Výslovnost latiny: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
info (testovací použití nálepky) |
|||
Řádek 17:
*Hlásky '''A''', '''B''', '''D''', '''E''', '''F''', '''G''', '''H''', '''I''', '''J''', '''K''', '''L''', '''M''', '''N''', '''O''', '''P''', '''R''', '''T''', '''U''', '''V''', '''X''', '''Y''', '''Z''' vyslovujeme jako v češtině; hlásky '''D''', '''T''', '''N''' přitom ovšem nesmíme změkčovat před '''I'''.
*Zdvojené souhlásky vyslovujeme zdvojeně, podobně jako třeba v dnešní italštině ('''sella''' [sella] „židle“, nikoli [sela]). Opomineme-li ve výslovnosti zdvojení hlásky, může dojít k nepříjemným záměnám slov ('''annus''' [annus] „rok“, '''anus''' [
*Pokud v písmu nerozlišujeme '''I''' a '''J''', resp. '''U''' a '''V''', pak mezi dvěma samohláskami či na začátku slova vyslovujeme souhlásku '''J''', resp. '''V''', a v ostatních případech samohlásku '''I''', resp. '''U'''. Hlásku '''J''' mezi samohláskami vyslovujeme zdvojeně ('''eius''' nebo '''ejus''' [ejjus] „jeho“). Jako souhlásku vyslovujeme též '''U''' po '''Q''' ('''quis''' [kvis] „kdo“) a po '''G''', následuje-li samohláska ('''lingua''' [lingva] „jazyk“).
*'''Ā''', '''Ē''', '''Ī''', '''Ō''', '''Ū''', '''Ȳ''' vyslovujeme jako české '''Á''', '''É''', '''Í''', '''Ó''', '''Ú''', '''Ý'''. Délka se v běžných textech neoznačuje, ale je nutno na ni dbát, protože může odlišovat slova velmi vzdáleného významu ('''anus''' [anus] „stařena“, '''ānus''' [anus] „kruh“, „řiť“).
| |||