Dotazník kvality života EQ-5D/2015-16: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Výsledky výzkumu dočasně pryč |
|||
Řádek 1:
{{Pracuje se}}
<small>
Samostatná práce
Řádek 7 ⟶ 6:
</small>
<!--
{{Samostatná práce|2. LF UK|([[Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF|seminární práce]]
– vypracování [[Portál:Otázky z biofyziky (2. LF UK, VL)|zkouškových otázek z biofyziky]])}}
Řádek 44:
* 75 + let
Dále se u dotazovaných sleduje pohlaví, úroveň vzdělání a ekonomický status, neboť podle jíž proběhlých výzkumů mají právě tyto největší vliv na subjektivní vnímání vlastního zdraví. Například se ukazuje, že s rostoucí úrovní dosaženého vzdělání se také zvyšuje práh vnímání vlastních zdravotních komplikací.
== Úvod ==
[[File:Graf 1.1.png|thumb|Graf 1.1 - věkového rozložené respondentů]]
[[File:Graf 1.2.png|thumb|Graf 1.2 - rozložení pohlaví mezi respondenty]]
Naše skupina studentů z 1. ročníku, 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se rozhodla provést průzkum EQ-5D-3L v rámci České republiky. Za tímto účelem bude vybráno 380 dotazníků EQ-5D-3L. Výzkum vyžaduje, aby data byla sebrána od lidí ze všech věkových s ohledem na věkové rozložení populace České republiky a nebudou sbírána od lidí s těžkým chronickým onemocněním, nebo sníženou pravděpodobností dožití, ve srovnání s běžnou populací. Z tohoto důvodu jsme za pomoci dat z Českého statistického úřadu, rozdělili náš datový vzorek takto:
* (18 - 24) 38 dotazníků
* (25 - 34) 57 dotazníků
* (35 - 44) 74 dotazníků
* (45 - 54) 59 dotazníků
* (55 - 64) 59 dotazníků
* (65 - 74) 55 dotazníků
* (75 +) 38 dotazníků
38 + 57 + 74 + 59 + 59 + 55 + 38 = 380<br />
Od všech dotazovaných budou dále vybrána následující data, která by mohla mít vliv na odpovědi:
* Pohlaví
* Stupeň dosaženého vzdělání (popř. předpokládaný stupeň vzdělání)
=== Pohlaví ===
[[File:Graf 1.3.png|thumb|Graf 1.3 - věkové rozložení respondentů s můžským pohlavím]]
[[File:Graf 1.4.png|thumb|Graf 1.4 - věkové rozložení respondentů s ženským pohlavím]]
Pro snadnější sbírání dat bylo jediné vymezení okruhu dotazovaných jejich věk. Předpokládali jsme, že pohlaví dotazovaných se rozloží přibližně podle statistického rozložení pohlaví v ČR. Toto rozložení bylo k 1. 1. 2014 následující: 49 % muži, 51 % ženy.
Z našich 380 respondentů bylo 180 mužů (tedy přibližně 47 %), takže odchylka od českého průměru tvořila jen dvě procenta.
Nyní se ještě podíváme, jak je u jednotlivých pohlaví rozložen věk respondentů. Je to vidět z Grafu 1.3 a 1.4:
Rozložení si zhruba odpovídá, což nebude bránit posuzování vztahu mezi vnímáním svého zdraví a pohlavím.
=== Vzdělání ===
[[File:Graf 1.5.png|thumb|Graf 1.5 - vzdělanostní rozdělení v dotazovaném vzorku]]
[[File:Graf 1.6.png|thumb|Graf 1.6 - počet respondentů se středním či základním vzděláním v jednotlivých věkových kategoriích]]
[[File:Graf 1.7.png|thumb|Graf 1.7 - počet respondentů s vysokým vzděláním v jednotlivých věkových kategoriích]]
Vzdělání se v našem vzorku respondentů rozložilo následovně:
Pro jednoduchost nyní spojíme střední a základní stupeň vzdělání (protože základní vzdělání má jenom malé procento uchazečů). Potom věkové rozložení respondentů v jednotlivých stupních vzdělání vypadá následovně:
Z obrázku je zřejmé, že základní a střední stupeň vzdělání je rovnoměrně rozložený, zatímco u vysokoškolského je rozložení věku respondentů rostoucí od 18-24 do 35-44, poté poměrně rychle klesá. V důsledku tohoto nerovnoměrného rozložení nebude možné posoudit závislost stupně vzdělání na vnímání svého zdravotního stavu.
== Výsledky ==
=== VAS skóre ===
[[File:Graf 2.1.png|thumb|Graf 2.1 - průměrné VAS skóre v jednotlivých věkových věkových kategoriích]]
Nejdříve se podívejme na průměrné hodnoty VAS skóre v závislosti na věkové kategorii. Získali jsme následující údaje:
'''Tab 2.1'''
{| class="wikitable"
|-
! Věková kategorie !! Průměrné VAS
|-
| 18-24 || 91,97
|-
| 25-34 || 87,11
|-
| 35-44 || 86,61
|-
| 45-54 || 77
|-
| 55-64 || 82,12
|-
| 65-74 || 71,93
|-
| 75+ || 66,13
|}
Když si tyto hodnoty zakreslíme do grafu (Graf 2.1), můžeme pozorovat poměrně jasnou klesající tendenci, která je samozřejmě očekávatelná vzhledem k postupnému zhoršování zdravotního stavu s přibývajícím věkem.
Zajímavý se zdá být výsledek věkové skupiny 55-64, která tvoří jedinou výjimku v jinak striktně snižujícím se hodnocení vlastního zdraví s přibývajícím věkem.
=== 5D ===
Pro jednoduchost budeme od nynějška označovat dotazníkové údaje následovně:
* 1 = žádné potíže
* 2 = určité potíže
* 3 = velké potíže
Průměrná hodnocení pro jednotlivé otázky v závislosti na věkové kategorii vyšla následovně:
'''Tab 2.2'''
{| class="wikitable"
|-
! Věk !! Pohyblivost !! Sebeobsluha !! Obvyklá činnost !! Bolest/obtíže !! Úzkost/deprese
|-
| 18-24 || 1 || 1 || 1 || 1,05 || 1,13
|-
| 25-34 || 1,04 || 1,02 || 1,09 || 1,14 || 1,18
|-
| 35-44 || 1,04 || 1,01 || 1,07 || 1,3 || 1,2
|-
| 45-54 || 1,2 || 1,12 || 1,31 || 1,49 || 1,47
|-
| 55-64 || 1,25 || 1,07 || 1,25 || 1,46 || 1,25
|-
| 65-74 || 1,47 || 1,07 || 1,35 || 1,78 || 1,29
|-
| 75+ || 1,79 || 1,47 || 1,71 || 1,92 || 1,37
|}
Nyní si tato data postupně projdeme.
==== Pohyblivost ====
[[File:Graf 2.2.png|thumb|Graff 2.2 - průměr odpovědí z kategorie pohyblivost v jednotlivých věkových kategoriích]]
Očekávatelně je tento graf striktně rostoucí. Jelikož se jedná o hybnost, u nižších věkových kategorií (do 45) pozorujeme minimální potíže. Rychlý nárůst nastává po 45. roku a s výjimkou u kategorie 55-64 se rychlost zhoršování možností pohybu zvyšuje.
==== Sebeobsluha ====
[[File:Graf 2.3.png|thumb|Graf 2.3 - průměr odpovědí z kategorie sebeobsluha v jednotlivých věkových kategoriích]]
U sebeobsluhy všeobecně pozorujeme nižší hodnoty. Zajímavý údaj nacházíme u věkové kategorie 45-54, která svou schopnost sebeobsluhy hodnotila hůře než dvě starší kategorie. Jedině kategorie 75+ měla horší výsledky. Jelikož se ale průměrné hodnoty pohybovaly velmi blízko jedničky, může jít o statistickou odchylku, kdy i jedno zlé ohodnocení mohlo průměr poměrně výrazně posunout. Konkrétně se průměrné hodnocení kategorie 45-54 lišilo od předešlé (mladší) kategorie jen o 0,11, což při 59 dotazovaných mohlo způsobit přibližně šest lidí, kteří svou sebeobsluhu ohodnotili jako středně problematickou, nebo dokonce tři lidé, kteří ji ohodnotili jako velmi problematickou.
==== Obvyklá činnost ====
[[File:Graf 2.4.png|thumb|Graf 2.4 - průměr odpovědí z kategorie obvyklá činnost v jednotlivých věkových kategoriích]]
Obvyklá činnost má větší tendenci nárůstu problémů s přibývajícím věkem. Opět pozorujeme odchylku u kategorie 45-54, která tentokrát (oproti Grafu 2.3) převyšuje svou hodnotou pouze jednu následující skupinu a ne dvě. Můžeme si všimnout, že Grafy 2.3 a 2.4 spolu poměrně korelují, což je poměrně očekávatelné, protože omezení ve vykonávání obvyklých činností můžou pramenit ze stejných zdravotních komplikací jako omezení v sebeobsluze.
==== Bolest/obtíže ====
[[File:Graf 2.5.png|thumb|Graf 2.5 - průměr odpovědí z kategorie bolest/obtíže v jednotlivých věkových kategoriích]]
U tohoto údaje si můžeme všimnout několika rozdílům oproti předešlým dvěma grafům:
# strmý nárůst již ze začátku
# kategorie 35-44 měla v předešlých dvou grafech tendence mít jemně nižší hodnocení svých problémů oproti mladší skupině 25-34. Rozdíl nebyl nějak výrazný, proto se teoreticky může mluvit jen o statistické odchylce. Avšak na tomto grafu pozorujeme strmý nárůst kategorie 35-44 oproti předešlé kategorii. Můžeme z toho například usuzovat, že tato kategorie sice má s bolestmi větší potíže (což je očekávatelné), ale nechává se jimi méně ovlivňovat při své každodenní činnosti.
# kategorie 65-74 se začala výrazněji lišit od předešlých kategorií podle úrovně uvedených problémů
Na základně těchto faktů můžeme uvažovat, že buď:
* bolesti všeobecně nemají exkluzivní význam na každodenní činnost a schopnost sebeobsluhy u lidí
nebo:
* mají některé věkové kategorie tendenci méně se nechávat ovlivnit bolestí
==== Úzkost/deprese ====
[[File:Graf 2.6.png|thumb|Graf 2.6]]
Tento faktor měl ve srovnání s ostatními spíše nižší výsledky. Výrazně tady vystupuje nad ostatní kategorie 45-54, která své deprese hodnotí výrazně hůře než by se dalo očekávat (při předpokladu přibližně lineárního vývoje s narůstajícím věkem) Dokonce svou úzkost a depresi hodnotí nejhůře ze všech kategorií. To nám může naznačovat následující hypotézy:
* kategorie 45-54 má míru zdravotních problémů obecně vyšší, než by se dalo předpokládat, což ústí v horší psychický stav
* horší psychický stav způsobuje posunutí práhu pro hodnocení vlastního zdravotního stavu
* je zde nějaký jiný faktor, který v této dotazované skupině převládl a který má výrazný vliv na hodnocení svého zdravotního stavu
== Závislost výsledků na pohlaví ==
[[File:Graf 3.1.png|thumb|Graf 3.1]]
[[File:Graf 4.1.png|thumb|Graf 4.1 - srovnání výsledků průzkumu v ČR s průměrnými evropskými výsledky]]
Pohlaví by mohlo hrát významnou roli v subjektivním vnímání svého zdraví v důsledku rozdílné psychologie. Podívejme se na průměrné hodnocení VAS podle pohlaví:
Nebo v tabulce:
'''Tab 3.1'''
{| class="wikitable"
|-
! Pohlaví !! Průměrné VAS
|-
| Muži || 81,4
|-
| Ženy || 80,37
|}
Můžeme pozorovat tendenci ženského pohlaví k nižšímu hodnocení VAS, a to v průměru o více než procento.
Pokud je tento fakt statisticky významný, mohl by vysvětlovat horší zdravotní hodnocení u respondentů skupiny 45-54, jak bylo pozorováno v Grafech 2.1-2.6. Když totiž srovnáme Grafy 1.3 a 1.4, najdeme největší rozdíl v pohlavním rozložení právě v této kategorii. Oproti průměrnému rozložení v dotazníku, kde muži činí 47 %, tady dostáváme 23 mužů oproti 32 ženám, takže muži zde tvoří jenom 41,8 %. Jelikož podle průměru ženy hodnotí své zdraví hůře, mohl i tento fakt zásadně přispět (spolu s případnou statistickou odchylkou) k obecně horším výsledkům této skupiny, než by se dalo předpokládat podle trendu vývoje ostatních skupin.
[[Kategorie: Seminární práce]]
| |||