Sny/Databáze/Kychot/O snech: Porovnání verzí

'''Sny: Databáze/Kychot/O snech'''

 

 

Častým námětem snů bylo to, že jsem někam šel, většinou nějakou temnou chodbou, a tušil jsem nebezpečí, že tam na mě něco číhá. Všichni mí známí byli venku, na světle. Když jsem jim to říkal, tak mě chlácholili, že se bojím zbytečně, a nebrali mě vůbec vážně (v tom snu). A já věděl, že dříve nebo později to na mě odněkuď vyskočí. Byla to nějaká velká hrozná příšera, která na mě skočila a tlačila mě k zemi, takže jsem se nemohl ani pohnout, ani dýchat, drtila mě svou vahou. Nejhorší bylo, když mě ještě navíc začala mačkat moje pohlavní orgány, to bylo úplně nejstrašnější, a cílil jsem hlavně svoji bezmocnost, že se z toho nemohu vymanit.

Vzpomínám, že někdy v 70-tých letech jsem chodil do Sanatoria Palata na pořad pro zájemce, který se jmenoval "Psychohrátky". Chodilo nás tam možná tak 20 lidí a dělali jsem různé "psychohry", hráli jsme si "psychodramata" a tak různě. Nevím už, kolik let mě bavilo tam chodit, myslím, že vedoucí těchto pořadů se občas vyměnili. Já vzpomínám, když tam byl MUDR. Rubeš a mj. jsme probírali sny a jejich analýzů. Myslím, že to bylo i pro něj celkem čerstvé téma, že říkal, že byl na nějakém semináři v Německu. A liboval si, jaká je to nádhera, že ti Němci jsou takoví pořádní, precizní a své sny si pečlivě zapisují na kartičky, na kardičky si pak dírkují různé příznaky, kartičky strkají do kartoték a pak podle těch procvakaných dírek si je můžou všelijak třídit a to že pak je radost pracovat s takovými pacienty. Že s českými pacienty to má horší, ti mají ve všem bordel, kašlou na to, píší to, jak je to napadne a nedá se v tom vyznat. Tak tenhle můj řivotní zážitek, když na něj tak vzpomínám, byl asi nejsilnějším motivem, že jsem se rozhodl založit zde na Wikiverzitě tuto [[Sny: Databáze|Databázi snů]]. A protože jsme to tenkrát na té Palatě brali jako dobrou zábavu, říkal jsem si, že bychom na to třeba mohli přitáhnout další lidi. A co dále, učit se na tom určité pravidelnosti v práci, zaznamenávat data, pokoušet se je nějak formalizovat, kategorizovat, analyzovat, třídit. Takže foustaému MUDr. Rubešovi bych věnoval na tomto místě tichou vděčnou vzpomínku a pokud bych měl tuto databázi někomu dedikovat, tak asi jemu. Abych mu i po jeho smrti mohl dokázat, že nejen Němci, ale i Češi že jsou schopni vytrvalé precizní práce na tomto poli.

 

 

Samozřejmě, jako pražákovi je mě taková věc jako "tramvaj" od malička důvěrně známá. Takže mě také zajímá, do jaké míry jsou naše sny nějakým odrazem našeho reálného života, do jaké míry se nám promítají naše vlastní, skutečné zážitky, ať už dávné či nedávné. A pokud se promítají, tak jak, v jaké formě, případně k jakým snovým deformacím reality dochází.