Nejnovější stránky
2. 12. 2024
- 11:112. 12. 2024, 11:11 Svařování/elektrickým obloukem/v ochranné atmosféře (historie | editovat) [2 383 bajtů] Kychot (diskuse | příspěvky) (Svařování/elektrickým obloukem/v ochranné atmosféře)
- 10:502. 12. 2024, 10:50 Svařování/elektrickým obloukem (historie | editovat) [364 bajtů] Kychot (diskuse | příspěvky) (Svařování/elektrickým obloukem)
- 10:462. 12. 2024, 10:46 Svařování/plastů (historie | editovat) [104 bajtů] Kychot (diskuse | příspěvky) (Svařování/plastů)
- 10:422. 12. 2024, 10:42 Svařování (historie | editovat) [751 bajtů] Kychot (diskuse | příspěvky) (Svařování)
28. 11. 2024
- 20:4428. 11. 2024, 20:44 Jímka na dešťovou vodu (historie | editovat) [4 737 bajtů] Kychot (diskuse | příspěvky) (Jímka na dešťovou vodu <- vyňato z článku Suterén)
26. 11. 2024
- 19:4026. 11. 2024, 19:40 HTML 101/Lekce 4 (historie | editovat) [5 127 bajtů] MasterStudioCZ (diskuse | příspěvky) (Nová lekce!) značka: přepnuto z Vizuálního editoru
22. 11. 2024
- 16:4522. 11. 2024, 16:45 Délky period převrácených hodnot prvočísel/Statistika/Statistika soustavy o základu 17 (historie | editovat) [71 801 bajtů] Kusurija (diskuse | příspěvky) (Nástřel Statistika soustavy o základu 17)
- 12:5922. 11. 2024, 12:59 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Fréderic/oxid uhelnatý a oxid uhličitý (historie | editovat) [1 270 bajtů] ~2024-16069 (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „22.11.2024 Měření CO a CO2 na detektorech == Pomůcky == * kahan * zapalovač * detektor oxidu uhelnatýho CO * detektor oxidu uhličitýho CO2 * ubrousek == Postup == 1 části jsme měřili místnost s detektory a pozorovali. 2 části jsme zapnuli detektory a foukáme na ty detektory a pozorujeme. 3 části jsme zapálili kahan a nad plamínkem jsme měřili s detektory. 4 části jsme zapálili ubrousek , a potom jsme to trochu uhasili…“)
- 12:5822. 11. 2024, 12:58 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Šimon/Oxid uhelnatý a Oxid uhličitý (historie | editovat) [662 bajtů] ~2024-17311 (diskuse | příspěvky) (vytvoreni pokusu na CO A CO2 vlozeni tabulka od veena)
- 12:2422. 11. 2024, 12:24 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Veronika/měření CO a CO2 (historie | editovat) [1 705 bajtů] ~2024-16948 (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{| class= "wikitable" |- !Vlastnost !!Hodnota |- |Teplota varu ||444,6 °C °C (717,75 K) |- |Teplota tání ||115,2 °C °C (388,35 K) |}“)
- 12:2122. 11. 2024, 12:21 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Elen/CO a CO2 (historie | editovat) [1 307 bajtů] Hnipírda (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „=Měření CO a CO2=“)
- 10:5822. 11. 2024, 10:58 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Šimon/Síra (historie | editovat) [244 bajtů] ~2024-17311 (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „== Síra == S- je nekovový chemický prvek žluté barvy. Je poměrně hojně zastoupený v přírodě. Patří do skupiny chalkogenů. === Výskyt === V přírodě se nejvíce vyskytuje v oblastech s vulkanickou aktivitou.“)
- 10:5722. 11. 2024, 10:57 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Fréderic/Síra (historie | editovat) [802 bajtů] ~2024-16069 (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „== Síra == Značí se S e nekovový chemický prvek žluté barvy, poměrně hojně zastoupený v přírodě. == Výskyt == Síra se vyskytuje v dolech v blízkosti sopek. S těžbou je to tak že do ložiska se vžene pára , síra se roztaví a pak se čerpá , da se taky získat i pražením sulfidů. == Vlastnosti == Síra je žlutá látka která je křehká a je nerozpustná ve vodě , ale rozpustná v nepolárních ropouštědlech. == Sl…“)
- 10:3522. 11. 2024, 10:35 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Blake/Síra (historie | editovat) [2 279 bajtů] BlHr (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „== Síra == Síra (chemická značka S) je nekov žluté barvy v pevném skupenství, který je poměrně reaktivní za zvýšené teploty. Patří do skupiny chalkogenů. === Výskyt === Jako volný prvek se síra nachází v dolech a v blízkosti sopek (např. v Polsku nebo Sicílii). Velmi často se také vyskytuje navázaná na ostatní prvky, a to v minerálech, v kovových rudách, v sopečných plynech a jako bioge…“)
- 10:3422. 11. 2024, 10:34 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Elen/Síra (historie | editovat) [982 bajtů] Hnipírda (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „=Síra= ==Fyzikální vlastnosti== Síra je křehký minerál. Barva je žlutá, nebo žlutohnědá. ==Výskyt ve světě== Nalezneme ji v zemské kůře a v mořské vodě. Jako čistý prvek se vyskytuje především v oblastech s bohatou vulkanickou činností nebo v okolí horkých minerálních pramenů. Nejčastější výskyt je ve sloučeninách. ===sloučeniny=== Velmi významný je vý…“)
- 10:1422. 11. 2024, 10:14 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Šimon/Fosfor (historie | editovat) [2 020 bajtů] ~2024-17311 (diskuse | příspěvky) (→Vodík: texty prevztate od BlHr za jeho souhlasu z jeho stranky- fosfor)
- 10:1122. 11. 2024, 10:11 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Šimon/Dusík (historie | editovat) [1 976 bajtů] ~2024-17311 (diskuse | příspěvky) (→Vodík: texty prevztate od BlHr za jeho souhlasu z jeho stranky- dusík)
- 09:4622. 11. 2024, 09:46 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Blake/Fosfor (historie | editovat) [2 288 bajtů] BlHr (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „== Fosfor == Fosfor (chemická značka P) je nekov, který má důležitou roli ve stavbě živých organismů. Za běžného stavu se vyskytuje jako pevná látka. Typicky se jedná o těžko rozpustné nebo nerozpustné pevné látky. Je součástí chemických hnojiv -> podporuje rychlý růst. === Výskyt === Fosfor je svým obsahem 11. prvkem v pořadí výskytu v horninách a zemské kůry. Největší množství fosforu se vyskytu…“)
- 09:4522. 11. 2024, 09:45 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Veronika/fosfor (historie | editovat) [1 023 bajtů] ~2024-16948 (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{Info | typ = projekt | typ2 = | kategorie = WŠ Dobromysl | kategorie2 = Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň | jazyk = | jazyk2 = | jazyk3 = | úroveň = střední škola | úroveň2 = | úroveň3 = | příslušnost = Diskuse:Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň }} ==Fosfor== Používaný v hnojivech (Superfosfát). Fosfor (Nitrogenium) je prvek tvoříc…“)
- 09:4122. 11. 2024, 09:41 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Elen/Fosfor (historie | editovat) [1 066 bajtů] Hnipírda (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „=Fosfor= ==Fyzické vlastnosti== Je to nekovový prvek, který se v přírodě nachází pouze ve sloučeninách.“)
- 09:4022. 11. 2024, 09:40 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Fréderic/Fosfor (historie | editovat) [2 112 bajtů] ~2024-16069 (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „== Fosfor == Fosfor“)
21. 11. 2024
- 10:2921. 11. 2024, 10:29 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Fréderic/Kyslík/Výskyt Kyslíku (historie | editovat) [1 214 bajtů] Frederic Mareš (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „ Kyslík je přítomen ve většině anorganických kyselin a jejich solí. Z těch nejdůležitějších je možno jmenovat uhličitany (CO3)−II, křemičitany (SiO3)−II, sírany (SO4)−II, dusičnany (NO3)− a fosforečnany (PO4)−III. Alkalické sloučeny hydroxidy se vyznačují přítomnosti skupiny -OH. Mezi nejznámější patří hydroxid sodný NaOH, draselný KOH a vápenatý, hašené vápno Ca(OH)2. [Využití atmosférického kysl…“)
20. 11. 2024
- 11:0120. 11. 2024, 11:01 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Elen/Dusík (historie | editovat) [1 109 bajtů] Malybigbro (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „=Dusík= ==Fyzikální vlastnosti== Dusík je plyn bez barvy, chuti a zápachu. Není toxický ani jinak nebezpečný. ==Výskyt ve světě== S dusíkem se setkáváme prakticky neustále. Tvoří totiž 78 % (objemových) zemské atmosféry.“)
- 10:4020. 11. 2024, 10:40 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Blake/Dusík (historie | editovat) [2 242 bajtů] BlHr (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „==Dusík== Dusík (Nitrogenium) je prvek tvořící 78,1% objemu zemské atmosféry. Je důležitou součástí hnojiv a je naprosto nezbytný pro všechny živé organismy. === Výskyt === Dusík se vyskytuje v horninách zemské kůry, i zeminách relativně vzácně. Jeho největší místo výskytu je zemská atmosféra, kde se vyskytuje v nesloučené formě ve velmi hojném množství. ====Dusičnany==== Dusična…“)
- 10:3520. 11. 2024, 10:35 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Fréderic/Kyselina clorovodíková-plyny (historie | editovat) [2 251 bajtů] Frederic Mareš (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „== Plyny kyseliny chlorovodíkové == Datum: 15. 11. 2024 Pozorovali jsme reakce kyseliny chlorovodíkové s vybranými látkami. Výsledné plyny jsme zkoušeli zapalovat. === Pomůcky a chemikálie === * Vápenec (uhličitan vápenatý - CaCO<sub>3</sub>) * Jedlá soda (hydrogenuhličitan sodný - NaHCO<sub>3</sub>) * Mletý uhličitan vápenatý * Alobal (hliník - Al) * Voda (H<sub>2</sub>O) * Kádinky (100 ml, 250 ml, 400 ml) * Baňka (100 ml) *…“)
- 10:2620. 11. 2024, 10:26 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Veronika/dusík (historie | editovat) [1 706 bajtů] VeeNo123 (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{Info | typ = projekt | typ2 = | kategorie = WŠ Dobromysl | kategorie2 = Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň | jazyk = | jazyk2 = | jazyk3 = | úroveň = střední škola | úroveň2 = | úroveň3 = | příslušnost = Diskuse:Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň }} ==Dusík== Dusík (Nitrogenium) je prvek tvořící 78,1% objemu zemské atmosféry. Je důležitou součástí hn…“)
- 10:0420. 11. 2024, 10:04 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Šimon/Uhlík (historie | editovat) [3 098 bajtů] Nitrian (diskuse | příspěvky) (překopírován text od BlHr- uhlík jako takový)
- 10:0320. 11. 2024, 10:03 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Šimon/Vodík (historie | editovat) [1 417 bajtů] Nitrian (diskuse | příspěvky) (překopírován text od BlHr- vodík jako takový)
- 10:0220. 11. 2024, 10:02 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Šimon/Kyslík (historie | editovat) [2 001 bajtů] Nitrian (diskuse | příspěvky) (překopírován text od BlHr- kyslík jako takový)
- 10:0220. 11. 2024, 10:02 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Veronika/kyselina chlorovodíková - plyny (historie | editovat) [165 bajtů] VeeNo123 (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „Z důvodu mé absence je tento zápis zkopírován od "BlHr"“)
- 10:0120. 11. 2024, 10:01 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Šimon/Kyselina chlorovodíková - plyny (historie | editovat) [2 145 bajtů] Nitrian (diskuse | příspěvky) (překopírován text od BlHr- pokus kyselina cholorovodikova)
- 09:5420. 11. 2024, 09:54 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Fréderic/Pokus (historie | editovat) [0 bajtů] Frederic Mareš (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „ * Pomůcky * Postup * Pozorování“)
- 09:5420. 11. 2024, 09:54 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Veronika/uhlík (historie | editovat) [2 856 bajtů] VeeNo123 (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{Info | typ = projekt | typ2 = | kategorie = WŠ Dobromysl | kategorie2 = Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň | jazyk = | jazyk2 = | jazyk3 = | úroveň = střední škola | úroveň2 = | úroveň3 = | příslušnost = Diskuse:Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň }} == Uhlík == Uhlík (chemická značka C) je černá nebo bezbarvá, průhledná látka. Čistý uhlík je pevná látka. Má tzv…“)
15. 11. 2024
- 18:4815. 11. 2024, 18:48 HTML 101/Lekce 3 (historie | editovat) [11 291 bajtů] MasterStudioCZ (diskuse | příspěvky) (Nová lekce) značka: editace z Vizuálního editoru
- 13:0315. 11. 2024, 13:03 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Blake/Kyselina chlorovodíková - plyny (historie | editovat) [3 174 bajtů] BlHr (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „== Plyny kyseliny chlorovodíkové == Datum: 15. 11. 2024 Pozorovali jsme reakce kyseliny chlorovodíkové s vybranými látkami. Výsledné plyny jsme zkoušeli zapalovat. === Pomůcky a chemikálie === * Vápenec (uhličitan vápenatý - CaCO<sub>3</sub>) * Jedlá soda (hydrogenuhličitan sodný - NaHCO<sub>3</sub>) * Mletý uhličitan vápenatý * Alobal (hliník - Al) * Voda (H<sub>2</sub>O) * Kádinky (100 ml, 250 ml, 400 ml) * Baňka (100 ml) *…“)
14. 11. 2024
- 18:2414. 11. 2024, 18:24 Coursera (historie | editovat) [895 bajtů] Juandev (diskuse | příspěvky) (init) značka: editace z Vizuálního editoru
- 11:0514. 11. 2024, 11:05 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Elen/Uhlík (historie | editovat) [1 018 bajtů] Malybigbro (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „==Uhlík== ===formy uhlíku=== *Grafit Ve zkratce- tuha je nejčastější forma uhlíku, která se pro svou strukturu využívá na výrobu tužek. Má také schopnost vést elektrický proud. *Diamant Považuje se za nejtvrdší“) původně vytvořena jako „Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Hnipírda/Uhlík“
- 11:0514. 11. 2024, 11:05 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Fréderic/Uhlík (historie | editovat) [978 bajtů] ~2024-13144 (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „Uhlík má chemickou značku C. Tvoří základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě. Slouží jako energetický zdroj pro výrobu elektřiny a vytápění, produkty zpracování ropy jsou nezbytné pro pohon spalovacích motorů a tak silniční a železniční dopravu. Diamant je tvořen uhlíkem krystalizujícím v soustavě krychlové a je nejtvrdším a cenným přírodním neros…“)
- 11:0414. 11. 2024, 11:04 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Blake/Uhlík (historie | editovat) [3 787 bajtů] BlHr (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „== Uhlík == Uhlík (chemická značka C) je černá nebo bezbarvá, průhledná látka. Čistý uhlík je pevná látka. Má tzv. altropická vlastnosti. Sloučeniny uhlíku jsou jedním ze základů světové energetiky, kde především fosilní paliva zemní ply a uhlí slouží jako energetický zdroj pro výrobu elektřiny a vytápění. Uhlík je také základní stavební jednotka všec…“)
- 10:1314. 11. 2024, 10:13 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Elen/Vodík (historie | editovat) [882 bajtů] Malybigbro (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „==Vodík== Vodík je bezbarvý plyn. Nemá žádný zápach, ale za to je velmi hořlavý a dá se proto dobře použít pro výrobu bomby. Také je lehčí než vzduch, proto sloužil jako výplň balónu vzducholodě. {|class="wikitable" |- !Vlastnost!!Teplota |- |teplota varu||-252,882°C (20.268K) |- |teplota tání||-259,125°C (14,025K) |}“) původně vytvořena jako „Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Hnipírda/Vodík“
- 10:1114. 11. 2024, 10:11 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Fréderic/Kyslík/Kyslíku (historie | editovat) [690 bajtů] ~2024-13144 (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „Kyslík se značí O , a je plynný chemický prvek který tvoří hlavní druhou složku zemské atmosféry. Je Důležitý pro existenci pro živé organismy na této planetě. Na Zemi je kyslík velmi rozšířeným prvkem. V minulosti planety byl jeho obsah většinou nižší, v několika obdobích prvohor a druhohor ale i vyšší než dnes. Voda v oceán , které pokrývají 2/3 zemského povrchu, je hmotnostně z 90 % složena z kyslíku. Kysl…“)
- 09:5314. 11. 2024, 09:53 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Blake/Vodík (historie | editovat) [1 913 bajtů] BlHr (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „== Vodík == Vodík (chemická značka H) je nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru a třetím nejrozšířenějším prvkem na Zemi. Jedná se o nejlehčí, hořlavý, bezbarvý plyn, který nemá zápach. Cca 15,4 % atomů zemské kůry a oceánů tvoří vodík vázaný ve sloučeninách. Pokud použijeme hmotnostní procenta (hmotn %), řadí se prvek na 9. místo. Vodík prudce reaguje s kyslíkem = hoření, může…“)
13. 11. 2024
- 10:5413. 11. 2024, 10:54 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Elen/Kyslík (historie | editovat) [1 881 bajtů] Malybigbro (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „== Kyslík == Kyslík je stejně jako ostatní chemické prvky nezbytný pro život. Zároveň je to nejrozšířenější prvek. Nemá žádnou chuť ani zápach. Velmi intenzivně dokáže podporovat hoření.“) původně vytvořena jako „Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Hnipírda/Kyslík“
- 10:3113. 11. 2024, 10:31 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Veronika/vodík (historie | editovat) [697 bajtů] VeeNo123 (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{Info | typ = projekt | typ2 = | kategorie = WŠ Dobromysl | kategorie2 = Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň | jazyk = | jazyk2 = | jazyk3 = | úroveň = střední škola | úroveň2 = | úroveň3 = | příslušnost = Diskuse:Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň }}“)
12. 11. 2024
- 13:2112. 11. 2024, 13:21 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Vzor/Ukázkový zápis (historie | editovat) [1 214 bajtů] TKu (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „Toto je ukázkový zápis fiktivní látky. Slouží především jako přehled možností. == Adamantium == Adamantium (odkaz na wikipedii) je vzácný kov, který vyztužuje kostru Wolverina, jednoho z X-Menů. Odolnost adamantia postačuje i na přímý úder jadernou zbraní, avšak některé postavy byly schopny ho zničit nebo poškodit (např. Thor nebo Hulk). Adamantium je patrně feromagnetické – silně reaguje na magnet…“)
- 10:4412. 11. 2024, 10:44 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Fréderic/Kyslík (historie | editovat) [380 bajtů] Frederic Mareš (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „ Popis Kyslíku Kyslík se značí O , a je plynný chemický prvek který tvoří hlavní druhou složku zemské atmosféry. Je Důležitý pro existenci pro živé organismy na této planetě.“)
- 10:4212. 11. 2024, 10:42 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Blake/Kyslík (historie | editovat) [2 567 bajtů] BlHr (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „== Kyslík == Kyslík (chemická značka O) je nejrozšířenější prvek na zemském povrchu (druhá hlavní složka zemské atmosféry). Vyskytuje se jako volný prvek, i ve sloučeninách a tvoří 23 hmotn. % atmosféry, 46 hmotn. % litosféry a více než 85 hmotn. % hydrosféry. Jedná se o čistý, bezbarvý plyn bez zápachu. Jeho přítomnost je nezbytná pro existenci života na planetě Zemi. Nejčastěji se vyskytuje ve dvou…“)
- 10:2412. 11. 2024, 10:24 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Fréderic (historie | editovat) [587 bajtů] Frederic Mareš (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „== Zápisky == * Kyslík“)
- 10:2312. 11. 2024, 10:23 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Veronika/kyslík (historie | editovat) [606 bajtů] VeeNo123 (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „==Kyslík==“)
- 10:1712. 11. 2024, 10:17 Přírodovědné zaměření Dobromysl Plzeň/2024 12 chemie/Vzor (historie | editovat) [369 bajtů] TKu (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „== Zápisy == * Kyslík“)