Uživatel:Jakuba Škrdla/Úvahy/Atomy kontra elektrony

Celá kapitola by se dala zaplnit výčtem rozličných vlastností předmětů,které nacházíme v přírodě nebo které můžeme vyrobit.

Součástí našeho zkoumání přírodních zákonů je třídění těchto vlastností a zjištění několika jednoduchých zákonitostí,,kterými se řídí:první částí tohoto úkolu se ujala chemie.Během několika století chemici zjistili,že všechny známé látky jsou sloučeninami jednoduchých látek,které nazýváme "chemickými prvky".V přírodě těch základních je 92.

Z látek,které denně používáme jsou čistými prvky pouze některé.Mnohé z kovových prvků jsou dobře známé:hliník,měď,železo(ačkolivc železo,kterého se používá v praxi je obvykle znečistěno příměsemi),cín,stříbro zlato,olovo atd.Plyn vodík je také prvek,používalo se ho např k plnění balonů atd.Saze jsou v podstatě tvořeny jiným prvkem,uhlíkem.Avšak většina látek,které požíváme jsou sločeninami chemických prvků.nebo jejich směsemi.Vzduch je směs dusíku a kyslíku,voda je sloučeninou kyslíku a vodíku.Obyčejná sůl je sloučenina sodíku a chloru atd.

Směsi se obvykle chovají podobně jako jejich složky.Dusík a kyslík jsou plyny,plynem je i jejich směs ,vzduch.Ale sloučí-li se plyny kyslík a vodík dostaneme kapalinu,vodu.

Kvantitativní metody

editovat

Moderní chemie začala zkoumat tyto sloučeniny tím,že na ně aplikovala kvantitativní metody,měření,především vážení.

Dvě pravidla

editovat

Z tohoto zkoumání hned vyplývají dvě pravidla.Za prvé:Jestliže se známé množství dvou prvků,řekněme vodíku a kyslíku přeměnila ve sloučeninu,(vodu) hmota vytvořené sloučeniny je přesně rovna součtu hmot vstupujících do reakce.Je např možno sloučit jeden gram vodíku a 8 gramů kyslíku,dostaneme přesně 9 gramů vody.Toto pravidlo známe jako zákon zachování hmoty.

Druhé pravidlo je zákon stálých poměrů váhových.Říká,že váhový poměr prvků,v kterém se slučují musí být stále stejný.Například množství kyslíku,které se má sloučit s s daným množstvím vodíku je vždy osmkrát větší.Smísíme-li 1 gram vodíku s více než osmi gramy kyslíku a směs zapálíme všechen vodík se sloučí s kyslíkem,ale určitá část kyslíku bude přebývat.Vezmeme-li jeden gram vodíku a méně než 8 gramu kyslíku,zbyde nám uečité množství vodíku.

Obdoba skládání a slučování

editovat

Současně se vždy složí pouze dvě světelné vlny a vytvoří ráz,tón.Obdebně současně se vždy sloučí poze dva chemické prvky prvky.

Atomová hypotéza

editovat

Pravidlo o stálých poměrech váhových vedlo k atomové hypotéze.Tato hypotéza je nes potvrzena naprostou většinou pokusů,říká,žr hmota se skládá z atomů a že různé chemické prvky mají různé atomy,které se liší zejména různými váhami.Tyto atomy se mohou slučovat a vytvářet "molekuly".Molekula vody se skládá z jednoho atomu kyslíku sloučeného s dvěma atomy vodíku.To uvádí chemický vzorec vody H2O.Z váhových poměrů vodíku a kyslíku ve vodě je zřejmé,že hmota atomu kyslíku musí být šestnáctkrát větší než hmota atomu vodíku.

Nejmenší část chemické sloučeniny

editovat

Molekula je proto nejmenší část chemické sloučeniny,například vody,má všechny chemické vlastnosti vody,nelze ji dále dělit,jinak bychom oddělili atom kyslíku od atomu vodíku a tím vyvolali chemickou změnu.

Změna molekuly

editovat

Obecně řečeno:Odíly fyziky probírané dříve a některé další se zabývají změnami,při nichž nedochází ke změně molekuly.Je-li voda vystavena silám,které ji uvedou do pohybu nebo způsobí,že jí projdou zvukové vlny,umístíme-li ji do magnetického pole nebo svítí-li na ni světlo,odpařujeme-li ji nebo zmrazíme struktura jejich molekul se nemění.Neplatí to však vždy prochází-li vodou elektřina.

Naproti tomu změna,při níž se atomy z molekuly odebírájí nebo se k ní púřidávají takže se vytvářejí nové sloučeniny jsou záležitostí chemie.

Přízeň tygřice

editovat

Obdobně jako v přírodě existují různé chemické prvky,existují zřejmě i různé druhy přízně.Přízeň lvice jsem si zažil již jako malý kluk v liberecké Zologické zahradě.Když jem si ji tam prohlížel,náhle se ode mě otočila a z její zadní části mě přímo do obličeje vytryskl proud Zřejmě ji můj obličej připomínal pisoár.

Pokračování