním.
Grygarův paradox
editovatPan Grygar říká,že nemůže docházet k převtělování mrtvých lidí do živých,protože těch mrtvých je více.Zřejmě k tomu ale dochází.Trochu topřipomíná paradox černého tělesa.
Jetliže vyzařující těleso je v uzavřenénm prostoru,pole jeho vyzařování má neonečný počet stupňů volnosti a tedy i nekonečnou energii.Nemělo by ,tedy v tomto uzavřeném prostoru dojít k rovnováze mezi zářením,které to těleso vydává a tím,které pohlcuje,Ono ale k ní dochází.
Historie´
editovatHistorie se neptá jak,ale zda-li.Obdobně je tu i u těch paradoxů.
Alfred Strejček
editovatV zázraky nevěřím,ale spoléhám na ně,říká Alfred.Já zase spoléhám na to,že duše mého otce se dokáže převtělit třeba v kosa a žít tak se mnou na parcele.