Budoucnost ve vzdělávání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Založena nová stránka s textem „Současné vzdělávání překypuje množstvím problémů a je za ně kritizováno. Jednoznačně potřebuje pořádný w:upgrade. Jaká je jeho budo…“ |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 16:
Zahlcení informací dosahuje kritických hodnot. Je-li jich hodně, máme pocit chaosu a neuspořádanosti. Ne proto, že by informace nebyly vůbec uspořádané, ale proto, že jich je hodně což klade nové požadavky na nové formy uspořádání. Uspořádanost podle kategorií, a různých vlastností nestačí. Protože jich najednou existuje mnoho. Menší a obecnější kategorie také nestačí, protože člověk nemá čas se učit od obecného po konkrétní pokud je obor rozsáhlý. Člověk obvykle hledá konkrétní odpověď na konkrétní otázku, ale počítače mu často nerozumí. Existuje totiž veliký rozdíl mezi tím otázku formulovat nebo přesně definovat. Pokud je dotaz přiliž obecný a má málo parametrů, výsledkem je nalezení mnoha informací, stránek, knih, časopisů, webů, které se tématem byť jen trochu dotýkají. Příliš rozsáhlý dotaz také není řešením. Nalezení odpovědi je tím více vzácnější.
=== Učit se nazpaměť nebo vyvozovat ===
Učit se něco nazpaměť (memorovat, drilovat), patří mezi staré a velmi užívané až nadužívané metody učení. V záplavě informací roste obliba v alternativní metody, například si vědomost nepamatovat, ale být schopen si ji odvodit, najít nebo jinak získat. Stačí znát základní vzorce a konkrétní podobu potřebného vzorce si odvodit úpravou vzorce, nebo složit vzorec ze základních vzorců díky pochopením problému. Schopnost najít si informace například na internetu se dnes již dokonce vyučuje a je samo o sobě novým oborem. Trend v učení si razí cestu skrze získání dovednosti poradit si. Přesto je učení se nazpaměť nejrozšířenější a nejužívanější metodou ve školách. Dochází tedy k názorovému střetu mezi učení se nazpaměť a schopnosti poradit si jinak.
Pokládám však za hloupé, hodnotit, která metoda je lepší. Zastávám názor, že každá metoda má své uplatnění v různých situacích.
Násobilka patří mezi typické příklady, kdy učení se nazpaměť znamená výhodu. Když jdete do krámu, potřebujete si rychle sečíst kolik budete platit nebo kolik vám prodavačka vrátí a potřebujete to co nejrychleji a nejpřesněji. Odvozovat nějaké vzorce tady nemá smysl. Stejně tak odvozování násobilky v takovém případě jen zdržuje. Učení se nazpaměť se proto hodí vždy tam, kdy není prostor ani čas přemýšlet, kdy je třeba jednat rychle. Není moc efektivní hledat na internetu takové věci jako, jak vypadá pes nebo kočka, co je to auto nebo kdo je to táta a máma. Jsou věci, které potřebujeme vědět a také většinou víme, neboť to také aspoň občas používáme nebo někdy vidíme. Jsou vědomosti, které si potřebujeme tahat sebou a mýt k nim kdykoliv přístup.
Ovšem kdo je to Božena Němcová a že napsala "Babičku" není zase až tak důležité. Tuhle informaci jsem potřeboval jen ve škole, když se na ní ptala učitelka. Jinak už nikdy. Avšak tím nechci říci, že by tato informace nebyla vůbec důležitá to ne. Jen nejde o ten typ informace, který člověk potřebuje nutně k životu. Čím více člověk umí, i když to vyloženě nepotřebuje, tím lépe a rychleji se učí. Pokud si totiž pamatujete něco, co má souvislost s něčím novým, jenž si potřebujete zapamatovat tím lépe a rychleji se to lze naučit. Lidé, kteří toho hodně přečetli a hodně zažily se proto lépe učí. Ale existence souvislosti mezi naučeným a nově učeným není jediný důvod. Za druhý důvod považuju fakt, že mozek se chová podobně jako sval. Čím více se mozek cvičí tím lépe funguje.
Není efektivní se na to vymlouvat: "Nevadí, že to nebudu potřebovat, stejně se to naučím, aspoň si cvičím mozek." Existuje mnoho vědomostí a i těch důležitých je hodně. Nikdo z nás asi neumí všechno co potřebuje nebo co potřebovat teprve bude. Jsi-li dokonalý tak hoď kamenem. Jenže nikdo nejsme dokonalí. Proto má smysl, učit se to co potřebujete a to o čem víte, že pravděpodobně potřebovat budete, ale nemá smysl učit se to o čem nemáte tušení jestli to potřebovat budete. Nemá smysl učit se vědomost jako prevenci.
=== Souvislosti a pochopení ===
== Závěr ==
| |||