Vzdělání/Úvahy/Juandev: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Juandev (diskuse | příspěvky)
init
 
Kenjiro995 (diskuse | příspěvky)
komentář
Řádek 1:
Proč se vůbec vzdělávat? A k čemu to je? Dnes do té školy už v podstatě nikdo nechce. Už neplatí ta stará premise, že kdo je vzdělaný, tak se dobře má. Naopak zájem o studium je v asijských státech a v chudých rozvojových zemích, tam tato premise furt platí - a možná platí i v rozvinutých zemích, že kdo je vysokoškolsky vzdělán tak se dobře má (ale spíš ne). Prostě v rozvojových zemích, těch vysokoškolsky vzdělaných není tolik. Na druhou stranu vzdělávání může poskytnout lidem zjednodušení životě, tedy: umím psát, mohu si ledacos napsat a nemusím platit člověku, který mi to napíše a být na něm závislý apod. Na druhou stranu si myslím, že je tu i ta úroveň všeobecného bludu, že když bude miliarda Indů vzdělaná, tak se bude mít miliarda Indů dobře.
: '''Komentář --[[Uživatel:Kenjiro995|Kenjiro995]] ([[Diskuse s uživatelem:Kenjiro995|diskuse]]) 13. 5. 2015, 10:50 (UTC)''': ''V indii je základní škola tvořena z 10 tříd. Nižší stupeň (primary section) jsou třídy od 1. do 7. třídy. Vyšší stupeň (higher primary nebo high school nebo middle school) jsou třídy od 8. do 10. třídy. Na konci 10. třídy skládají žáci souborné zkoušky. Absolventi 11. a 12. třídy mají dokončené střední vzdělání a získávají certifikát o absolvování středního vzdělání (SSLC). Je tvrzeno v Indii, že s dokončeným středním vzděláním mají absolventi velkou naději na osamostatnění a získání dobrého zaměstnání. U zkoušek se však hromadně podvádí ( [http://www.denik.cz/ze_sveta/podvody-u-zkousek-v-indii-zatceno-bylo-1000-aspirantu-na-praci-u-policie-20150331.html Podvody u zkoušek v Indii: Zatčeno bylo 1000 aspirantů na práci u policie] a [http://echo24.cz/a/iX7Z6/zkousky-v-indii-rodice-splhaji-po-zdech-a-radi-detem Zkoušky v Indii. Rodiče šplhají po zdech a radí dětem] ).''
: '''Komentář --[[Uživatel:Kenjiro995|Kenjiro995]] ([[Diskuse s uživatelem:Kenjiro995|diskuse]]) 13. 5. 2015, 10:50 (UTC)''': ''V Indii 29. ledna 1999, vědecký ředitel v NIT, Sugata Nitra zahájil studii o dětském samovzdělávaní. V chudých oblastech, kde děti neznají počítače, nechal nainstalovat počítačové kiosky s kamerou (pro monitorování experimentu). Děti se učili pomocí experimentů a každou novou znalost mezi sebou sdíleli. Učili se velmi rychle a vytvářeli si svou vlastní terminologii. Kurzor myši nazývali jehlou a složky nazývali skříní. Viz článek [http://www.svobodauceni.cz/clanek/minimalne-narusujici-vzdelavani Minimálně narušující vzdělávání: Lekce z Indie].''
 
 
'''Vzdělání ke kultivaci.''' Vzdělní může být i nástrojem kultivace lidstva. Prostě, aby jsme tu neměli lidi, kteří konflikt řeši, plyváním a házením vydlí, tak se vzděláváme, aby jsme se naučili řešit konflikt humáně. S tím souvisí i možné spiklenecké teorie, že vzdělávání je otroctví, že se vzděláváme proto, aby jsme byli nějakým způsob otroky, nějakých myšlenek, firem apod. Je to vzdělávání v tom nejhlubším slova smyslu, že když si děti oblíbí fastfood, tak do něj pak budou chodit i v dospělosti a budou tam brát svoje děti. Proto v některých zemích existují omezení co se týče reklami a jejího cílení na děti - na druhou stranu mohou firmy využívat celkem širokou paletu možností PR.