Délky period převrácených hodnot prvočísel: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 9:
# Konkrétní délku periody převrácené hodnoty prvočísla (l.p.) budu označovat '''''l'''''.
# Prvočíselný rozklad kořene ''f'' - ([[:w:Prvočíselný rozklad|w:faktor]]) tvoří zásadní soubor veličin, určujících, jaké mohou být ''l'': ''l'' může být libovolný součin 1 * ''f''<sub>1</sub> * ''f''<sub>2</sub> * ... * ''f''<sub>''n''</sub>, přičemž každý z faktorů (včetně shodných) může být zastoupen nejvýše jednou. V číselných soustavách o základu z = n * p je však délka ''l'' nulová, ve všech ostatních případech nenulová.
# Prvočíslo 2 je jediným prvočíslem s neprvočíselným rozkladem kořene '''k '''&nbsp;(rovno 1 - což není prvočíslo)
# Kořen všech prvočísel kromě dvojky je sudý (t. j. dělitelný dvěma, neboť kromě dvojky jsou všechna prvočísla lichá)
# V soustavě o základu z = p + 1 je [[Délky period převrácených hodnot prvočísel/Délka l = 1 nebo 2|''l'' = 1]]
# V soustavě o základu z = p - 1 je [[Délky period převrácených hodnot prvočísel/Délka l = 1 nebo 2|''l'' = 2]]
# Pokud je v &nbsp;soustavě z<sub>0</sub> délka periody daného prvočísla = ''l'' <sub>0</sub>, je tatáž délka ''l'' <sub>0</sub> i ve všech soustavách z<sub>''n''</sub>, pro které platí z<sub>''n''</sub> = z<sub>0</sub> + n * p. A &nbsp;také naopak, i ve všech soustavách z<sub>''n''</sub> = z<sub>0</sub> - n * p, větších, než &nbsp;1.
# Pro mocninové základy z<sup>n</sup> platí, že ''l'' <sub>''n''</sub> = ''l'' <sub>0</sub> / n pokud je ''l'' <sub>0</sub> dělitelné (exponentem soustavy) n, případně tolikrát kratší, jako je největší společný dělitel &nbsp;D čísel ''l'' <sub>0</sub> &nbsp;a &nbsp;n (tudíž pro nesoudělná ''l'' &nbsp;a &nbsp;n zůstává v &nbsp;z<sup>n</sup> ''l'' nezměněno).
# Dvě předcházející pravidla lze navzájem kombinovat při zjišťování ''l'' v &nbsp;souvisejících číselných soustavách.
# Jestliže známe délky ''l'' <sub>1</sub> &nbsp;a &nbsp;''l'' <sub>2</sub> pro totéž prvočíslo p v &nbsp;odpovídajících soustavách z<sub>1</sub> a &nbsp;z<sub>2</sub>: jsou-li tyto délky nesoudělné, potom v &nbsp;číselné soustavě z<sub>3</sub> = z<sub>1</sub> * z<sub>2</sub> je ''l'' <sub>3</sub> rovno ''l'' <sub>1</sub> * ''l'' <sub>2</sub>.
# Jestliže délka ''l'' v &nbsp;číselné soustavě z<sub>''n''</sub> je dělitelná dvěma, ale není dělitelná čtyřmi, potom v soustavě z<sub>''a''</sub> = p - z<sub>''n''</sub> je poloviční a naopak, pokud je délka ''l'' v číselné soustavě z<sub>''n''</sub> lichá, potom v soustavě z<sub>''a''</sub> = p - z<sub>''n''</sub> je dvojnásobná.
# Jestliže délka ''l'' v číselné soustavě z<sub>''n''</sub> je dělitelná čtyřmi, potom v soustavě z<sub>''a''</sub> = p - z<sub>''n''</sub> je délka ''l'' shodná.
# Jestliže délka ''l'' převrácené hodnoty čísla ''m'' ve vícero číselných soustavách není dělitelem kořene '''k''', potom číslo ''m'' '''není''' prvočíslo. Neplatí však opak: jestliže délka ''l'' převrácené hodnoty čísla ''m'' v některé/některých číselných soustavách je dělitelem kořene '''k''', není to ještě důkaz prvočíselnosti čísla ''m''.